Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 227 Paranoia

 Autor: Lisa Jackson

Žánr: Krimi, Thriller, Mysteriózní

Mé hodnocení: 50%

Obsah: Nemůže věřit ničemu, ani vlastní paměti...

V malém americkém městečku Edgewater žije spousta lidí, kteří věří, že Rachel Gastonová před dvaceti lety nespravedlivě vyvázla z vraždy svého nevlastního bratra Lukea. V onen osudný den si skupinka dětí hrála ve staré konzervárně, a hrály zdánlivě nevinnou hru s falešnými pistolemi a bouchacími kuličkami.

Jenže vše se ošklivě zvrtlo, když Rachel někdo vyměnil falešnou zbraň za tu opravdovou a ona vstřelila přímo do hrudi svého bratra, který neměl šanci přežít a při převozu do nemocnice zemřel. Rachel si v sobě od té doby nese velké trauma a smutek, i když se snaží žít normální život. Jenže nedávno se jí rozpadlo manželství s policistou Cadem, a zůstala tak trochu sama na výchovu dvou puberťáků, i když s manželem se pravidelně stýkají.

Vše je pro Rachel ještě horší, protože se blíží výročí bratrovi smrti, a ona zažívá své úzkostné, až paranoidní stavy ještě hůře. Až chorobně se bojí o bezpečí svých dětí, doma má nainstalované bezpečnostní zařízení, aby se nikdo nemohl dostat ven ani dovnitř z bytu. 

Jedna z bývalých spolužaček, a zároveň i jedna z účastnic přestřelky v konzervárně, Lila, pořádá po dvaceti letech třídní sraz, A zrovna symbolicky v době, kdy došlo i k nešťastné Lukově smrti. Rachel samozřejmě váhá, zda má na sraz jít, připadá jí to celé nevhodně načasované. Jenže dojde k děsivé události. Někdo zavraždil další spolužačku, která měla na starosti organizaci srazu, Violet. A to dost hrůzným způsobem.

Rachel je tak už dost ze všeho vykolejená, když jí začnou na mobil z neznámého čísla chodit podivné esemesky, které jí nahánějí hrůzu. vypadá to totiž, jako by s ní ze záhrobí komunikoval její mrtvý bratr. Proč by jí totiž někdo psal, bez podpisu, jen prosté: Odpouštím ti. Jediný, kdo jí má co odpouštět, by byl Luke, potažmo rodiče, ti by jí ale tak divnou zprávu určitě neposílali.

A celé to ještě zhorší novinový článek, který o celé události napsala Rachelina bývalá kamarádka Mercedes, která byla také u oné události v konzervárně. Celá ta hrůza se totiž začíná vracet, přibývá mrtvých a podezřelých, a celé se to divně zamotává.

Je možné, že by Rachelin bratr přežil fatální zranění, teď se někde skrývá, a chce se pomstít svým spolužákům? Bude terčem i Rachel a její nejbližší? Cade se se svou parťačkou Kay se snaží usilovně vypátrat šíleného maniaka, ale to není vůbec jednoduché, a hlavně už může být pět minut po dvanácté!




Hodnocení: Od Lisy Jackson jsem již přečetla spoustu jejích detektivních thrillerů, je to úžasná vypravěčka detektivek. Píše jak samostatné romány, tak i celé detektivní série - doporučuji celou sérii New Orleans, ta určitě potěší každého milovníka dobré moderní detektivky.

Delší dobu jsem od Lisy nic nečetla, protože bohužel u nás v knihovně teď jejích nových knih moc není, proto jsem zajásala, když jsem v sekci s novinkami uviděla Paranoiu. No, bohužel, při čtení mě prvotní nadšení z nové knihy - vyšla v roce 2020 v nakladatelství Domino - opustilo.

Knížka má skoro čtyři sta stran, což je bohužel v tomto případě přemrštěné množství. Ze začátku se mi knížka četla dobře, bohužel čím víc jsem se prokousávala dál a dál, tak to bylo horší. Celé mi to přišlo hrozně zamotané, nesmyslné, paranoia a strachy hlavní hrdinky Rachel byly místy až k smíchu (nechápu, proč nevyhledala psychiatra), a svým chováním a myšlenkovými pochody mi byla hrozně nesympatická.

Děj mi pak přišel hrozně natahovaný, rozvleklý, Lisa se vyloženě rozepsala o zbytečnostech, které nebyly pro další děj vůbec důležité, a nakonec mi to přišlo celé přitažené za vlasy. A odhalení konečné zápletky a osoby pachatele, to bylo divný. Tak hloupý motiv pro vraždy bych tedy nečekala, navíc to celé bylo vysvětleno narychlo a jakoby splácané horkou jehlou. 

Bohužel, tentokrát velká slabota. Mám pocit, že autorka začíná vykrádat samu sebe, což je špatně. Něco mi tam prostě chybělo, Paranoia mě nedokázala pořádně zaujmout, za pár dní si už děj nebudu vůbec pamatovat. Velké zklamání, příště raději sáhnu po starších autorčiných knihách, i kdybych si je měla přečíst podruhé.

Tak si říkám, co se stalo? Nedokážu se zbavit dojmu, že autorka kopíruje samu sebe, což je špatně. Moje hodnocení je tedy dnes pouhých padesát procent, a to jsem ještě mírná. Opravdu, velké rozčarování a zklamání. Když se z autorů stanou stroje na psaní, vydávají jednu knihu za druhou, začíná se to valně projevovat i na kvalitě. 

Dnes tedy knížku nedoporučuji, ale jak jsem psala, starší tituly si určitě přečtěte, pokud máte chuť. Doporučuji knihu Hrobař, Osamělá smrt, Novicka. Tyto tři knihy se mi líbily od autorky nejvíce.

A co Vy? Četli jste něco od Lisy Jackson? Máte rádi její knihy? Četli jste v poslední době knihu od svého oblíbeného autora, a byli jste zklamaní? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥





Komentáře

  1. Autorku neznám.
    Ale asi její knihy nebudou nic pro mne.

    OdpovědětVymazat
  2. Nedávno jsem dočetla od autorky Horkou krev a líbila se mi. Určitě si v knihovně ještě nějakou půjčím 😊

    OdpovědětVymazat
  3. Název je mi hodně povědomý,ale nevím,zda jsem vůbec od autorky něco četla.Myslím,že jsem viděla film se stejným názvem,ale ten byl o něčem jiném.
    Ty knížku moc dobře nehodnotíš a tak se po ní shánět nebudu.
    Měj hezký víkend

    OdpovědětVymazat
  4. Škoda, že Tě knížka zklamala. Děj vypadá hodně zajímavě.

    OdpovědětVymazat
  5. Já od autorky ještě nic nečetla. Ráda bych něco zkusila, ale po téhle knížce bych asi nesáhla.
    A jestli se mi stalo, že mě zklamal oblíbený autor? Ano, zrovna teď čtu knížku, která zatím působí hodně zvláštně. Vůbec z ní nejsem moudrá. Doufám, že se to zlepší, zatím nic moc. 🙂

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js