Přeskočit na hlavní obsah

Babí léto je tu!

 Začátek týdne byl opravdu pošmourný, zamračený, a deštivý. Teploty prudce poklesly, v pondělí už jsem brzy ráno do práce vyrazila v čepici. Když je mi zima na hlavu, tak to opravdu nesnáším, hlavně pak ty studené uši... 

S nadějí jsem vyhlížela meteorology avizované babí léto, které mělo přijít ve středu. Jenže včera bylo celý den zamračeno, sice nepršelo, ale teploty byly kolem třinácti stupňů. A hlavně foukal nepříjemný, studený vítr, takže večer jsem si doma už hezky zatopila v kamnech. A hned mi to zvedlo náladu - dobrá večeře, horký čaj, oblíbený seriál v televizi, u kterého vypnu mozek.

Posledních pár dní na mě totiž začíná dopadat podzimní únava - chodím spát pořád ve stejný čas, vstávám teď do práce víceméně také stejně, ale ráno se nemůžu vyhrabat z postele. A nenakopne mě ani káva. Navíc cítím, jak mě i práce nějak zmáhá, a to teď na podzim nemáme takové velké objednávky jako v létě, kdy jede výroba na plné obrátky.

Možná se na mě chce mermomocí nalepit nějaký bacil!

Dnes to ale už od rána bylo lepší. Ranní káva byla chutnější než obvykle, v klidu jsem posnídala chleba se sýrem, a k tomu jsem si pustila oblíbenou muziku. Sice sluníčko vychází čím dál později, přesto mě ráno při čekání na autobus zaujala zvláštní uskupení mraků na obloze. Dokud chodím do práce za světla, je to dobré.

Asi to z fotky není moc patrné, ale u spodních mraků le lehce purpurový nádech. Jako taková předzvěst červánků? Dnes ale foukalo jen maličko.


O polední pauze v práci jsem rychle snědla lehký oběd, a rozhodla se jít se projít. Bylo opravdu krásně, teplo, a venkovní teploměr ukazoval krásných šestnáct stupňů. A zítra má být dokonce sedmnáct!

Cestou jsem vyfotila dalších pár momentek.



Krásná, všemi barvami hrajícími pnoucí květina takto obepínala javor. Tuší někdo z Vás, o jaký rostlinný druh se jedná?




Listí teď už začíná hýřit všemi barvami - nejen to na stromech, ale i na zemi, kde popadané už pomalu tvoří "šustící koberce." Více se mi líbí ty tmavší odstíny, červené, oranžové, a to přijde ještě v příštích týdnech. Už se moc těším!



Dva obyčejně neobyčejné výhledy z prašné cesty. Vyšla jsem nahoru do kopečka, a kochala se krásnou přírodou, která opravdu začíná čarovat. Jsem tak ráda, že bydlím od malička na vesnici, a takových, zdánlivě zapadlých koutků přírody je tam nespočet. Stačí se jen koukat kolem sebe!




Vždycky mě fascinují fotografie, hlavně u obálek knížek, na kterých jsou cesty a silnice. Evokuje to ve mě cosi tajemného, zajímavou životní pouť, která hlavního hrdinu potká, a zavede ho nakonec někam, kde by to třeba nikdy nečekal...

A tak jsem si řekla, proč si jednu zajímavou "klikatici" také nevyfotit? Těsně po pořízení fotografie tudy projížděl houf motorkářů.




Nakonec tu mám opadané plody z dubu. Na chodníku se válelo spoustu listů, a když jsem zvedla hlavu, uviděla jsem impozantní strom, obsypaný žaludy. Ve školce jsme z nich spolu s kaštany, vyráběli zvířátka. 

Opravdu to už kolem pěkně opadává, sice pomalu, ale jistě. Ale já mám tyto pěkné podzimní dny velmi ráda, a užívám si je. 

Pracovní procházka byla fajn, hned jsem byla v práci nabitá pozitivní energií a lepší náladou! Snad i příští dny budou pořád takové pěkně slunečné.

A co Vy? Také u Vás začalo krásné babí léto? Chodíte fotit krásy podzimu? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Také jsem se na babí léto strašně těšila a už ani nedoufala, že přijde. Opak je naštěstí pravdou. Akorát jsem si ho užila jen chvíli. Od úterý začalo být krásně, ve škole jsem končila brzy, tak jsem hned sedla na kolo a byla se na 4 hodinky projet a nafotila nějaké fotky - přednastavila jsem článek. Ve středu už sice takové teplo nebylo, ale ani zima. Také jsem sedla na kolo a 2 hodinky se projela, akorát jsem už cítila slabost a od včerejška je mi děsně. Dnes jsem byla u doktora, nemůžu ani mluvit. Dostala jsem antibiotika. Na začátku semestru bývám pravidelně nemocná. Je to asi tím, jak se sjedeme z celé ČR a každý něco doveze. Spolubydlící celý týden chrchlala :/. Těšila jsem se na krásné počasí o víkendu, jak budu hrát tenis, pojedu na koně..., nic z toho nebude. Musím se vyležet. Aspoň si taky jednou odpočinu :D Jde o javor mléč - typický znak Kanady. Javor klen není typická Kanada a javor babyka má úplně malinkaté listy.

    OdpovědětVymazat
  2. Od středy mám pár dní dovolené, tak si babí léto užívám a venku chodím na letní způsob v tričku s krátkými rukávy. Na druhou stranu se nemůžu zbavit dojmu, že v tom skutečném "letním létě" to tričko nějak víc hřeje :-).

    OdpovědětVymazat
  3. Včera jsme dojeli na chatu a hned do lesa na houby. Bylo nádherně, dneska také a na houby jsem vyrazila už jenom sama. Sluníčko, teplo a všude nádherné barvy stromů, je to paráda 😀😉

    OdpovědětVymazat
  4. Zajadna pnouci kvetina je přísavnik, lpsi vino...Myslel jsem driv, ze jsou to loubince, ale na tato psi vina je zde zima.zdejsi psi vina jsou vetsinou ruzne druhy prisavniku.Jinak krásné podzimni fotky Vsechny.Vcrra jsem chtel vyfotit krasne cervanky, ale nez jsem se dostal na prihodne misto, setmelo se .

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula