Přeskočit na hlavní obsah

Sladké potěšení

 Silný člověk se pozná tak, že rozlomí tabulku čokolády na dva kusy a pak sní jen jeden.

Již od velmi útlého věku jsem patřila k milovníkům sladkých dobrot - bonbonů, čokolád - ale co jsem naopak nesnášela, bylo cokoliv "špekatého" a tučného - takže tlačenka, špek či prorostlý bůček, to nikdy nebylo nic pro mě, a platí to i dnes, když jsem dávno dospělá.

Sladkosti jsou takovým mým hříchem, kterému nedokážu odolat. Každý den si musím dát alespoň kousíček něčeho sladkého. Ať už je to malé balení bonbonů nebo pár tyčinek čokolády. Ale nejraději mám čokoládu, a to konkrétně mléčnou - v poslední době jsem si nejvíce oblíbila Milku Milknis - to jsou ty malé čokoládové tyčinky plněné výborným smetanovým krémem. 

Čokoláda se pro mě stala tak trochu drogou. Miluju ji. I v práci si často dám něco sladkého - vyrábíme vynikající čokoládové jogurty s tvarohem, mňam! Minule se už jedna kolegyně divila, jak je možné, že jím tolik sladkého, ale nic nepřiberu? Za to můžu vděčit svému výbornému spalování.


Samozřejmě že vím, že tyto čokolády ze supermarketů v sobě neobsahují optimální množství kakaa (ať už kakaové hmoty či másla), ale mě paradoxně chutnají více. V těchto průmyslově vyráběných čokoládách je totiž velké množství cukru a různých dalších dochucovadel (včetně palmového tuku, já vím!).

Když tedy přítel před pár lety dovezl ze služební cesty dvě tabulky opravdu luxusní kvalitní čokolády, a k tomu ještě pravé kakao z čokoládovny, tak mi to paradoxně moc nejelo. Tedy ze začátku - časem jsem se naučila si tuto kvalitní čokoládu po troškách vychutnávat, objevit její hutnou, kakaovou chuť, pro mě tak nezvyklou - no a kakao z pravého kakaa bylo opravdu vynikající - docukrovala jsem si ho jen mírně, abych si jej pořádně vychutnala.

Takže pokud si chceme koupit opravdu kvalitní čokoládu, tak je potřeba mít při nákupu v supermarketech velkou obezřetnost, a pročítat složení. Podle zákona se jako "čokoláda" může označit pouze potravina s předepsaným obsahem kakaa a dalších složek. (Například u mléčné jde nejméně o 25% celkové kakaové sušiny, 14% mléčné sušiny a minimálně 3.5% mléčného tuku.)

Co jsem se dopátrala na internetu, tak kakaová sušina je součtem všech složek, které lze získat z kakaových bobů. Ale výrobci jsou pěkně vykutálení - takže se označení "čokoláda" jednoduše vyhnou, a výrobek prodávají jako "kakaovou pochoutku" - která už je ale méně kvalitní.

V takové kakaové pochoutce většinou na prvním místě figuruje cukr, ztužené tuky (nejčastěji palmový či sójový), a sušená syrovátka.




Včera jsem byla na návštěvě u babičky, a ta má pro mě nachystáno vždy něco sladkého. Obal vypadá na první pohled moc lákavě, a tak trochu evokuje dojem, že půjde o kvalitnější pochoutku. Obsah kakaa šestapadesát procent, to už je něco!

Složení napsané na zadní straně je následující: Cukr, kakaová hmota, kakaové máslo, 6% jádra mandlí, 1% pomerančová kůra, emulgátor, lecitiny (obsahuje sóju), glukózo-fruktózový sirup, přírodní aroma, vanilkový extrakt, kyselina, kyselina citronová.

Pak je tu ještě informace, že "Fairtradové kakao může být smícháno s necertifikovaným kakaem na bázi hmotnostního poměru."

Je fakt, že vpravo na výrobku je jakýsi čtvereček se značkou. Tak jsem pátrala po internetu, a čokoládové výrobky s tímto logem dávají pěstitelům kakaových bobů, ale také jejich zaměstnancům, výkupní cenu, která odpovídá jejich nákladům na pěstování či výrobu, ale také jim umožňuje slušné živobytí.

Kakaovníky byly totiž často pěstovány metodami, které ničily okolní pralesy, ale i zemědělskou půdu. Řada společností se proto dnes zaměřuje na udržitelné podmínky. 

Musím říci, že tato čokoláda mi chutná, chuť pomerančové kůry je osvěžující, no a mandle jsem měla vždycky ráda. A i díky většímu obsahu kakaa si ji vychutnávám, nesnědla jsem ji celou najednou, jak se mi to obvykle stává...





Ta opravdu kvalitní, pořádně kakaová čokoláda, má na naše zdraví příznivý vliv. Její pravidelná konzumace snižuje riziko infarktu a kornatění tepen. Ale jedním z orgánů, ze kterých přísun čokolády profituje nejvíce, je mozek.

Kakao totiž zlepšuje paměť a kognitivní schopnosti. Navíc díky obsahu epikatechinů chrání neurony před poškozením v případě cévní mozkové příhody. Právě v mozku je navíc třeba hledat klíč k tomu, proč v nás chuť čokolády vyvolává tak libé účinky. 

Díky alkaloidu podobnému kofeinu má prokazatelně povzbuzující účinek. Jedna z četných studií například zjistila, že konzumace pouhých 4.7 gramů kvalitní čokolády denně už znamená o čtvrtinu nižší pravděpodobnost srdeční příhody a dvakrát menší  riziko, že dotyčného postihne mrtvice.

No, to jsou opravdu pěkné benefity, kterými můžeme ospravedlnit zdravé mlsání! Ale samozřejmě zde platí, jako všude, všeho s mírou. Mimochodem, podle statistik zkonzumovalo lidstvo jen v roce 2019 7.7 milionu krychlových tun čokolády - přičemž rekordmanem mezi státy je Švýcarsko - ti si dopřávají v průměru devět kilo na osobu!

Švýcarsko je známé i svou firmou Lindt, na jejíž čokolády můžete vidět reklamy v televizi. Už je to nějaká doba, co jsem tuto čokoládu měla, ale pamatuji si, že byla dobrá, přesně tak akorát na můj vkus čokoládově jemná. 

Češi jsou v žebříčku na sedmnáctém místě s pěti kilogramy ročně. No, ale i to je slušné číslo! 

A co Vy? Máte rádi čokoládu? Uděláte si rádi třeba k snídani kakao? Preferujete kvalitnější čokoládu s vyšším obsahem kakaa, nebo máte rádi spíše kakaovou pochoutku s vyšším podílem cukru? Také si rádi po večerech nezdravě zamlsáte? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥



Komentáře

  1. Téma přesně podle mýho gusta - jsem doslova Čokoholik ! Měla bych polevit, protože se to hojně ukazuje na mých kilech, ale je to droga . Nejradši mám asi mléčnou klasiku a naopak nemusím rozinky , takže Studentská pečeť se u mě nenajde . Kakao si dávám, ale spíš večer a nejradši ho mám studený. Bez čokolády nežiju ( i když vim,že bych někdy měla :D )

    OdpovědětVymazat
  2. No, tak já jsem teda taky festovní čokoholik, ale snažím se haltovat - a proto kupuji raději ty kvalitnější čokolády a mám je na vícekrát. Nejraději mezi 55-75 % kakaa. Ale nad 85 % už mi nechutnají.
    Ale jinak teda mívám problém odolat marcipánové Merci :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Musím říct, že na návštěvy už moc nechodím, protože se zde pak dost píše o nějakém zhoršení zdravíčka a nerad bych přitěžoval. Luxusní pravé čokolády nejím, protože je mi po nich jako bych byl plný blech. Poslední dobou mám nejraději domácí zavařeniny a různé lekvary, což mi připomíná, že už jsem dost dlouho neměl mraženou domácí jahodovou dřen. Taky musím pospíchat, protože naše babička by mi všechnu merunkovou marmeládu ke snídaní vymazala, a letos jich moc nebude, protože opadávají po dvou dnech ochlazení zelené půldky. Trocha chlazení se bude hodit po dnešním druhém vytrženém zubu. Už jsem přišel k sobě po dvou nutných dávkách umrtvení. Na mozek jsou prý vynikající ořechy!

    OdpovědětVymazat
  4. mám ráda čokoládu :) Lindt má moc dobré bonbony čokoládové :) a jelikož nepiji čaj ani kávu, tak si k snídani dávám kakao, ale studené... nemám moc ráda teplé :D

    OdpovědětVymazat
  5. Já moc na čekuládu nejsem, ale když už, tak Lindt s chili anebo trojúhelníkovou Tobleronku.

    OdpovědětVymazat
  6. Já miluju Studentskou pečeť, ale teď, asi po vzoru politické korektnosti, je rozdělená/ netozdělená, tak z ní půlky neudělám

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula