Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 250 Vadná

 Autor: Cecelia Ahern 

Žánr: Fantasy, Sci-fi, Young Adult, Dívčí Román, Utopický

Mé hodnocení: 70%

Obsah: Sedmnáctiletá Celestine Westová má skvělý život. S rodiči má vřelý, kamarádský vztah, ve škole je oblíbená nejen mezi učiteli, ale i v kolektivu, známky má nadprůměrné, hlavně tedy v matematice, kterou miluje, a sní o studiu na matematické fakultě.

Už skoro rok randí se svým přítelem Artem, synem soudce Crevana, který je zároveň i rodinným přítelem. Obě rodiny se navštěvují, a vztahy jsou více než idylické.

Jenže svět kolem už není ani zdaleka tak dokonalý. Existují totiž lidé, kteří jsou označeni jako "vadní." Vadní jsou ti lidé, kteří udělali v životě nějaké špatné rozhodnutí, ať už morální, nebo etické. Vadný člověk se dopustil například nevěry, krádeže, či udělal špatné rozhodnutí, které mělo za následek pád firmy. O vině a trestu rozhoduje komise zvaná Výbor.

Soudní přelíčení bývají vysílána veřejně, ale Celestine ještě nikdy žádné neviděla. Stačí jí totiž četná vyprávění "strýčka Crevana," a dívka má pocit, že soudy musí být spravedlivé. Vypovídají totiž i příbuzní a kamarádi obviněného, aby se zjistil jeho opravdový charakter. V Den vyhlášení soudci rozhodnou, zda je vadný vinen, nebo ne. Dlužno říci, že zatím byl každý, kdo Výborem prošel, byl prohlášen za vadného.

Vadní mají ve společnosti těžký úděl, a hlavně jim je na těle vypálen cejch ve tvaru písmene V, který označuje stupeň jejich provinění:

Za špatné rozhodnutí na spánek.

Za lež na jazyk.

Za oloupení společnosti na pravou dlaň.

Za zradu Výboru a jeho zásad na hruď, tam, kde je srdce.

Tím to ale nekončí. Vadní sice nejsou zavírání do vězení a mohou tedy žít navenek dál normální život, ale se spoustou omezení. Nesmějí jíst sladkosti, maso, musí dodržovat večerku v přesně stanovený čas, a hlavně musí na oblečení nosit speciální pásku, podle které je každému jasné, s kým mají tu čest.

Cílem Výboru je mít v blízké budoucnosti morálně a eticky bezchybnou společnost. 

Celestine je na takové rozdělení zvyklá, a vadné si zvykla přehlížet. Má přeci dokonalý život, a tito lidé jsou z principu pod její úroveň. Pohrdá jimi. Pak ale jednoho dne udělá při cestě autobusem do školy rozhodnutí, které může navždy změnit její život.

Rozhodla se totiž zachovat morálně správně, ale přesto může být její rozhodnutí Výborem posouzeno jako vadné. Pomohla totiž starci, který se dusil, nikdo mu nepomohl, protože měl označení jako vadný, a běžný občan nemůže za žádných okolností pomoci vadnému. Bere se to jako pomoc člověku, který byl vyloučen ze společnosti, a tohle se trestá. 

Jakýkoli nedostatek či VADA jsou potrestány. A Celestine si musí rozmyslet, na čí stranu chce patřit, protože to nenávratně změní celý její život...




Hodnocení: Tuto knížku jsem si vypůjčila v knihovně. Opět jsem zabrousila do sekce knih pro mládež, protože mě poslední dobou tyto knížky hodně baví, i když patnáct mi už dávno není. Myslím, že čtení těchto knížek není zase tak moc podmíněno věkem, a když mě to baví, proč ne?

Anotace byla dost zvláštně napsaná, na přebalu byl úryvek z knihy, a celé to na mě působilo dojmem, že budu číst román o dívce, která byla vyloučena ze školního kolektivu a zažije šikanu. No a protože takové menší zkušenosti se školní šikanou ze základky mám také, říkala jsem si, že to bude určitě čtení pro mě.

Nakonec tedy byla knížka úplně o něčem jiném, o utopistické formě společnosti, která mezi sebou nesnese jakýkoliv náznak nedostatku či vadu. 

Kdybych měla své pocity shrnout jednou větou, tak bych řekla, že Vadná je zjednodušená forma románu 1984 pro mladší čtenáře. Ale i tak si nejsem jistá, jestli třeba patnáctiletý čtenář plně docení poselství, které je v ní skryto. Knížku bych doporučila spíše asi dvacetiletému člověku, protože toho bude bavit stoprocentně.

Vadná mě chytla hned od začátku. Sloh knihy je trochu jednodušší, ale to mi v tomto případě vyhovovalo. Rozjezd byl trochu pomalejší, ale já ho přečetla jedním dechem, a pak se tedy začaly dít věci. S Celestine a jejími myšlenkovými pochody jsem se dokázala ztotožnit, ač mi někdy připadala na svůj věk moc moudrá, ale proč ne.

Bavil mě propletenec vztahů, to, jak se v těch nejhorších chvílích ukázaly opravdové charaktery postav. Knihy na podobná témata by si měl občas asi přečíst každý, protože představují vztyčený prst nám všem a tomu, jak se může rychle a nebezpečně naše společnost zvrhnout k něčemu nemorálnímu, co můžeme začít vnímat jako součást svých životů.

Čekala jsem od knihy něco trochu jiného, ale jsem velmi spokojená. Jen bych vytkla výběr obálky, který se mi k tématu moc nehodil, a pak také divně napsanou anotaci, která čtenáře odradí. Já se ji pokusila tady v článku trochu "přepsat," protože je v knize opravdu špatně napsaná a to je velká škoda. 

Knížku bych doporučila jak ženám, tak i dívkám, myslím, že se bude líbil všem věkovým kategoriím. Ještě přikládám pro porovnání anglický přebal knihy, ten se, myslím, povedl trochu lépe...





A co Vy? Četli jste román na podobné, utopistické téma? Máte rádi romány z budoucnosti? Četli jste knihu 1984 od George Orwella? Líbila se Vám? Setkali jste se někdy s tím, že se obálka knihy absolutně nehodila k jejímu tématu? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. nečetla jsem ani jednu knihu :) jedinou od Orwella, kterou jsem četla, byla Farma zvířat :)

    kniha nezní vůbec špatně :) děkuji za tip a rozšíření seznamu :D :)

    OdpovědětVymazat
  2. Jsem teď na čtení lajdák, ale dříve jsem četla hodně i sci-fi. Přeji Ti krásný víkend Eliss

    OdpovědětVymazat
  3. Kdysi jsem četla takové knihy,ale teď už mám jiný žánr.Myslím,že by kniha byla pro moji 14 letou vnučku,velkou čtenářku.V téhle době nám čtení knih může hodně pomoci.Neznám nic lepšího než se nechat strhnout nějakým příběhem.
    Eli,hezké dny

    OdpovědětVymazat
  4. 1984 jsem četla a knížka se mi líbila - George Orwell je jeden z mých nejoblíbenějších autorů. 🙂
    Knížku z tvé recenze znám, ale nečetla jsem ji.

    OdpovědětVymazat
  5. Orwell patří k mým oblíbeným, navíc ti upřímně závidím tvé čtení, já mám rozečtené tři knihy a nejsem schopna je dočíst.:)

    OdpovědětVymazat
  6. Jediné, co bych jako to “Véčko” brala, by bylo nejíst sladkosti a dodržovat večírku. Zní to jako krok ke zdravému životnímu stylu :).

    OdpovědětVymazat
  7. Ahoj,
    znám autorku, ale četla jsem od ní jen romance. Toto vypadá hodně zajímavě, musím si to zapamatovat, abych to mohla doporučit některým žákům. Znám Orwella, Bradburyho nebo Atwoodovou, všechny knihy mají velmi silnou myšlenku. Nejvíce mě zasáhl asi román 1984, z toho úplně mrazí...
    Měj se krásně,
    Hanka z ciculka.cz
    PS: u mě na blogu právě probíhá velká soutěž, zvu tě:-)

    OdpovědětVymazat
  8. Jak jsem četla tvou anotaci, hned mi to připomnělo 1984. Tuto knížku jsem si vytáhla i u maturity. O nesprávném rozhodnutí soudu je pravdivý příběh Amandy Knoxové. Kniha se jmenuje Čekám, až mě vyslechnete. DOPORUČUJI!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tl...

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu....