Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 310 Silnější než slova

 Autor: Sandra Brown

Žánr: Romantický, Detektivní, Thriller

Mé hodnocení: 70%

Obsah: Jack Sawyer už roky žije tulácký život. Přivydělává si různými brigádami, nikde se dlouho nezdrží, a jen co sundá na chvíli toulavé boty, už ho to táhne zase dál. Takhle už procestoval napříč celé Spojené státy. 

A když jednoho horkého odpoledne na jedné zastrčené polní cestě narazí na ženu v nesnázích, netuší, jak zásadním způsobem se mu změní celý život. Z náklaďáčku vyleze Jacka přivítat malý chlapec, který se představí jako David. Žena v nesnázích je jeho maminka, a vypadá to, že se nejspíše stalo něco s motorem. 

Jack je okouzlen ženinou krásou, a o to více ho šokuje to, že se ukáže, že je hluchoněmá. Ale i přes tento handicap z ní vyzařuje na první pohled něco hrdého, co ale ani v nejmenším nesklouzává do povýšenosti. David se ukáže jako schopný tlumočník znakové řeči.

Matka se synem žijí na ranči u Delraye Corbetta, což je Davidův dědeček. Tatínka už nemá, protože Dean Corbett zemřel ještě před chlapcovým narozením. Anna tak zůstala sama na ranči s malým chlapcem a přísným, nepřátelským tchánem. Jack zavětří příležitost a rozhodne se starého muže poprosit o práci. Delray není naladěn zrovna přátelsky, a přítomnost neznámého cizince, který pomohl jeho snaše s autem, mu není vůbec po chuti.

Ale ranč je obrovský, má přes tisíc akrů, a další ruka navíc se hodí. Nakonec tedy Delray svolí, a uvolí se dát Jackovi práci. Ten je nadšený ale i z jiného důvodu. Přímo magneticky jej přitahuje Anna, která je i přes svůj handicap opravdu okouzlující, a Jack se do její chladné a nepřístupné krásy zamiluje. Dokonce si začne osvojovat i základy znakové řeči.

Jenže poklidné ovzduší na farmě ovlivní jedna významná událost. Z věznice v Arkansasu uprchl Carl Herbold, nevlastní syn Delraye. Carl byl ve věznici pro nebezpečné delikventy, jelikož před lety spáchal vraždu, ke které se ale nikdy nepřiznal.

Je velice pravděpodobné, že se Carl na Corbettově ranči ukáže. Ke starému muži jej totiž poutá silné pouto - a to ta největší zášť a nenávist. A z vězení neuprchl sám, ale se svým spoluvězněm Myronem, který je mentálně poněkud zaostalejší, ale zato se neštítí žádného, byť sebekrutějšího činu...

Celá situace nedá spát ani bývalému šerifovi na penzi, šedesátníkovi Ezzymu. Ten před lety řešil vraždu, kterou měl Carl údajně spáchat, a kauza mu ani po letech nepřinesla klid. Byl Carl jediným pachatelem zločinu, nebo jde o něco úplně jiného? 

Opatrně se rodící lásku mezi Annou a Jackem přetrhne další tragická událost a šokující odhalení. Je Jack tím, za koho se vydává? Je jen náhoda, že se objevil na ranči v době, kdy Carl uprchl z vězení? A kdo a proč otrávil krávy, které se pásly na pozemcích ranče? Zdá se, že všechno je mnohem zamotanější, než se může na první pohled zdát.

Láska může být silnější než slova, ale někdy ani to nestačí...



Hodnocení: Od autorky jsem v minulosti už četla poměrně dost titulů - jak romány pro ženy, tak mix románu a detektivky, což je také případ této knížky. Silnější než slova jsem "ukořistila" při své poslední návštěvě knihobudky. Knížka byla bez papírového přebalu, takže jsem neměla vůbec tušení, co budu číst, a ani stručný popis děje na databázi knih mi mnoho dalších informací nepřinesl.

Ze začátku byl děj lehce nepřehledný, na můj vkus se rozběhlo mnoho dějových linek, a chvíli mi trvalo, než jsem si ujasnila, kdo je kdo. 

Kniha je napsána poměrně čtivě, bylo zajímavé nahlédnout do duše mladé ženy, která vychovává malého synka, a i přes to, že je hluchá, se snaží jej co nejlépe připravit na budoucí život. Nepamatuji se, že bych se v knížce setkala s neslyšícím hrdinou, a jak sama autorka psala v úvodu, bylo pro ni velkou výzvou vyjádřit myšlenky člověka, který je od narození hluchý.

Prostředí ranče bylo kouzelné, a do toho tak trochu podivínský Jack, který se zjevil odnikud a je očividné, že něco úzkostlivě tají.

Pohodové scény na ranči střídají ty mnohem drsnější. Carl je opravdu záporák jak má být, místy mi připadalo, že se autorka vyloženě vyžívá v líčení všech možných i nemožných krvavých detailů, což byl poměrně křiklavý kontrast k romantické lince. Ale vůbec mi to nevadilo, naopak. 

Upřímně mě to překvapilo, jak se autorka rozjela, takový drsný styl psaní bych od ní nečekala. 

V polovině knížky se děj začal trochu více táhnout, dělo se tam toho opravdu až zbytečně moc, a začalo to působit nereálně. Zachránily to svižné akční scény ke konci, za které by se nemusel stydět ani áčkový film, a pak tu bylo také jedno pěkné a šokující odhalení, které jsem nečekala, a musím říct, že to Sandra Brown opět zvládla skvěle zašmodrchat! 

Celkově bych knížku hodnotila jako takový lepší průměr, ráda si příště od autorky něco přečtu. Takový zajímavý čtenářský mix detektivky a romantiky, což je žánr, který se dá mnohdy skloubit velice těžko. Pokud máte rádi thrillery okořeněné špetkou romantiky a krvavého adrenalinu, tak Vám Silnější než slova můžu doporučit!

A co Vy? Četli jste nějakou knihu od Sandry Brown? Máte rádi spíše její romantické knihy, nebo dáváte přednost thrillerům? Četli jste nějaký román, kde by byl hlavní či vedlejší hrdina hluchoněmý? Zaujala Vás recenze? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Od autorky už jsem některé knihy četla, díky za další tip 😉

    OdpovědětVymazat
  2. Od spisovatelky mám asi tři knížky doma,ale tuhle zrovna ne.Ráda si ji přečtu a děkuji za tip.
    Měj se hezky

    OdpovědětVymazat
  3. Sandra Brown mě zatím míjí, ale chtěla bych od ní něco zkusit. Děkuji za tip. 🙂

    OdpovědětVymazat
  4. Zatím ne.
    V pátek jsem si koupil čtvrté (necenzurované) vydání "Je těžké být bohem" od Strugackých,
    takže teď čtu úplně jiný žánr.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Další špatná zkušenost

 Už více než devět let uplynulo od chvíle, kdy jsem poprvé navštívila psychiatra. Tehdy moje problémy s jídlem nakonec vyústily v poruchu příjmu potravy, konkrétně v anorexii. Dlouho jsem si nebyla schopná připustit, že mám nějaký problém, bylo opravdu těžké se "dokopat" k návštěvě odborníka.  Paní doktorka byla na můj vkus poněkud zvláštní, byla málomluvná, a působila na mě až strnulým dojmem. O problémech se mnou nemluvila, jen kývala, občas něco prohodila, a jediné, s čím jsem odcházela z ordinace obohacená, byly recepty na antidepresiva. Dostala jsem hned dvoje léky, jedny na spaní, a přes den jsem měla brát půlku Citalopramu.  Léky na spaní jsem hned za dva dny vysadila, jelikož mi po nich bylo příšerně. Ale Citalopram mi přišel v pohodě. Neřešil tedy problém toho nechutenství, ale měla jsem dojem, že se cítím líp. Ovšem bylo to jen zdání. Prvním problémem bylo to, že léky způsobovaly nechutenství. Bylo to paradoxně ještě horší, žaludek jsem měla jako na vodě, a za c...

Pár nákupů a radostí

 Tento týden jsem byla několikrát ve městě, když je hezky, jezdíme hodně s Julčou ven. Nejenom na nákupy, ale třeba i u nás na vsi na procházky, chodíme se koukat na zvířátka a tak. Včera jsem měla domluvený sraz s bývalou spolužačkou Andrejkou. Respektive měla tedy přijet ona, kupovala jsem si od ní oblečky pro malou. Domluvené jsme byly už několikrát, ale vždycky do toho něco přišlo, tak mi nakonec napsala, že mi ty věci doveze.  Už jsem si od ní koupila i jídelní židličku, pěnový kobereček a věci do postýlky, takže mám jistotu, že to bude vždycky v pořádku. Měla pro mě velkou tašku oblečení, většina věcí je nenošených, některé úplně nové, šlo vidět, že je to vyprané a v pořádku, a za všechno chtěla sedm stovek. Dobrá cena, mám toho opravdu hodně, a hlavně to jsou letní oblečky, co mi teď Julinka vynosí.  Tak jsme si včera udělaly s Julinkou módní přehlídku. Teď má období, kdy se začíná lehce vztekat, naštěstí to nejsou žádné dlouhé epizody. Ale je fakt, že jsem ji včer...