Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 291 Váhání

 Autor: Maggie Stiefvaterová 

Žánr: Pro mládež, Fantasy, Romantický

Mé hodnocení: 80% 

Obsah: Městečko Mercy Falls není na první pohled ničím zvláštní. Jenže skrývá jedno velké tajemství - v místních lesích se prohánějí vlci. Na tom by nebylo nic šokujícího - kdyby se ti vlci neproměnili z místních obyvatel působením zvláštních sil, ve kterých hraje velkou roli i teplota - a to jak ta tělesná, tak i venkovní.

Sedmnáctiletý Sam právě prožívá nejlepší období svého života. Kdysi býval také vlkem - v letních měsících se ale proměňoval v člověka. A z oken protějšího domu jej i se svou smečkou pozorovala dívka jménem Grace. Grace se do chlapce se žlutýma očima zamilovala.

Samovi se podařilo překonat svou vlčí kůži, nakonec zůstal člověkem, ačkoliv to bylo nesmírně těžké. A i dnes, když slyší v noci z lesů táhlé vlčí vytí, nenechává ho to chladným. Ale chce věřit, že je vyléčený, už jen kvůli své milované Grace. Jenže lásce dvou mladých lidí nepřejí dívčini rodiče. 

Sam i Grace si nesou z minulosti citová zklamání, a snad i proto je jejich mladá láska opravdu bouřlivá. Jenže oba musejí stále tak trochu bojovat, aby mohli být spolu. Do příběhu znenadání vtrhne mladík jménem Cole. Ten touží po tom, zůstat vlkem, i díky tomu, aby unikl starostem a problémům, které stihl za svůj mladý život napáchat. 

A protože si Sam vzal nové vlky na starost, je tak trochu jejich vůdce, ačkoliv v lidské podobě. Nosí jim do staré kůlny jídlo, a přizpůsobil starý dům po svém nevlastním otci Beckovi tak, aby tam mohli nováčci v lidské kůži trávit pohodlně své dny.

Jenže někomu v městečku se začnou vlci pomalu zajídat, a proto je bezohledně střílí. Jenže ten někdo netuší, že vraždí obyvatele Mercy Falls, kteří jsou už měsíce, a někdy i roky, pohřešovaní. 

Do toho se začne dít něco velmi znepokojivého i s Grace. Uvnitř jejího těla totiž roste netušená hrozba, která se nejprve projeví drobným nachlazením, posléze horečkou, a nakonec začne přerůstat v něco, co nejde nijak zastavit.

Bude láska dost silná na to, aby se poprala s osudem? Můžeme díky lásce potlačit to, kým jsme? Váhání totiž může mít nedozírné následky...



Hodnocení: Váhání jsem dostala bezmála před dvanácti lety k Vánocům. Tehdy jsem knížku začala číst, ale tehdy jsem toho měla ke čtení tolik, a jiné tituly mě lákaly o tolik více, že nakonec skončila nedotčená na poličce v knihovničce. 

Potřebovala jsem teď po Vánocích něco odpočinkového, navíc jsem dlouho louskala knížku v předchozí recenzi, tak jsem si řekla, že si přečtu něco fantasy, pro mladé, a hlavně, abych u čtení nemusela moc přemýšlet. A protože jsem z knihovny měla nachystané na čtení opět samé detektivky a celkově takové těžší čtení, sáhla jsem pro Váhání. 

Jedná se o druhý díl z třídílné série Vlci z Mercy Falls. Měla jsem trochu obavy, zda nebude vadit, že jsem nečetla první díl, Mrazení, ale musím říci, že to můj dojem z knihy nijak nezkazilo. Části příběhu jsou napsány v kapitolách, ve kterých se střídají jednotlivé postavy. Jednou je tu Sam, podruhé Grace. Musím říci, že to byla dobrá volba, protože to opravdu dodávalo příběhu šťávu.

Nejedná se o nijak složitý příběh, ale hrozně dobře se to čte. Autorka dovedla dát příběhu zvláštní atmosféru, která byla až magická. Romantické knihy nikdy nebyly můj šálek čaje. Ale tady to bylo popsáno tak věrně a hezky, že jsem tomu podlehla. Možná lehce naivní příběh, ale proč ne? Teď je mi líto, že jsem si knížku nepřečetla, když mi bylo sedmnáct. 

Kdybych měla knížku srovnat s komerčně úspěšným Stmíváním, tak tato kniha mi vychází vítězně. Příběh se mi četl sám, je napsaný jednoduše, neztrácela jsem se v ději, místy to možná bylo tak trochu o ničem, ale mě se to i tak prostě líbilo. Nemůžu ani pořádně popsat svoje dojmy z knihy, protože jsou hrozně zvláštní.

U čtení jsem se perfektně odreagovala, oceňuji i pěkné básničky - poezii nemusím, ale tohle bylo vážně něco! 

Asi nejsem úplně objektivní, ale hodnotím osmdesáti procenty. Doma mám už třetí díl, Splynutí, a jelikož závěr byl více než otevřený, nemůžu se dočkat, až se pustím do čtení. Sama jsem překvapená, že mě po letech chytnul příběh, kterému bych se jinak z principu vyhnula...

Pokud máte zájem si knížku přečíst, tak doporučuji začít prvním dílem s názvem Mrazení. Ať nezačínáte jako já od prostředku a nemáte v tom zbytečný chaos. Pokud máte rádi příběhy o vlcích s fantasy prvky a protkané něžnou romantikou, tak je pro Vás kniha jako stvořená. Někdy není na škodu se přenést do naivního světa fantazie...

A co Vy? Četli jste v poslední době nějakou knihu pro mládež? Máte rádi podobně laděné příběhy, nebo dáváte přednost detektivkám? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥





Komentáře

  1. O knížkách jsem neslyšela, ale moc se mi líbí obálky :) je fajn, že ses ke knížce po tolika letech vrátila. Fantasy nevyhledávám, ale pro jeho milovníky je to určitě super dílo :)

    OdpovědětVymazat
  2. ty obálky série jsou krásné :) doufám, že třetí díl se ti bude líbit a hezky to ukončí sérii :)

    OdpovědětVymazat
  3. Obálky jsou lákavé, ale asi by mne to nebavilo.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula