Přeskočit na hlavní obsah

Jaro je ve vzduchu!

 Myslím, že o sobě můžu prohlásit, že mi v podstatě nevadí žádné roční období. Nikdy jsem nepatřila k takovým těm notorickým stěžovatelům, kterým je v létě moc horko, a v zimě naopak strašný mráz. Snažím se brát z každého ročního období něco, co mi dělá radost, a myslím že přírodu a její krásy můžeme obdivovat jak v sychravém pošmournu, tak i za rozpáleného odpoledne.

Nejraději mám ale podzim, a jaro. Letos jsme měli podzim dost pěkný i u nás na horách, svítilo sluníčko a venku byla úžasná plejáda barev, a já s takovou lehkou nostalgií vždycky nasávám tu správnou podzimní atmosféru. Je to pro mě kouzelné a neopakovatelné období.

Jaro je přesný opak podzimu - příroda se pomalu probouzí po dlouhém spánku, všechno kolem ožívá, začíná se zelenat, můžeme se těšit na Velikonoce a konečně trochu teplejší počasí. Od včerejška je u nás moc hezky, svítí sluníčko, pofukuje mírný větřík, a je to už opravdu veselejší.

Velikonoce jsem ještě před pár lety moc nemusela, patřil mezi mé neoblíbené svátky a já žádné velikonoční zvyky a tradice nedodržovala, postupem času už si ale ráda svátky jara užiji, i když po svém. Koledníci už po vsi nechodí, takže si alespoň vyzdobím byt a vchodové dveře, do vázy si naaranžuji nějakou pěknou květinu.

Brzy ráno, když jedu z práce, tak je ještě mrazík, rána jsou chladná, ale přes den se udělá opravdu krásně. Ale nedělám si moc iluze, že by ještě nenapadl sníh. Dnes mi kolegyně v práci říkala, že už příští týden má být počasí zase škaredé, takže jsem zvědavá, jak se to vyvine.

První jarní den připadá na dvacátého března, už dva dny je tedy oficiálně mezi námi. Venku je to opravdu znát, kvetou jehnědy, tráva se začíná zelenat, a dokonce jsem měla štěstí už i na sněženky, na jejichž lov jsem se vydala v minulém fotografickém článku.



Dnes jsem se tedy po obědě vydala na kratší procházku po vsi, kterou jsem spojila i s nákupem. Jak je venku líp, tak mě to už doma tolik nedrží, táhne mě to ven, za sluníčkem a vstřebáváním vitaminu D. Sněženky jsem tentokrát našla, nicméně až na zahrádce u mamky, kam jsem se cestou stavila na kávu.

V přírodě, třeba na okrajích cest, jsem je zatím neviděla. Tak třeba příště!




Ale na kvetoucí kočičky jsem štěstí měla, tyto krásně zelené spolu s jehnědami kvetou u velkého pole, které máme kousek za naší bytovkou, a chodíme sem s přítelem často na procházky i s pejskem.



Procházela jsem starou asfaltkou kolem zoraného pole. V dálce zrovna jel i traktor, ale byl moc daleko ode mě na to, abych ho dokázala hezky vyfotit. 


Všude kolem se válelo plno šišek, dokonce jsem u jednoho ztrouchnivělého stroma zahlédla hromadu bílého peří. Žádná mrtvolka ptáka se kolem neválela, přesto jsem tohle úplně fotit nechtěla.


U tohoto stromku mě zaujal zvláštní, pokroucený tvar.


Cestou z obchodu jsem procházela i kolem venkovních posilovacích strojů. Toto místo nezřizovala obec, ale jeden místní pán, který to tu zvelebil na vlastní náklady. Často tu sedávají v létě cyklisté, turisté, a nebo si tu na strojích hrají děti cestou ze školy. Pěkné a útulné místo, a hlavně mám radost z toho, že tu zatím žádný vandal nic neponičil, což je malý zázrak.


Tyto kusy dřeva ležely nad břehem potoka. Zaujalo mě, jak byly zvláštně nakupené u sebe a pak také neobvykle velké kusy. Tak nevím, asi to tam má odložené někdo k dalšímu zpracování pilou, nebo jde jen o nějaké zbytky a prostě se to tam jen tak nevšímavě válí? Ale každopádně to tam nebude takto ležet dlouho, protože kolem je ještě hromádka pilin.

I taková menší procházka mě nabila energií a lepší náladou. Už jen z práce nebo i z obchodu se jde hrozně fajn, a navíc už nemusím na sobě mít vrstvy oblečení, což opravdu oceňuji. Po obědě jsem byla venku už jen v lehké mikině a nebyla mi vůbec zima.

Byla bych ráda, kdyby teplé počasí vydrželo, ale nedělám si moc iluze.

A co Vy? Užíváte si už první jarní dny? Je u Vás také hezké jarní počasí, nebo jsou dny ještě studené? Těšíte se na Velikonoce? Absolvovali jste také už první jarní procházku? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥


Komentáře

  1. Eliáš, stejně jako Ty mám ráda všechna roční období, ale jaru dávám přednost. Stejně tak jako jsou krásná rána s mlhou na podzim, bývají krásná o ta mrazivá se sněhem v zimě, s rosou a poletující mi motýlky v létě a s rozkvétající přírodou na jaře. Vždy si vyberu to hezké. Přeji ti krásné jarní slunečné dny

    OdpovědětVymazat
  2. Eliss, dnešní den se opravdu vydařil. doufám, že nám počasí chvíli vydrží. Z celého roku moc nemusím listopad, přestože je to měsíc, kdy jsem se narodila. Jinak se na každém období dá najít něco hezkého, ale jaro je jaro, to určitě vede 🌞

    OdpovědětVymazat
  3. Nestydím se přiznat, že já jsem ten brblavý tvor na počasí. Já opravdu žiji jen v zimě nebo za chladných či deštivých dnů, ostré slunce mne děsí - asi je to letitá zkušenost z "mých" Krušných hor, kde jsem v podstatě sledovala mizející pramínky a potůčky a vzrůstající sucho, neskutečné sucho. Tak asi proto mám ráda sníh a bubnování dešťových kapek.
    Tak hodně pohody, pro mne začíná těžší období tepla. :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj Eliss, já přijímám všechna roční období, tak jak přicházejí. Nestěžuju si, že je v létě vedro a v zimě sníh... Ale nejraději mám podzim, to je moje milované období. Měj se hezky. Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  5. Moc pěkné fotky. Jaro se probouzí pomalu a opravdu i u nás má příští týden padat sníh. Ale doufám, že nebude mít dlouhého trvání. Ale chtělo by to vláhu, aby se tráva zazelenala a jaro vypučelo v plné síle. Pěkně jsi článek sestavila. Přeji hezké dny.

    OdpovědětVymazat
  6. V Praze už na jarní vlně frčíme plnou parou :-) Sněženky tu už odkvetly a na Petříně začínají rozkvétat sady. Nádhera :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Já mám asi nejraději podzim. Jaro je pro mne rozporuplné období - trochu se na něj těším, ale na druhou stranu je to pro mne období pylové alergie, která je otravná. Takže momentálně vyhlížím déšť, který pyl trochá spláchne...

    OdpovědětVymazat
  8. po pravdě jsem ani nepostřehla, že už začalo jaro :D ano, svítí u nás sluníčko, ale ještě jsem se pořádně ven na procházku nedostala, což snad zítra vyjde a načerpám energii na pracovní víkend :D :)

    OdpovědětVymazat
  9. Krasné fotografie.Mam rada všechna ročni obdobi a nepatřim k těm co už od ledna kruči,aby už přišlo jaro.Teď už ho mame a tak si ho uživám.
    Eli měj se hezky

    OdpovědětVymazat
  10. Hezká procházka,Eliss. Také mě to láká ven. A příroda se opravdu snaží, snad bude i ten déšť, aby se vše svěže zazelenalo a potěšily nás i hmyz nová kvítka.

    OdpovědětVymazat
  11. Beru počasí, jak přichází. Jak říkal Ludvík Vaculík: Na počasí nenadávej, protože dobré je každé :-).

    OdpovědětVymazat
  12. Také mám ráda všechny čtyři období. Dříve jsem si stěžovala, když bylo moc deštivo, dnes jsem i za déšť ráda, protože jej příroda nutně potřebuje... Jaro mě ale těší, hlavně že je déle světlo. Často končím pozdě v práci a popracovní procházky ztemnělou Prahou mě moc nebavily. Teď je to úplně o něčem jiném. :)

    OdpovědětVymazat
  13. Také si na roční období nestěžuji. Každé má něco do sebe, ale jaro vyhrává na plné čáře :) příroda se probouzí a je to kouzelné. V týdnu chodím na dlouhé procházky a nebo jezdím na kole. Moc mě to baví a naplní energií. Teď právě sněží. No jo, apríl :D snad se jaro zase brzy ukáže. Je hezké, že pán sestavil vlastní posilovnu pro veřejnost :)

    OdpovědětVymazat
  14. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js