Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 303 Ve tmě

 Autor: Peter Derňár

Žánr: Thriller, Horor

Mé hodnocení: 55%

Obsah: Co všechno jsme schopni udělat pro nový začátek? 

Čtyřicátník Peter má krátce po rozvodu, a jeho život je všechno možné, jen ne zalitý sluncem. Vztah s exmanželkou Zuzanou je na bodu mrazu, a díky tomu, že se odstěhoval z jejich společného bytu, se odcizil i s dcerou Sofií, kterou vídá jen sporadicky.

Jediným dobrým společníkem, krom kolegů z práce, mu jsou antidepresiva, které mu na černém trhu shání kamarád Kuko. Blíží se konec roku, a to je pro Petera ještě více depresivní čas. Vánoce má v plánu strávit sám. Když mu šéfová dost jedovat připomene, že si musí v lednu vyčerpat zbytek dovolené, zděsí se. Představa, že bude dva týdny sedět sám doma, je pro něj nemyslitelná.

Nakonec s povděkem kvituje to, že jej na svátky pozve bratr Ivan. A tehdy se v Peterově hlavě zrodí nápad, který evokuje jediná nevinná věta kolegyně z práce: "Když nevíš, kam jet, tak co kdyby ses zahrabal pod zem?" 

Peter je dobrodruh, miluje adrenalinové zážitky, rád leze po horách, a cokoliv, co trochu zavání nebezpečím, miluje. Tak proč nezkusit pobyt ve tmě? Na Slovensku je to teď velká móda, hlavně mezi blogery! Začne si zjišťovat různé informace, a vypadá to, že je to přesně to pravé, co jeho rozjitřené nervy potřebují. 

Jenže problémem těchto pobytů je finanční částka. Proč je proboha tak drahý pobyt, kde je člověk celou dobu jen ve tmě?! Jako poslední, zoufalou možnost volí vyhledávací políčko na Facebooku. A ta ho zavede na stránku, která vypadá perfektně. Laskavá tma jej zaujme hlavně cenou - pouhých dvacet euro za den!

Poskytneme vám všestrannou péči po celou dobu vašeho pobytu, pestrou stravu s důrazem na biokvalitu, ložní prádlo, hudební nástroje, karimatku. Čisté papíry a fixy na smysluplné trávení času jsou samozřejmostí. Součástí jsou i každodenní konzultace s proškoleným terapeutem (v případě zájmu!). 

Inzerát Petera okamžitě zaujme, a tak si domluví týdenní pobyt hned na začátku ledna. Chatka na terapii tmou se nachází v malé obci Ludovitov - podle fotografií to vypadá na krásné, klidné místo - zahrada je sice zarostlá, ale vždyť to vypadá, že je všechno úžasně ekologické! Emailová konverzace s panem majitelem proběhne bez problémů, a konečně je tu den D. 

Konečně, po měsících stresu, si užije klid, zrelaxuje tělo i duši, což fakt potřebuje jako sůl. Domeček vypadá sice trochu zanedbaně, zahrada kolem je hotová džungle, ale přeci to Peter nevzdá hned po příjezdu! Pronajímatel Tomáš působí podivínsky, ale to tak trochu dokresluje atmosféru, ne?

Uvnitř ale domek vypadá lépe. Dokonce i podivná anomálie - a sice strom, který prorůstá střechou, jakoby skýtal už od pohledu oázu bezpečí.

Osudy obou mužů - pronajímatele i nocležníka - se osudově protnou. Když se totiž v útulném a pohodlném domečku zhasne, na povrch vyplují tajemství, která nejsou vůbec příjemná. Tma je to nejmenší, čeho by se měl Peter bát...



Hodnocení: Podle anotace, kterou jsem si v rychlosti stihla pročíst ještě v knihovně, jsem čekala pořádně mrazivý thriller. Přeci jen, terapie tmou - to je pěkně originální téma, na kterém se dá autorsky opravdu vyřádit!

Ale už první stránky mě celkem rozladily. Úvod byl roztahaný, než jsme se dostali k terapii tmou a posléze do domečku, tak se stala velká spousta nepodstatných detailů, které ale nebyly pro další děj vůbec důležité. Valná část postav, které se jen mihly v ději, byly úplně zbytečné. 

V polovině mě překvapilo, že příběh teď bude vyprávěn z pohledu jiné postavy, a to najednou na předchozí dění vrhlo úplně jiný pohled. Zajímavé byly i části psané kurzívou, které se vztahovaly k minulosti zapadlé osady. Ty byly moc pěkně napsané, nakonec jsem se na tyto krátké pasáže začala těšit více než na to, co se dělo na stránkách knihy v současnosti. 

Peter byl taková zvláštní postava, tak trochu "vyšinutý", životem zmítaný čtyřicátník, který si toho v poslední době zažil dost, a touží po jediném - po klidu. Ale jak jsem už zmínila výše, začátek byl zbytečně protahovaný, a nejzajímavější dění v domečku na terapii mi přišlo místy tak trochu uspěchané, jako by se najednou autor rozhodl všechno mít co nejrychleji za sebou...

Ale na druhou stranu, scény z domečku byly pěkně atmosférické, běhal mi z nich vážně místy mráz po zádech. Představa toho, že se člověk nechá zavřít do úplné tmy, a místo vytouženého klidu začne zažívat naprostý opak, je skvělý námět. Po přečtení knihy musím konstatovat, že by pro mě podobná terapie opravdu nebyla to pravé ořechové!

Bohužel ale celé to dost pokulhává. Skvělá myšlenka nestačí. Velkým překvapením bylo to, že příběh byl za polovinou vyprávěn z jiného pohledu, příběh pomalu začínal zapadat do sebe, ale přesto nejsem úplně spokojená. Hororové pasáže byly odvyprávěny působivě, to ano. A právě proto byla úžasná první část, ta druhá už začala drhnout.

Upřímně, kdyby autor příběh trochu "osekal," mohlo být mé hodnocení o mnoho vyšší, spousta hluchých míst kazí výsledný dojem... Škoda, vzhledem k tomu, že je autor Slovák, jsem čekala lepší čtení. 

Ve tmě bych doporučila milovníkům béčkových thrillerů, nejedná se o žádné veledílo, ale když nechcete při čtení moc přemýšlet, je to ideální četba!

A co Vy? Četli jste tuto knížku? Zaujala Vás recenze? Máte nějakého oblíbeného slovenského autora? Přemýšleli jste někdy o terapii tmou? Máte rádi thrillery z podobného prostředí? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥





Komentáře

  1. Zrovna nedávno mi manžel říkal, že slyšel v rádiu o terapii tmou. Nějak se mi to nezdálo, protože se traduje, že člověku přes zimu chybí více denního světla a na mnohé to působí depresivně. Tak jsem si říkala, co je to za blbost léčit deprese tmou. Nějaká nová metoda? Nebo spíše šarlatánský byznys?
    Kniha tedy může být napínavá, když se přeskáče zbytečný začátek. Díky za skvělou recenzí.

    OdpovědětVymazat
  2. Mám ráda napínavý děj a když se opravdu něco děje.Tak nevím,zda bych si knížku přečetla.
    Eli,měj hezké jarní dny

    OdpovědětVymazat
  3. Na tuhle knížku jsem narazila, když jsem si objednávala knížky (zrovna včera :-D). Ale teda do košíku jsem ji nedala. Tak třeba jindy:-)

    OdpovědětVymazat
  4. Nečetla jsem, Ale kdyby mi jen tak náhodou přistála do ruky, tak bych číst zkusila. :-)
    Hezký den !
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  5. Od autora jsem nic nečetla a tato se mi moc nezdá. I ty dáváš dost malé hodnocení, tak to nebude kniha po které sáhnu.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Host (2020)

 Pro horory jsem měla odjakživa slabost. Nejraději mám ty vyloženě duchařské, plné lekaček a hutné tajuplné atmosféry. Předevčírem jsem si hledala na ulozto horory z loňského roku. Napsala jsem do vyhledávače žánr horor, rok 2020, a listovala jsem si seznamem výsledků. Když mě některý film zaujal, vyhledala jsem si o něm na československé filmové databázi o čem vůbec je, a také hodnocení ostatních diváků. A moje volba padla nakonec na britský horor Host. Na první pohled mě překvapilo to, že film nemá ani hodinku, jen šestapadesát minut. Jsem příznivcem kratších filmů, pokud má film více než dvě hodiny, těžko se na něj pak už soustředím, ideální je ta hodinka a čtvrt. Podle popisu film nevypadal špatně. Doba koronavirová ovlivnila snad úplně všechny součásti běžného života. Jsme více na sociálních sítích, případně v kontaktu přes webové kamery či mobily. Na jednu stranu nás to sbližuje, ale jistým způsobem i vzdaluje od toho pravého sociálního kontaktu. Pětici mladých kamarádek napadne

Nákup z online antikvariátu

 Minulý týden jsem se pustila do pořádné "čistky" své domácí knihovničky. Bydlím v činžáku, čili místa tu není zase tolik, na knihy mám vyhrazený pokojíček, ale moje police s knihami se už začala místy nebezpečně prohýbat. Proto jsem se rozhodla (sice s bolavým srdcem), některé tituly rozdat kamarádce, a některé jsem odnesla do knihobudky. Při minulé návštěvě jsem s radostí zjistila, že spousta knih, které jsem tam odnesla, už si někdo vypůjčil či vzal.  Knihy, které jsem už dávno přečetla, a teď mi ležely na poličce, udělají radost někomu jinému.  A když už jsem provedla designovou úpravu, tak mě nenapadlo nic lepšího, než si místo těch právě vyřazených knih pořídit nové. Tedy, nové. Vzhledem k dnešním cenám nových titulů se mi osvědčilo nakupovat v antikvariátu, a de facto je to i tak trochu ekologické. U nás ve městě žádný kamenný antikvariát bohužel zatím nefunguje, ale naposledy jsem si vloni v létě objednávala použité knihy z e-shopu online-antikvariat.cz. S doručenou o

Páteční posezení na zahrádce

 Čtvrteční kontrola u mé obvodní lékařky dopadla naštěstí na výbornou - ledviny mám v pořádku, a v pondělí už jdu do práce. Už se tam opravdu moc těším, doma mě to už nebaví a nudou si opravdu hryžu nehty. Ale jsem samozřejmě ráda, že už je mi dobře, a z celé té patálie mám obrovské ponaučení a už dávám opravdu velký pozor na pitný režim. Doktorka mi ale doporučila, abych zůstala doma ještě v pátek a pořádně si odpočinula - takže do práce jdu v pondělí, a pak je zase dva dny volno, protože jsou státní svátky. Neschopenku mám tedy oficiálně ukončenou dnes, ale včera už jsem měla povolené vycházky. Nechala jsem si je napsat od osmi od rána do dvou, protože takhle zrána mi to vyhovuje více.  Fakt jsem se těšila, že už si pořádně vyrazím někam ven. Cítím se dobře, už více a lépe jím, a tak jsem s radostí využila možnosti vycházek. Takže včera hned v sedm ráno jsem vyrazila se pejskem na krátkou procházku do lesa, hned poté autobusem do města do knihovny vrátit knížky, a rychle zpátky domů,