Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 292 Carrie

 Autor: Stephen King

Žánr: Horor, Román

Mé hodnocení: 90%

Obsah: Šestnáctiletá Carrie Whitová to nemá ve škole, ani doma v soukromí, vůbec jednoduché. Žije jen s matkou, která je náboženská fanatička, dceři nikdy nedala ani kapku lásky, namísto toho ji psychicky i fyzicky týrá. 

A ani ve škole to není o mnoho lepší. Spolužačky si ji dobírají kvůli vzhledu, Carrie totiž své problémy řeší přejídáním, takže má lehkou nadváhu, no a její pleť je uhřík vedle uhříku. Spolužačky hbitě využijí každé příležitosti, jak dívku ponížit, a jejich vůdkyní je Chris, která je pravým opakem Carrie - z bohaté rodiny, obletována kamarádkami a spolužáky, kteří se jí snaží vetřít do přízně. 

Dívka už je díky své úloze outsidera zvyklá na ledacos - učebnice smetené z lavice, věčně nastavené nohy, sprosté obrázky nastrkané do kabelky, napatlané vlasy burákovým máslem, když jednoho dne usnula ve studovně...

Když ale dívky nehorázným způsobem poníží ve sprchách po hodině tělocviku, Carrie u sebe znenadání objeví telepatické schopnosti. Emoční stres způsobí, že najednou zjistí, že může silou vůle například zvednout učebnice z nočního stolku. Chce to ale trénink, a trpělivost...

Velkým překvapením je pro dívku to, když obdrží od spolužáka Tommyho pozvání na maturitní ples. Carrie je rozpolcená. Tak ráda by šla, ale nedělají si z ní zákeřní spolužáci zase terč? Nejedná se o past, do které se má chytit?

Za pozváním stojí tak trochu Tommyho přítelkyně Susan, která cítí výčitky svědomí za incident ve sprchách. Její dobrý úmysl má ale v plánu zkazit Chris a její přítel Billy. Vymyslí totiž vskutku ďábelskou pomstu, v jejímž středu se má octnout opět Carrie, a celé se to má odehrát na maturitním plese.

Carrie nakonec pozvání na ples přijme, i přes výhrady své matky, která o dceři mluví jako o zplozenci pekla a hříšné ženštině. Krásně se oblékne do šatů, které si ručně ušila, a najednou se z ošklivého káčátka vylíhne hvězda celého plesu.

Měl to být večer, který měl Carrie vyšvihnout mezi spolužáky, ale to by ho nesměl pokazit hodně krutý žert. A to je ona poslední kapka - následují děsivé událostí, které změní život úplně všech v městečku, a i po letech bude případ budit obrovské diskuze a vášně...


Hodnocení: Po delší době jsem dostala chuť na nějakou "Kingovku." V knihovně je poměrně velký výběr, ale já se rozhodla právě pro Carrie. Jednak jsem o knížce už hodně slyšela, a pak jsem také zvolila titul s menším počtem stran - takovou "jednohubku."

A hlavně jsem se těšila i na to, že si přečtu Kingovu prvotinu. A jen díky autorově ženě spatřila knížka světlo světa - po dopsání se Kingovi kniha vůbec nelíbila, takže skončila v koši. Manželka ji ale vytáhla, tak trochu jej dotlačila do toho, aby ji seškrtal - původně měla mít tři sta stránek z původních sto sedmdesáti - a nakonec ji vydavatel přijal.

U čtení jsem se od začátku opravdu bavila. Postava Carrie byla skvěle vykreslena, dokázala jsem se do její postavy vcítit. Sama totiž vím, jaké to je, být ve školním kolektivu otloukánkem, po kterém se ostatní vozí. Jenže Carrie to neměla růžové ani doma - její matka byla opravdu šílená, při sebemenším prohřešku ji zavírala do temné komory, což ji také traumatizovalo.

Úžasné je, že i přes rok vydání - Carrie letos oslavila padesátku - se jedná téměř o nestárnoucí příběh. Jasně - doba pevných linek, žádné chytré telefony a jiné vymoženosti, ale právě tohle mě taky bavilo. Příběh se odehrává v sedmdesátých letech, a bylo úžasné se pocitově přenést do této doby, i když se jednalo o Ameriku.

Líbilo se mi zakomponování novinářských článků, výslechů a lékařských zpráv do celého příběhu, protože to dýchalo autenticitou. King má svůj specifický styl vyprávění, využívá hodně monology, myšlenkové pochody jednotlivých aktérů byly prostě fascinující, tak nějak civilní a vážně uvěřitelné.

Celý příběh spěje k onomu maturitnímu večírku, je znepokojivé sledovat, kam až vlastně celá ta situace graduje. Bylo mi Carrie ve výsledku líto, její osud byl bohužel ovlivněn nejen výchovou, ale i tím, jak se k ní zachovalo okolí. 

Jako celek se mi Carrie líbila, krom hororu je to i pěkná sonda do chování mladých lidí. Už jsem několik titulů od Kinga četla, a bylo tedy pěkné porovnat si to, kam až spisovatelsky dozrál. Parádní hororový zážitek!

Včera večer jsem ze zvědavosti skoukla i zfilmovanou verzi z roku 1976. Zde musím vyzdvihnout úžasný herecký výkon hlavní představitelky. Zde přikládám odkaz na československou filmovou databázi:

https://www.csfd.cz/film/2316-carrie/prehled/

Carrie bych doporučila milovníkům hororů, a Kingovy tvorby. Já si tento hororový minipříběh opravdu vychutnala plnými doušky!

A co Vy? Máte rádi Kingovy knihy? Líbí se Vám jeho horory? Četli jste Carrie, nebo jste viděli filmové zpracování? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Mám ráda Kingovy knihy. Některé z jeho tvorby mám stažené ve čtečce. Mně se ohromně líbil Dálkový pochod, kam až vede touha člověka něco dokázat, někam se zařadit, aby nakonec zjistil, že všechno je podvod a v cíli ho čeká jen smrt

    OdpovědětVymazat
  2. Bylo i zfilnocano, film je pekne udekan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Take znsm ten pocit "otloukanka"a snahu to ostatnim nekfy "nandat" ale u Carry je to i diky rodinnemu nezazemi daleko vice vygradovano...

      Vymazat
  3. King je můj nejoblíbenější spisovatel a knižní Carrie byla jedna z mých prvních, kterou jsem od něj kdy četla , takže totální srdcovka .

    OdpovědětVymazat
  4. Já od Kinga nic nečetla - teda kromě jedné povídky. Ale viděla jsem filmové zpracování téhle knížky.

    OdpovědětVymazat
  5. Carrie mám doma a ráda bych si ji od něj přečetla, ale kdo ví, kdy se k ní dostanu :D já teď dočetla knihu Poslední úkol pro Gwendy, kde je King spoluautor :)

    OdpovědětVymazat
  6. Carrie jsem četla i viděla filmové zpracování ze 70. let. Kniha mě bavila více než filmová verze, buduje velmi intenzivní atmosféru. Jako perličku bych přihodila, že než roli ve filmu dostala Sissy Spacek, ucházela se o ni Carrie Fisher, tedy princezna Leia z Hvězdných válek. Osobně si ji jako Carrie moc představit nedokážu, ale určitě by to bylo zajímavé. :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js