Přeskočit na hlavní obsah

Kam jsme se to dostali...?

 Téma onemocnění Covid-19 se nás už brzy bude týkat dva roky. Každý den na nás ze zpráv létají negativní zprávy, dozvídáme se počty lidí v těžkých stavech na JIP a posloucháme slova vyčerpaných zdravotníků.

Bohužel společnost je čím dál více rozdělená, jedni se nechtějí naočkovat kvůli údajným čipům ve vakcínám, jiní by se nejraději nechávali očkovat celý rok. Co člověk, to názor. Poslední dobou mám pocit, že to v určitých skupinách lidí už hodně vře, a nemám z toho dobrý pocit.



Já sama zatím očkovaná nejsem, mám to v plánu. S přítelem si Po Vánocích zaplatíme test na protilátky, já jsem onemocnění koronavirem prodělala letos na jaře, ale i tak mě zajímá, kolik a zda vůbec nějaké protilátky mám, protože průběh jsem měla až na přetrvávající bolesti hlavy a mírnou teplotu mírné. 

Do míst, kde je větší koncentrace lidí, tam si ten respirátor vezmu. Nejsem žádný fanatik ani milovník respirátorů, ale chápu, že pořád jsou lidé, kteří mají z nemoci strach a myslí si, že jim zrovna respirátor poskytne největší ochranu. OK, kde to po mně vyžadují, tam ho mám, ale třeba u nás v sámošce nikdo roušku nenosí, ani u nás v knihovně se to neřeší. Je to na každém, nikoho neodsuzuji, ale zase mi přijdou zvláštní lidé, co jedou sami v autě a ten respirátor mají, ale když se tak cítí bezpečně, proč ne.

Občas sleduji diskuze na sociálních sítích a na Novinkách, a nestačím se divit, jak začínají být lidé k ostatním čím dál tím více vulgární a vzteklí. 

Ano, vadí mi ten tlak na neočkované, nemůžu si zajít do kina ani na bazén nebo ke kadeřníkovi, ale pořád se snažím žít co nejlépe a v klidu. Neodsuzuji nikoho, kdo je očkovaný, je to každého svobodná volba, stejně jako moje svobodná volba je to, že se zatím nechci očkovat. 

Nálada ve společnosti je ale opravdu čím dál horší. Nepomáhají tomu ani hloupé výroky a rozhodnutí politiků, které nedávají smysl, například to o zrušení vánočních trhů. To mě zamrzelo, protože fakt nechápu, proč by vánoční trhy konané venku, na čerstvém vzduchu, měly být z epidemiologického hlediska takovým problémem.

Takže v nákupáku se mačkat můžu, ale na trhu venku ne? Nerozumím tomu. Vláda myslím argumentovala tím, že na trzích se popíjí alkohol a lidé by tam nenosili roušky, ale upřímně, u nás v obci je už skoro nikdo nenosí ani v autobusech, ani v těch malých obchodech. 

Na koho je teď vyvíjen největší tlak, jsou určitě nemocnice, lékaři a sestry. Jejich práce je těžká, namáhavá, a často i mizerně placená, a já rozumím tomu, že teď jsou unavení a mají toho plné zuby. Moje švagrová pracuje jako zdravotní sestra a vyprávěla nám opravdu smutné příběhy z nemocnic.

Tak nějak tedy nerozumím tomu, proč si frustrovaní a vzteklí lidé vybíjejí vztek právě na zdravotnících. Podle spousty konspirátorů koronavirus pořád neexistuje, nemocnice jsou podle nich prázdné a ty záběry z přeplněných nemocnic, to je prý pouze zaplacený komparz. Směšné, co?

Na sociálních sítích se rozmohl takový nešvar, kde se jednotlivci či skupinka, (většinou nezaměstnaných dezolátů pobírajících sociální dávky), vydávají před nemocnice, očkovací centra či odběrová místa, a tam odhalují spiknutí všech vlád na světě. 

Lidí se třeba ptají, proč se nechají očkovat, proč chodí na testy, snaží se vyzpovídat zdravotní sestry, a v horších případech dokonce útočí, a to nejen slovně.



Včera jsem četla článek na aktuálně.cz. Před kladenskou nemocnicí neznámý pachatel propíchal pneumatiky u aut desítce aut, k tomu navíc ještě poškrábal lak. Ta představa, že jdete z těžké noční služby, těšíte se domů, že si odpočinete, pořádně se vyspíte, a teď musíte unavení řešit to, jak se dostanete domů, protože někdo zničil vaše auto, je šílená.

Pochopím, že roste agresivita vůči politikům, že lidé jsou naštvaní. Ale proč proboha na zdravotníky? Nikdy nemůžeme vědět, kdy se dostaneme do nemocnice my, nebo někdo z našich blízkých, a nemusí to být jen kvůli covidu. 

Nemusím souhlasit s vládou, nařízeními, ale někoho napadat, a navíc ty, kteří zachraňují lidské životy, to už je opravdu alarmující. Naše společnost se opravdu prohýbá pod náložemi dezinformací, a já sama už často pomalu nevím, jestli čtu pravdivou zprávu nebo hoax. Ale sahat k takovému násilí, to fakt ne. 

Minulý víkend někdo na chodník před budovou hygienické stanice v Liberci nasprejoval injekční stříkačku se smrtkou. Tohle může působit jako zdánlivá prkotina, ale rychle se to může překulit v něco horšího.

Co bude dál? To budou někteří šílenci útočit na lékaře nožem či zbraní jen za to, že dělají svou práci? Pardon, ale tohle je už vážně síla.

Například toto video, kdy se dva pánové cítí jako mistři světa, očividně nemají nic jiného na práci než točit v odběrovém centru pracovníky a nadávat jim, že nemají respirátory. Nechápu, proč ti dva muži tu paní tak napadají a ještě ji točí bez jejího souhlasu. A řekla bych, že ti výtečníci jistě také nemají žádnou ochranu úst.

Taky bych byla hodně naštvaná, kdyby mi někdo takhle vletěl na pracoviště, bez souhlasu mě natáčel a přišel mě prostě jen hloupě prudit. Ach jo...


Co si o tomto myslíte Vy? Vnímáte, jak se nálada ve společnosti zhoršuje? Co si myslíte o útocích na zdravotníky? Setkáváte se s dezinformacemi? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Všem sestrám, doktorům a záchranářům přeji pevné nervy a ikdyž nejspíš pracovní, krásné svátky ❤️

    OdpovědětVymazat
  2. Celá situace je náročná a mám pocit, že se to jen zhoršuje.

    OdpovědětVymazat
  3. Je to celé smutné. Připadá mi, že jsem za poslední dobu hrozně zestárla, protože světu rozumím čím dál tím míň. Lidé by se měli snažit už jen kvůli zdravotníkům, aby neonemocněli a zbytečně je nezatěžovali.

    OdpovědětVymazat
  4. Zdravotníci padají únavou a to doslova. Málokdo si umí představit, jaké to je pracovat s lidmi, a navíc pracovat s nemocnými lidmi, je ještě mnohem horší a náročnější. Já osobně jsem celoživotní práci s lidmi zaplatila zdravím a to jsem nepracovala ve zdravotnictví a doba nebyla zdaleka tak zlá jako je teď. K náladě nepřispívá ani počasí, protože chybí sluníčko a lidé jsou více vystresovaní. Co se týká očkování, tak my jdeme zítra na posilovací dávku,. raději být chránění aspoň trochu. než vůbec. V našem věku by mohlo být onemocnění už poslední...Soused v domě (45 let) prodělal na jaře těžkou formu koronaviru a s následky se potýká stále. Ležel skoro měsíc v nemocnici na přístrojích, pak byl na léčení ve speciálním plicním sanatoriu a pak ještě v lázních a stejně není v pořádku a stále ještě marodí. Po této zkušenosti si nechal udělat test na protilátky a bylo mu doporučeno očkování, tak že se už registroval, protože už by to znovu prožít nechtěl. Tak že je na každém, kdo očkování zváží. Měj se hezky.

    OdpovědětVymazat
  5. Mně se líbí švédský model, vše je dobrovolné, od nošení respirátorů až po očkování.
    Společnost není rozdělená, ekonomicky to nepocítila...
    A co se týče mne osobně, mám v sobě dvě dávky a po té druhé se stále cítím nedobře. Pokud to půjde, budu se snažit třetí dávce vyhnout.

    OdpovědětVymazat
  6. Nechápu, co lidi nutí dělat takové haló kolem očkování, není to poprvé, kdy to zachránilo životy. Já jsem očkovaná potřetí ( začátkem listopadu ) a manžel jde na třetí dávku v polovině prosince. Po žádném z nich jsem neměla problém, naštěstí a kdo si co nechá nebo nenechá očkovat je mi srdečně jedno, ať si každý dělá, co chce a žije si podle svého za své peníze. Vzhledem k mému věku a zdravotnímu stavu jsme to vyhodnotili jako nutnost a je to.Politiky a různé nesmyslné debaty nečtu, neposlouchám a mám pokoj.
    Mám okolo sebe lidi, kteří koronavirem prošli a také ty, kteří na něj zemřeli.Nebyla to vůbec legrace a tak ať si to odpírači vyzkouší.
    A že nějaký vandal poničil auta - takových po republice je, ani to nemusel vědět, komu patří, takových blbců tu dělá neplechu hodně. A co na to páni policisti? že by místo na fotbal šli vyšetřovat trestný čin?
    Hezký večer přeji. Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
  7. Divná doba a charaktery se opravdu projevují...
    Eliss, měj hezké dny, Helena

    OdpovědětVymazat
  8. Já mám za sebou třetí dávku bez problémů. Na neočkované se tlačí z vlády i médií, ale mi očkování jsme jim nic neudělali a právě v těch komentářích pod články na novinky.cz nebo aktuálně.cz neočkovaní vulgárně nebo posměšně útočí na očkované. Neočkovaní rozesílají e-maily s hrůzostrašnými scénáři....a to napadání zdravotníků je odporné. Jsem z generace, která byla povinně očkována proti dříve smrtelným nemocem, které se díky tomu již neobjevují. No ale moderní maminky se brání i těmto vakcínám pro své děti a tak tu můžeme mít i spolu s pohybem lidí na planetě tyto nemoci zpět. Já jsem jako dítě znala ještě dva lidi postižené dětskou obrnou. Dnešni maminky si to nedovedou ani představit. A jestli vidím samotného člověka v autě s rouškou, pomyslím si, že to auto asi používá služebně a jezdí v něm i někdo jiný. Moc mne ale mrzí lidé, kteří nastoupí do autobusu s rouškou a jakmile minou řidiče, roušku sundají. Však co, já ji mám, takže je nenakazím, že?Nebo se mi posmívají, že jsem blbá?

    OdpovědětVymazat
  9. Pamatuji si, jak jsi před 2 lety o covidu psala (ještě na blog.cz). Jako by to bylo včera. Doufala jsem, že se to k nám nedostane a ejhle, už je to tu s námi dva roky... Asi se s tím musíme naučit žít.
    Nechápu lidi, kteří si myslí, že to je všechno jen smyšlené. Poslala bych je do nemocnic, ať vidí a zkusí na vlastní kůži, jaké je to bojovat o život, nevděčníci.
    Dobře, ať haní politiky, ale zdravotníky, kteří se snaží pomáhat ze všech sil? To už je opravdu silné kafe...

    OdpovědětVymazat
  10. Eliss, zdravím. Naprosto s Tebou souhlasím úplně ve všem. Mám na to stejný názor a jsem z toho všeho moc smutná. Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  11. Trochu nechápu, proč ti zdravotníci nosí ty skafandry - my jsme tomu říkali na vojně atombordel a oblékali jsme to na čas. Vždyť přece se virus přenáší kapénkami nebo aerosolem, proto ty 2 metry. Na to, aby se virus nevdechl by úplně stačily plynové masky. Když chirurgové operují střeva, tak tam je všech "potvor" neurekom a stačí jim chirurgické roušky. Tak si myslím, že ani Matrix neví, která bije.
    Jisté je jen jedno, že všichni, kteří se kolem toho točí z toho mají super byznys.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Host (2020)

 Pro horory jsem měla odjakživa slabost. Nejraději mám ty vyloženě duchařské, plné lekaček a hutné tajuplné atmosféry. Předevčírem jsem si hledala na ulozto horory z loňského roku. Napsala jsem do vyhledávače žánr horor, rok 2020, a listovala jsem si seznamem výsledků. Když mě některý film zaujal, vyhledala jsem si o něm na československé filmové databázi o čem vůbec je, a také hodnocení ostatních diváků. A moje volba padla nakonec na britský horor Host. Na první pohled mě překvapilo to, že film nemá ani hodinku, jen šestapadesát minut. Jsem příznivcem kratších filmů, pokud má film více než dvě hodiny, těžko se na něj pak už soustředím, ideální je ta hodinka a čtvrt. Podle popisu film nevypadal špatně. Doba koronavirová ovlivnila snad úplně všechny součásti běžného života. Jsme více na sociálních sítích, případně v kontaktu přes webové kamery či mobily. Na jednu stranu nás to sbližuje, ale jistým způsobem i vzdaluje od toho pravého sociálního kontaktu. Pětici mladých kamarádek napadne

Podzimní procházka

 I přesto, že je již začátek listopadu, je letošní podzim zatím nebývale teplý a veselý, co si pamatuji, jindy tuto dobu už jsou plískanice a nečas, zato dnes při psaní článku doma větráme a venku suším prádlo, což je fajn. Pěkné počasí mě svádí na delší procházky se psem. Neznám lepší relax po práci než vyrazit ven, k lesu, pokochat se pěknou přírodou a nafotit pár pěkných fotek. Mám to štěstí, že bydlím na vesnici, a hned za místem mého bydliště je velké pole a les, takže nemusím ani nikam moc daleko. Miluju ten chladivý vzduch, který mě štípe ve tvářích a tu zvláštní vůni chladné hlíny a pomalu se zbarvujícího listí. Tuto první fotku jsem vyfotila vedle polní cesty. Ten shluk schnoucí trávy mi přišel na první pohled zajímavý, a nevím proč, ta fotka mi evokuje nějakou plážovou oblast u moře s bujně rostoucí divokou trávou.  Fantazii a představivosti se meze nekladou, že? Tady jsem zachytila šípkový keř, jehož plody už bohužel pomalu hnijí a scvrkávají se, a za chvíli z nich budou jen

Ani nevím, jak to nazvat

 Dnes mám trochu potíže s vymýšlením názvu článku, protože mě nenapadají žádné slušné výrazy pro to, o čem chci dnes psát. Lidé jsou povahy různé. Setkala jsem se už s hodně zlými lidmi. Na intru mě třeba spolubydlící okradla o peníze na autobus a ještě měla tu drzost mi do očí tvrdit, že ona o ničem neví, a že se jí ztratily peníze z brigády, které měla v peněžence.  A pak jsou tu i zdánlivé maličkosti, které když se nahromadí, tak dokážou člověka pěkně vytočit. Například to, když někdo cizí pravidelně háže své pytle s odpadky do vaší popelnice. Neznáte viníka, nemůžete nikomu nic dokázat, jen nevěřícně koukáte na pytel s odpadky, který prostě nepatří vám (nepoužíváme sáčky do koše, koš vynáším každý den, prostě odpadky nahážeme do toho kýblu a já jej každý den vynáším, pak ho pořádně vymyju, sáčky do koše jsou z mého pohledu tak trochu zbytečnost). Kdyby tam někdo občas hodil odpadky, OK, neřeším to. Jenže se to děje poslední dobou pravidelně, a ona ta popelnice také není nafukovací,