Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 279 Příliš tenkej led

 Autor: Zdenka Hamerová

Žánr: Krimi, Thriller 

Mé hodnocení: 60%

Obsah: Proč se Dita zabila?

A šlo vůbec o sebevraždu?

Sedmadvacetiletá Lucie se snaží vyrovnat se smrtí své milované sestry Dity. Ta za zvláštních okolností spáchala sebevraždu - utopila se v rybníce. A to více jak sto kilometrů od domova, na místě, se kterým neměla nic společného. Policie případ ale uzavřela jako sebevraždu, čemuž nasvědčoval i počmáraný list papíru napsaný Ditiným písmem se vzkazem JÁ UŽ NEMŮŽU DÁL!!!!

Ale proč by se matka tří malých dětí, žijící ve spokojeném manželství, uchýlila k tak zoufalému činu?

Všechno se začne rozplétat, když Ditin manžel Petr předá Lucii deník, který si psala před svou smrtí. Dokonce měl k sobě přicvaknutý lístek, že jeho řádky jsou určeny právě Lucii. Ta překvapeně odhaluje, že toho o životě své sestry věděla velice málo, a za fasádou spokojené a šťastné matky se skrývala duše trýzněná depresí a pocitem méněcennosti. 

Lucie ale přesto pochybuje, že se setra zabila sama. Její nedůvěra získá hmatatelný rozměr, když jí kdosi neznámý začne nosit před domovní dveře sestřiny věci, které u sebe měla v den smrti, ale policie je nikdy nenašla. Rukavice, mobilní telefon, a tarotové karty se symboly, jejichž výklad vzbuzuje v Lucii hrůzu. Snaží se ji někdo varovat před nebezpečím, nebo naopak chce, aby se vydala na správnou stopu?

Je možné, že Ditu někdo zavraždil, a její smrt šikovně zakamufloval jako sebevraždu? Lucie se snaží jít v životě dál. Pomáhá švagrovi se třemi malými dětmi, s nimiž postupně naváže pěkný vztah. Do toho musí být oporou své matce a mladšímu bratrovi. 

Jenže i přesto se nakonec dívka pouští do pátrání na vlastní pěst. Ale to ještě netuší, že i jí samotné půjde o život. Pustila se totiž na opravdu příliš tenkej led...


Hodnocení: Hned jak jsem v knihovně uviděla tuto knížku, hned jsem si ji dala na hromádku knih v vypůjčení. Od autorky jsem totiž před pár měsíci četla Nářek ze tmy, který se mi moc líbil, a čekala jsem tedy něco podobného.

Navíc i anotace slibovala napětím nabitý thriller a příjemnou krimi zápletku.

Jenže, bohužel, po přečtení nejsem tak úplně spokojená jako u předchozího autorčina počinu. První stránky mě příjemně navnadily na další děj, žádné složité vysvětlování, ale rychlé uvedení do děje. Jenže problém byl v tom, že to celé bylo moc "ukecané." 

Hlavní hrdinka Lucie si se všemi povídá o absolutně nepodstatných věcech, dále má autorka v oblibě složitě popisovat, co právě dělá každé ze tří malých dětí, a tohle mi postupem času přišlo opravdu hrozně rušivé. Takže jsem měla dojem, že místo detektivky čtu rodinné drama. Což bohužel ve výsledku shazuje celou atmosféru knihy.

Kdežto u Nářku ze tmy mi při čtení opravdu naskakovala husí kůže, tady bylo těchto situací pomálu. Vadilo mi i větší množství postav, chvílemi jsem měla problém se zorientovat v tom, kdo ke komu vlastně patří. Příběh je vyprávěn z pohledu Lucie, což mi vždycky sedí více, než když čtu příběh od nezúčastněného vypravěče. 

Styl vyprávění byl psaný příjemně civilně, ale bohužel jsem se často nudila díky zdlouhavým popisům běžných činností, v tomto ohledu se tedy kniha řadí spíše do průměru. Detektivní zápletka byla poměrně zamotaná, Lucie v roli amatérského detektiva nebyla špatná, ale někdy mi její chování přišlo úplně mimo.

Takže místo napínavé detektivky jsem dostala zamotané rodinné drama, které bylo okořeněné prvky detektivky bez potoků krve a zbytečného násilí, což je super. Moderní detektivky mají totiž problém s přemírou násilí a brutálních scén, což mi už opravdu leze krkem. Posledních dvacet stránek jako by se snažilo honem honem dohnat napínavou zápletku. Konečné rozuzlení bylo zajímavé, dokonce bylo i pěkně logicky vysvětleno, což velice oceňuji. Ale té omáčky kolem bylo spousta, a úplně zbytečně.

Jedná se o takový lehký podprůměr, přesto však kniha nebyla zdaleka špatná, takže dávám nakonec celkem slušných šedesát procent. A ráda bych si od autorky něco ještě přečetla.

Tuto detektivku bych doporučila převážně asi ženám, muž by se při čtení asi celkem nudil.

A co Vy? Čtete rádi české detektivky? Nebo dáváte přednost zahraničním autorům? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥






Komentáře

  1. Díky za tip na autorku, asi dám přednost titulu Nářek ze tmy. Měj se hezky, ahojky 😊

    OdpovědětVymazat
  2. Já bych knihu ráda zkusila - pamatuji si ji z předprodeje a zaujala mě. 🙂

    OdpovědětVymazat
  3. Já mám rád historické detektivky od Vondrušky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A ze zahraničních sérii o sestře Fidelmě od Petera Tremayneho.

      Vymazat
  4. dle anotace kniha zní zajímavě :) snad se ti další kniha od autorky bude více líbit :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js