Přeskočit na hlavní obsah

Jak to jde

 Předem se chci omluvit, že jsem se pár dní bez vysvětlení neozvala, jak tady na blogu, tak na blozích svých virtuálních přátel.

Díky šílenému pracovnímu tempu, přesčasům a stresu jsem si přivodila hned dvojitou nálož onemocnění - virózu spojenou s horečkami a nepříjemnou rýmou, a jako by toho snad bylo málo, tak jsem při návštěvě ženského lékaře zjistila, že mám na vaječníku menší cystu.

Na cysty jsem v minulosti trpěla docela často, ale posledních pět let problémy ustaly. Myslím, že jsem si to částečně přivodila i ze stresu, a tělo už řeklo dost. K tomu tedy ta viróza, už je mi tedy o něco lépe, ve středu mám přijít na kontrolu. Naštěstí to není na antibiotika, ale pořád se cítím dost unavená, horečku už nemám tak vysokou, ale raději beru ještě Acylpyrin. 

Co mi hodně pomáhá je spánek, se kterým jsem poslední dny měla hrozné problémy. Cítím, že jsem si přes tu nemoc fakt odpočinula. Vaječník se zatím moc nelepší, v podbřišku mě to tlačí, paradoxně na tu bolest pomáhá pohyb, když ležím, tak je to horší.

Na cysty mi lékař už před lety doporučil tabletky thiaminu, což je název pro vitamin B1. Brala jsem thiamin několik let preventivně, ale před měsícem jsem si koupila jiné vitaminové doplňky pro zdravé vlasy, a v těch už tento vitamin nebyl. Takže snad nedostatek vitaminu způsobil tyto potíže, on sice thiamin je běžně ve spoustě potravin, hlavně třeba v banánech, které miluji, ale asi ho moje tělo vyžaduje více.

Takže teď zobu třikrát denně jednu vitaminovou tabletku. A už mám doma koupené tři balení do zásoby. Doufám, že cysta brzy praskne a bude po problému, protože jinak bych musela na operaci, a to bych vážně nerada. 

Hodně odpočívám, uvařila jsem si jídla, která mám ráda, a celkově cítím, že jsem se zklidnila, že už nejsem v napětí, ale těším se do práce, protože válet se doma, to není nic pro mě. Ale někdy je to fakt třeba. 

Vám všem přeji hlavně hodně zdraví, užívejte si poslední srpnové dny, u nás dnes řádí aprílové počasí, ráno lilo jako z konve, ale teď už zase svítí sluníčko.

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥



Komentáře

  1. Doufám, že už ti bude jen lépe, poslední dobou se to na tebe sype. Tělíčko si prostě řeklo o odpočinek, s prací raději moc nespěchej. Držím palce, ať se brzo vyzdravíš 😉😊

    OdpovědětVymazat
  2. Eli,to je nepříjemné.
    Přeji Ti,aby jsi byla brzy fit.
    Měj se hezky

    OdpovědětVymazat
  3. Eliss, přeji brzké uzdravení, každopádně cystu a její léčbu nepodceňuj. Já jsem na operaci musela. Dnes už to dělají laparoskopicky a není to nic, co by se nedalo vydržet. Lepší je to řešit včas, než to zanedbat a pak z toho může vylézt i chronické onemocnění. Drž si hlavně břicho a záda v teple. Na tyto potíže pomáhají i sedací koupele ve vlažném odvaru vytvořeného kombinací třetiny kontryhelu, heřmánku a měsíčku lékařského. To mě od dalších problémů ochránilo a věř, že i pomohlo víc, než prášky. Hlavně ti přeji, abys byla brzy v pořádku a opatruj se.

    OdpovědětVymazat
  4. Přeji brzké uzdravení, hlavně bez pozdějších potíží.

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj Eliss, přeju Ti hlavně hodně zdraví, klidu a pohodu - to dělá hodně. S cystama jsem měla problémy vloni, musela jsem na operaci. Opatruj se, zdraví Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  6. Eliss, mrzí mě, že jsi nemocná, ale všechno zlé je pro něco dobré. Aspoň si pořádně odpočineš ❤️ posílám sílu!

    OdpovědětVymazat
  7. Nějak se nelíbí, že máš zdravotní potíže, není to dobré, tak snad už jich bude konec, abys mohla užívat energii svého mládí🍀🍀🍀

    OdpovědětVymazat
  8. Cysty jsou prevít , taky jsem na ně před lety opakovaně trpěla , ale naštěstí nikdy nebyl potřeba zákrok . Člověk potřebuje někdy zastavit a když ne, tělo si o to samo řekne. Bohužel často nějakým neduhem. Brzké uzdravení přeju .

    OdpovědětVymazat
  9. Eliss, přeji, ať je dobře. Někdy je potřeba zvolnění. Tak snad pomůže.

    OdpovědětVymazat
  10. Určitě se brzo uzdravíš, přítel tě jistě dobře opečovává. ;-) A pamatuj, přesčas si můžeš udělat sama pro sebe, ale na jakéhokoliv zaměstnavatele se můžeš akorát tak z vysoka, výš co... Za ty trable to nestojí.

    OdpovědětVymazat
  11. přeji, ať se brzy uzdravíš a je ti lépe :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula