Sobotní výlet a procházka

 I přesto že je dnes sobota a pokračující víkend, vstala jsem už v šest hodin ráno, pouklízela, vypila si kafe, nachystala příteli svačinu do práce a dumala jsem, co s volným odpolednem. Doma se mi sedět nechtělo, a protože nepříjemné nachlazení (naštěstí nemám covid), ustupuje, rozhodla jsem se vyrazit autobusem na malý výlet a procházku.

Jako svůj cíl jsem si vybrala lokalitu Bělá pod Pradědem, konkrétně místní část zvanou Adolfovice Mlýnky. Už roky jsem tam nebyla, jako dítě jsem tam chodila často na jaře na procházky, a tak jsem se rozhodla oživit si vzpomínky.

Autobus zastavuje kousek od turistické stezky, což je fajn. Prošla jsem kus zabydlenou lokalitou, až domky začínaly postupně řídnout a já se mohla kochat přírodou. Bylo pošmourno, nevlídno, po chvíli mi bylo už trochu zima, ale přesto jsem postupovala dál.

Je fakt, že příroda je teď už hodně smutná, je to celé takové holé, pošmourné a spící, ale i v takovém počasí a ročním období se dá najít něco pěkného. Tady jsem procházela více obydlenou oblastí, vlevo si nějaký nový majitel staví penzion, ale staví jej prý už tolik let, že těžko říci, zda někdy dostaví. 

Na těchto prvních dvou fotografiích se mi nejvíce líbí ty zajímavé mraky a kontrast s kopečky hor vzadu.

První turistický ukazatel, mapa pro turisty a mostek, přes ten jsem nešla a pokračovala jsem směrem k lesu po asfaltce.

Omlouvám se za kvalitu fotek, na té první je napsáno Vítejte v Mlýnkách. Celá tato dřevěná stavba na mě působila jako pěkná autobusová zastávka, přesně ty rozměry by odpovídaly. Jedná se o pěkné dílo, opravdu klobouk dolů před tím, kdo si s tímto dal tu práci.

Na druhé fotce je takový kamenný stoleček a na něm je znázorněna mapa Bělé pod Pradědem, tohle se mi líbilo, a moc. Je skvělé, že se toto místo zatím vyhnulo vandalům.

Tyto dvě fotky jsem se rozhodla cvaknout kvůli pěkným mrakům a takovému až uměleckému kontrastu. Vzadu je bohužel vidět kus vykáceného lesa, takhle to asi není moc vidět, ale místy to na mě působilo jako "měsíční krajina," holé, smutné, šedé a depresivní. Ale ty mraky jsou opravdu úžasné, to byla pastva pro oči.

Při bližším zkoumání fotografií doma na této vidím obličej kyklopa, s jedním okem, docela neobvyklý stromový útvar, že?

Tady jsem vyfotila protékající potůček, na druhé fotce je sice můj otisk prstu, ale i přesto se mi fotka líbí a tak jsem se ji rozhodla sem dát, i když není úplně nejkvalitnější.

Když jsem šla tam i zpátky z procházky, na rozlehlé louce na mě koukala nebojácně kočka. Vyfotila jsem ji jenom jednou a zdálky, protože když jsem ji chtěla vyfotit zblízka, tak bohužel utekla. Je mi jasné, že černá šmouha na obrázku připomíná kdovíco, ale je to opravdu číča. 

Na závěr přidávám fotku toho, jak jsou lidé pořád stejní a nevědí, k čemu slouží odpadkový koš, a proto hází odpadky tam, kde se jim to zlíbí. Tahle rouška vypadala už notně opotřebovaně a špinavě, takže tam už leží dlouho a nikomu to nevadí.

Jinak jsem odpadky po cestě moc neviděla, ale zrovna rouška na turistické stezce působí hodně zvláštně a nepatřičně.

Procházku jsem si užila, strávila jsem venku příjemnou hodinu a půl. Cestou jsem potkala jen jednoho postaršího pána s batůžkem, jinak jsem byla celou dobu sama. Jen je škoda, že toho sněhu moc není, ale do vánočních svátků doufám ještě něco málo napadne.

Není nad to si takhle parádně vyčistit hlavu. Domů jsem se vrátila lehce vymrzlá, ale moc spokojená a hned mám lepší náladu.

A co Vy? Také jste si vyrazili, nebo vyrazíte někam na procházku? Nebo raději v tom nečasu zůstanete doma? Líbily se Vám alespoň trochu moje fotky? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥