zomablog

Milí čtenáři a blogoví přátelé,  moc se omlouvám, ale pár dní nebudou bohužel žádné články. Už včera k večeru mi bylo divně, rozbolelo mě v krku a trochu hlava, no a dneska ráno teploty a je mi slabo. Tak jsem si zatím dala Paralen horký nápoj a polehávám.  Chřipka to nebude, spíš jen nějaká viróza, doufám! Julinka je zdravá, a já věřím, že to tak i zůstane, protože to je nejdůležitější. Ale nemám teď fakt náladu něco tvořit a vymýšlet, navíc mě dost bolí i oči, takže obrazovky jsem omezila. Příští týden bych se snad mohla ozvat, určitě bude knižní recenze, protože pomalu dočítám rozečtenou knížku.  Hlavně ať Vy všichni zůstanete zdraví, brzy na shledanou, Vaše Eliss ♥

 Mezi mé nejoblíbenější filmové žánry patří horor, nejlépe smíchaný s mysterióznem. Hororů je velká spousta, ale málokterý se mi poslední dobou líbí - když tam shází pořádná dávka atmosféry, která by se dala krájet, ono magické cosi, pak se jedná o film na jedno shlédnutí. Minulý týden jsem listovala televizním programem, vždycky si na začátku týdne projdu tipy redakce, jestli mě tam něco nezaujme.  A byl tam tip na snímek od režiséra Davida Lynche. Našla jsem si film i jeho hodnocení na internetu, přeposlala jsem to příteli. Ten film viděl už před lety, ale vzpomněl si na jiný snímek od Davida Lynche, který by se mi mohl také líbit. Měl tehdy originální kazetu, ano i já ještě pamatuji staré dobré VHS, které nám doma taky dělalo společnost. Letmo mi nastínil děj, a tak jsem tedy nakonec změnila plány, a pustili jsme si právě Lost Highway.  Fred a Renee, manželský pár, žijí v pěkném, luxusním domě v Los Angeles. Fred si po večerech vydělává v klubu jako saxofonista, a Rene...

 Leden se pomaličku chýlí ke konci, a ta opravdová zima o sobě dává pořádně vědět. Včera a předevčírem to ještě docela šlo, alespoň se na chvíli ukázalo slunce, a včera dokonce příjemně hřálo. Jak mi hrozně chybí pěkné počasí! Takový ten můj depresivní splín už je minulostí, ale není to ono. Některý den jsem ve zprávách zachytila kus reportáže, kde mluvili o tom, že zima je nejméně oblíbeným ročním obdobím Čechů. Ono není divu.  Hlavně ta letošní zima je fakt s prominutím hnusná. Málo slunce, mráz, buď jsou extrémně namrzlé chodníky, nebo je na chvíli obleva a to je pak zase všude břečka. Takže s kočárkem teď chodím minimálně. Julinku se snažím každý den vzít ven alespoň na chvíli, to se jdeme projít před bytovku, podívat se na pejsky a pozdravit sousedy, pokud jsou venku.  A když jsme teď skoro pořád doma, někdy není jednoduché Julinku zabavit. Hračky ji moc nebaví, nejraději mi rabuje v kuchyni, hraje si s pokličkami a hrnci. A taky si teď oblíbila mou sbírku časopisů a...

  Autor: Claire Douglas Žánr: Mysteriózní, Detektivní, Thriller Mé hodnocení: 80%  Obsah: Pětadvacátý srpen roku 1994 byl pro spoustu lidí v ospalém přímořském městečku Tilby nezapomenutelný, a mnohým změnil nezvratně jejich životy. Tehdy totiž zmizela beze stopy šestnáctiletá Flora Powellová. Ani po letech se nepodařilo zjistit, co se s dívkou stalo. To léto trávila se svou mladší, čtrnáctiletou sestrou Heather převážně na pouti. A jak to už u kolotočářů bývá, potulovaly se tam všelijaké existence.  O pár dní později se našla zkrvavená blůzka, která podle všeho patřila právě Floře.  Margot Powellová nikdy nepřestává doufat, že se její dcera vrátí domů. Otec obou dívek zemřel už před lety, a jeho smrt byla nešťastnou náhodou. Jenže po městečku se povídá, že v tom byla Heather nějak zapletena... Margot zůstala v rodném městě, má na starost svůj ranč a pronajímá přes sezonu malý plácek s karavany. Heather bydlí i s manželem Adamem a osmnáctiměsíčním synkem Sethem právě...

 Když jsem byla předloni těhotná, tak ještě než jsme se pořádně dozvěděli pohlaví miminka, řešili jsme jméno. A aby to bylo fér, já vybrala pro kluka, a přítel pro holku. Kdyby to byl chlapec, jmenoval by se Štěpán. Jednak se to jméno hodí k příjmení, a jmenoval se tak můj dědeček. Přítel vybral jméno Julie. Jmenuje se tak jeho sestřenice, a vždycky se mu to líbilo. Jsem ráda, že jsme se takto domluvili, a pokud bychom někdy měli mít další dítě, zase bychom si to vyměnili. Já bych vybrala pro holku, a on pro kluka. Mám svoje favority i v ženské podobě. Hodně se mi líbí Vanda nebo Linda. Těch v posledních letech moc není, a taky by nám to koncovkou pěkně pasovalo k příjmení. Zato přítel má pro kluka vybraného Lukáše. I to je pěkné. Ale některá česká jména, ty tedy opravdu "stojí za to." Já vím, že každé jméno je hezké, když se hezky řekne. Ale třeba taková Mečislava, nebo Zdislava, tak to je opravdu pro dítě spíše pomsta!  Nelíbí se mi moc ve jménech -slav nebo -slava. Třeba R...

 Snad už dávno minuly doby, kdy se na lidi s tetováním koukalo skrz prsty - čili jako na kriminálníky, feťáky a jiné přízviska. Mí rodiče vždycky tetování hrozně odsuzovali, pamatuji si to z doby, kdy jsem byla dítě. A pak si brácha nechal v osmnácti vytetovat přes celá záda symbol českého lva - a najednou ty řeči utichly.  Já sama mám tetování dvě. Malá, nenápadná na zápěstí. Nechala jsem si je dělat dost krátce po sobě, v salonu, kde se nechali tetovat i mí známí a právě i brácha tam byl několikrát. Už to bude skoro deset let, co jsem si nechala dělat  tetování. Další zatím neplánuji, nelíbí se mi moc ten trend, že si rodiče nechají vytetovat jména svých dětí a k tomu datum narození. Julinku mám v srdci, a tak je to nejlepší. Salon, kde jsem tenkrát byla, měl různá osvědčení, tatér byl fajn, byla jsem moc spokojená.  Ještě ale před těmi deseti lety jsem se několikrát setkala s názorem, že tetování do společnosti nepatří. Problém vznikl i na školní praxi. Tehdy jsem...

 Letos mi to od začátku roku moc neutíká, ačkoliv už se leden přehupuje do své druhé poloviny. A to je dobře, protože už se mílovými kroky blíží únor, který je krátký, a pak už konečně březen... Ta zima mě fakt nebaví, ale jsem zase ráda, že už nejsou takové tuhé mrazy. Alespoň zatím. Zase je to fajn počasí pro lyžaře, teď jich i u nás je docela dost, potkávám je venku, a taky jezdí autobusem na Červenohorské sedlo, tímto spojem jezdívám pravidelně domů.                           Tuhé mrazy povolily, další sníh je zatím v nedohlednu, a místo toho přišla obleva. Včera ranní zpravodajství avizovalo, že to bude hodně klouzat, dokonce někde padlo i upozornění, že je lepší vůbec nevycházet ven, ale u nás kupodivu žádná hrůza. Vzala jsem si i boty se silnější podrážkou - pro jistotu, ale dobrý, klouzačka se nekonala.  Ale jak pořád ještě na začátku týdne mrzlo a foukal i dost vítr, raději jsem jezdila do...

  Autor: Martin Goffa Žánr: Detektivní  Mé hodnocení: 80% Obsah: Šedesátník Arnošt Milota, kterému nikdo neřekne jinak než "Arno," si užívá zaslouženého důchodu v malé vesničce Lhota. Vyrostl tady, a na stará kolena se sem zase vrátil, aby opravil dům po rodičích, který hodlá jednou odkázat dceři Anetě. Ta žije i s přítelkyní Laurou ve slunné Itálii, ale několikrát do roka tátu navštíví.  A teď má Arno na domě hodně práce. Jelikož červenec je letos srážkově chudý, dal se s partou místních řemeslníků do opravy střechy. Na Arnovi je spíše úklid - ale i tak, suť a staré krovy se válejí po celé zahradě, takže rozhodně nezahálí. A k ruce má ještě přítelkyni a bývalou kolegyni z práce Martu. Arno pracoval roky jako detektiv, a i když už je dávno na penzi, pořád to má v "krvi." Vloni byl bývalým kolegům nápomocný při hledání zmizelé dívky.  Poklidné červnové odpoledne, kdy slunce žhne přímo neskutečně, přeruší příjezd vzdáleného souseda. Pítrs, jinak mu nikdo ve vesnici ne...

 Touha po nesmrtelnosti je odvěkou záležitostí. Smrt je v našem pojetí něco konečného, nevratného, a mnozí lidé neváhají hledat různé cesty, jak se dožít co nejvyššího věku ve zdraví, aby si mohli užívat co nejvíce.  Už více než dva roky se stále více rozrůstá zajímavý "trend." Longevity - neboli dlouhověkost. Vyznavači této víry, nebo trendu, touží prodloužit svůj život co nejdéle - nejlépe tedy do chvíle, kdy vědci objeví klíč k definitivní nesmrtelnosti. Je to dost bizarní, nemyslíte? Ovšem tuto nesmrtelnost chtějí lidé výhradně pro sebe. Tedy je to dost sobecké - já přece nikdy neumřu, zatímco ostatní ano.  Kontroverzní gerontolog Aubrey de Grey tvrdí toto: "Stárnutí je technicky řešitelný problém. Lidské tělo je jako auto - veterán - které může při dobré údržbě jezdit neomezeně dlouhou dobu. První člověk, který se dožije tisíce let, žije pravděpodobně už dnes." To je dost odvážné tvrzení. Věda i medicína dělají velké pokroky, ovšem v tomto ohledu jsou pořád zna...

  Autor: Tim Sullivan Žánr: Detektivní, Román   Mé hodnocení: 60% Obsah: George Cross bydlí v malém anglickém městečku Redland. A od svého narození z města prakticky nevytáhl paty. Nedávno oslavil pětatřicáté narozeniny, a pracuje na místním policejním oddělení - v současnosti má hodnost seržanta. Kolegům se jeví George jako samotářský podivín, a přitom má bystrý mozek - až dosud dotáhl každý svůj případ do zdárného konce, ačkoliv vedení má s jeho praktikami občas problém.  Georgovi byl totiž v pubertě diagnostikován Aspergerův syndrom. Jeho chování tedy často vyznívá jako nezdvořilé, bizarní, a má velký problém se sociální interakcí. Nedokáže pořádně rozpoznat řeč těla, a nedokáže si jen tak "obyčejně" povídat s lidmi. Jeho hlava pracuje ve vzorcích, schématech, a hlavně na čisté logice a faktech. Nechápe sarkasmus, řečnické otázky, a ani vtipy. Vše bere doslovně vážně, a z toho důvodu je spolupráce s ním opravdu těžká.  A právě teď jej dostala k sobě Josie Otteyová...