Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 229 Skryté karty

 Autor: Angela Marsonsová

Žánr: Krimi, Thriller

Mé hodnocení: 70%

Obsah: Jak daleko jste ochotni zajít, abyste ochránili svá nejcennější tajemství? 

Na elitní soukromé škole Heathcrest dojde k tragickému úmrtí třináctileté žákyně. Sadie Wintersová skočila ze střechy školní budovy. Inspektorka Kim Stoneová si vyčítá, že na místo nestačila dojet včas, a s dívkou si nepromluvila a nevymluvila jí její čin.

Snad proto se nechce se zdánlivě jasnou příčinou dívčiny smrti smířit, a pouští se i přes nesouhlas nadřízeného do vyšetřování. Ukazuje se, že její instinkt byl správný, a že za smrtí malé Sadie je něco mnohem temnějšího a zlověstnějšího. Heathcrest je totiž školou jen pro vyvolené, privilegované, a hlavně bohaté. 

Při pitvě se totiž přijde na to, že dívka nezemřela při skoku ze střechy, ale někdo ji před smrtí způsobil těžká poranění hlavy a zlámal kosti, a na školního dvorku dopadla už mrtvá. Kdo by mohl chtít ublížit dívce, která byla tichá, hodná, sice introvertní, ale nikdy by nikomu neublížila?

Kim se začíná dostávat do spletitého propletence školních vztahů. Žáci totiž mají speciální tajné školní kluby, jejichž existence je tak trochu veřejným tajemstvím. Tyto kluby jsou pojmenované podle barev karet - piky, srdce, kára a trefy. Moc takového, na první pohled nevinného klubu je však větší, než se zdá. Mezi kartami navzájem panuje velké nepřátelství, a dostat se takového spolku je velká čest, a pozvánka k jeho členství se zkrátka neodmítá. 

Když pár dní po vraždě Sadie dojde k dalšímu, podezřelému úmrtí (mladý chlapec zemřel na předávkování buráky, přitom věděl, že je silně alergický), je jasné, že ve škole se potuluje nějaký šílenec.

Kim je se svým týmem, Dawsonem, Bryantem a Stacey bezradná. Kde hledat stopy a vodítka? Vše totiž, jak se zdá, sahá až daleko do minulosti. Tajemství, která škola skrývá, jsou totiž temná, a ona je chce za každou cenu uchránit, a to i za cenu dalšího zla. Brzy se však ocitnou v nebezpečí i členové inspektorčina týmu, včetně jejich nejbližších...


Hodnocení: Od autorky jsem četla již několik jejích detektivních románů s hlavní hrdinkou Kim Stoneovou, a hodně jsem si je oblíbila. Skryté karty u nás vyšly v roce 2019, a jedná se o osmý díl této detektivní série.

Knihy od Angely Marsonsové jsou čtivé, musím ocenit i nakladatelství Kalibr, jednak za to, že v knize jsou velká písmena, samotný překlad z angličtiny je také kvalitní, no a pak musím i pochválit pěkně udělanou barevnou obálku.

Kniha má skoro čtyři sta stránek, ale vzhledem k velkým písmenům a krátkým kapitolám se mi knížka četla dobře, protože je opravdu čtivá, děj má rychlý spád, a tak nějak se pořád něco děje. Hlavní hrdinka Kim je sympaťačka, navenek drsná motorkářka, která dovede být i ke svým nadřízeným pěkně drsná, pokud se jí něco nelíbí, ale uvnitř je to křehká žena se svou složitou minulostí a traumaty. 

Celá její postava a další vývoj mě opravdu hodně baví, ale i její další kolegové, například detektiv Bryant a jeho sarkastické poznámky je moc fajn. 

Detektivní zápletka mě bavila, oceňuji zajímavé prostředí ze soukromé střední školy, a rozmazlené bohaté dětičky, ale pod touto pozlátkovou krásou se skrývalo cosi shnilého a opravdu temného. 

Bohužel, celé rozuzlení vražd mě dost zklamalo, připadalo mi takové divné, celá knížka mě moc bavila, ale ten konec to pro mě celé zkazil. A co mě naštvalo nejvíce, byla smrt jedné z postav, která byla tak nějak součástí celé předchozí série (nečtu knihy postupně, podle dílů, ale podle toho, které jsou zrovna v knihovně, což je možná mínus), a opravdu jsem z té závěrečné smrti byla dost rozčarovaná.

Ale alespoň ten člověk zemřel hrdinně.

Takže knížku doporučuji, je čtivá, jedná se o pěknou odpočinkovou detektivku, ale asi raději začněte prvním dílem série, ať nemáte zbytečně prozrazené některé části zápletky. Mimochodem, toto je jedna z mála nových knižních sérií, která mě opravdu moc baví.

A co Vy? Četli jste nějakou knížku od Angely Marsonsové? Znáte tuto knižní sérii? Líbila se Vám? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥


Komentáře

  1. Velmi jsem si oblíbila Angelu i sérii Případů Kim Stoneové - mám ji doma kompletní, poslední, Dětské duše, na mě čekají a doufám, že se do konce roku dočkáme novinky.
    Skryté karty se mi moc líbily, konec mi přišel smutný, ale pokračování je opět výborné. 🙂

    OdpovědětVymazat
  2. Také jsem už od autorky některé knihy četla a Skryté karty také. Její knihy se mi líbí. Zdravím 😊

    OdpovědětVymazat
  3. Tak já jsem od autorky zřejmě nic nečetla,napravím to.
    Píšu si.
    Měj hezký víkend

    OdpovědětVymazat
  4. Já od autorky ještě nic nečetla, ale mám to v plánu.

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj Eliss,
    mám přečtenou celou sérii a jsem z ní opravdu hodně nadšená. Angela Marsons patří momentálně mezi moje nejoblíbenější autorky detektivek. Určitě vyzkoušej i ty ostatní díly, stojí to za to!
    Měj se krásně,
    Hanka z ciculka.cz

    OdpovědětVymazat
  6. Série mě úplně minula. Nejprve mě lákala, ale když začalo vycházet tolik dílů, tak jsem si řekla, že jsem ráda, že sérii nečtu :-D mám tolik knih na čtení a do toho, kdybych měla číst tak dlouhou sérii... Knihy mají jinak moc pěkné obálky.

    OdpovědětVymazat
  7. mamka četla od ní všechny knihy, ale měla je půjčené :) nedávno se zmínila, že by je chtěla mít ve své knihovně... takže je postupně kupují na Vánoce :D a díky tomu si zkusím přečíst první díl :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js