Přeskočit na hlavní obsah

Temné nebe (2013)

 Poslední dobou mě hodně baví různé detektivní seriály a filmy, co běží v televizi,, zejména na ČT. Bohužel se mi díky brzkému vstávání do práce málokdy podaří dokoukat celou epizodu či celovečerní film. 

Ale včera jsem dostala náladu na pořádný horor. Detektivek jsem už opravdu přesycená, a tak jsem si ve vyhledávači na československé filmové databázi vyhledávala filmy podle konkrétních hesel. Krváky moc nemusím, horor je pro mě typický tím, že se u něj opravdu bojím. Moje volba padla nakonec na snímek z roku 2013 Temné nebe.

Kombinace sci-fi, hororu, thrilleru s psychologickými prvky na mě zapůsobila na první pohled lákavě. Jen mě trochu zarazil poněkud úsečný obsah: Poklidný předměstský život rodiny Barretových se začne pořádně otřásat v základech. V jejich domě se stane série nevysvětlitelných událostí a oni brzy zjišťují, že je pronásleduje smrtící a děsivá síla... 

Na první dobrou jsem si myslela, že to bude něco o působení rozzlobených, neklidných duších mrtvých, ale nakonec byl film úplně o něčem jiném! Na československé filmové databázi má Temné nebe aktuálně třiašedesát procent. Což je takový zlatý střed. Komentáře uživatelů jsem si přečetla až po závěrečných titulcích, za což jsem ráda, protože mám opravdu dojem, že spousta uživatelů záměrně snižuje filmům hodnocení jen tak z legrace. Toto hodnocení je pro mě spíše orientačním, protože se s ním v zásadě neshodnu. 




Manželé Lacy a Daniel Barretovi žijí na první pohled poklidný, nudný život na malém městě. Mají krásný, velký dům, dvě děti, staršího Sama a mladšího Jesseho. Na první pohled idylické manželství ale kazí finanční problémy. Lacy je realitní makléřka, a zrovna moc zakázek se k ní poslední dobou nehrne. A Daniel dostal nedávno padáka, a zoufale se mu nedaří najít si novou práci. 

Už tak rozjitřené vztahy naruší něco naprosto iracionálního. Lacy v noci probudí žízeň, a v kuchyni spatří něco šíleného. Na stropě svítí světýlka jako na diskotéce, potraviny jsou vytažené z lednice a ze spíše, a jsou vyskládané na sebe po celé kuchyni.

Co se to stalo? Okna i dveře jsou zamčené, nevypadá to, že by do domu vnikl nějaký vetřelec. Ovšem jisté to není - manželé museli totiž před nějakou dobou z finančních důvodů odpojit alarm... Udělaly to snad děti? Nebo snad jen Sam, který prochází obtížným pubertálním obdobím? 

Jenže co ta světla? Měla Lacy vidiny způsobené šokem?




Každopádně, hned druhý den si rodina do domu nainstaluje alarm. Jenže podivnosti pokračují i další noc. Alarm se totiž spustí sám od sebe. Nikdo neopustil dům, ani do něj prokazatelně nevstoupil. Pracovník security služby má pro rodinu šokující informaci. Do domu měl nějaký vetřelec vejít zároveň všemi vchody! Jenže to není možné - okna i dveře jsou pečlivě zavřené...

Jenže tohle všechno je jen začátek. O pár dní později na zahradě leží hejno mrtvých ptáků. Doslova se rozsekali o Barretovic dům. Přivolaní hygienici mají okamžitě podezření na ptačí chřipku. Jenže není to zvláštní, že se objevilo jen jedno jediné ohnisko? 

A nakonec se začnou divně chovat i členové rodiny. Jesseho něco šíleně vyděsilo při plaveckém kurzu, a zůstal stát s otevřenými ústy a zcela nepřítomný. A rodičům se strachem v očích oznámí, že jej v noci navštěvuje nový kamarád... Daniel zase jednou v noci vyjde na zahradu (ale alarm ani nepípl!) a vypadá to, že prodělal nějaký divný psychický záchvat. Lacy začne při prohlídce bytu s klienty mlátit zuřivě hlavou do skla, načež zjistí, že si nepamatuje, co dělala sedm hodin! A to nebyla opilá!

Lacy má jasno. Jejich dům si vybrali za svůj cíl mimozemšťané. A skutečně, kamery, které po celém domě nainstaloval Daniel, jasně ukazují, že v domě v noci opravdu někdo je. Jenže vetřelec nejde pořádně vidět na kameře, zato je evidentní, že nemá přátelské úmysly. Jedná se o návštěvníky z tajemných zákoutí vesmíru? Pátrání na internetu, které manželé důkladně provedou, tomu totiž nasvědčuje...

Když se Lacy rozhodne vyhledat odborníka na mimozemskou existenci, je hned mnohem jasnější, o co nezvaným návštěvníkům jde. Podaří se Danielovi ochránit své nejmilovanější, nebo nebe nad jejich životy zůstane už navždy temné...?




Místo bubáků se tedy nakonec jednalo o mimozemšťany. Což je snad ještě lepší, protože mě osobně téma mimozemské invaze na Zemi opravdu zajímá. 

Už začátek byl opravdu slibný. Poklidný rodinný život se zhroutí jako domeček z karet, protože v domě se najednou octne "něco." Neznámý vetřelec, o kterém rodina nic konkrétního neví, a tudíž ani neví, jak se jí bránit. Alarm se jako účinná ochrana neosvědčí, takže na řadu přijdou kamery.

Herecké výkony byly, alespoň u dospělých herců, slušné. Dětští hrdinové mi moc neseděli, hlavně ten starší, Sam, mi moc neseděl. Nejvíce mě upoutala herecky Keri Russell, té jsem její roli vyděšené matky opravdu věřila. A i její herecký partner, Josh Hamilton, kterého jsem viděla ve filmu snad poprvé, byl příjemným překvapením. 

Temné nebe je vlastně takovou zvláštní směsicí žánrů. Chvílemi převažuje horor, pak zase sci-fi, pak zase začne děj inklinovat k rodinnému dramatu. Ale kupodivu to dost funguje. Od poloviny filmu jsem měla dojem, že se dívám na něco ve stylu Paranormal Activity, a další scény mi zase lehce připomínaly moje milované Znamení s Melem Gibsonem.

Filmů o mimozemšťanech je jako máku, a natočit originální je v podstatě dnes už asi nemožné. Ale přesto mě Temné nebe bavilo. Děj byl místy předvídatelný, ale hororové scény byly pěkně mrazivé (hlavně tedy ty noční). Zajímavé bylo i zakomponování rodinných problémů (finanční potíže, usoužený puberťák) - protože to činilo film uvěřitelnějším.

Za polovinou už mi bylo jasné, kam to celé spěje, přesto pro mě byl závěr pěkně mrazivý. Ale bohužel i tady se vyskytlo několik nelogičností, které i méně pozorného diváka zaskočí. Ale stopáž hodina a půl je ucházející, tak akorát, aby se divák nezačal nudit. 

Za sebe musím říct, že film se mi líbil. Nejedná se o žádné veledílo, ale na páteční večer, jako oddechovka po práci je super. Atmosféra místy vážně hutná, uvěřitelná. Rozhodně si myslím, že těch třiašedesát procent na csfd.cz je zasloužených. 

Celkově bych hodnotila třemi a půl hvězdičkami z pěti, jedná se o lehký nadprůměr. Pokud máte rádi horory a sci-fi, tak můžu film doporučit. Na víkendový večer je to ideální podívaná!

A co Vy? Viděli jste tento film? Máte rádi filmy o mimozemšťanech? Viděli jste Znamení? Jaký filmový žánr máte nejraději? Zaujala Vás recenze? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný zbytek víkendu, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Tak to vypadá hodně lákavě. Zkusím se po filmu také podívat. Je pravda, že nemusím ty Horrory, kde teče krev proudem, ale záhadné jevy, to jo, to mohu. Neviděla jsem ani Znamení. Díky.

    OdpovědětVymazat
  2. Tvoje recenze mě zaujala.Viděla jsem pár filmů na podobné téma,ale tento asi ne.
    Podobné filmy mě baví,vůbec o mimozemšťanech.Mám spíše ráda filmy,kde se jenom tak něco nastiňuje,baví mě záhady.Také nemám ráda krev,zombie a nebo upíry.Spíše takovou klasiku,kde se mohu trošku bát.
    Eli,měj hezkou neděli

    OdpovědětVymazat
  3. To může být neotřelý horror.
    Možná, až bude nálada, to shlédnu.

    OdpovědětVymazat
  4. Filmy o jiném životě ve vesmíru mám rád. :) Mars útočí a další. Je super, že dokážeš služby použít a fakt to děláš. Né každý si zvládne vyhledat film na CSFD, tak jako ty. Kéžby takové detaily znali ve všech oborech všichni lidi. To by byl svět hned šikovnější.
    Nejraději mám animované filmy a Temné nebe jsem neviděl, ale zní to zajímavě. Předtím jsem si vždy recenzované filmy od tebe Eliss poznačil, aby je mohl vidět později, ale dnes to neudělám, protože děsivé filmy nejsou moc můj šálek čaje. Nic proti tobě. :)

    OdpovědětVymazat
  5. Já věci s motivy mimozemských civilizací nevyhledávám, takže to by pro mne asi nebylo.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula