Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 419 Odešla do tmy

 Autor: Claire Douglas

Žánr: Mysteriózní, Detektivní, Thriller

Mé hodnocení: 80% 

Obsah: Pětadvacátý srpen roku 1994 byl pro spoustu lidí v ospalém přímořském městečku Tilby nezapomenutelný, a mnohým změnil nezvratně jejich životy. Tehdy totiž zmizela beze stopy šestnáctiletá Flora Powellová. Ani po letech se nepodařilo zjistit, co se s dívkou stalo. To léto trávila se svou mladší, čtrnáctiletou sestrou Heather převážně na pouti. A jak to už u kolotočářů bývá, potulovaly se tam všelijaké existence. 

O pár dní později se našla zkrvavená blůzka, která podle všeho patřila právě Floře. 

Margot Powellová nikdy nepřestává doufat, že se její dcera vrátí domů. Otec obou dívek zemřel už před lety, a jeho smrt byla nešťastnou náhodou. Jenže po městečku se povídá, že v tom byla Heather nějak zapletena... Margot zůstala v rodném městě, má na starost svůj ranč a pronajímá přes sezonu malý plácek s karavany. Heather bydlí i s manželem Adamem a osmnáctiměsíčním synkem Sethem právě v jednom z karavanů. 

Zdá se, že Heather se dokázala přenést přes to, co se stalo v dětství, ačkoliv zmizení sestry ji pochopitelně velmi trápí. Ale má rodinu, svůj život, a Margot dělá největší radost malý vnouček. Jenže jednoho slunečného březnového rána dojde k naprosto nepochopitelné a šokující události. 

Heather si ráno udělá kávu, snídani, postará se o malého synka, kterého posléze odveze do jeslí. A pak jen tak vejde do cizího domu, kde brokovnicí zastřelí osmapadesátiletého Clivea Wilsona a jeho šestasedmdesátiletou matku Deidre. Hned po činu se Heather vrátí do kempu, kde se pokusí o sebevraždu. Jenže střelné poranění hrudníku díky rychlému zásahu lékařů přežije, ale teď se nachází v nemocnici v kómatu. 

Celého "senzačního" případu se chytí i novinářka z místního plátku, Jess Foxová. Ta pracovala kdysi v Londýně v prestižním deníku, ovšem po skandálu se přesunula do Bristolu, což je město v podstatě hned vedle Tilby. A Jess má k případu osobní vazby. S Heather chodila do třídy, bývaly to nejlepší kamarádky, a mnohokrát u ní doma přespávala, takže často přišla do styku i s Florou. 

Jenže po tom létě, kdy dívka zmizela, se všechno změnilo. Přátelství ochladlo, a později šla Heather i Jess svou cestou. Jenže mezi oběma zůstaly nevyřčené otázky a odpovědi, a také aura tajemství. Tajemství, které s sebou Jess nosí už spoustu let, ale nemůže jej nikomu říci, a přitom ji dusí jako těžká deka. 

Podaří se Jess najít klíč k oběma záhadám - proč Heather zavraždila dva cizí lidi, a co se vlastně stalo s Florou? Po tolika letech si všichni konečně zaslouží znát pravdu. Ale pořád tu jsou ta tajemství, z nichž některá nikdy neměla vyplavat na povrch...


Hodnocení: Tento detektivní thriller jsem si půjčila posledně v knihovně. Anotace vypadala velmi lákavě - zmizelá sestra, zdánlivě nepochopitelná vražda, a aura tajemna, která se kolem vznáší. Hned úvodní scéna je tedy dost drsná. 

Heather má všechno, co si může v životě přát, ale přesto se odhodlá k chladnokrevné a brutální vraždě. Nabízí se tedy otázka proč? V redakci malých místních novin se případu ujímá Jess, která má k rodině Powellových citové vazby z minulosti. A to začíná být zajímavé - bojuje s novinářským kodexem. Chce co nejméně ublížit rodině své bývalé nejlepší kamarádky, zároveň chce ale napsat co nejlepší reportáž. 

Styl vyprávění je tak trochu pomalejší. Zdánlivě se tu skoro nic neděje, ale přesto je to pořád zajímavé. Opravdu mi celý ten případ přišel strašně záhadný, ale postupem času jsem tak trochu začínala tušit, jakým směrem by se mohla zápletka dál ubírat. Ale celé to bylo napínavé, a taky se mi hrozně líbily flashbacky, které nás vrátí do léta roku 1994. Atmosféra toho léta, kolotočů, a pak ta nešťastná událost... 

Příběh ze současnosti je vyprávěn z pohledu Jess, ale jsou tu i krátké sestřihy ze vzpomínek Heather. A ono to opravdu vypadá, že vše je na první pohled křišťálově jasné a průzračné. Ale pak se to začne zamotávat, a čtenář netuší, co bude dál. A navíc vyplouvají i kostlivci ze skříní, které tam mají schované další aktéři příběhu. Komu se tedy vlastně dá věřit? 

A závěrečné odhalení, kterých je tady víc, se mi líbilo moc. Ale musím říci, že jednu část zápletky jsem odhadla předem. To už je totiž tak trochu zřetelné z toho, co se odehraje na začátku. Ale zase se tu odehrálo něco, co mělo souvislost právě se zmizením Flory, a tohle byl pro mě doslova šok. Taková bomba na závěr, co jsem nečekala. Super. 

Akorát musím vytknout takovou zvláštní práci editora nebo korektora, nevím. Flora zmizí v roce 1994, a podle anotace se má děj odehrávat o pětadvacet let později. To moc nesedí, protože se ocitáme v roce 2012, a ačkoliv nejsem v matematice přeborník, tohle mě fakt praštilo do očí. Škoda takové nepozornosti. 

Odešla do tmy se mi líbila, děj je sice místy trochu pomalejší, ale ty zvraty to pěkně vynahrazují. Kvalitní thriller, kde nechybí ani to detektivní napětí. Dávám tedy osmdesát procent.

A co Vy? Máte rádi podobně laděné knihy? Četli jste v poslední době thriller, který se Vám líbil? Zaujala Vás recenze? Napište mi do komentářů!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásné dny, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Poslední dobou thrillery spíš poslouchám na Youtube než čtu a naposledy to byla Záhada sanatoria v Krušných horách , což je detektivní thriller . Občas to chce vyměnit knihu za "uši" :) .

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Tak chřipka...

 ...už bohužel zavítala i do naší domácnosti. Zatím jsem nemocná jenom já, mám teplotu, bolí mě hrozně svaly a nejhorší jsou ty zažívací potíže, dost mě bolí břicho a žaludek. Paráda, tak ležím, už jsem měla Brufen a piju horké čaje. Jenom doufám, že to nechytne Julinka, že moje miminko malé nebude nemocné... Ozvu se až bude líp, Vaše Eliss ♥

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tl...