Přeskočit na hlavní obsah

Tiché místo: Část II (2020)

 Na film Tiché místo: Část II jsem se moc těšila. V roce 2018 jsem viděla první díl, ten se mi velmi líbil, a byla jsem tedy zvědavá na pokračování. A to jsem měla konečně možnost shlédnout předevčírem.

Po úvodních titulcích se seznamujeme s rodinou Abbottových. Ti tráví poklidný letní den na hřišti, kde sledují zápas svého staršího synka. Jenže pohodu najednou přeruší něco naprosto šokujícího. Na obloze se objeví podivný oheň, který připomíná roj meteoritů.

Jenže toto rozhodně není žádné vesmírné těleso. Na  překvapené obyvatele městečka zaútočí roj krvelačných obřích nestvůr, které vzdáleně připomínají filmového vetřelce, a lidi, kteří se jim dostanou do cesty, nemají šanci přežít.

Rodina Abbotových se ale dostala včas do úkrytu a naučila se žít v novém, postapokalyptickém světě, kde se podařilo přežít jen hrstce lidí. Nestvůry se totiž řídí výhradně svým sluchem, protože jsou slepé. Ze světa se tedy stalo tiché místo - kdo chce přežít, musí se naučit žít ve světě ticha. Abbottovi mají v tomto směru výhodu - jejich nejstarší dcerka Regan je neslyšící, proto perfektně ovládají znakovou řeč. 

Po úvodní pasáži, která je flashbackem, se vracíme do současnosti. Abbottovi přišli o hlavu rodiny, Lea, který zemřel při ochraně své manželky a tří dětí, z nichž ten nejmenší se narodil před pár měsíci. Evelyn a její tři děti se vydávají dál, pryč z farmy, kde se jim dařilo roky úspěšně přežívat. Už to není bezpečné místo, je čas se vydat hledat lidskou společnost a pokusit se společnými silami porazit vychytralé příšery. 

Bohužel po cestě rodina musí znovu bojovat o život, protože sebemenší zvuk přiláká stále hladové příšerky. Naštěstí se rodinka setká se svým bývalým sousedem Emmetem , který, ač psychicky nevyrovnaný po ztrátě své rodiny, nabídne Abbottovým pomocnou ruku. Jenže neslyšící Regan je tak trochu jiná. Díky komunikaci znakovou řečí se svým bratrem se dozví z rádia zajímavou informaci. Za mořem má být vzdálené místo, kde má žít početná komunita, která se úspěšně ubránila invazi monster a žije postaru. Bez omezování hluku, bez nemožnosti poslechnout si hudbu jinak než ve sluchátkách.

Regan se proto rozhodne od sourozenců a matky odejít, a vydat se sama hledat štěstí jinde. Jenže ji čeká dobrodružství, které by si nepředstavila ani ve svých nejdivočejších snech. Jak totiž poznamenal cynicky Emmett: "Lidi, co zůstali, si zachránit rozhodně nezaslouží." 




Jak jsem zmínila na začátku, první část filmu vyšla v roce 2018. na československé databázi má první část dvaasedmdesát procent, druhé pokračování dokonce aktuálně o dvě procenta více. Kolem prvního dílu byl tehdy docela velký boom, pamatuji, jak byli kritici z filmu nadšení a předháněli se v psaní oslavných recenzí.

Upřímně, nechápala jsem to, a nechápu ani tak vysoké hodnocení druhého dílu.

Tiché místo: Část II totiž paradoxně vykrádá první díl. Musím přiznat, že na začátku sledování filmu jsem byla dost zmatená. Je to už přeci jen nějaký ten rok, kdy jsem viděla první díl, a tak jsem si nepamatovala některé postavy a taky pár maličkostí z prvního dílu - možná jsem si měla pustit na osvěžení paměti jedničku, a pak se teprve vrhnout na pokračování, ale to mi došlo až potom...

Prvně musím pochválit herecké výkony, hlavně Emily Blunt, která je ve své roli hlavy rodiny opravdu přesvědčivá, ale ani její filmové děti se za své herecké výkony rozhodně stydět nemusí. Emoce jsou zde prožívány opravdu až na dřeň. 

Jenže bohužel, divákovi, který viděl jedničku, pokračování po dějové stránce nic moc nového nepřinese. Výhodou je, že se na to celé prostě dobře kouká - pěkné lokace, kostýmy, herci. Ani ty dialogy nejsou úplně hloupé, jen mě někdy prostě nudily. Nevím, proč tvůrci označují film jako horor, když se ničeho nijak extra nevyděsíme. Jako vhodnější žánr by seděl sci-fi, thriller, a hlavně survival - což je boj o přežití, a toto slovo dle mého film naprosto vystihuje.

Stopáž je lehce přes hodinu a půl, což je tak akorát, ale bohužel, celý film pro mě byl takovou lehce navoněnou bídou. Hezky se na to kouká, spěje to ke konci, který se dá čekat, nic překvapivého se po celý film nestane, a musím přiznat, že mi pak už bylo tak nějak jedno, jak to celé dopadne.

Tvůrci se ale rozhodli vytřískat z potencionálu filmu co nejvíce peněz, proto se již avizuje třetí pokračování. Upřímně, za mě je to opravdu zbytečné. Mrzí mě, že když se natočí nějaký hodně dobrý film, tak velmi často pokračování už nestojí za nic. A to se bohužel děje i u českých kultovních snímků. Producenti spoléhají na to, že první film udělá tomu druhému reklamu, ale pro diváka zůstane po shlédnutí pokračování kultovního filmu jen trpká pachuť.

Dávám filmu tři hvězdičky z pěti, protože i tak se tam najdou světlé momenty, ale znovu už se na něj nebudu mít potřebu podívat. Kdybych se za pár let podívala na třetí pokračování - pokud bude - tak budu asi stěží vzpomínat na to, co se vlastně dělo v té dvojce... Ani atmosféra film nezachrání, protože tam prostě žádná není, ani co se hororového podtónu týče...

Tento film nemohu nijak extra doporučit, podívejte se na první část, pokud jste ji neviděli, ta je rozhodně kvalitnější! 

A co Vy? Viděli jste tento film? Nebo jeho první část? Máte rádi horory a filmy, ve kterých jde o přežití? A zklamalo Vás také někdy pokračování filmu? Mají tvůrci vařit z vody a točit zbytečná pokračování, která se jen a jen vykrádají? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥



Komentáře

  1. viděla jsem první díl a líbil se :) o druhém vím, že je, ale nějak se mi za tím do něj nechce :) a díky tobě už vím proč :D

    uvidíme, teď mám týden dovolenou, tak se možná aspoň ze zvědavosti podívám :)

    OdpovědětVymazat
  2. To jsem ráda,že jsi nás upozornila na druhý díl.První jsem viděla a docela to šlo i když příšerky nemusím.Horory mám ráda,ale ty nové se mi moc nelíbí.Spíš mám raději tu starší klasiku.
    Eli,měj se hezky

    OdpovědětVymazat
  3. Toto není zrovna můj šálek kávy.
    Ale díky za Tvoji recenzi.
    Hezký den!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  4. Také si myslím, že pokračování kvalitních filmů je zbytečné. Např. Kameňák, Slunce seno (první dva díly dobré, ale trojka naprostá hloupost). První díly jsou prostě skoro vždycky nejlepší... Ale třeba u Vyprávěj byly všechny série kvalitní. Vyprávěj mám moc ráda <3
    Leník

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js