Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 250 Vadná

 Autor: Cecelia Ahern 

Žánr: Fantasy, Sci-fi, Young Adult, Dívčí Román, Utopický

Mé hodnocení: 70%

Obsah: Sedmnáctiletá Celestine Westová má skvělý život. S rodiči má vřelý, kamarádský vztah, ve škole je oblíbená nejen mezi učiteli, ale i v kolektivu, známky má nadprůměrné, hlavně tedy v matematice, kterou miluje, a sní o studiu na matematické fakultě.

Už skoro rok randí se svým přítelem Artem, synem soudce Crevana, který je zároveň i rodinným přítelem. Obě rodiny se navštěvují, a vztahy jsou více než idylické.

Jenže svět kolem už není ani zdaleka tak dokonalý. Existují totiž lidé, kteří jsou označeni jako "vadní." Vadní jsou ti lidé, kteří udělali v životě nějaké špatné rozhodnutí, ať už morální, nebo etické. Vadný člověk se dopustil například nevěry, krádeže, či udělal špatné rozhodnutí, které mělo za následek pád firmy. O vině a trestu rozhoduje komise zvaná Výbor.

Soudní přelíčení bývají vysílána veřejně, ale Celestine ještě nikdy žádné neviděla. Stačí jí totiž četná vyprávění "strýčka Crevana," a dívka má pocit, že soudy musí být spravedlivé. Vypovídají totiž i příbuzní a kamarádi obviněného, aby se zjistil jeho opravdový charakter. V Den vyhlášení soudci rozhodnou, zda je vadný vinen, nebo ne. Dlužno říci, že zatím byl každý, kdo Výborem prošel, byl prohlášen za vadného.

Vadní mají ve společnosti těžký úděl, a hlavně jim je na těle vypálen cejch ve tvaru písmene V, který označuje stupeň jejich provinění:

Za špatné rozhodnutí na spánek.

Za lež na jazyk.

Za oloupení společnosti na pravou dlaň.

Za zradu Výboru a jeho zásad na hruď, tam, kde je srdce.

Tím to ale nekončí. Vadní sice nejsou zavírání do vězení a mohou tedy žít navenek dál normální život, ale se spoustou omezení. Nesmějí jíst sladkosti, maso, musí dodržovat večerku v přesně stanovený čas, a hlavně musí na oblečení nosit speciální pásku, podle které je každému jasné, s kým mají tu čest.

Cílem Výboru je mít v blízké budoucnosti morálně a eticky bezchybnou společnost. 

Celestine je na takové rozdělení zvyklá, a vadné si zvykla přehlížet. Má přeci dokonalý život, a tito lidé jsou z principu pod její úroveň. Pohrdá jimi. Pak ale jednoho dne udělá při cestě autobusem do školy rozhodnutí, které může navždy změnit její život.

Rozhodla se totiž zachovat morálně správně, ale přesto může být její rozhodnutí Výborem posouzeno jako vadné. Pomohla totiž starci, který se dusil, nikdo mu nepomohl, protože měl označení jako vadný, a běžný občan nemůže za žádných okolností pomoci vadnému. Bere se to jako pomoc člověku, který byl vyloučen ze společnosti, a tohle se trestá. 

Jakýkoli nedostatek či VADA jsou potrestány. A Celestine si musí rozmyslet, na čí stranu chce patřit, protože to nenávratně změní celý její život...




Hodnocení: Tuto knížku jsem si vypůjčila v knihovně. Opět jsem zabrousila do sekce knih pro mládež, protože mě poslední dobou tyto knížky hodně baví, i když patnáct mi už dávno není. Myslím, že čtení těchto knížek není zase tak moc podmíněno věkem, a když mě to baví, proč ne?

Anotace byla dost zvláštně napsaná, na přebalu byl úryvek z knihy, a celé to na mě působilo dojmem, že budu číst román o dívce, která byla vyloučena ze školního kolektivu a zažije šikanu. No a protože takové menší zkušenosti se školní šikanou ze základky mám také, říkala jsem si, že to bude určitě čtení pro mě.

Nakonec tedy byla knížka úplně o něčem jiném, o utopistické formě společnosti, která mezi sebou nesnese jakýkoliv náznak nedostatku či vadu. 

Kdybych měla své pocity shrnout jednou větou, tak bych řekla, že Vadná je zjednodušená forma románu 1984 pro mladší čtenáře. Ale i tak si nejsem jistá, jestli třeba patnáctiletý čtenář plně docení poselství, které je v ní skryto. Knížku bych doporučila spíše asi dvacetiletému člověku, protože toho bude bavit stoprocentně.

Vadná mě chytla hned od začátku. Sloh knihy je trochu jednodušší, ale to mi v tomto případě vyhovovalo. Rozjezd byl trochu pomalejší, ale já ho přečetla jedním dechem, a pak se tedy začaly dít věci. S Celestine a jejími myšlenkovými pochody jsem se dokázala ztotožnit, ač mi někdy připadala na svůj věk moc moudrá, ale proč ne.

Bavil mě propletenec vztahů, to, jak se v těch nejhorších chvílích ukázaly opravdové charaktery postav. Knihy na podobná témata by si měl občas asi přečíst každý, protože představují vztyčený prst nám všem a tomu, jak se může rychle a nebezpečně naše společnost zvrhnout k něčemu nemorálnímu, co můžeme začít vnímat jako součást svých životů.

Čekala jsem od knihy něco trochu jiného, ale jsem velmi spokojená. Jen bych vytkla výběr obálky, který se mi k tématu moc nehodil, a pak také divně napsanou anotaci, která čtenáře odradí. Já se ji pokusila tady v článku trochu "přepsat," protože je v knize opravdu špatně napsaná a to je velká škoda. 

Knížku bych doporučila jak ženám, tak i dívkám, myslím, že se bude líbil všem věkovým kategoriím. Ještě přikládám pro porovnání anglický přebal knihy, ten se, myslím, povedl trochu lépe...





A co Vy? Četli jste román na podobné, utopistické téma? Máte rádi romány z budoucnosti? Četli jste knihu 1984 od George Orwella? Líbila se Vám? Setkali jste se někdy s tím, že se obálka knihy absolutně nehodila k jejímu tématu? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. nečetla jsem ani jednu knihu :) jedinou od Orwella, kterou jsem četla, byla Farma zvířat :)

    kniha nezní vůbec špatně :) děkuji za tip a rozšíření seznamu :D :)

    OdpovědětVymazat
  2. Jsem teď na čtení lajdák, ale dříve jsem četla hodně i sci-fi. Přeji Ti krásný víkend Eliss

    OdpovědětVymazat
  3. Kdysi jsem četla takové knihy,ale teď už mám jiný žánr.Myslím,že by kniha byla pro moji 14 letou vnučku,velkou čtenářku.V téhle době nám čtení knih může hodně pomoci.Neznám nic lepšího než se nechat strhnout nějakým příběhem.
    Eli,hezké dny

    OdpovědětVymazat
  4. 1984 jsem četla a knížka se mi líbila - George Orwell je jeden z mých nejoblíbenějších autorů. 🙂
    Knížku z tvé recenze znám, ale nečetla jsem ji.

    OdpovědětVymazat
  5. Orwell patří k mým oblíbeným, navíc ti upřímně závidím tvé čtení, já mám rozečtené tři knihy a nejsem schopna je dočíst.:)

    OdpovědětVymazat
  6. Jediné, co bych jako to “Véčko” brala, by bylo nejíst sladkosti a dodržovat večírku. Zní to jako krok ke zdravému životnímu stylu :).

    OdpovědětVymazat
  7. Ahoj,
    znám autorku, ale četla jsem od ní jen romance. Toto vypadá hodně zajímavě, musím si to zapamatovat, abych to mohla doporučit některým žákům. Znám Orwella, Bradburyho nebo Atwoodovou, všechny knihy mají velmi silnou myšlenku. Nejvíce mě zasáhl asi román 1984, z toho úplně mrazí...
    Měj se krásně,
    Hanka z ciculka.cz
    PS: u mě na blogu právě probíhá velká soutěž, zvu tě:-)

    OdpovědětVymazat
  8. Jak jsem četla tvou anotaci, hned mi to připomnělo 1984. Tuto knížku jsem si vytáhla i u maturity. O nesprávném rozhodnutí soudu je pravdivý příběh Amandy Knoxové. Kniha se jmenuje Čekám, až mě vyslechnete. DOPORUČUJI!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Procházky a výlety

 Nejen v dnešních extrémně teplých a horkých dnech vyrážíme s přítelem na procházky. Většinou chodíme alespoň na menší procházku či výlet. Máme to štěstí, že bydlíme na vesnici, hned za domem máme pole a les, a je tam opravdu krásně.  Z tohoto důvodu jsem ráda, že bydlím na vesnici, a ne ve městě. Tam bych si asi zvykala už těžko, jsem zvyklá na ten kus přírody kolem a čistý vzduch bez smogů a jiných zplodin. Na procházkách také často fotím, ať už přírodu, nebo momentky s pejskem. A dnes bych Vám chtěla ukázat pár svých fotografických výtvorů. Většina je z loňského roku, ale něco málo i z letoška. První dvě fotky pocházejí z pole, které máme přímo za naší bytovkou. Tam chodíme nejčastěji na procházky se psem, tady jsem si hrála už jako malá a pořád Pro mě to místo má stejnou atmosféru a mám s ním spjato plno hezkých vzpomínek.  Tuto třetí fotku s plošticemi, které hodují na pavoukovi, mám opravdu ráda. Vyfotila jsem to náhodou po cestě do obchodu, když mě cosi upoutalo na...

Obrovský průšvih?

 Řetězce rychlého občerstvení nepatří zrovna mezi podniky, kde bych se pravidelně stravovala. U nás ve městě nemáme McDonalds ani KFC, jen pár čínských bister a kebab. A pak je tu taky malý kiosek, kde se prodávají párky v rohlíku a hamburgery. Sem tam si tady koupím párek v rohlíku, v čínském bistru jsem měla párkrát nudle, ale to je tak jednou do měsíce, když fakt dostanu chuť na něco nezdravého.  V McDonaldu jsem byla poprvé v životě vloni, to když jsme jeli na genetiku do Olomouce. Snídani jsme si dali až po vyšetření, nevěděla jsem, jestli nemám být nalačno, takže jsem raději ráno nic nejedla, dala jsem si jen vodu. Pro mě to byla nová zkušenost, prostředí bylo takové typicky americké, řekla bych. Brácha si dal nějaký burger, já si objednala lívanečky a nějaký mléčný nápoj.  Jako jo, nebylo to špatné, hotová kalorická bomba, a tak si zpětně říkám, že je fajn, že jsem tenkrát nemohla jíst to maso. V KFC jsem nikdy nebyla, tenkrát jsme jeli kolem něj, ale brácha mávl p...