Přeskočit na hlavní obsah

A máme tu srpen!

 Jako dítě mám zafixované, že druhá půlka letních prázdnin bývala vždy propršená, a hlavně ke konci srpna už byl ve vzduchu cítit podzim, s ním nadcházející září, a tudíž začátek školy. Letošní první tři srpnové dny jsou extrémně horké, v pondělí byla dokonce slabě slyšet bouřka, nakonec ale nepršelo, a dusno bylo opravdu nesnesitelné.

Teď o půl čtvrté, když píšu článek, mi teploměr ukazuje sedmadvacet stupňů. Zítra mají být také ještě tropy, a na Novinkách byl ráno na hlavní straně článek stvrzením meteorologů, že úmorná vedra se protáhnou minimálně do pátku. Má být až šestatřicet stupňů, takže uvidíme!

Trefnou poznámku měla včera moje kolegyně v práci: "Kéž by se to teplo dalo schovat na zimu, místo toho drahého plynu!" Lépe bych to opravdu neřekla.

Na procházky teď moc nevyrážím, ta horka mi dávají zabrat i v práci, ačkoliv končíme trochu dříve, tak toho mám "plné kecky." Vyrazím jen do obchodu, většinou teď sama, protože nechci, aby horké chodníky a asfalt pálily Žofku do tlapiček. S ní se chodím procházet na louku, co máme za bytovkou, nedávno jsem viděla fotky, jak měl pejsek z horké silnice popraskané tlapky, a nebyl to pěkný pohled. 

Pár fotek jsem ale stihla vyfotit cestou z práce. Jela jsem na kole, v tom horku to byla fuška, tak jsem cestou na chvíli zastavila, napila se pořádně vody, a fotila to, co se mi zrovna líbilo.


Rozježděná polní cesta, v dálce les, a nad tím vším krásně modrá obloha. Tato fotka by vypadala zajímavě, kdyby byla překreslená na plátno - evokuje mi to malovaný obraz, nejlépe asi temperami. 


Neobyčejně obyčejný pohled na zarostlou louku.


Věčný souboj slunce, které nelítostně zakrývá mrak nacucaný vodou, ale nakonec se přeháňky rozplynuly v dáli.


Zajímavá bílo-žlutá rostlinka, kvetoucí volně na louce. Ještě orosená ranní rosou. Na kvítku vlevo si můžete všimnout mouchy, kterou lákala sladká vůně z květů. Netuší někdo z Vás, o jakou rostlinu jde?



Krásně, sytě žlutý vratič obecný, někdy znám pod názvem kopretina vratič. Používá se často do suchých vazeb, dříve se hojně používal jako léčivka, od čehož se dnes již upustilo díky toxickým účinkům rostliny - špatné účinky převažují nad těmi dobrými. Požití byliny způsobuje akutní problémy s ledvinami, a může vyvolat i ochrnutí dýchacího centra! Krásná, ale nebezpečná...




Přiznám se, že netuším, co za keř plodí tyto červené bobule. Původně jsem myslela, že jde o cesmínu, ale ta má úplně jiné, více kožovité listy, a také jiné umístění plodů. Tuším ale, že bobule budou určitě jedovaté. Poradí mi někdo z Vás, co je na obrázku?



U tohoto listu a plodu si nejsem jistá, ale budou to asi mirabelky? Já sama toto ovoce nemusím, nejím ani "špendlíky." Ale co jsem se dočetla na internetu, tak se z mirabelek dá udělat dobrý kompot či šťáva. Já si raději počkám na dozrávající jablíčka...


To bude pro dnešní srpnovou galerii vše. Doufám, že si užíváte pěkné srpnové dny, a že Vás horka moc nedusí!

Přeji krásný den, děkuji za přečtení a komentáře, Vaše Eliss ♥


Komentáře

  1. Ta fotka s cestou a pak ta s mrakem se mi moc líbí.
    Vedro je šílené. Naštěstí nám, když má být podle předpovědi k 35°,povolují práci z domova - mám kancelář na jih a bez klimatizace, takže jsem tam jak ve skleníku (nebo jak na pekáči :D)
    A na poslední fotce budou plody vlašských ořechů.

    OdpovědětVymazat
  2. Moc hezké fotografie. Ten plod na poslední fotce je ořech, plod ořešáku královského.

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj Eliss, ráda jsem k Tobě nakoukla. Vedro je úmorné, na zahradě to bude za chvíli jak na Sahaře. Měj se dobře, Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  4. Odpověd na rostlinu je již zodpovězená. Už aby byl říjen a škola byla pro úplně všechny děti a bude zase na rok klid. :-D Jen aby to naše kočky přečkaly ve zdraví, než se tak stane... I když někdo zůstane spratkem asi až do smrti... Přeju příjemné osvěžení při předpovídaných bouřkách.

    OdpovědětVymazat
  5. Zdravím, prohlížím ráda krásné fotečky přírody. Bílo-žlutá je pupalka dvouletá, léčivá bylina, u nás na Vysočině se vyskytuje hojně. HelenaK

    OdpovědětVymazat
  6. Ahoj Eliss,

    nevím, co je to druh i když bych ti rád pomohl. Je pravda, že venku je horko.

    OdpovědětVymazat
  7. Mně dneska konci tábor a ty vedra jsou nesnesitelná. Ještě, že tu máme spoustu stromů, tudíž hodně stínu. Moc hezké fotky, hlavně ta první! Srpen mám taky zafixovany jako chladnější, kombajny mi připomínají konec léta.

    OdpovědětVymazat
  8. Eliss, večer mají přijít bouřky a déšť, tak se snad konečně ochladí. Zaková vedra už mi jsou nepříjemná, ještě, že jsme na chatě, kde je to o něco lepší. Fotky se mi líbí, pá 😉

    OdpovědětVymazat
  9. vedra jsou úmorná, minulý týden se mi udělalo na zahradě špatně a to jsem jen sklízela úrodu :/ jinak na poslední fotce jsou zelené vlašské ořechy :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula