Přeskočit na hlavní obsah

Abstinent (2019)

 Jsou palčivá témata, která hýbou naší společností, ale bohužel jsou často upozaďována a je na ně dost málo brán zřetel. Poslední dobou mi přijde, že jsou hodně v kurzu na televizních obrazovkách komerčních stanic různé slaboduché seriály s pitomou zápletkou a stále stejnými obličeji herců - na některé už mám opravdu alergii!

Já vím, že být v dnešní době originální je těžké, ale přece...

A pak tu jsou filmy, seriály či minisérie, které chtějí opravdu diváka zaujmout, kladou si za cíl to, aby si od televizní obrazovky či z návštěvy kina něco odnesl. 

Alkoholismus je velmi vážné téma, a bohužel ve svém okolí vídám spoustu lidí, známých, sousedů, kteří jsou na alkoholu závislí. A jen málokterý alkoholik si dovede přiznat svou závislost. Jasně, já si taky ráda občas dám skleničku nějakého sladkého pití - mám ráda třeba Frisco, Cider, a jemné růžové víno. Ale dám si opravdu jen příležitostně - jednou za tři měsíce, a někdy ani to ne. A nijak mi to nechybí. Není to tak, že bych každý pátek musela pít pro uvolnění, od toho mám jiné radosti...

Omlouvám se za malé odbočení! Problémem je i alkohol u mladých lidí. Jasně, když mi je osmnáct, můžu si dělat co chci, to je jasné. Ale ono je i v tomto věku lehké sklouznout k závislosti, ač se to může zdát jako hloupost...


Když jsem při listováním televizním programem zběžně pročítala nabídku filmů, které běží až pozdě v noci, zaujal mě Abstinent. Tento film jsem už kdysi chtěla hrozně vidět, ale bohužel nebyl nikde k sehnání, takže jsem na to pozapomněla. 

Nedávno jsme si s přítelem udělali radost a koupili si novou televizi, kde nám funguje i internetová aplikace, kterou platíme k internetovému připojení - sledování.tv. Výhodou této aplikace je, že se zde dají filmy i seriály přehrát zpětně - bohužel ne všude jdou přeskočit ty otravné reklamy. Film měl běžet v neděli pozdě večer, a já jsem si jej mohla v klidu pustit zpětně odpoledne po práci.

Devatenáctiletý Adam (Josef Trojan) je tak trochu floutek. Rodinné zázemí nemá moc optimální - rodiče vydělávají pěkné o peníze, nouzi tedy Adam rozhodně nikdy nepocítil. Ale díky tomu nemají tak trochu čas na jeho výchovu. I když, neměl by se už v devatenácti o sebe starat sám?

Adam má zrovna před maturitou, té ale nevěnuje příliš mnoho pozornosti. Důležitější pro něj je zábava - ať už je to velká party v klubu, nebo pár pivek ve staré klubovně s nejlepším kamarádem Kamilem, se kterým chodí do stejné třídy. A pak tu jsou samozřejmě holky - konkrétně Andrea, která je tak trochu Adamova dívka, ač jejich vztah je rozporuplný - vše ale může změnit pozvání na maturitní ples! 

Adama začne totiž stravovat alkohol. Nevinné popíjení plné legrace a uvolnění se najednou přehoupne v cosi mnohem více démoničtějšího. Sice si připadá uvolněnější, je s ním legrace a už si nepřipadá mezi ostatními tak nudný, ale pití ho začíná stravovat čím dál více.

Nakonec Adam skonči v protialkoholní léčebně. Zde se mu intenzivně věnuje psychoterapeut (Vasil Fridrich.) Když jej navštíví rodiče spolu s advokátem, je jasné, že nejde o přátelskou návštěvu. Ukazuje se, že zde svého syna tak trochu "uklidili" před světem, a ve hře je i soudní proces. Co vlastně Adam provedl tak hrozného pod vlivem, že nastoupil nedobrovolně na léčení?

A podaří se mu pochopit, že stát se doživotním abstinentem je jeho jediná šance na slušný život? Život a krutá realita tam venku nemusí být pro každého únosná. Může Adam uspět i přes velké překážky, nebo je jeho osud utopený v lahvi kvalitní whiskey? 



Abstinent je hodně komorní film o pár postavách. To ale vůbec nevadí, obecně preferuji filmy, který není příliš přehlcen postavami - stejně jako u knih. Jako první musím pochválit pěkné grafické zpracování úvodních titulků, to se u českého filmu jen tak nevidí! 

A pak už následují scény z psychiatrické léčebny. Adam kouká do okna vyšetřovny, a v muži zmítajícím sena lůžku, který právě prožívá záchvat deliria tremens, vidí sám sebe. Kdy se mu to vlastně celé vymklo z ruky? Kdy nastal ten zlom, kdy už nemohl bez hltu alkoholu ani v klidu posedět ve školní lavici a soustředit se na výklad?

Zde mi trochu vadilo, že Abstinent nešel nijak moc do hloubky. Tak trochu mi to přišlo spíchnuté horkou jehlou. Prostřihy z večírků, pití s kamarádem v klubovně, jasně. Ale pořád to bylo jen klouzání po povrchu. 

Herecký výkon Josefa Trojana byl lehce nadprůměrný, a opravdu mě šokovala jeho fyzická podoba s otcem, ta je evidentní na první pohled! Roli psychiatra tu ztvárnil Vasil Fridrich, ten se už roky objevuje v jednom nekonečném seriálu, a je to pro mě opravdu zajímavý herec, ačkoliv ho mám zafixovaného spíše jako záporáka, tady mě příjemně překvapil.

Moje velká výtka je v tom, že v příběhu chyběla gradace. Adam prostě pořád jen kalil s kámoši, vším se propíjel, ale tak nějak z toho nebylo znát, že je závislý. Tohle bylo podané zvláštně. A i vztah s jeho přítelkyní byl prapodivný. Ten kluk měl všechno, ale přesto se rozhodl pít jako duha - budiž, jeho rodiče stáli za ho*no, ale stačí to k tomu, aby se z něj v devatenácti stal závislák na alkoholu? Nevím, nevím... Možná si s tím scénárista nebo režisér nevěděl pořádně rady? Je to ale velká škoda...

No a ono závěrečné vysvětlení události, kolem které se pořád chodilo po špičkách a udržovalo diváka v napětí, to už bylo trochu lepší. Ale pěkné vysvětlení toho všeho brzdila nudná vata okolo, a bohužel pro mě Abstinent není nijak oslnivým filmem i přes závažnost tématu, kterému se věnuje. Na československé filmové databázi má aktuálně padesát procent, a toto hodnocení je bohužel dostačující i v mých očích...

Jsem opravdu v rozpacích. A ani písnička v titulcích od skupiny Nebe se mi nijak moc nelíbila... Je skvělé, že se i čeští tvůrci zaměřili na tak důležité téma, jako je nezdravé pití alkoholu u mladších ročníků. Ale celek je odfláknutý, chybí tomu hloubka, a kdybych měla hodnotit, tak dám maximálně dvě hvězdičky z pěti...



Pokud se chcete podívat na film o důsledcích alkoholismu, tak z českého rybníčku můžu doporučit film Úsměvy smutných mužů. Před lety jsem na něj byla v kině s přítelem, a jedná se o moc hezké dílo!

A co Vy? Viděli jste film Abstinent? Jaký na něj máte názor Vy? Líbil se Vám? Zaujal Vás herec Josef Trojan už v nějakém jiném snímku? Máte rádi filmy s tématem závislostí, které jsou inspirovány skutečnými životními osudy? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Celkem obehraná písnička, jen dnes tomu oproti chlapům (a někdy i ženám) propadají i mladí - někdy hodně mladí. Mají peníze - říká se jim "zlatá mládež".

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj Eliss, viděla jsem jen film Úsměvy smutných mužů, Abstinenta ne. Filmy s tématy závislostí nějak záměrně nevyhledávám, zažila jsem alkoholika v rodině a to mě stačilo. Měj se dobře, Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  3. Díky, že jsou tady lidé, jako ty, co o alkoholismu mluví. Jsem rád, že aspoň někdo. Mělo by o tom mluvit více lidí.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula