Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 284 O čem se nemluví

 Autor: Jess Lourey

Žánr: Mysteriózní, Thriller, Krimi

Mé hodnocení: 85%

Obsah: Držte se dál od sklepa!

Cassie McDowellová je dvanáctiletá slečna na prahu puberty. Bydlí v malém městečku Lilydale ve státě Minnesota, který byl i na začátku osmdesátých let poklidný. 

Za pár týdnů tu budou konečně letní prázdniny, na které se Cassie moc těší. Ale i tak nemá se školou problémy. Jen moc nezapadá do kolektivu, protože o její rodině, která bydlí úplně na konci městečka na zapadlé, staré farmě, se nevykládají zrovna pěkné věci. Aktuální největší dívčinou starostí je zamilovanost do o dva roky staršího kluka, Gabriela. Cassie doufá, že si s ním o prázdninách užije spoustu legrace!

Jenže předzvěst prázdnin náhle přeruší únos a brutální útok na místní chlapce. Ti se sice znovu objeví - ale podivně jiní - uzavření, násilničtí, a s podivným leskem v očích. Pro všechny bez výjimky tak začne platit noční zákaz vycházení. 

Krom toho to Cassie nemá jednoduché ani doma. Máma pracuje jako učitelka, a otec je na volné noze, což znamená, že nedělá nic, a nechává se živit od manželky. Propadl alkoholu a snad ještě něčemu mnohem horšímu, a atmosféra v domácnosti je kvůli jeho prchlivé povaze často napjatá. A pak jsou tu ty podivné večírky, které McDowellovi pravidelně pořádají, a které se staly tak trochu veřejným tajemstvím.

Městem se začnou šířit šokující fámy o tom, kdo za útoky stojí. Dokonce i Cassie má své podezřelé. Proč se tak divně chová i seržant Bauer, blízký přítel jejího otce? A jsou pravdivé klepy týkající se učitele hudební výchovy, a dívčina oblíbence, pana Connellyho? 

Pak podivnou proměnou projde i Sephie, Cassiina starší sestra. To už se Cassie pouští do opravdového pátrání i se svým novým kamarádem Frankem, který se nedávno přistěhoval i se svými rodiči. Kdo je onen tajemný únosce? 

Dívka si musí proklestit cestu světem dospělých, a zdá se, že není na stopě jednomu, ale hned několika šokujících tajemství...


Hodnocení: Kniha O čem se nemluví mě zaujala při mé poslední návštěvě knihovny. Na první pohled mě praštila do očí pěkně zpracovaná grafika obálky, a hlavně lákavý nápis pod názvem Mystery thriller. Tato kombinace mých milovaných žánrů, to bude pro mě to pravé, pomyslela jsem si.

A anotace také vypadala více než zajímavě. 

Ihned na úvod mě zaujala poznámka autorky. Tam pěkně vysvětlila i to, co ji přimělo k napsání knihy. Vyrůstala padesát kilometrů od města St. Joseph, kde byl v roce 1989 unesen jedenáctiletý Jacob Wetterling. Padesát kilometrů není zase tak velká dálka, a je mi jasné, že taková věc ovlivní životy mnoha lidí.

Našla jsem na internetu i podrobnosti k případu, který se stal inspirací pro napsání této knihy. Nedovedu si představit, jaké to musí být, žít ve strachu a dodržovat noční zákaz vycházení... Přikládám zmíněný odkaz na článek:

https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-krimi/416901/po-27-letech-objasnili-unos-11leteho-chlapce-vrah-prozradil-jeho-posledni-slova.html

O čem se nemluví je vyprávěna z pohledu puberťačky Cassie. Hned od prvních stránek mi tento styl vyprávění absolutně sednul, dokázala jsem se s mladou hrdinkou plně ztotožnit. Ne moc oblíbená v kolektivu, tak trochu outsider, k čemuž jí nepomáhá ani bydlení na odlehlé farmě s rodiči, kteří mají opravdu svérázný způsob života.

Perfektně vykreslená atmosféra malého amerického městečka, jeho obyvatel, kteří jsou na první pohled tak obyčejní, a pak do jejich životů jako hurikán vtrhne strach a beznaděj. Vyprávění bylo opravdu napínavé, Cassie byla opravdu vyspělá na svůj věk, a dokázala se na svět dívat úplně jiným pohledem. To mě hrozně bavilo.

Líbilo se mi, jak si autorka pěkně pohrávala se čtenářem, a každou chvíli se pátrání stáčelo jiným směrem. Přirozeně působilo i to, že se takhle mladá dívka pustila do pátrání po záhadných zmizeních místních mladíků. K tomu běžné pubertální problémy, rodiče, kteří nejsou úplně ideální. Vyvážený mix románu ze života dívky a krimi.

Atmosféra byla hutná, dýchala na mě americké osmdesátá léta, a to jsem si opravdu užila. Příběh postupně gradoval, a já čekala šokující závěr. Jenže bohužel jsem zklamaná. Nechápu, proč se autorka rozhodla jej tak podivně useknout? Nedovysvětlila spoustu věcí, hlavně co se týče jednoho člena rodiny McDowellových a jeho divného chování, a pak také ta osoba pachatele...

Ale jinak jsem spokojená, tato knížka mi vážně sedla, přesně v mém stylu. Škoda jen toho odfláknutého konce... Sympatická hrdinka, zajímavý děj, uvěřitelnost postav, gradující napětí, to všechno pěkně namixované. 

Tuto knížku bych doporučila milovníkům mysteriózních thrillerů, kde nebudou zrovna cákat litry krve. Po předešlém románu pro ženy jsem si potřebovala přečíst zase něco akčnějšího, a volba se celkem vyplatila. 

A co Vy? Zaujala Vás recenze? Máte rádi podobě laděné knihy? Nebo dáváte přednost jinému žánru? Napište mi do komentářů! 

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný listopadový den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Recenze nezní špatně, thrillery mám ráda (a nemusí v nich nutně být litry krve). A taky se mi líbí obálka

    OdpovědětVymazat
  2. No ovšem jak se říká konec dobrý vsechno dobré a vice versa (a obráceně)...tady by mne asi odflaknuty konec dost vadil...

    OdpovědětVymazat
  3. Knížka mě zaujala,ale nemám ráda nedořešené konce.
    Ale podívám se po ni v knihovně.
    Eli,měj se hezky

    OdpovědětVymazat
  4. knihu jsem viděla již několikrát ve slevě a škoda teda toho konce, jinak to vypadá na moc zajímavé čtení :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Další špatná zkušenost

 Už více než devět let uplynulo od chvíle, kdy jsem poprvé navštívila psychiatra. Tehdy moje problémy s jídlem nakonec vyústily v poruchu příjmu potravy, konkrétně v anorexii. Dlouho jsem si nebyla schopná připustit, že mám nějaký problém, bylo opravdu těžké se "dokopat" k návštěvě odborníka.  Paní doktorka byla na můj vkus poněkud zvláštní, byla málomluvná, a působila na mě až strnulým dojmem. O problémech se mnou nemluvila, jen kývala, občas něco prohodila, a jediné, s čím jsem odcházela z ordinace obohacená, byly recepty na antidepresiva. Dostala jsem hned dvoje léky, jedny na spaní, a přes den jsem měla brát půlku Citalopramu.  Léky na spaní jsem hned za dva dny vysadila, jelikož mi po nich bylo příšerně. Ale Citalopram mi přišel v pohodě. Neřešil tedy problém toho nechutenství, ale měla jsem dojem, že se cítím líp. Ovšem bylo to jen zdání. Prvním problémem bylo to, že léky způsobovaly nechutenství. Bylo to paradoxně ještě horší, žaludek jsem měla jako na vodě, a za c...

Pár nákupů a radostí

 Tento týden jsem byla několikrát ve městě, když je hezky, jezdíme hodně s Julčou ven. Nejenom na nákupy, ale třeba i u nás na vsi na procházky, chodíme se koukat na zvířátka a tak. Včera jsem měla domluvený sraz s bývalou spolužačkou Andrejkou. Respektive měla tedy přijet ona, kupovala jsem si od ní oblečky pro malou. Domluvené jsme byly už několikrát, ale vždycky do toho něco přišlo, tak mi nakonec napsala, že mi ty věci doveze.  Už jsem si od ní koupila i jídelní židličku, pěnový kobereček a věci do postýlky, takže mám jistotu, že to bude vždycky v pořádku. Měla pro mě velkou tašku oblečení, většina věcí je nenošených, některé úplně nové, šlo vidět, že je to vyprané a v pořádku, a za všechno chtěla sedm stovek. Dobrá cena, mám toho opravdu hodně, a hlavně to jsou letní oblečky, co mi teď Julinka vynosí.  Tak jsme si včera udělaly s Julinkou módní přehlídku. Teď má období, kdy se začíná lehce vztekat, naštěstí to nejsou žádné dlouhé epizody. Ale je fakt, že jsem ji včer...