Mini dovolená a relax

 Protože před dvěma měsíci náhle ukončila dlouholetou praxi moje obvodní lékařka a já se ze dne na den octla bez lékaře, musela jsem to začít hned řešit. Léky by mi sice mohli napsat na pohotovosti, ale pro mě osobně to byl nepříjemný pocit, že pokud by se něco akutního nedej bože stalo, byla bych bez obvoďáka.

Navíc všichni lékaři v okolí měli plný stav, nepomohla mi ani přímluva u kamarádky, která je zdravotní sestra. Nakonec mě zachránil až kolega z práce. Jeho doktorka prý pořád přibírá pacienty, tak byl tak hodný, že mi dal její vizitku. Hned jsem tam zavolala, a sestřička mi potvrdila, že ještě pár pacientů přijmout může. Ale prý volám na poslední chvíli.

Hned za dva dny jsem se šla do ordinace zaregistrovat, dostala jsem registrační list, a sestřička mě objednala na dvacátého října na vstupní prohlídku. 

Vzala jsem si tedy na dnešek v práci dovolenou na celý den. Mám sice nárok na to mít půl dne dovolené k návštěvě lékaře, ale dovolené mám ještě spousty, takže jsem se ji rozhodla využít celou. 

Ráno jsem vyrazila v sedm hodin na autobus, který mě odvezl do města. Tam jsem přestoupila na další spoj, protože doktorka sídlí ve stejném městě, ale je to opravdu pěkný kus pěšky a k tomu ještě do kopce. Byla jsem objednaná na devátou hodinu, ale v čekárně jsem seděla už po osmé hodině. Sestřička mě upozornila, že budu muset počkat až do těch devíti, protože ranní ordinaci mají pro nemocné a akutní případy.

To mi nevadilo, počítala jsem s tím, že budu muset čekat.

Ale nakonec jsem přišla na řadu už o tři čtvrtě na devět, přede mnou byly jen dvě paní. Nejprve si mě dovnitř vzala sestra, změřila mi tlak, zkontrolovala zrak, zvážila mě, a pak jsem si šla znovu sednout do čekárny, kde si mě po chvilce vyzvedla doktorka.

Musím se přiznat, že jsem měla z prohlídky tak trochu obavy. Přeci jen, nová doktorka, kterou neznám, a taky mě posedla jakási úzkost, že jsem třeba nějak nemocná. Ale nakonec to bylo všechno v pořádku. Podívala se mi do krku a prohmatala břicho. Žádné zdravotní problémy nemám, jen mě díky skolióze občas bolí záda, a také mě na jaře a v létě více trápí alergie na pyly. 

Nakonec jsem byla příjemně překvapená tím, jak příjemná a milá paní doktorka byla, a mám z ní opravdu dobrý pocit. Ještě mi připomněla, že v prosinci musím jít na přeočkování proti tetanu, a s přáním hezkého dne jsme se rozloučily. 

Hned se mi zlepšila nálada, a vydala jsem se na autobus. Bohužel mi ale další spoj měl jet až za hodinu, tak jsem se rozhodla projít zpátky do centra pěšky. Nešla jsem přímo do areálu lázní, ale i tak jsem vyfotila pár fotek:

 

Podzimní výhled na hory, ještě zahalené mlžným oparem, to je něco neskutečně úžasného. Výhled do údolí stál opravdu za to. 

Cesta vedla z kopce, proto se mi šlo dobře, užívala jsem si pěkný den a koukala kolem sebe na neobvykle obvyklé věci - všude kolem se dá vidět něco pěkného.

Takovýchto krásných kašen s pomníčky je všude kolem dost, a to jsem ani zdaleka nebyla v areálu lázní. Moc se mi líbí to zpracování hlavy starce, to je opravdu pěkné.

Nápis nahoře je hůře čitelný, je tam napsáno Francouzský pramen 1841.

Géniův pramen byl zhotoven na počest Vincenze Priessnitze. Pomník byl vyroben již v roce 1899, ale do areálu lázní se dostal až o sto let později. 

Tady jsem fotila spíše detaily, co mě jen tak zaujaly. Třetí fotka z aleje se lehce nepovedla, jelikož mi na spoušti zůstal prst, ale i přesto se mi líbí.

Jesenicko je nechvalně proslulé čarodějnickými procesy, a různé připomínky i ve formě památníků jsou tu opravdu na každém kroku.

Tento pomníček u lesa se mi líbí. Pěkně udělané posezení kolem, a celé to má takovou jedinečnou atmosféru, zvláště na podzim je tu opravdu krásně. Kdysi jsem byla i na výstavě, která se týkala čarodějnických procesů, a bylo to pořádně depresivní.

Tady už jsem pomalu scházela k vlakovému nádraží. Vydala jsem se do centra, zašla jsem si koupit rychlou snídani a kávu. Moje další zastávka byla v bance, kde jsem potřebovala vyměnit neplatnou dvoustovku s úzkým pruhem, kterou by mi už nikde v obchodě nezvali.

Nakonec jsem se stavila na horkou čokoládu do kavárny, a tam za mnou přišel i přítel. Zrovna šel od doktora, tak jsme poseděli spolu. Ještě před odjezdem autobusem domů jsme nakoupili pár maličkostí k obědu.

Pěkně strávený den, jednodenní dovolená byla nakonec moc fajn, jsem ráda, že jsem si odpočinula. 

A co Vy? Také si plánujete v práci vzít dovolenou a vydat se někam na výlet? Chodíte rádi do lázní? Máte také někdy strach z návštěvy lékaře? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥