Přeskočit na hlavní obsah

Čas podzimní

 Podzim je takové dost zvláštní roční období. Jedni ho milují, pro druhé je to čas smutku a depresí. A pak tu jsou i tací, kterým je úplně jedno, jaká část v roce tu zrovna je.

Jako dítko školou povinné jsem na jednu stranu měla podzim ráda, na druhou moc ne. Podzim a příchod chladných dnů ve mě vždy evokovaly začátek školy. Slovo podzim v sobě skrývalo začátek školního roku, který jsem upřímně nesnášela, ale pak také magické období, kdy příroda pomalu umírá a chystá se na vládu chladné a mrazivé zimy. Podzim je také obdobím Památky zesnulých, kdy si připomínáme ty, kteří už tu s námi bohužel nejsou, a pro některé i Halloween, svátek, jehož americké kořeny postupně pronikly až k nám. 

Teď patří podzim mezi mé oblíbené roční období, v dospělosti jsem se naučila vnímat jeho krásu a nezaměnitelnou atmosféru.

Já osobně Halloween neslavím, ale na Památku zesnulých vždy zajdu na hřbitov položit květiny nebo zapálit svíčku. Myslím, že je to pěkná tradice, vzpomenout na ty, kteří již bohužel zemřeli, ale máme je hluboko vryté v srdci. Poslední roky u nás myslím docela stoupá obliba Halloweenu, a to hlavně z marketingového hlediska. V obchodech můžeme vidět motivy vyřezávaných dýní, krekry ve tvaru netopýrů, a teď jsem koukala, že Lidl měl v některém roce celou sadu výrobků s motivy dýní třeba na jogurtech, těstovinách a nebo dětské šampaňské. Takové výrobky se zvlášť asi dětem v období Halloweenu prodávají samy, že?

U nás v místní základní škole se každoročně koná rozsvěcení dýní, kde se soutěží o nejhezčí dýni, a ještě jako student jsem se akce několikrát zúčastnila (dýni vyřezávala mamka), a bylo to fajn. Občas žasnu, jakou mají lidé fantazii a co dokážou z "obyčejné" dýně vykouzlit za nádheru.

Astronomický podzim začal dvaadvacátého září, oficiálně je tu s námi tedy osm dní. U nás to zatím letos moc podzimně nevypadá, celé září bylo neobvykle teplé, i u nás na horách, což dlouho nepamatuji. Ještě v půlce září jsem chodila v kraťasech, což je tedy docela nezvyklé. Ale jsem za to ráda, protože mám ráda veselejší a barevnější podzim, než ten věčně upršený a zamračený.

S nástupem chladnějšího počasí začíná i pořádná čajová sezona. Já čaje miluji po celý rok, ale právě na podzim si je vychutnám úplně nejlépe. Co je větší pohodička než si s šálkem horkého čaje sednout do křesla, zachumlat se do peřiny, poslouchat práskání hořícího dřeva v kamnech a u toho číst nějakou pěknou knížku? Toto na podzimu opravdu miluju. 

Mezi mé oblíbené čaje patří značka Basilur. Teď aktuálně piju druh z kolekce Four Seasons - Autumn tea. Jak příhodné - na podzim pít podzimní čaj. Jedná se o ceylonský černý čaj, který je navíc aromatizovaný javorovým sirupem, a já ho prostě miluji. Přikládám fotku čaje a keramické dýně, kterou jsem dostala od kamarádky k narozeninám a dají se do ní vkládat svíčky.


Pokud jste ještě žádné čaje od Basilur nezkusili, rozhodně doporučuji. Jsou sice dražší a koupíte je v čajovnách, v běžném obchodě asi ne, ale jsou opravdu kvalitní a jejich chuť je prostě taková... Plná a intenzivní. 

Další věcí, co je na podzimu skvělá, jsou ty barvy přírody, zvláště kouzelně zbarvené je listí na stromech. Ideální čas na procházky, pokud není příliš velká zima a neprší. Příroda se proměňuje, a všechno tak zvláštně voní, dřevem a spadaným listím a taky chladem. Přidávám jednu fotku pěkně vybarveného stromu, kterou jsem vyfotila před pár dny.


Jsem ráda, že je opravdu podzim takový pěkný a příjemný, svítí sluníčko a ani není moc chladno, ale je konec září, takže počítám, že tak za dva týdny ukáže podzim i svou odvrácenou a zamračenější část. Což ale zase tak moc nevadí, když je člověk doma v teple a popíjí čaj a může na to sychravo venku jen vykouknout z okna a rychle zase zalézt dovnitř.

A co je také důležité, od konce října už začíná pomalu období přikrmování ptáčků. Já už mám koupené a nachystané lojové koule, které věším na starý ořešák. Spousta ptáčků tu zůstává i v chladných měsících a mají hlad. A minulý týden, když jsem večer venčila pejska, tak jsem v křoví zahlédla ježčí rodinku, jak vyráží za jídlem.

Podzim tedy nemusí být smutným obdobím, ale časem, který si můžeme užít, můžeme se zrelaxovat a užívat si jeho krásy, i když to tak na první pohled nevypadá! 

A co Vy? Máte rádi podzim? Které roční období máte nejraději? Slavíte Halloween, nebo Dušičky? Vyřezáváte dýně, třeba s dětmi? Jakou značku čajů máte nejraději? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥



Komentáře

  1. Podzim mám hodně ráda,má svoje kouzlo.Je to moje nejoblíbenější období.Těch důvodů proč je více.Když jsem chodila do práce nechávali jsme si s manželem týden dovolené na říjen a jezdili většinou na hory.A za ty roky nám nikdy nepršelo,vždy jsme měli hezké ač chladné počasí.Také jsem milovnice čaje,ale značky střídám,nebo spíše si kupuji sypané u nás v čajovně.Kávu vůbec nepiju.A také si sednu k topení a nebo si zapnu elektrický krb,koukám do ohně a čtu si.Teď zrovna háčkuji dýně na ozdobu.A hodně pálím svíčky.To mám také ráda.S vnoučatama jsme vždy dlabaly dýně,ale slavíme hlavně dušičky.Hlavně,aby to hezké počasí dlouho vydrželo.
    Eli,měj se hezky

    OdpovědětVymazat
  2. Ještě minulý rok jsme vyráběli podzimní dekorace a zdobili dýně, ale letos to nejspíš neklapne, chybí mi chuť a energie a kluci už jsou zase o rok starší...

    OdpovědětVymazat
  3. Barevný a slunečný podzim mám ráda, ale jak začnou nepříjemné mlhy a déšť, tak to už se mi vůbec nelíbí. Čaj si dělám z bylinek, občas koupím sypaný v čajovně. Měj se a užívej si zatím pořád ještě pěkné počasí 😃

    OdpovědětVymazat
  4. Já mám rád čaj ruský.
    Podzim (když se vydaří babí léto) je ráj pro fotografy, měkké světlo a dlouhé stíny...

    OdpovědětVymazat
  5. Moc se mi na podzimu líbí barevné listí a babí léto, kdy svítí sluníčko a je teplo :). Včera tady pršelo, bylo pochmurno, dnes ale svítilo sluníčko, tak jsem se jela po škole projet na kole, bylo to moc fajn :). K večeru už mě ale trošku zábly prsty, to už je chladno.
    Když jsme byly se ségrou malé, vyřezávaly jsme dýně s babičkou. Pak nám vždycky svítily před domem :). Slavíme Dušičky. Vždycky jedeme společně na hřbitov položit věnce.
    Ohledně čajů - mám ráda ovocný :)

    OdpovědětVymazat
  6. Letošní podzim je zatím neobyčejně krásný a slunečný a to mi dělá radost. Však si toho sychravého počasí ještě užijeme až až :-) A dýně nevyřezávám, pouze jím :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Dnes je 1. října a venku to na podzim moc nevypadá. Ráno sice bylo jen 3°C, ale na skle auta byla tak sveřepá jinovatka, že nešla ani škrabkou sundat. V bytě jsme měli jen 18°C, tak šla manželka "zherštelovat" topiče, ať laskavě zatopí. Douifám, že ještě bude tzv. babí léto. Mnohdy jsme ještě v listopadu sedávali venku na zahradě a vyhřívali se na "zubatém" sluníčku.

    OdpovědětVymazat
  8. Moc hezký článek. Já přijímám všechna roční období a v každém si tu krásu najdu i když jaro je pro mě nadějí na více sluníčka. Léto, čas kvetoucích luk, voňavého sena, podzim plný barev a zima maluje krásu na sklo a když je sníh, tak je to taky krásné...Přeji ti nádherné podzimní dny.

    OdpovědětVymazat
  9. Podzim mám ráda - obzvlášť pokud je tak pěkný, jako ten letošní. Když prší, zalezu si pod deku s knížkou a teplým bylinkovým čajem.

    OdpovědětVymazat
  10. Proto máme v našich zeměpisných šířkách nadělená rovnou čtyři roční období, abychom se náležitě radovali ze všech. Podzim má svůj vyhrazený čas a já mám rád, když je takový, jako podzimy bývají - není ani létem ani zimou, ale prostě podzimem :-).

    OdpovědětVymazat
  11. Eliss, zdravím. Podzim miluju, asi že jsem se na podzim narodila. Je to moje nejmilejší období. Nevadí mi déšť, chladnější počasí, nic. Moje podzimní dušička se raduje a taky se mi mnohem líp dýchá. Užívám si krásné přírody, jsem často v lese. Doma svíčky, čaje, útulno... Přeju hezké podzimní dny ! Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  12. po pravdě moc dušičky nechápu... na zesnulé vzpomínám celý rok a na hřbitov také chodím v průběhu celého roku

    ale na podzimu miluji barvy, houby a také kaštany :D

    OdpovědětVymazat
  13. Podzim mám moc ráda. Škola mě bavila, dokonce ještě na vysoké jsem netrpělivě vyčkávala na zahájení dalšího semestru, a miluji podzimní přírodu, co se zbarví všemi barvami a provoní tlejícím listím, houbami a kaštany. Sbírání jablek, ořechů, pouštění draků... Na podzim, zejména pak babí léto, mám krásné vzpomínky. A letos vyšel nádherný, samé prosluněné víkendy.

    OdpovědětVymazat
  14. Mám ráda podzim už jen pro tu paletu barev v přírodě. Jak je k tomu ještě slunečno,tak nemá chybu.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula