Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 214 Osm

 Autor: Radka Třeštíková 

Žánr: Rodinný, Romantický, Krimi

Mé hodnocení: 40%

Obsah: Jednu březnovou sobotu je v Ďáblickém háji nalezena postřelená mladá dívka Michaela. Dívka přežije i přes svá těžká zranění, protože jí někdo rychle poskytl první pomoc. Mohl to udělat snad sám vrah?

Michaela je ve vážném stavu převezena do nemocnice, kde se ji lékařům podaří zachránit. Jenže Michaela si po svém probuzení nepamatuje poslední rok svého života. Podivného případu se ujímá major Novotný se svou kolegyní Šeredovou. Podezřelých je dost - bývalá nejlepší kamarádka, snoubenec, či rodina, u které Míša pracovala skoro celý rok jako chůva.

A tak se dostáváme na začátek příběhu a začínáme hlavní hrdinku poznávat. Napůl romská dívka, vyrůstající v dětském domově, která nikdy nepoznala své rodiče, těžko hledá to pravé místo v životě. Má sice skvělého přítele Honzu, který učí ve škole a jejich vztah je celkem fajn, jenže Míšu trápí, že nevydrží dlouho u žádné práce. Prostě to má tak, že pár týdnů někde pracuje, a pak zase ne.

Když jí její nejlepší kamarádka Alice doporučí jedné rodině, která se právě přistěhovala z Francie, a která hledá chůvu pro dvě děti školou povinné, zdá se, že je to konečně pro Míšu to pravé. Dvojčata Max a Meda jsou sice trochu rozjívené děti, ale Míšu si časem moc oblíbí. Julie je na výchovu dvojčat totiž sama, protože její manžel Max pracuje ve Francii jako kardiochirurg a domů přiletí jen na jeden víkend v měsíci. 

Vše ze začátku vypadá ideálně, možná až moc. Jenže pod maskou krásného pozlátka se začínají vztahy komplikovat, a vše spěje ke dni, kdy došlo k ohavnému zločinu. Koho tedy Míša, mladá, trochu naivní, ale hodná dívka posedlá úklidem vytočila natolik, že na ni vystřelil?





Hodnocení: K Radce Třeštíkové a jejím knihám mám poměrně komplikovaný vztah. Tedy, komplikovaný. Většinou se mi její knihy prostě nelíbí a nerozumím tomu, proč a jak se mohly ocitnout na seznamu bestsellerů, když máme i u nás spoustu skvělých autorů, kteří jsou často podceňováni, a přitom právě Třeštíková je dle mého názoru přeceňována. 

Musím přiznat, zcela upřímně, že k této autorce mám averzi. Nevím proč, nemůžu za to, paní Třeštíková je mi nesympatická, viděla jsem ji párkrát v televizi a nemůžu ji vystát. Omlouvám se, moje hodnocení tím ale nijak není ovlivněno. Nebo snad, nevím.

Snad je to nějaký můj osobní sadomasochismus, že stále čtu knížky, které vzešly z pera této autorky, ale nemůžu si pomoct. Asi se chci přesvědčit, zda se někam ve své literární tvorbě posunula, a musím bohužel konstatovat, že nikoliv.

Četla jsem Bábovky a Veselí, přičemž druhá jmenovaná kniha se mi moc nelíbila, ta první je na tom o něco lépe, ale pořád to není nic, z čeho bych byla na větvi. Ale rozumím tomu, že její knížky jsou u určité věkové skupiny a pohlaví velice oblíbené.

Troufám si o sobě tvrdit, že jsem pokročilý čtenář, čtu všechno, nevadí mi žádný žánr, nejraději mám detektivky, ale nepohrdnu ani červenou knihovnou, pokud je dobře napsaná. Osm jsem si půjčila zejména proto, že mě zaujalo, že se jedná o "tak trochu jinou detektivku." Tak je to napsáno na zadní straně knihy. Byla jsem příjemně překvapená. Třeštíková, a detektivka? Nešlo mi to moc dohromady, ale říkala jsem si, že se autorka třeba našla v jiném žánru, a bude to lepší.

Bohužel jsem se mýlila. 

Knížka má téměř čtyři sta stránek, ale dá se přečíst za dva dny, pokud se hodně nudíte. Sloh je hodně jednoduchý, většinou hovorový až nespisovný, ale co mě vytáčelo a co nesnáším, jsou dlouhé věty, což je paní autorky specialita. Nepotřebuju číst dlouhou větu o čtyřech řádcích, která mi stejně nic moc smysluplného nepředá.

Ze začátku mě četba dost bavila, ačkoliv se začíná od konce. Kniha je rozdělena na tři části - Skoro konec, Prostředek, Začátek, čili to už dává tušit, že se bude jednat o retrospektivní román. No, ono to tak úplně nebylo. Někde za polovinou se totiž kniha zvrhla v něco, co nevím jak bych popsala. Prostě hrůza. Spousta věcí v knize nedávala smysl, nebavily mě nudné monology, které byly nepodstatné.

Postavy byly všechny extrémně nesympatické, a hlavně hrozně ploché, nic moc jsme se o nich nedozvěděli, neměly žádnou "hloubku". Osm není detektivka, ani tak trochu jinou, jak je uvedeno na přebalu. Detektivních je možná deset procent celé tlusté knihy, a celé vyšetřování je pojato, s odpuštěním, trapně, protože autorka neví očividně nic o detektivních postupech.

A závěrečné odhalení vraha bylo odbyto úplně. Dozvíme se ho v jedné jediné větě - ne, nedělám si legraci, a nebylo to dále nijak rozváděno. Jakoby to autorka zmínila jen tak mimochodem, protože si najednou uvědomila, že píše detektivku. Takže velké zklamání.

Velkým zklamáním byla celá tato kniha, a hodnocení je takové, jaké je. Za mě tohle opravdu ne, jsem ráda, že jsem knihu dočetla do konce. Jakoby to autorka celé napsala tak, aby to pokrylo co nejvíce stránek, a přitom to bylo o ničem.

Knihu tentokrát bohužel nedoporučuji. A nebo když už, tak hodně nenáročným čtenářům. Těm, co mají rádi dobré knihy, rozhodně ne. Uf.

A co Vy? Četli jste něco od Radky Třeštíkové? Líbila se Vám nějaká její kniha, nebo Vám také její styl nesedl, tak jako mě? A četli jste knihu Osm? Co si o ní myslíte? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥





Komentáře

  1. zajímavá knížka děkuji za tip

    OdpovědětSmazat
  2. Tvoje recenze je opravdu pěkná. Bohužel však i já mám s autorkou problém. Její knihy, kolem kterých je vždycky takový humbuk, mě nejen z toho důvodu nelákají. Je mi krajně nesympatická.

    OdpovědětSmazat
  3. Knihu jsem četla a mám na ni podobný názor jako ty. Stejně jako ty, ani já tuto autorku moc nemusím a netuším, jak je možné, že její knihy jsou až takový hit, mě ničím moc nezaujaly :)

    OdpovědětSmazat
  4. Kdysi jsem od ní něco začala číst a nebavilo mě to, tak jsem to odložila. Na titul už si ani nepamatuji. Tak že se to asi nezměnilo ani teď a kdo ví, komu se to líbí. Mám to podobné i s některými novými filmy. Většinou ty výborně hodnocené a "ověnčené" mnoha cenami, ani nedokoukám, protože mě buď nezaujalo téma nebo to bylo strašně natočené. V poslední době mi vadí u spousty nových televizních seriálů, že hudba doslova řve a mluvenému slovu není rozumět, protože dialogy jsou potichu. To jsem ale odbočila někam jinam. přeji Ti krásné dny v pohodě a ve zdraví.

    OdpovědětSmazat
  5. Četla jsem Veselí, a to se mi docela líbilo, bavila mě ta moravština. V knihovně mám objednané Bábovky, tak uvidím. Jinak autorka sama mi také není sympatická.

    OdpovědětSmazat
  6. Od této autorky jsem nikdy nic nečetla a je pravda, že když jsem si na její díla přečetla nějaké názory, nebyly moc přívětivé.

    OdpovědětSmazat
  7. Nečetla jsem ani jedu knihu. Spisovatelku jsem viděla ve StarDance a také mi není vůbec sympatická.
    Leník

    OdpovědětSmazat
  8. Ahoj Eliss,
    já mám na tuto autorku stejný názor. Je mi krajně nesympatická, její knihy se mi nelíbí a rozhodla jsem se, že je už ani nebudu zkoušet číst.
    Měj se krásně,
    Hanka z ciculka.cz

    OdpovědětSmazat
  9. Já jsem četla Bábovky a ty se mi docela líbily. Osm jsem si chtěla půjčit v knihovně, tak uvidím...

    OdpovědětSmazat
  10. Jé, tuhle knížku už jsem mockrát viděla, ale nečetla :). A vidím, že ji ani moc nedoporučuješ :O.

    OdpovědětSmazat
  11. Vím, že Třeštíková je v poslední době čtená, ale já jsem od autorky teda nic nečetla. A po této recenzi asi ani nebudu... :D Já většinou nečtu věci, co jsou zrovna hit, mám to tak se vším, ne jen s knížkami. Ale uvidíme, třeba si v budoucnu od ní něco přečtu, ale zatím to v plánu nemám.

    WantBeFitM

    OdpovědětSmazat
  12. Knihu Osm jsem četla a nemohu jinak, než souhlasit s Tvojí recenzí. V knize jsem se občas ztrácela a hodně mi vadily hrozně dlouhá souvětí, kde se těžce hledal jejich smysl. Po druhé bych tuhle knihu už do ruky nevzala.

    OdpovědětSmazat
  13. to je škoda :/ snad další kniha, co budeš číst, už bude tvůj šálek :)

    pamatuji si, že když kniha vyšla, tak lidé se chodili ptát na knihu Sedm :D

    OdpovědětSmazat
  14. Tuto knihu jsem četla x měsíců, protože jsem chodila do práce, byla zima, nebyla nálada a tak. Pak ji chtěla kamarádka už rychle vrátit a já se začetla. Mně strašně připomínala Bábovky, viděla jsem film. Neustále jsem si přisuzovala postavy k těm z filmu a také se jim v některých rysech docela i podobali. Kniha se mi četla pěkně, akorát mě nebavily ty scény s těmi dětmi, ty jsem dost přeskakovala.

    Somethingbykate

    OdpovědětSmazat
  15. Třeštíková mě vůbec neláká. Žádná její kniha mě neokouzlila :-)

    OdpovědětSmazat
  16. Eliss, paní Třeštíková je pro mě natolik nesympatická osoba, že se na čtení jejich "děl" opravdu nechystám.
    Měj se moc hezky, Helena

    OdpovědětSmazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vitamíny a doplňky stravy

 Z dětství si pamatuju docela přesně občasné návštěvy lékárny s rodiči, když jsme šli od doktora s receptem nebo koupit nějakou mastičku. Dodnes si živě pamatuju tu vůni, která tam byla. Tenkrát v našem městě ještě nebyla lékárna na každém rohu, byly tam jen dvě, a já chodila s rodiči do té velké, co byla na náměstí. Tenkrát mi připadala lékárna fascinující. Všude barevné krabičky, zvláštní vůně, a taky mi rodiče vždycky koupili několik těch vitaminových cucavých bonbonů, co byly ve velké skleněné dóze u pokladny. Když jsem byla malý špunt, tak v té době zrovna frčeli vitaminy Marťánci. Každou chvíli jsem na ně viděla reklamu v televizi a tak hrozně moc jsem prosila rodiče že je chci, že mi nakonec jedno balení koupili, a další jsem našla ten rok  pod stromečkem. Měla jsem z nich velkou radost a poctivě si vždycky ráno po snídani jednu tabletku vzala, než jsem šla do školy. Další vitaminy jsem brala v pubertě. To byly pivovarské kvasnice potažené sladkou vrstvou, vypadaly jako lentilky

Host (2020)

 Pro horory jsem měla odjakživa slabost. Nejraději mám ty vyloženě duchařské, plné lekaček a hutné tajuplné atmosféry. Předevčírem jsem si hledala na ulozto horory z loňského roku. Napsala jsem do vyhledávače žánr horor, rok 2020, a listovala jsem si seznamem výsledků. Když mě některý film zaujal, vyhledala jsem si o něm na československé filmové databázi o čem vůbec je, a také hodnocení ostatních diváků. A moje volba padla nakonec na britský horor Host. Na první pohled mě překvapilo to, že film nemá ani hodinku, jen šestapadesát minut. Jsem příznivcem kratších filmů, pokud má film více než dvě hodiny, těžko se na něj pak už soustředím, ideální je ta hodinka a čtvrt. Podle popisu film nevypadal špatně. Doba koronavirová ovlivnila snad úplně všechny součásti běžného života. Jsme více na sociálních sítích, případně v kontaktu přes webové kamery či mobily. Na jednu stranu nás to sbližuje, ale jistým způsobem i vzdaluje od toho pravého sociálního kontaktu. Pětici mladých kamarádek napadne

Konec nouzového stavu?

 Včera proběhlo ve Sněmovně hlasování o pokračování nouzového stavu. Tentokrát ale premiér Andrej Babiš neměl od začátku vůbec jisté, že jeho návrh bude akceptován. Samotné jednání bylo dokonce přerušeno a premiér vyjednával s opozicí na případném kompromisu. K žádné dohodě ale nedošlo, a po zdlouhavých vyjádřeních politiků došlo k dalšímu neprodloužení nouzového stavu. Ten tedy v neděli večer skončí. Teoreticky by se tak měly otevřít obchody a služby. Do školy s velkou pravděpodobností děti nepůjdou, to už odmítl ministr školství. Děti půjdou do školy, až bude možné je několikrát týdně testovat. Nebo by se děti mohly rovnou testovat samy. Otázkou ovšem je, jestli nebudou děti u těchto domácích testů podvádět. V pondělí by se mohly rozjet i vleky. Na Seznamu se už objevila zpráva, že v pondělí všichni otevřou. No na druhou stranu, lidi na ty lyže stejně vyrazí, přes všechny zákazy a nákazy. Nikomu se už totiž nechce sedět doma. Nejsem fanoušek zimních sportů, ale vůbec se nedivím. Lidi