Knižní recenze 417 Zubař

 Autor: Tim Sullivan

Žánr: Detektivní, Román

 Mé hodnocení: 60%

Obsah: George Cross bydlí v malém anglickém městečku Redland. A od svého narození z města prakticky nevytáhl paty. Nedávno oslavil pětatřicáté narozeniny, a pracuje na místním policejním oddělení - v současnosti má hodnost seržanta. Kolegům se jeví George jako samotářský podivín, a přitom má bystrý mozek - až dosud dotáhl každý svůj případ do zdárného konce, ačkoliv vedení má s jeho praktikami občas problém. 

Georgovi byl totiž v pubertě diagnostikován Aspergerův syndrom. Jeho chování tedy často vyznívá jako nezdvořilé, bizarní, a má velký problém se sociální interakcí. Nedokáže pořádně rozpoznat řeč těla, a nedokáže si jen tak "obyčejně" povídat s lidmi. Jeho hlava pracuje ve vzorcích, schématech, a hlavně na čisté logice a faktech. Nechápe sarkasmus, řečnické otázky, a ani vtipy. Vše bere doslovně vážně, a z toho důvodu je spolupráce s ním opravdu těžká. 

A právě teď jej dostala k sobě Josie Otteyová, která to neměla zpočátku u sboru také vůbec jednoduché - i v jednadvacátém století jsou stále vůči ženám u policie, a navíc ještě černošce, určité předsudky. Oba kolegové se setkávají na místě činu. V lesoparku byl nalezen mrtvý muž, dle všeho bezdomovec. Neoholený, špinavý, v ruce držel tašku se zbytky jídla a dvěma plechovkami cideru. Příčinou smrti byla evidentně silná rána do hlavy. 

I když se jedná o "pouhého" bezdomovce, George nedělá žádné rozdíly. Každý případ je zajímavý, bez ohledu na to, na jakém společenském žebříčku se oběť nacházela. Jejich nadřízený Carson nicméně podobné nadšení nesdílí. Když se totiž záhy ukáže hlavní podezřelý - další bezdomovec, s přezdívkou "Jezevec," je dle něj případ uzavřen. 

Ale George se rozhodne pátrat dál. Má totiž šestý smysl na potencionální pachatele, a Jezevec mezi ně prostě nepatří. I když se přizná, celé to prostě stojí na "vodě." A když není seržant spokojený, nemůže případ pustit. Takže i přes výslovný zákaz pátrá dál. 

Zaujme ho totožnost mrtvého bezdomovce. Leonard Carpenter vybudoval proslulou zubařskou praxi, ale po násilné smrti manželky zanevřel na život a rozhodl se pro život na ulici. Tedy, takto to vidí Leonardova rodina. Ale podle George je to celé divné. Nikdy se nenašel pachatel, který je za smrt Hilary odpovědný. A proč u sebe měl Leonard fotku, na které byl otisk fotky z místa činu? Pátral po něčem, a někdo tomu chtěl zabránit? Nebo jde jen o náhodu...? 

Do vyšetřování se snaží zapojit i nováček na oddělení, mladičká Alice Mackenzieová. Jenže ta je z George silně nervózní - nikdy nepoděkuje, neusměje se, jen chladně zadává rozkazy, a očekává jejich precizní splnění. To je pro mladou dívku poměrně stresující. 

George pátrá důmyslně a až přespříliš pečlivě, a neváhá přitom otevřít ani starý případ. Zdánlivé maličkosti, důkladné, na první pohled zbytečné pátrání - přinese tohle vše své ovoce a podaří se vypátrat pachatele nové, ale i staré vraždy?

Hodnocení: Zase po delší době nějaký detektivní příběh z prostředí Anglie. Od autora jsem ještě nic nečetla, a recenze na přebalu byly samá chvála, takže jsem byla zvědavá. Hlavní hrdina George je hodně netypický. Aspergerův syndrom je onemocnění, které zahrnuje poměrně širokou škálu příznaků, a George je prostě svůj.

Trvalo mi, než jsem si na netypického hrdinu zvykla, štval mě, jeho neschopnost se vcítit do emocí jiných lidí, nebral ohled na ostatní, a tyto dovednosti se musel takříkajíc učit. Je zde vylíčen i nestandartní vztah s otcem, určitá škála zvyků, které musí George dodržovat - při jídle musí mít na každou potravinu svůj talířek, ale i v práci, kde například dokumenty při výslechu musí být přesně zarovnané v určitém pořadí, a tak. 

Bohužel zde musím vytknout, že autor dokola zmiňuje to, že se jedná o Aspergerův syndrom, což by stačilo napsat jednou, čtenář není zapomětlivý, že. Tím pádem se to celé jaksi shazuje, protože některé situace nevyznívají komicky, ale je to pak hrozně úmorné, a až obtěžující.

Na kráse pak ztrácí i vyšetřování případu. Je zbytečně rozvleklé, nemá šmrnc, a utápí jej naprosto zbytečné podrobnosti. No a jak už jsem zmínila, štval mě i hlavní hrdina, chápu, že za to nemůže, díky diagnóze, ale místy jsem měla dojem, že jde o psychopata. Nedivím se, že s ním nikdo nechtěl pracovat. To už jsem měla více pochopení pro jeho kolegyni, Josie. 

Samotné pátrání je také poměrně zdlouhavé - spousta stop, výslechů, nikam nevedoucích pojítek, fakt se to strašně vleklo. Hrozně mi vadila i absence atmosféry, přeci jen, deštivá Anglie, z toho se dalo vytěžit poměrně hodně, ale tady nic. Nemám ráda nepříjemné civilní prázdno, to mě strašně nudí. Ani samotný případ mě pořádně neoslovil, a nakonec, vysvětlení na závěr, to mi přišlo slabé, a jakoby spíchnuto horkou jehlou. 

A tak nějak jsem čekala, že vraždy se budou týkat nějak zubaře - tedy, že bude třeba obětem trhat zuby, nebo něco takového. Ovšem anotace je tak odfláknutá, a zvláštně napsaná, že neřekne čtenáři vůbec nic. Není to špatný příběh, ale je tu příliš mnoho nesouvisející omáčky, která odvádí pozornost od toho zásadního. 

Škoda. Dávám tedy šedesát procent, tohle je průměrná krimi, žádná bomba. Čekala jsem mnohem víc.

A co Vy? Četli jste tuto knížku? Nebo nějakou jinou ze série s detektivem Georgem Crossem? Zaujala Vás? Napište mi do komentářů!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásné mrazivé dny, Vaše Eliss ♥