Přeskočit na hlavní obsah

A máme tu srpen!

 Jako dítě mám zafixované, že druhá půlka letních prázdnin bývala vždy propršená, a hlavně ke konci srpna už byl ve vzduchu cítit podzim, s ním nadcházející září, a tudíž začátek školy. Letošní první tři srpnové dny jsou extrémně horké, v pondělí byla dokonce slabě slyšet bouřka, nakonec ale nepršelo, a dusno bylo opravdu nesnesitelné.

Teď o půl čtvrté, když píšu článek, mi teploměr ukazuje sedmadvacet stupňů. Zítra mají být také ještě tropy, a na Novinkách byl ráno na hlavní straně článek stvrzením meteorologů, že úmorná vedra se protáhnou minimálně do pátku. Má být až šestatřicet stupňů, takže uvidíme!

Trefnou poznámku měla včera moje kolegyně v práci: "Kéž by se to teplo dalo schovat na zimu, místo toho drahého plynu!" Lépe bych to opravdu neřekla.

Na procházky teď moc nevyrážím, ta horka mi dávají zabrat i v práci, ačkoliv končíme trochu dříve, tak toho mám "plné kecky." Vyrazím jen do obchodu, většinou teď sama, protože nechci, aby horké chodníky a asfalt pálily Žofku do tlapiček. S ní se chodím procházet na louku, co máme za bytovkou, nedávno jsem viděla fotky, jak měl pejsek z horké silnice popraskané tlapky, a nebyl to pěkný pohled. 

Pár fotek jsem ale stihla vyfotit cestou z práce. Jela jsem na kole, v tom horku to byla fuška, tak jsem cestou na chvíli zastavila, napila se pořádně vody, a fotila to, co se mi zrovna líbilo.


Rozježděná polní cesta, v dálce les, a nad tím vším krásně modrá obloha. Tato fotka by vypadala zajímavě, kdyby byla překreslená na plátno - evokuje mi to malovaný obraz, nejlépe asi temperami. 


Neobyčejně obyčejný pohled na zarostlou louku.


Věčný souboj slunce, které nelítostně zakrývá mrak nacucaný vodou, ale nakonec se přeháňky rozplynuly v dáli.


Zajímavá bílo-žlutá rostlinka, kvetoucí volně na louce. Ještě orosená ranní rosou. Na kvítku vlevo si můžete všimnout mouchy, kterou lákala sladká vůně z květů. Netuší někdo z Vás, o jakou rostlinu jde?



Krásně, sytě žlutý vratič obecný, někdy znám pod názvem kopretina vratič. Používá se často do suchých vazeb, dříve se hojně používal jako léčivka, od čehož se dnes již upustilo díky toxickým účinkům rostliny - špatné účinky převažují nad těmi dobrými. Požití byliny způsobuje akutní problémy s ledvinami, a může vyvolat i ochrnutí dýchacího centra! Krásná, ale nebezpečná...




Přiznám se, že netuším, co za keř plodí tyto červené bobule. Původně jsem myslela, že jde o cesmínu, ale ta má úplně jiné, více kožovité listy, a také jiné umístění plodů. Tuším ale, že bobule budou určitě jedovaté. Poradí mi někdo z Vás, co je na obrázku?



U tohoto listu a plodu si nejsem jistá, ale budou to asi mirabelky? Já sama toto ovoce nemusím, nejím ani "špendlíky." Ale co jsem se dočetla na internetu, tak se z mirabelek dá udělat dobrý kompot či šťáva. Já si raději počkám na dozrávající jablíčka...


To bude pro dnešní srpnovou galerii vše. Doufám, že si užíváte pěkné srpnové dny, a že Vás horka moc nedusí!

Přeji krásný den, děkuji za přečtení a komentáře, Vaše Eliss ♥


Komentáře

  1. Ta fotka s cestou a pak ta s mrakem se mi moc líbí.
    Vedro je šílené. Naštěstí nám, když má být podle předpovědi k 35°,povolují práci z domova - mám kancelář na jih a bez klimatizace, takže jsem tam jak ve skleníku (nebo jak na pekáči :D)
    A na poslední fotce budou plody vlašských ořechů.

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj Eliss, ráda jsem k Tobě nakoukla. Vedro je úmorné, na zahradě to bude za chvíli jak na Sahaře. Měj se dobře, Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  3. Odpověd na rostlinu je již zodpovězená. Už aby byl říjen a škola byla pro úplně všechny děti a bude zase na rok klid. :-D Jen aby to naše kočky přečkaly ve zdraví, než se tak stane... I když někdo zůstane spratkem asi až do smrti... Přeju příjemné osvěžení při předpovídaných bouřkách.

    OdpovědětVymazat
  4. Zdravím, prohlížím ráda krásné fotečky přírody. Bílo-žlutá je pupalka dvouletá, léčivá bylina, u nás na Vysočině se vyskytuje hojně. HelenaK

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj Eliss,

    nevím, co je to druh i když bych ti rád pomohl. Je pravda, že venku je horko.

    OdpovědětVymazat
  6. Mně dneska konci tábor a ty vedra jsou nesnesitelná. Ještě, že tu máme spoustu stromů, tudíž hodně stínu. Moc hezké fotky, hlavně ta první! Srpen mám taky zafixovany jako chladnější, kombajny mi připomínají konec léta.

    OdpovědětVymazat
  7. Eliss, večer mají přijít bouřky a déšť, tak se snad konečně ochladí. Zaková vedra už mi jsou nepříjemná, ještě, že jsme na chatě, kde je to o něco lepší. Fotky se mi líbí, pá 😉

    OdpovědětVymazat
  8. vedra jsou úmorná, minulý týden se mi udělalo na zahradě špatně a to jsem jen sklízela úrodu :/ jinak na poslední fotce jsou zelené vlašské ořechy :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Host (2020)

 Pro horory jsem měla odjakživa slabost. Nejraději mám ty vyloženě duchařské, plné lekaček a hutné tajuplné atmosféry. Předevčírem jsem si hledala na ulozto horory z loňského roku. Napsala jsem do vyhledávače žánr horor, rok 2020, a listovala jsem si seznamem výsledků. Když mě některý film zaujal, vyhledala jsem si o něm na československé filmové databázi o čem vůbec je, a také hodnocení ostatních diváků. A moje volba padla nakonec na britský horor Host. Na první pohled mě překvapilo to, že film nemá ani hodinku, jen šestapadesát minut. Jsem příznivcem kratších filmů, pokud má film více než dvě hodiny, těžko se na něj pak už soustředím, ideální je ta hodinka a čtvrt. Podle popisu film nevypadal špatně. Doba koronavirová ovlivnila snad úplně všechny součásti běžného života. Jsme více na sociálních sítích, případně v kontaktu přes webové kamery či mobily. Na jednu stranu nás to sbližuje, ale jistým způsobem i vzdaluje od toho pravého sociálního kontaktu. Pětici mladých kamarádek napadne

Podzimní procházka

 I přesto, že je již začátek listopadu, je letošní podzim zatím nebývale teplý a veselý, co si pamatuji, jindy tuto dobu už jsou plískanice a nečas, zato dnes při psaní článku doma větráme a venku suším prádlo, což je fajn. Pěkné počasí mě svádí na delší procházky se psem. Neznám lepší relax po práci než vyrazit ven, k lesu, pokochat se pěknou přírodou a nafotit pár pěkných fotek. Mám to štěstí, že bydlím na vesnici, a hned za místem mého bydliště je velké pole a les, takže nemusím ani nikam moc daleko. Miluju ten chladivý vzduch, který mě štípe ve tvářích a tu zvláštní vůni chladné hlíny a pomalu se zbarvujícího listí. Tuto první fotku jsem vyfotila vedle polní cesty. Ten shluk schnoucí trávy mi přišel na první pohled zajímavý, a nevím proč, ta fotka mi evokuje nějakou plážovou oblast u moře s bujně rostoucí divokou trávou.  Fantazii a představivosti se meze nekladou, že? Tady jsem zachytila šípkový keř, jehož plody už bohužel pomalu hnijí a scvrkávají se, a za chvíli z nich budou jen

Ani nevím, jak to nazvat

 Dnes mám trochu potíže s vymýšlením názvu článku, protože mě nenapadají žádné slušné výrazy pro to, o čem chci dnes psát. Lidé jsou povahy různé. Setkala jsem se už s hodně zlými lidmi. Na intru mě třeba spolubydlící okradla o peníze na autobus a ještě měla tu drzost mi do očí tvrdit, že ona o ničem neví, a že se jí ztratily peníze z brigády, které měla v peněžence.  A pak jsou tu i zdánlivé maličkosti, které když se nahromadí, tak dokážou člověka pěkně vytočit. Například to, když někdo cizí pravidelně háže své pytle s odpadky do vaší popelnice. Neznáte viníka, nemůžete nikomu nic dokázat, jen nevěřícně koukáte na pytel s odpadky, který prostě nepatří vám (nepoužíváme sáčky do koše, koš vynáším každý den, prostě odpadky nahážeme do toho kýblu a já jej každý den vynáším, pak ho pořádně vymyju, sáčky do koše jsou z mého pohledu tak trochu zbytečnost). Kdyby tam někdo občas hodil odpadky, OK, neřeším to. Jenže se to děje poslední dobou pravidelně, a ona ta popelnice také není nafukovací,