Záhadné zmizení v džungli

 Ráda koukám na YouTube na strašidelná a záhadná videa. Tento typ videí mě opravdu moc baví, a před pár týdny jsem narazila na kanál Purple Flower. Mladá slečna se zde věnuje různým paranormálním jevům, mimo jiné natočila i konspirační video o koronaviru, ale mě hlavně zaujala série videí, která se do hloubky zabývá záhadnými zmizeními ať už dětí, nebo i dospělých.

Je poměrně zvláštní, že i v době pokročilých technologií, kdy si spousta z nás zvykla být na sociálních sítích, v době chytrých telefonů, kdy se dá zjistit poloha zařízení, může prostě člověk zmizet bez jediné stopy a už nikdy o něm nic neslyšíme.

Při sledování videí mě velmi zaujal případ zmizení dvou mladých dívek v panamské džungli, ke kterému došlo prvního dubna roku 2014. Zmizení je totiž plné podivností a nevysvětlitelných událostí, ze kterých mi upřímně při sledování celého příběhu běhal mráz po zádech a já příběh nemůžu dostat z hlavy. 

Začneme tedy úplně od začátku. Dvě holandské kamarádky, Lisanne Froon a Kris Kremers tráví již několik dní v panamském městečku Boquete. Zde bydlí u hostitelské rodiny. Dívky si na svůj vysněný výlet dlouho šetřily prací v kavárně, kde se seznámily. Jejich snem je najít si v Panamě práci a učit místní děti, ale také poznávat krásnou přírodu. Toto potvrzuje i fakt, že školu před svým zmizením navštívily. 

Prvního dubna se dívky nasnídají s nějakými dvěma muži v kavárně, což dokládají i jejich fotografie z fotoaparátu. A po snídani se domů k hostitelské rodině, převléknou se, a vyrážejí na pěší stezku El Pianista Trail. Doprovází je ještě pes Azul, který patří rodině. El Pianista nepatří mezi nejnáročnější stezky, začíná však až čtyři kilometry od civilizace. Kolem tedy krom nadšených turistů a pár domorodců, kteří jsou podle průvodců "přátelsky naladěni", moc lidí nepotkáte.

Hostitelská rodina si začala dělat starosti, když se začalo stmívat, a ony se zatím nevrátily domů. Znepokojivé bylo to, že se pes Azul vrátil sám domů. Jako by ho dívky někde nechaly, nebo se jej rozhodly poslat pryč? Podivné bylo i to, že se dívkám nedalo dovolat, a neozvaly se ani příbuzným, kteří byli zvyklí na to, že jim vždy pravidelně volají a dávají tak vědět, že je vše v pořádku.

Hostitelé se ještě v noci vydali prohledat okolí a začátek džungle, ale po dívkách ani stopy. Následný den zalarmují policii.

A tady začíná ta děsivá a temná část příběhu. Už jen to, že dvě mladé dívky (Kris bylo jednadvacet, Lisanne byla o rok starší), jdou vyvenčit psa a najednou se ztratí v džungli, to opravdu "smrdí" něčím hodně zvláštním.

Druhého dubna tedy vypuklo obrovské pátrání nejprve v místech, kam se asi tak dívky mohly vydat, později už se pátralo i tam, kam by se teoreticky dostat nemohly. Bez výsledku. Po dívkách, ani jejich věcech nebylo ani stopy.

Po dvou měsících jedna z místních domorodkyň nalezne batůžek, který předá místní policii. Velmi brzy se ukáže, že patřil Lisanne. Hodně zvláštní je tedy to, že vnitřek batohu byl suchý, nepoškozený, a dokonce ani špinavý. Batoh byl nalezen patnáct hodin chůze od Boquete. Podnebí v džungli je proměnlivé a hlavně je tam hodně vlhko... Navíc domorodkyně přísahala, že ještě den předtím batoh na břehu potoka, kde jej našla, určitě nebyl. Takže se najde batoh, nezničený, téměř nepoškozený, po tak dlouhé době?

Pojďme se teď podívat, co v batohu vlastně bylo. Větší obnos amerických dolarů, dvoje sluneční brýle, Krisin fotoaparát, lahev s vodou, dvě podprsenky a mobily obou dívek. K překvapení policistů oba mobily i fotoaparát bez problémů fungovaly. Což se zpočátku zdálo jako velké vodítko, později to však vyšetřovatelům spíše ještě více zamotalo hlavy. Hned po nalezení batohu se místnímu průvodci podařilo najít místnímu průvodci v polovině června ještě botu, dívčí šortky, a také kosti.

Analýza telefonů ukázala zajímavá data. Hned prvního dubna, o tři čtvrtě na pět večer bylo voláno z Krisina, a o asi patnáct minut později z mobilu Lisanne na linky tísňového volání 112 a 911. Další  pokusy o hovor se uskutečnily ještě na druhý den, ale ani ty nebyly úspěšné. V džungli logicky mobilní signál asi moc nechytnete. 

Co je ale zajímavé, od čtvrtého dubna byl telefon Kris vždy na nějakou dobu zapnut, někdo se jej pokoušel neúspěšně odemknout, ale ani se už nepokoušel volat na nějakou tísňovou linku. Pátého dubna totiž došla baterka Lisannina telefonu a ten od té doby zůstal hluchý. Jedenáctého dubna došla baterie i Krisina telefonu, ale během té doby se jej někdo 77x pokoušel nespěšně odemknout. Ten někdo neznal PIN, přesto se vytrvale pokoušel do něj dostat. 

Takže je tedy možné, že toho čtvrtého se Kris mohlo něco stát a Lisanne se snažila dostat do jejího telefonu. Nebo to bylo celé úplně jinak?

Fotky z fotoaparátu se podařilo zachránit. A zde je jasně vidět, že se něco nehezkého muselo stát. Kontrast mezi smějícími se dívkami a postupným klesáním nálady a blouděním v nepřátelské džungli je naprosto evidentní. Tady jsou třeba dívky ještě před vstupem na stezku:

Vlevo v červené tričku je Kris, vpravo Lisanne. 

A pak už jsou fotky přímo z džungle. Dívky nejspíše musely z nějakého důvodu sejít z označené stezky, minout ceduli varující před vstupem do džungle, a prostě jít do divočiny, kde to je velice nebezpečné a nevyzpytatelné, navíc naprosto bez vybavení, bez lékárničky, kompasu, jen s lahví vody?

První znepokojující fotografie byla pořízena na mobilní telefon Lisanne jen pár minut předtím, než se uskutečnil první neúspěšný telefonát na tísňovou linku. Lisanne vyfotila svou kamarádku, jak se k něčemu sklání a kouká snad na něco na zemi, protože upřímně ta póza je hodně divná a běhá mi z toho fakt mráz všude po těle, protože to celé působí hodně znepokojivě.

Posuďte sami. Kris se k něčemu sklání nebo ji něco velmi zaujalo na zemi, ale tak nějak mi připadá, že je k smrti vyděšená. Takto přece na výletě nevyfotíte svou kamarádku ani když se ztratíte v džungli, ne? Jedině že by obě dívky něco hrozně vyděsilo a chtěly to vyfotit někam jinam, než na fotoaparát, protože s tím se může něco stát, kdežto telefon jen tak nikdo neodemkne, pokud nezná PIN...

A to, že krátce po pořízení fotky proběhl první pokus volání o pomoc není přeci náhoda. Mohly dívky objevit třeba úschovnu drog, nebo ještě něco úplně jiného? Podle některých teorií má mít Kris na této fotce snad svázané ruce za zády, tomu sice nevěřím, ale i tak je to velmi, velmi zvláštní. Vím, že fotka v článku je malá, ale pokud máte zájem, stačí do Google obrázků do vyhledavače napsat: Lost Panama Girl a můžete si ji prohlédnout do větších detailů.

Na fotoaparát bylo nafoceno asi šest set fotografií. A celých devadesát jich bylo nafoceni v noci osmého dubna. Přitom od posledního fotografování uplynulo celých sedm dní, protože po prvním a následném bloudění je tu velká přestávka. Co se dělo ten týden, a proč ty noční fotografie? Mohly být dívky už mrtvé a fotil někdo cizí? A pokud byla jedna z nich v pořádku, proč ty předešlé dny nefotila? Nebylo co, nebyla nálada, nebo se dělo něco jiného? To je opravdu velká záhada.

A je to ještě další děsivá věc. Na fotkách z osmého dubna můžeme vidět, že nejspíše prší, protože fotky jsou posety tečkami a kdo někdy fotil v noci tak ví, jak to asi zhruba vypadá. Úplné poslední fotografie je totiž zezadu vyfocená hlava jedné z dívek. Ale vlasy vůbec nevypadají, že by byly nějak extra zničené (což po týdenním putování v lese musí být, přeci by dívka musela vypadat jako divoženka, rozcuchaně, a tak), což prostě nevypadá, dokonce mi laickým pohledem připadá, že jsou umyté. Fotka vlasů je ta úplně poslední na fotoaparátu. To je celé vážně hodně divné.

Nakonec se tedy ukázalo, že kusy kostí opravdu patří dívkám, přičemž ani jedno tělo se nenašlo celé, chyběly třeba lebky a kusy žeber. Co se tedy mohlo stát? Mohly dívky zemřít přirozeně, vyčerpáním, dehydratací nebo šokem? I to je možné, ale celé je to hodně divné, a hlavně ta série přímo děsivých nočních fotek.

Tady například, v červeném čtverci má být podle některých teorií údajně mrtvé tělo, což si nemyslím, působí to na mě spíš jako kámen nebo něco přírodního, nevím. 

Bohužel děvčata zaplatila za svou lehkovážnost, v lese se ztratily, bloudily, možná je pronásledovalo nějaké zvíře, a když vezmete v úvahu, že neměly ani vodu, ani jídlo, tak mohly mít brzy halucinace či bludy. Je to každopádně strašné, a nechci si ani představovat, jak musely být dívky k smrti vyděšené. Samy v divočině, kolem nikdo, jen houšť zeleně a neprostupný terén.

Pořád je ve hře ale i možnost, že viděly třeba něco, co neměly, potkaly někoho, kdo jim ublížil, a pak se zbavil jejich těl a možná je mohl prodat i překupníkům s orgány? Co si budeme, Panama a zvlášť džungle není asi nejbezpečnější místo (drogy, vraždy, překupníci), takže je možné, že mohlo dojít k něčemu hrůznému, jedna z dívek třeba utíkala lesem před nějakými vrahy a proto dělala ty noční fotografie. Ale těžko říci. 

Analýza kostí nakonec prokázala, že patří dívkám, ale nikdy se nenašly celé kostry, chybí třeba obě lebky, což je taky prostě divný. Navíc se okolní tkáně kolem kostí rozložily podezřele rychle a některé části obsahovaly velké množství fosforu, který se kolem v půdě ale nevyskytoval v nijak velkém množství. Celé mi to nesedí a myslím že dívkám někdo ublížil, protože i panamská policie případ uzavřela až moc rychle jako nehodu.

Případ mě moc zaujal, podobné záhady mám ráda, a toto je prostě děsivé, jako vystřižené z nějakého špatného hororu. Případ je dodnes nevyřešený a nikdo neví, co se vlastně stalo.

Přikládám ještě první díl videa o ztracených dívkách, celkem má čtyři pokračování, pokud máte zájem, určitě mrkněte!

Budu ráda, když mi napíšete do komentářů, co si o celém zmizení myslíte Vy! Děkuji, že jste dočetli až sem, doufám, že se Vám článek líbil, a přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Pokud by video nešlo spustit, zde je odkaz: 

https://www.youtube.com/watch?v=mtTz_ZindQY&t=716s