Přeskočit na hlavní obsah

Je Český slavík dávno za zenitem?

 Hudební anketa Český slavík patří v naší zemi k takové věčné stálici. Pamatuji si už jako dítě, že rodiče pravidelně vyhlašování výsledků a celý přímý přenos sledovali. Mě tehdy zajímala jediná věc - jestli zase vyhraje Karel Gott, a opět řekne při přebírání sošky svou slavnou větu: Letos jsem to vážně nečekal! 

Jak roky plynuly, anketa se měnila. Snad je to jen můj subjektivní pocit, jak jsem dospívala, najednou mě to přestalo bavit. Připadalo mi, že pořád vyhrávají ty samé "provařené" obličeje, a připadalo mi, že se celý slavnostní večer propadá do čím dál většího hávu trapnosti - dodnes si pamatuji, když kterýsi rok visel moderátor Ondřej Sokol při proslovu jedné ze zpěvaček na laně hlavou dolů... 

Proto když v roce 2017 bylo oznámeno, že letos se anketa neuskuteční, asi to nebyl pro všechny zase takový šok.

Vloni se anketu rozhodl po svém, a tak trochu svérázným způsobem, oživit miliardář Karel Janeček. Ten si z toho udělal tak trochu svou politickou agitaci, a ač byl jeho proslov v závěru večera v mnohém úderný, tak na hudební anketu se to moc nehodilo. Televize Nova se dokonce později od jeho výroků zcela distancovala.


A snad i proto se televizní stanice Nova rozhodla skoupit všechna práva na Českého slavíka, aby si jej mohla zorganizovat pěkně po svém. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhlo teď v sobotu. Přiznám se, že jsem to zazdila, proto jsem si Slavíka pustila až druhý den, ze záznamu.

Prvotním překvapením bylo už to, že se moderování ujali celkem tři moderátoři. Pamatuji ještě moderátorskou éru Leoše Mareše a Libora Boučka, kteří mě moc bavili. Ondřej Sokol je už taky tak trochu stálice. Jako člověka ho moc nemusím, ovšem jako moderátor bývá většinou špičkový.

Proto nerozumím tomu, proč k sobě dostal ještě Terezu Pergnerovou, a Aleše Hámu? Háma se mi poslední dobou totiž tak nehorázně zprotivil tím, jak ze sebe dělá zcela bez skrupulí šaška - vím, že je to jeho práce, ale tohle už je fakt příliš. 

Vtípky moderátorů byly někdy úderné, ale mnohem častěji sklouzávaly už do hranice trapnosti. Ale alespoň letos nikdo z nich nelétal vzduchem. 

No a výsledky byly opět tak trochu jako přes kopírák. Zlatá Lucie Bílá a její přehnaně medový projev a vystupování - její afektovanost mě někdy opravdu dráždí. Tak trochu klasikou jsou i zlatí Kabáti v kategorii skupin, ti mi ale nikdy nevadili - ačkoliv jejich novější tvorba mě už tolik neoslovuje. A zdá se, že štafetu po Karlu Gottovi převezme Marek Ztracený. 

V pubertě jsem Markovy písníčky milovala. Dokázala jsem je poslouchat hodiny. Z posledních let si od něj vybavuji pěkný song Naše cesty. Asi už nejsem úplně cílová kategorie, ale osobně mi připadají jeho písničky všechny tak nějak... Stejné, hrající na city ženám, dívkám a slečnám. A zaznamenala jsem i tu aféru s koncem jeho kariéry - přičemž už pořádá několikátý "poslední" rozlučkový koncert - samozřejmě vyprodaný... Nevím, jestli si to s tím koncem kariéry rozmyslel, nebo šlo o šikovný marketingový tah?

Živá hudební vystoupení ale nebyla tak špatná. Potěšila mě dojemná vzpomínka na Hanu Zagorovou v podání Moniky Absolonové byla písnička Přeju si opravdovou poctou paní Zagorové. Pěkné a dojemné vystoupení, a rozhodně nejsilnější moment z celého večera.



Ale jinak jsem zjistila, že co se týče moderních kapel, a třeba i takové kategorie Objev roku, totální neznalec. Snad to bude i tím, že komerční hudba mi opravdu poslední roky mnoho neříká. Rádio téměř neposlouchám, raději si poslechnu staré pecky z počátku milénia či devadesátek. 

Z těch současných miluju Zrní, Malá kapela skromných kluků, kteří hrají hlavně pro radost, mají někdy těžko uchopitelné texty, ale ty jsou tak krásné a mají v sobě hloubku, a já sama jsem jejich písně poslouchala několikrát, než jsem v nich našla to vlastní pochopení textu. 

Pro mě je současná populární česká hudební scéna o ničem. Už ani ti Kabáti mě tak nebaví, nová alba Divokýho Billa mě neoslovila. Chápu, že každý z nás má jiný vkus, ale já na to nové a moderní nějak nemůžu přijít na chuť. 

Ale soutěž Český slavík je pro mě jen opakováním těch stejných interpretů. A hlavně mám silný dojem, že Slavíkovi uletělo jeho kouzlo. Není pro mě vkusný, elegantní, a už ani pokorný. Je to jen jakási podivná maškaráda,  která se snaží vší silou třepetat křídly, ale vůbec se jí to nedaří. A velice se mi líbila slova pana Jiřího Suchého, který byl uveden do Síně slávy:

":Proč dostávám dary za něco, čím jsem se živil? Každej se přeci musí něčím živit. Ale když to rozhodla televize, asi to bude pravda..." Myslím, že není důležité, zda toto pan Suchý pronesl v žertu či nikoliv. Ale každopádně řekl velkou pravdu, a zapůsobil na mě jako velice pokorný a skromný člověk, a hlavně i přes svůj věk má obrovský elán, a je vidět, že to má v hlavě dosud srovnané.

Myslím, že soutěž Český slavík je tak trochu zbytečnou akcí. Hlavně asi pro ty mladší ročníky to už dnes nebude vůbec atraktivní. Zapomněla jsem ještě zmínit to, že mi přijde opravdu nevkusné, když se na udílení hudebních cen propírá politika, což si také někteří hosté nemohli odpustit. A když se k tomu přidají i místy trapné a nepovedené vtípky od moderátorů, výsledný dojem je opravdu více než rozpačitý.

Tak dám zase Slavíkovi šanci za rok, ale nevím, zda bude nějaká změna k lepšímu!

A co Vy? Sledovali jste soutěž Český slavík na Nově? Nebo jste viděli jen minulé ročníky? Myslíte, že má tato anketa pořád solidní úroveň? Baví Vás současná komerční hudba? Nebo raději posloucháte "neprovařené" zpěváky a skupiny? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Jestli jsem to někdy vůbec viděla jako že doopravdy viděla místo jen četla titulek o tom, že to proběhlo, tak asi jako dítě. Hudba mě nikdy moc nezajímala nakonec to fakt bylo jen o tom zmíněném meme, že to Gott nečekal. Takže subjektivně to nikdy nebylo nic zajímavého. Ale i celkově, když vidím na webech, že to proběhlo a že kromě jednoho titulku kdo je vítěz se řeší kraviny jako kdo co měl na sobě a kdo čuměl do mobilu, takže ta hudba vlastně nezajímá ani média, tak to nemůže být jen můj postoj. No a zbytečné je to určitě, vždyť je taková slavnost kvůli vyhlášení výsledků upadající ankety k ničemu, se dá zveřejnit i elektronicky s minimem nákladů, kolik kdo má hlasů, a hotovo, když už teda musí existovat. Což za mě nemusí.

    OdpovědětVymazat
  2. V samých začátcích této ankety to byla prestižní a hodně sledovaná záležitost, což trvalo poměrně dlouho. Postupem času je to záležitost hlavně komerční a pro mladé určitě nezajímavá. Nevím, je to můj názor. PO několika minutách jsem pořad přepnula. Mám ráda dobrou zábavu, nejsem nijak prudérní, ale tenhle tip moderování se mi fakt nelíbil. Zdravím 😉

    OdpovědětVymazat
  3. TlusŤjoch:
    Myslím, že je všeobecně přeanketováno.

    OdpovědětVymazat
  4. Tahle anketa mne nikdy nebrala, teď jsem ani nezaregistrovala, že bude vyhlášení.

    OdpovědětVymazat
  5. Slavíka jsem nikdy moc nesledovala už jenom z toho důvodu ,že mám úplně jinej hudební styl . Ale i když se nedívam , tak stejně na mě pak vyskakujou zprávy , kdo co řekl a neřekl nebo co měl na sobě . Už to dávno není o hudbě .

    OdpovědětVymazat
  6. Eliss, já jsem koukala ze zvědavosti, kdo vyhraje, jen do té chvíle než tam přišel ten " Vojtano ". Sprostá slova do televize prostě nepatří !!! a v hudbě je úplně nesnáším. Navíc to co se dnes předvádí nemá melodii, nemá kloudný text.
    Mnozí mladí tím ale dnes žijí a bohužel i tak mluví. Je to divná doba. Kam se proboha vytratila slušnost??! Dost mi to vadí. Pořad byl ubohý a tři komentátoři trapní, tak jsem televizi vypnula. Jediná kvalitní chvilka byla vzpomínka na Hanu Zagorovou. Měj se hezky.

    OdpovědětVymazat
  7. Ahoj Eliss, já tv téměř nesleduju a že byl Slavík jsem ani nevěděla, ani mě to nemrzí. Naše Jani se prý dívala a prý to bylo občas trapné, nevím. Měj se hezky, Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  8. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  9. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  10. Novu nesleduju ze zásady. A anketu Zlatý slavík jsem naposledy sledoval, když v roce 1982 vyhrál Miro Žbirka. Jestli dobře počítám, 40 let, tak asi na tom "dávno za zenitem" pro mě něco bude :-).

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula