Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 224 Slib mlčení

 Autor: Linda Castillo

Žánr: Krimi, Thriller

Mé hodnocení: 75%

Obsah: Ospalé městečko Painters Mill v Ohiu narušila před šestnácti lety série brutálních vražd, které se dodnes nepodařilo uspokojivě vyšetřit. Jednou z obětí mohla být i mladá amišská dívka, Kate Burkholderová, které  se ale jako zázrakem podařilo přežít. A od té doby s sebou nosí temné tajemství, které teď, po dlouhých šestnácti letech, znovu vyplouvá na povrch.

Kate zůstala ve svém rodném městečku, vzdala se života v amišské komunitě, a stala se nejmladší náčelnicí policie v celé historii města. V Painters Mill totiž žije tato komunita ve velkém počtu. Amišové žijí tak nějak postaru - nemají elektřinu ani plyn, většina z nich nejezdí ani auty, ale bryčkou taženou koňmi a žijí z toho, co si sami vypěstují, případně prodávají své ručně vyráběné výrobky ve specializovaných prodejnách.

Mezi Amiši a "normálními" obyvateli městečka dochází často k roztržkám. Je dost těžké se navzájem respektovat. 

Když je na opuštěném poli nalezeno zohavené tělo mladé dívky, vypadá to, že vrah se po letech vrátil. Modus operandi totiž odpovídá starým případům - dívka byla před smrtí mučena, znásilněna, a navíc má na těle vyrytou římskou číslici, což je to největší spojující vodítko se starými případy. 

Kate se spolu se svými podřízenými pouští do pátrání, jenže vrah je vychytralý, a nenechal za sebou téměř žádné stopy. Když po pár dnech dojde ve starém farmářském stavení k objevu dalšího těla, které je navíc ve značném stadiu rozkladu, situace se stává čím dál vážnější.

Kate je nucena požádat o pomoc FBI, a tak na místo přijíždí z New Yorku zvláštní agent John Tomasetti. Nikdo z policejního oddělení není z jeho přítomnosti příliš nadšený, a to ani Kate, protože v něm vidí pouhého nažehleného kravaťáka z kanclu.  Jenže John sice působí navenek drsně, ale pod tím vším skrývá obrovskou bolest, nedávno prožité trauma a temné tajemství, což mají s Kate společné.

Díky specifickým znakům použitým u vražd si pachatel vyslouží přezdívku Jateční vrah. Vypadá to na opravdového profesionála a je téměř jisté, že pracuje buď na jatkách, nebo někde jinde, kde získal zkušenosti se zabíjením. 

Pátrání po vrahovi je pro Kate o to těžší, že potřebuje úzkostlivěji než kdy dříve střežit své tajemství. John je totiž velmi vnímavý, a tuší, že náčelnice mu neříká tak úplně pravdu. A pak, jedné ponuré zimní noci dojde k něčemu, co změní nenávratně životy jim oběma. 

Podaří se Kate a Johnovi chytit Jatečního vraha dříve, než jeho agresivita ještě vystoupá? 



Hodnocení: Tuto knížku jsem si půjčila z městské knihovny. Čekala jsem na ni asi dva měsíce, protože byla zrovna vypůjčená a ještě ji měl někdo zamluvenou přede mnou, ale čekání se vyplatilo. Jedná se o první díl v sérii s Kate Burkholderovou. 

Z této série jsem četla už několik knih, a byla jsem hodně zvědavá na to, jaká bude pilotní kniha. Nemůžu říct, že bych byla zklamaná, ale nejsem ani nadšená. Jde poznat, že autorka ve své prvotině teprve hledá svůj styl, místy je to celé tak trochu rozpačité, ale jako celek to není špatné. Krimi linka je opravdu napínavá, nemohla jsem se dočkat odhalení vraha.

Charaktery postav jsou vykresleny věrohodně, a čtenáře si opravdu podmaní. Nejvíce mě bavila Kate, její sarkasmus, ale i houževnatost, na to, že někdy navenek působí drsně, se pere se svými problémy. Atmosféra je místy až hororová - malé městečko plné opuštěných farem a polí, které nejsou, zejména v noci, vůbec příjemným místem, a k tomu komunita amišů, která nemá Angličany, potažmo policii, vůbec v lásce.

Fajn bylo i romantické jiskření mezi Kate a Johnem - on nevraživosti k přátelství, až k vášnivým scénám. 

Bohužel mi tento román připadal místy až moc rozvleklý. Kniha má tři sta osmdesát stránek, ale já bych knihu klidně tak o padesát zkrátila. Ani o amišské komunitě se zde nedozvíme tolik informací jako v jiných autorčiných románech, je zde jen okrajově zmíněna, ale to je jen takový malý detail, protože v dalších knihách se s amiši prostřednictvím autorky seznámíme dostatečně. 

Knížka je čtivá, bavila jsem se, sice mi to celé připadalo trochu dlouhé, ale i tak je můj celkový dojem dobrý. Ale hodnotím o něco méně, protože mi v knížce něco trochu chybělo. Ale závěrečné odhalení pachatele bylo opravdu překvapivé, tipovala jsem hodně osob, ale ta dotyčná by mě opravdu nenapadla. V tomto ohledu pro mě dost nepředvídatelné.

Jako start celé skvělé pokračující série celkem ucházející průměr.

Pokud jste od autorky ještě nic nečetli, určitě doporučuji tuto knížku, protože je to pilotní díl a hezky uvede čtenáře do děje. Už se nemůžu dočkat, až bude v knihovně volná další knížka od Lindy Castillo, protože mě tato knižní série neskutečně baví. Pokud si chcete přečíst detektivku ze zajímavého a neotřelého prostředí, jsou tyto knihy pro Vás určitě ideální.

A co Vy? Máte rádi detektivky? Četli jste tuto knížku, nebo jinou od autorky? Viděli jste o amišské komunitě nějaký dokument, nebo jste o nich četli zajímavou knihu? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥




Když srovnám českou a anglickou obálku knihy, více se mi líbí ta anglická. Určitě mi napište, která zaujala více Vás!


Komentáře

  1. Autorku neznám a podle recenze této knihy to vypadá na docela dobrý tip.

    OdpovědětVymazat
  2. Na to, že detektivky moc nemusím, mě tato knížka zaujala :).

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji za recenzi, Eliss a přeji příjemný víkend, Helena

    OdpovědětVymazat
  4. To zní moc dobře. :) Mít tu správnou náladu, tak ji hned zkusím.

    OdpovědětVymazat
  5. John Tomasetti - to bude Taliján jak noha 😉

    OdpovědětVymazat
  6. Od autorky jsem četla Střípky ticha, také z prostředí amišských farmářů a kniha se mi líbila moc. Zdravím 😉

    OdpovědětVymazat
  7. Ešte som od tejto autorky myslím nič nečítala, ale mám veľmi rada detektívky :) Hlavne také, ktoré ma niečím prekvapia alebo po nich nemôžem ani zaspať :D
    What A Fancy World

    OdpovědětVymazat
  8. Děkuji za recenzi. Žádnou z knih jsem ještě nečetla, znám je jen z tvého blogu. Ale podívám se, jestli nejsou jako elektronické knihy.

    OdpovědětVymazat
  9. Ahoj,
    autorku vůbec neznám, ale recenze mě docela zaujala. Omrknu to v knihovně, díky za tip!
    Měj se krásně,
    Hanka z ciculka.cz

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Další špatná zkušenost

 Už více než devět let uplynulo od chvíle, kdy jsem poprvé navštívila psychiatra. Tehdy moje problémy s jídlem nakonec vyústily v poruchu příjmu potravy, konkrétně v anorexii. Dlouho jsem si nebyla schopná připustit, že mám nějaký problém, bylo opravdu těžké se "dokopat" k návštěvě odborníka.  Paní doktorka byla na můj vkus poněkud zvláštní, byla málomluvná, a působila na mě až strnulým dojmem. O problémech se mnou nemluvila, jen kývala, občas něco prohodila, a jediné, s čím jsem odcházela z ordinace obohacená, byly recepty na antidepresiva. Dostala jsem hned dvoje léky, jedny na spaní, a přes den jsem měla brát půlku Citalopramu.  Léky na spaní jsem hned za dva dny vysadila, jelikož mi po nich bylo příšerně. Ale Citalopram mi přišel v pohodě. Neřešil tedy problém toho nechutenství, ale měla jsem dojem, že se cítím líp. Ovšem bylo to jen zdání. Prvním problémem bylo to, že léky způsobovaly nechutenství. Bylo to paradoxně ještě horší, žaludek jsem měla jako na vodě, a za c...

Pár nákupů a radostí

 Tento týden jsem byla několikrát ve městě, když je hezky, jezdíme hodně s Julčou ven. Nejenom na nákupy, ale třeba i u nás na vsi na procházky, chodíme se koukat na zvířátka a tak. Včera jsem měla domluvený sraz s bývalou spolužačkou Andrejkou. Respektive měla tedy přijet ona, kupovala jsem si od ní oblečky pro malou. Domluvené jsme byly už několikrát, ale vždycky do toho něco přišlo, tak mi nakonec napsala, že mi ty věci doveze.  Už jsem si od ní koupila i jídelní židličku, pěnový kobereček a věci do postýlky, takže mám jistotu, že to bude vždycky v pořádku. Měla pro mě velkou tašku oblečení, většina věcí je nenošených, některé úplně nové, šlo vidět, že je to vyprané a v pořádku, a za všechno chtěla sedm stovek. Dobrá cena, mám toho opravdu hodně, a hlavně to jsou letní oblečky, co mi teď Julinka vynosí.  Tak jsme si včera udělaly s Julinkou módní přehlídku. Teď má období, kdy se začíná lehce vztekat, naštěstí to nejsou žádné dlouhé epizody. Ale je fakt, že jsem ji včer...