Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 190 Virus

 Autor: Kathy Reichs 

Žánr: Krimi, Thriller, Sci-fi 

Mé hodnocení: 85%

Obsah: Čtrnáctiletá Tory Brennanová právě prodělává těžké období. Po tragické smrti matky se stěhuje k otci, kterého celých čtrnáct let neviděla. Vzhledem k tomu, že jejímu otci Kitovi je jen jednatřicet, těžce spolu vycházejí, ale spojuje je touha po vědění - Kit pracuje jako mořský biolog. A jen těžko se sžívá s novým prostředím, ostrovem Morris. 

Tory je tak trochu outsider - je hodně zvláštní, a má nezvyklého koníčka - vědu - a hlavně se zajímá o různé zvířecí vykopávky a ostatky. Aby také ne, když její prateta je Temperance Brennanová, slavná soudní antropoložka! A právě teta Tempe darovala Tory takovou menší sadu k určování kostí, ale také k jejich pečlivému očištění.

Seznamuje se se skupinkou místních dětí, které sdílejí její zápal pro vědu - introvertním Benem, který tvrdí, že je napůl indián, Hiramem, kterému  nikdo neřekne jinak než Hi, a Sheltonem, který je klasický šprt, a je kvůli tomu ve škole terčem posměchu. 

Čtveřice přátel podniká různá dobrodružství, prozkoumávají okolní ostrovy, ale na zastrčených zákoutích ostrova Loggerhead jim hrozí velké potíže. Na ostrově totiž sídlí tajná laboratoř, kde dochází k záhadným experimentům. Dětem se podaří zachránit štěně vlčáka, které by bylo jinak odsouzeno k smrti, ale nakazí se přitom vzácným kmenem psího parvoviru, který nenávratně poškodí buňky jejich DNA a dá jim nové, netušené schopnosti. 

Díky vlčím instinktům, které se v jejich těle probudí, mohou vyřešit i případ dávné vraždy. Tedy pokud zůstanou naživu dost dlouho - nové schopnosti sebou totiž nesou i nové nepřátele. Kamarády teď spojuje něco mnohem víc než jen obyčejné přátelství - stali se "viráty," smečkou, která drží u sebe a bojuje za všechny své členy.

Podaří se jim tento nový, děsivý, a hlavně velmi těžký úkol?

Hodnocení: Jako první mě u této knížky v knihovně zaujal název - téma viru je poslední dobou pořád velmi aktuální, takže jsem si chtěla něco takového přečíst. 

Autorka stvořila soudní patoložku Temperance Brennanovou, podle jejích knih se volně inspiroval seriál Sběratelé kostí,, kterého je Kathy producentkou. Seriál jsem kdysi sledovala, první série byly opravdu povedené. Virus je prvním dílem série s hlavní hrdinkou Tory.

Hned jak jsem začala knížku doma číst, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Autorčin styl psaní mi sedl, bavila jsem se, v knížce nejsou hluchá místa, a detektivní zápletku jsem hltala a celou dobu přemítala, kdo že to vlastně celé spáchal. Na některých knižních databázích je zmiňováno, že příběh má být takové krimi pro teenagery, já s tím ale nesouhlasím, rozhodně si jej může přečíst i starší generace a bude myslím spokojená.

Velmi dobře zpracované krimi - to propojení nadpozemských schopností, které pomáhají při pátrání, bylo zpracováno opravdu skvěle. Na to, že jde o partu teenagerů, to celé vůbec nepůsobí hloupě ani nijak kostrbatě, chování postav odpovídá jejich věku. 

V knížce je i spousta akčních scén - ta první je hned na začátku, ale je skoro z konce knihy, a čtenáře dost příjemně navnadí. Napětí v celé knize opravdu nechybí. 

Závěr také neměl chybu, opravdu mě překvapil, takové rozuzlení jsem vážně nečekala. 

Knížku hodnotím velmi vysoko, a od autorky si v knihovně zase něco vypůjčím - například 206 kostí, Smutné pondělí, Kosti v písku. Názvy jsou zajímavé, a já věřím, že i kniha samotná bude čtivá!

A co Vy? Četli jste tuto knížku, nebo nějakou jinou od autorky? A sledovali jste v televizi seriál Sběratelé kostí? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, doufám, že se Vám recenze líbila, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Amazon.com: Virus (Virus-serie Book 1) (Dutch Edition) eBook: Reichs, Kathy,  Belt, Lia: Kindle Store

Komentáře

  1. Trochu mi to připomnělo Fikerova Čichače - viz https://www.databazeknih.cz/knihy/cichac-105695

    OdpovědětVymazat
  2. Wow, knížka vypadá podle popisu vážně zajímavě! :)

    OdpovědětVymazat
  3. Nečetla jsem žádnou knihu od autorky, ale tato vypadá docela dobře. Téma virus je momentálně snad všude. Zrovna čtu román z doby karantény :-D

    OdpovědětVymazat
  4. Může to být zajímavé čtení, ale téma virus mi v současné době stačí jako realita.

    OdpovědětVymazat
  5. Taková témata mám ráda i když v dnešní situaci by stačil ten virus reální.Ale ten už mě nezajímá.Zapisuji.

    OdpovědětVymazat
  6. Zajímavé téma a dobrá recenze, mám chuť si knihu přečíst. Tedy napřed si ji musím sehnat, ale dík za tip!

    OdpovědětVymazat
  7. To je téma víru aktuální, ale úplně jinak podané...

    OdpovědětVymazat
  8. Téma víru.. Zdánlivě aktuální, ale úplně jinak pojaté.. M

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula