Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 303 Ve tmě

 Autor: Peter Derňár

Žánr: Thriller, Horor

Mé hodnocení: 55%

Obsah: Co všechno jsme schopni udělat pro nový začátek? 

Čtyřicátník Peter má krátce po rozvodu, a jeho život je všechno možné, jen ne zalitý sluncem. Vztah s exmanželkou Zuzanou je na bodu mrazu, a díky tomu, že se odstěhoval z jejich společného bytu, se odcizil i s dcerou Sofií, kterou vídá jen sporadicky.

Jediným dobrým společníkem, krom kolegů z práce, mu jsou antidepresiva, které mu na černém trhu shání kamarád Kuko. Blíží se konec roku, a to je pro Petera ještě více depresivní čas. Vánoce má v plánu strávit sám. Když mu šéfová dost jedovat připomene, že si musí v lednu vyčerpat zbytek dovolené, zděsí se. Představa, že bude dva týdny sedět sám doma, je pro něj nemyslitelná.

Nakonec s povděkem kvituje to, že jej na svátky pozve bratr Ivan. A tehdy se v Peterově hlavě zrodí nápad, který evokuje jediná nevinná věta kolegyně z práce: "Když nevíš, kam jet, tak co kdyby ses zahrabal pod zem?" 

Peter je dobrodruh, miluje adrenalinové zážitky, rád leze po horách, a cokoliv, co trochu zavání nebezpečím, miluje. Tak proč nezkusit pobyt ve tmě? Na Slovensku je to teď velká móda, hlavně mezi blogery! Začne si zjišťovat různé informace, a vypadá to, že je to přesně to pravé, co jeho rozjitřené nervy potřebují. 

Jenže problémem těchto pobytů je finanční částka. Proč je proboha tak drahý pobyt, kde je člověk celou dobu jen ve tmě?! Jako poslední, zoufalou možnost volí vyhledávací políčko na Facebooku. A ta ho zavede na stránku, která vypadá perfektně. Laskavá tma jej zaujme hlavně cenou - pouhých dvacet euro za den!

Poskytneme vám všestrannou péči po celou dobu vašeho pobytu, pestrou stravu s důrazem na biokvalitu, ložní prádlo, hudební nástroje, karimatku. Čisté papíry a fixy na smysluplné trávení času jsou samozřejmostí. Součástí jsou i každodenní konzultace s proškoleným terapeutem (v případě zájmu!). 

Inzerát Petera okamžitě zaujme, a tak si domluví týdenní pobyt hned na začátku ledna. Chatka na terapii tmou se nachází v malé obci Ludovitov - podle fotografií to vypadá na krásné, klidné místo - zahrada je sice zarostlá, ale vždyť to vypadá, že je všechno úžasně ekologické! Emailová konverzace s panem majitelem proběhne bez problémů, a konečně je tu den D. 

Konečně, po měsících stresu, si užije klid, zrelaxuje tělo i duši, což fakt potřebuje jako sůl. Domeček vypadá sice trochu zanedbaně, zahrada kolem je hotová džungle, ale přeci to Peter nevzdá hned po příjezdu! Pronajímatel Tomáš působí podivínsky, ale to tak trochu dokresluje atmosféru, ne?

Uvnitř ale domek vypadá lépe. Dokonce i podivná anomálie - a sice strom, který prorůstá střechou, jakoby skýtal už od pohledu oázu bezpečí.

Osudy obou mužů - pronajímatele i nocležníka - se osudově protnou. Když se totiž v útulném a pohodlném domečku zhasne, na povrch vyplují tajemství, která nejsou vůbec příjemná. Tma je to nejmenší, čeho by se měl Peter bát...



Hodnocení: Podle anotace, kterou jsem si v rychlosti stihla pročíst ještě v knihovně, jsem čekala pořádně mrazivý thriller. Přeci jen, terapie tmou - to je pěkně originální téma, na kterém se dá autorsky opravdu vyřádit!

Ale už první stránky mě celkem rozladily. Úvod byl roztahaný, než jsme se dostali k terapii tmou a posléze do domečku, tak se stala velká spousta nepodstatných detailů, které ale nebyly pro další děj vůbec důležité. Valná část postav, které se jen mihly v ději, byly úplně zbytečné. 

V polovině mě překvapilo, že příběh teď bude vyprávěn z pohledu jiné postavy, a to najednou na předchozí dění vrhlo úplně jiný pohled. Zajímavé byly i části psané kurzívou, které se vztahovaly k minulosti zapadlé osady. Ty byly moc pěkně napsané, nakonec jsem se na tyto krátké pasáže začala těšit více než na to, co se dělo na stránkách knihy v současnosti. 

Peter byl taková zvláštní postava, tak trochu "vyšinutý", životem zmítaný čtyřicátník, který si toho v poslední době zažil dost, a touží po jediném - po klidu. Ale jak jsem už zmínila výše, začátek byl zbytečně protahovaný, a nejzajímavější dění v domečku na terapii mi přišlo místy tak trochu uspěchané, jako by se najednou autor rozhodl všechno mít co nejrychleji za sebou...

Ale na druhou stranu, scény z domečku byly pěkně atmosférické, běhal mi z nich vážně místy mráz po zádech. Představa toho, že se člověk nechá zavřít do úplné tmy, a místo vytouženého klidu začne zažívat naprostý opak, je skvělý námět. Po přečtení knihy musím konstatovat, že by pro mě podobná terapie opravdu nebyla to pravé ořechové!

Bohužel ale celé to dost pokulhává. Skvělá myšlenka nestačí. Velkým překvapením bylo to, že příběh byl za polovinou vyprávěn z jiného pohledu, příběh pomalu začínal zapadat do sebe, ale přesto nejsem úplně spokojená. Hororové pasáže byly odvyprávěny působivě, to ano. A právě proto byla úžasná první část, ta druhá už začala drhnout.

Upřímně, kdyby autor příběh trochu "osekal," mohlo být mé hodnocení o mnoho vyšší, spousta hluchých míst kazí výsledný dojem... Škoda, vzhledem k tomu, že je autor Slovák, jsem čekala lepší čtení. 

Ve tmě bych doporučila milovníkům béčkových thrillerů, nejedná se o žádné veledílo, ale když nechcete při čtení moc přemýšlet, je to ideální četba!

A co Vy? Četli jste tuto knížku? Zaujala Vás recenze? Máte nějakého oblíbeného slovenského autora? Přemýšleli jste někdy o terapii tmou? Máte rádi thrillery z podobného prostředí? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥





Komentáře

  1. Zrovna nedávno mi manžel říkal, že slyšel v rádiu o terapii tmou. Nějak se mi to nezdálo, protože se traduje, že člověku přes zimu chybí více denního světla a na mnohé to působí depresivně. Tak jsem si říkala, co je to za blbost léčit deprese tmou. Nějaká nová metoda? Nebo spíše šarlatánský byznys?
    Kniha tedy může být napínavá, když se přeskáče zbytečný začátek. Díky za skvělou recenzí.

    OdpovědětVymazat
  2. Mám ráda napínavý děj a když se opravdu něco děje.Tak nevím,zda bych si knížku přečetla.
    Eli,měj hezké jarní dny

    OdpovědětVymazat
  3. Na tuhle knížku jsem narazila, když jsem si objednávala knížky (zrovna včera :-D). Ale teda do košíku jsem ji nedala. Tak třeba jindy:-)

    OdpovědětVymazat
  4. Nečetla jsem, Ale kdyby mi jen tak náhodou přistála do ruky, tak bych číst zkusila. :-)
    Hezký den !
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  5. Od autora jsem nic nečetla a tato se mi moc nezdá. I ty dáváš dost malé hodnocení, tak to nebude kniha po které sáhnu.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Další špatná zkušenost

 Už více než devět let uplynulo od chvíle, kdy jsem poprvé navštívila psychiatra. Tehdy moje problémy s jídlem nakonec vyústily v poruchu příjmu potravy, konkrétně v anorexii. Dlouho jsem si nebyla schopná připustit, že mám nějaký problém, bylo opravdu těžké se "dokopat" k návštěvě odborníka.  Paní doktorka byla na můj vkus poněkud zvláštní, byla málomluvná, a působila na mě až strnulým dojmem. O problémech se mnou nemluvila, jen kývala, občas něco prohodila, a jediné, s čím jsem odcházela z ordinace obohacená, byly recepty na antidepresiva. Dostala jsem hned dvoje léky, jedny na spaní, a přes den jsem měla brát půlku Citalopramu.  Léky na spaní jsem hned za dva dny vysadila, jelikož mi po nich bylo příšerně. Ale Citalopram mi přišel v pohodě. Neřešil tedy problém toho nechutenství, ale měla jsem dojem, že se cítím líp. Ovšem bylo to jen zdání. Prvním problémem bylo to, že léky způsobovaly nechutenství. Bylo to paradoxně ještě horší, žaludek jsem měla jako na vodě, a za c...

Pár nákupů a radostí

 Tento týden jsem byla několikrát ve městě, když je hezky, jezdíme hodně s Julčou ven. Nejenom na nákupy, ale třeba i u nás na vsi na procházky, chodíme se koukat na zvířátka a tak. Včera jsem měla domluvený sraz s bývalou spolužačkou Andrejkou. Respektive měla tedy přijet ona, kupovala jsem si od ní oblečky pro malou. Domluvené jsme byly už několikrát, ale vždycky do toho něco přišlo, tak mi nakonec napsala, že mi ty věci doveze.  Už jsem si od ní koupila i jídelní židličku, pěnový kobereček a věci do postýlky, takže mám jistotu, že to bude vždycky v pořádku. Měla pro mě velkou tašku oblečení, většina věcí je nenošených, některé úplně nové, šlo vidět, že je to vyprané a v pořádku, a za všechno chtěla sedm stovek. Dobrá cena, mám toho opravdu hodně, a hlavně to jsou letní oblečky, co mi teď Julinka vynosí.  Tak jsme si včera udělaly s Julinkou módní přehlídku. Teď má období, kdy se začíná lehce vztekat, naštěstí to nejsou žádné dlouhé epizody. Ale je fakt, že jsem ji včer...