První narozeniny!

 Loňské léto pro mě bylo v mnoha směrech jiné. Jednak jsem si užívala svoje poslední školní prázdniny po maturitě, a také to vše bylo takové divné kvůli omezením kvůli koronaviru. 

A do vší té prázdninové pohody a válení se na sluníčku a u počítače přišla šestnáctého července jako blesk z čistého nebe zpráva, že platforma blog.cz v polovině srpna končí. No, úplný šok to zase nebyl, ono se dalo čekat, že blogy spějí k zániku, když posledního půlroku roku. zhruba od února docházelo k čím dál tím větším technickým výpadkům, přesto musím říci, že mě to zasáhlo.

Na blog.cz jsem totiž vyrůstala. Ve dvanácti jsem si založila první blog, plný srdíček, obrázků a růžových animací. Tento blog neměl dlouhého trvání, založila jsem jich několik, jeden jsme si založili i ještě na základce se svojí nejlepší kamarádkou (ach, ta nostalgie) a postupně jsem se od kopírování obrázků a videí přesunula k vlastní tvorbě, k psaní článků. Začalo mě to hrozně bavit, psaní se pro mě stalo relaxem a koníčkem, u kterého si odpočinu.

Postupně začal mít starý blog čím dál více čtenářů, a dokonce jsem se v tom posledním roce stala členkou Autorského klubu, který měl svoje výsadní místo na titulní straně. Tohle bylo na blog.cz hrozně fajn. Ta titulní stránka, kde se (ke konci už méne pravidelně) objevoval výběr těch lepších článků, často i na kontroverzní témata, a nalákal tak na daný blog více potencionálních čtenářů. Škoda, že něco na podobný způsob nefunguje i tady.

Největším tahákem blog.cz byla rozhodně komunita autorů. Navzájem jsme se navštěvovali, vyměňovali si komentáře, a celé to bylo v hodně přátelském duchu. 

Jsem ráda, že jsem zažila ještě ty roky, kdy blog.cz fungoval podstatně lépe než před svým koncem.

Myslím, že posledním hřebíčkem do rakve bylo to, že blog.cz zakoupila TV Nova. Tam už mi přišlo, že si nikdo z této společnosti neví s touto platformou pořádně rady - tedy krom toho, že by nejlépe do všech míst článků navalila co největší množství otravné reklamy na Voyo a Ordinaci v růžové zahradě - ale jinak bohužel k ničemu lepšímu moc nedošlo. Ale co se týče reklamy, to se Nova činila. 

Když nakonec odešel administrátor Standa, přišly po něm dvě nástupkyně - Hanka a Bára (už nevím, v jakém pořadí) - a to už bylo hodně špatné. Vloni na jaře, jak byl ten úplně první lockdown, si pamatuji, že blog.cz nefungoval třeba i dva dny v kuse a přihlásit se, natož publikovat článek, bylo téměř nemožné a bloger se musel obrnit velkou dávkou trpělivosti, protože to byla opravdu katastrofa.

A do toho nás slečna Hanka neustále ujišťovala, že se blogy přesouvají na jakési nové servery. Mimochodem, toto byla sprostá lež, viděla jsem rozhovor s jakýmsi ajťákem a ten tvrdí, že na blog.cz se již několik let prakticky nesáhlo, takže tak. Dokonce bylo i několikrát avizováno, že server nekončí a končit rozhodně nebude - toto prohlášení bylo vydáno poté, co hlavní stránku - Srdce blogu - napadli údajní hackeři, kteří někde napsali že mají stránky končit, já to ale vůbec nezaregistrovala, takže nevím - kdoví, jak to vůbec s těmi hackery tenkrát bylo.

Jenže to už začali blogeři houfně prchat. Kdo by chtěl zůstat někde, kde to nefunguje, jsou tam tuny reklam a admin píše pořád dokola stejné uklidňující a ve své podstatě nic neříkající články, když byla situace čím dál horší?

Pro mě bylo hrozně frustrující nemoci publikovat kvůli technickým problémům, to bylo fakt něco na moje nervy.

Po avizovaném oficiálním oznámení konce serveru jsem si v první chvíli řekla, že už se psaním končím. Můj starý blog fungoval s přestávkami od roku 2009 a nedovedla jsem si představit, že bych začala někde znovu, a úplně od začátku.

Pak jsem ale narazila na nové stránky 1blog.cz, které slibovaly fungovat na principu blog.cz. Založila jsem si tam stránku, bohužel mě to úplně nechytlo, stránky sice pořád fungují, ale přispívám na ně jen sporadicky, protože jsem si zvykla tady. Ze začátku jsem nechtěla na blogger, připadal mi nepřehledný a hrozně cizí, nakonec mi ale pomohl můj blogový kamarád Magicmax, a tak jsem tady.

Zvykla jsem si tady, a už bych se nikam nestěhovala - doufám, že blogger se jen tak rušit nebude, ale vzhledem k tomu, že je to mezinárodní platforma, tak doufám, že ne... 

Myslím, že i tady, na bloggeru, je dost početná skupina bloggerů, takže přátelská komunita tu funguje. To je hrozně fajn.

Každopádně, i tak musím říci, že blogu.cz je v podstatě hrozná škoda. Kdyby jej koupila nějaká pořádná firma - ne televizní společnost - ale parta nějakých šikovných ajťáků, které by nešlo primárně jen o zisk, mohl blog.cz slušně fungovat do dnešních dní, protože potenciál na to rozhodně měl. I v posledním roce byla spousta blogů - s recepty, houbařením, politikou - na nejnavštěvovanějších příčkách. 

Jako podraz by se dalo vnímat i to, že oznámení o konci bylo v létě, protože spousta lidí třeba na internetu tolik času netráví, případně jsou na dovolených, a nemuseli se to dozvědět včas. To platilo i pro ty, jejichž blogy už nebyly aktivní, ale mohli si je třeba zálohovat. Ale vím, že existuje nějaká stránka, kde se dají vyhledat zaniklé blogy, ale už je to dýl, co jsem to zkoušela. Něco skončilo, a zase začalo něco nového.

Za pár dní bude mít blog první narozeniny, pokud bych byla na starém serveru, tak by měl třináct. Mám radost z toho, že jsem se nemusela vzdát psaní, protože bych byla jako bez ruky, a asi bych pořád cítila velké prázdno. Nebo bych si psala možná jen tak někam do Wordu, ale to by mi zase chyběla odezva čtenářů, protože komentáře jsou přeci fajn.

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥