Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 255 Sněžný měsíc

 Autor: Michaela Klevisová

Žánr: Detektivní, Mysteriózní

Mé hodnocení: 90%

Obsah:                          Stopa vede do Beskyd...

Beskydy jsou krásné, ale také pěkně drsné hory, a jen málokdo z mladší generace je ochoten si zvyknout na zdejší prostý život v těsným propojením s přírodou. I sem ale bohužel vstoupil byznys a chtíč po penězích, takže místní "velké zvíře," podnikatel Ivan Hanák, postupně skupuje stará stavení a chce je proměnit ve výnosné restaurace a penziony.

A právě před jednou takovou starou roubenkou je nalezena mrtvá realitní agentka Olga, která ji nabízela k prodeji. Místní policie při ohledání zjistí, že Olga byla zastřelena z krátké vzdálenosti, jedinou ranou přímo do srdce.

 A protože se jedná už o druhou vraždu realitní agentky během několika měsíců - oběti sice dělilo více než sto kilometrů, a ke vraždám došlo jiným způsobem, ale kriminalista Josef Bergman je přesto rozhodnut do Beskyd odjet a vše prověřit.

Doprovází jej i jeho věrná kolegyně Sylvie Sedláková, která sice působí nenápadně, ale má vynikající sledovací talent a bystré oko.

Josefa ani jeho kolegyni však místní nevítají s otevřenou náručí, a oběma se jen těžko daří pátrat a orientovat se v spletitých vztazích mezi místními. Zdá se totiž, že Olgu tu neměl rád snad skoro nikdo, složitý vztah měla i s vlastním synem Oliverem.

Olga pocházela ze tří sourozenců, starší sestra Valerie pracuje také jako realitní agentka, a Olga byla její podřízenou. Zařídily si malou ošuntělou kancelář v centru obce, ale povětšinou stejně obě pracovaly v terénu.

Vyšetřovatele zarazí i fakt, že na prohlídku roubenky s potencionálním zájemcem měla původně dorazit právě Valerie, sestra ji vystřídala až na poslední chvíli. Mohl mít snad někdo spadeno na Valerii, a omylem zastřelil Olgu? A kdo měl být vlastně onen zájemce o koupi roubenky, na kterého Olga čekala?

Policisté totiž zjistí, že komunikoval s Valerií o koupi domu pouze přes textovky, nikdy si spolu nevolali, a jeho číslo je nedostupné, a navíc se jednalo o jednorázovou SIM kartu. Mohl být právě on vrahem, nebo dorazil na místo až po vraždě, uviděl mrtvolu, zpanikařil, a zmizel? Proč tedy ten předplacený telefon?

Případ se zamotá ještě více, protože před půl rokem byla nalezena mrtvá právě Olžina nevlastní matka před svou roubenkou. Vypadá to, že Marie uklouzla před svou chalupou, ve které bydlela celý život, a při nárazu se uhodila do hlavy, a ve hlubokém sněhu umrzla. Je to jen další podivná shoda okolností, a opravdu byla smrt staré paní jen nehoda, nebo nádherně zakamuflovaná vražda?

To vše musí Bergman s kolegyní prověřit, ale i díky nedůvěřivosti místních je to opravdu oříšek. Zdá se totiž, že skrývají mnohem více, než se může na první pohled zdát!



Hodnocení: Na své druhé knižní setkání s Michaelou Klevisovou jsem se opravdu těšila, a konečně taky měli u nás v obecní knihovně její další detektivku! Před pár týdny jsem totiž četla od autorky krimi Drak spí, taktéž v hlavní roli s vyšetřovatelem Josefem Bergmanem, a byla jsem přímo nadšená.

A protože jsem si potřebovala spravit chuť po ne úplně povedeném románu od Radky Třeštíkové, sáhla jsem po Sněžném měsíci. A na velikonoční volno to byla opravdu skvělá volba, protože jsem tuto knížku přečetla za tři dny, což je u mě rekord, tak moc mě bavila! Přečetla bych ji za dva, ale večer mě už ze čtení tak bolely oči, že jsem šla raději spát a závěr jsem si tedy nechala na ranní kávu.

Vůbec mi nevadilo, že úvod byl lehce zdlouhavý, protože tu bylo hodně prostoru pro seznámení se s postavami, pochopení pro spletité vztahy na odlehlé samotě, takže i když k vraždě dojde až po sté straně, vůbec to ničemu nevadí. 

Kriminalista Bergman mi tady přišel místy trochu upozaděn, hlavně tedy na začátku, pak už to bylo lepší, a bavilo mě sledovat jeho myšlenkové pochody a úpornou snahu vyřešit záhadu zdánlivě nepochopitelné vraždy.

Zápletka se totiž různě klikatí, já jako čtenář jsem každou chvíli tipovala na někoho jiného. Zaujalo mě i do knihy vsunuté téma pytlačení, zejména rysů, protože jsem se dozvěděla spoustu nových informací, což kvituji s povděkem. Dva trochu odbornější termíny z této oblasti jsem si musela i "vygůglit," ale to vůbec nevadí.

Atmosféra opuštěné horské samoty je vystižena skvěle. Sama také bydlím na horách, sice tu nemáme zase až tak velké samoty a opuštěné domy, přesto jsem se do horského prostředí dokázala velmi vcítit, no a musím přiznat, že jsem dokonce měla před spaním lehce mrazivě nepříjemný strach, tak mě zápletka vtáhla.

No a závěr byl opravdu grandiózní, pěkně akční, plný zvratů, a závěrečné odhalení pachatele jsem opravdu nečekala, a ve výsledku mi vlastně zločin přišel smutný a nepochopitelný. No, ale více už prozrazovat nebudu!

S potěšením musím konstatovat, že Klevisová je opravdu vynikající novodobá autorka poctivé detektivky. Tyto atmosferické, pátrací detektivky si užiju více než ty, kde je hromada krve, násilí a novodobých pomocníků, jako jsou testy DNA a jiné.

Takže, za mě Sněžný měsíc můžu jen a jen doporučit. Hlavně milovníkům opravdu poctivých detektivek!

A co Vy? Četli jste nějakou detektivku od Michaely Klevisové? Slyšeli jste o jejích knihách? Vyhovuje Vám její styl psaní? A také preferujete spíše ty více pátrací detektivky? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥


Komentáře

  1. Eliss, díky za tip na autorku. Hned jsem si objednala v knihovně společně s další její detektivkou Zmizela v mlze. Díky 😊

    OdpovědětVymazat
  2. Mám Klevisovou ráda, Sněžný měsíc byla moje první detektivka od ní, kterou jsem přečetla. Zmizela v mlze, o které píše Evka se mi líbila taky. Četla jsem pak ještě Osamělý dům (ten poměrně nedávno, určitě mám recenzi na blogu).

    OdpovědětVymazat
  3. Po knížce se určitě podívám.Beskydy jsem si zamilovala a umím si docela představit,že se tam takový příběh může odehrávat.Od autorky jsem asi nic nečetla.Včera jsme byla za vnučkama a jedné jsem právě kdysi půjčila můj knižní deník a nemůže ho najít.Asi ji ho máma vyhodila.Tak si musím začít psát jiný,abych měla přehled.Vnučka je velká čtenářka.
    Eli,měj se hezky

    OdpovědětVymazat
  4. autorka je hodně oblíbená a prodávaná :) já osobně jsem od ní nic nečetla, ale ráda ji doporučuji dle hodnocení a kladných recenzí :)

    OdpovědětVymazat
  5. Jsem barbar, neznám ani knihu, ani autorku! :D

    OdpovědětVymazat
  6. Ha... to je pro mne velmi žádoucí informace, protože jsem už hodně dlouho nečetla dobrou českou detektivku. Díky a určitě obě si přečtu.

    OdpovědětVymazat
  7. Detektivky o této autorky mám rád.
    Přečetl jsem, myslím, všechny.

    OdpovědětVymazat
  8. Pěkná recenze. Autorku znám, hodně se na internetu objevuje, ale ještě jsem žádnou její knihu nečetla. Tento typ detektivek mi taky vyhovuje. Věřím, že časem nějakou zkusím, zatím jsem viděla jen filmové zpracování jedné z nich. 🙂
    Hezký den.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js