Přeskočit na hlavní obsah

Vánoce a jmelí

 Když se řekne jmelí, většina z nás si vybaví Vánoce. Věčně zelený symbol je prostě neodmyslitelně spjat právě s tímto obdobím. Ale musím říct, že já jmelí na svátky doma nemám, a z dětství si pamatuji, že máma ráda kupovala do obarvené, které si pak různě věšela a dávala do váziček - no, nevím, přijde mi to jako strašný kýč. 

Jako dítě si pamatuji, že když jsme někde projížděli autem, ráda jsem koukala z okna na stromy, a tam právě často rostlo v kulovitých trsech jmelí. Hrozně mě to fascinovalo, připomínalo mi to nějaká hnízda, představovala jsem si, že tam žijí nějací tvorové. Tak tomu sice není, přesto je jmelí rozhodně zajímavou rostlinou. 

Řadí se mezi poloparazitické druhy. Což je takové moc hezké slovo - poloviční parazit. Konkrétně u nás se vyskytuje jen jeden jediný druh, a to jmelí bílé. Najdeme jej na území celé republiky, vhodnými hostiteli jsou například borovice, topoly, lípy nebo jabloně. Jmelí se napojí na dřevní část cévních svazků oné hostitelské rostliny, a odčerpává mu vodu s rozpuštěnými minerály. 


Fotosyntézu si ale jmelí obstarává samo - proto ten název poloparazit. Ale pokud na stromě vyroste příliš mnoho jmelí, dojde k zahubení hostitelské rostliny. A svého druhu patří k nejrozšířenějším poloparazitům - čemuž pomáhají i ptáci. 

Například v roce 2020 došlo k doslova invazi jmelí, které šířili ve velkém ptáci, kteří prostě neměli jinou potravu. Plody jsou totiž lepkavé bobule, které mohou pod tlakem vody explodovat a vymrštit semena až do vzdálenosti dvaceti metrů! 

Po celém světě roste více než tisíc druhů jmelí, najdeme jej na všech kontinentech kromě Antarktidy. A i když se může zdát, že jde o pouhého "parazita," není tomu tak. Vědci zjistili, že přímo v trsech jmelí mohou hnízdit sýkorky, střízlíci či sýkorky. A například v USA jsou přímo na jmelí existenčně závislé tři druhy motýlů! 

A to zdaleka není vše. Velkou roli hraje v našich tradicích, a to nejen těch vánočních. Od pradávna symbolizuje štěstí, odvahu, zdraví a také plodnost. Pro Kelty bylo jmelí posvátnou rostlinou - věřili, že má božský původ, protože neroste na zemi. Sbírali jej při slavnostních obřadech, nejčastěji z dubů. Používali jej k léčení nemocí, ale i odhánění zlých duchů. Sběr jmelí byl velkým obřadem - nesmělo se dotknout země. 

Dokonce se vkládalo do kolébky novorozencům - aby dítko netrápily noční můry, nenechavé ruce či obávaná nemoc. Také bylo využíváno jako talisman proti kouzlům - zavěšovali jej nad vchodové dveře, aby udrželi neštěstí venku. 


A to klasické líbání pod jmelím je tradice pocházející z Anglie. Jmelí by mělo být v tomto případě darované a viset nad dveřmi. Polibek pak zajišťuje lásku a plodnost zamilované dvojici po celý rok. 

Ale krom pověr má jmelí také prokázané účinky, a to léčebné. Ale pozor - ve vzácných případech na něj můžeme být alergičtí! Bylinka jako taková snižuje krevní tlak, zpomaluje srdeční pulz, a je mimo jiné rychlým pomocníkem při motání hlavy. Ženám pomáhá při potížích s nepravidelnou menstruací či gynekologických zánětech. 

V některých zemích se již užívá jako doplňkový lék k léčbě rakoviny, či ke snížení nežádoucích účinků chemoterapie. 

Užívá se ve formě tinktury, kterou si s pomocí alkoholu zvládneme vyrobit i sami doma, není to nijak složité. Často se tvrdí, že je jmelí jedovaté - ale není tomu tak. Podle lékařů jsou bobule nebezpečné pouze minimálně, dokonce ani když dítě omylem spolkne pár kuliček, není to důvod k velké panice - mohou nastat třeba bolesti břicha, ale jinak nic hrozného. 

Já tedy nevím o tom, že bych někdy slyšela od někoho, že je jmelí jedovaté? Jasně, je tu pravidlo - nejíst žádné neznámé bobule - ale fakt si to nepamatuji, ani ze školy ne. Ale pokud může způsobit nějaké ty trávicí potíže, rozhodně u citlivějších jedinců může nastat problém. 



A další důležitá věc - nesmí se sbírat načerno. Na základě lesního zákona je jeho sběr zakázán - ačkoliv jde o parazita. Bez patřičného povolení hrozí pokuta až pět tisíc korun. Samozřejmě, sběr není jednoduchý, protože jmelí se často vyskytuje velmi vysoko. Lidé tedy často v honbě za větvičkami riskují zdraví. Někteří "vynálezci" mají ale speciální stupačky s kovovými hroty, které ale devastují kůru stromů. Opravdu zlaté české ručičky... 

Bohužel najít viníky není často moc reálné, pokud nejsou poblíž třeba fotopasti, nebo hajný a jeho pomocníci. Ono tedy vyjde lépe si to jmelí raději koupit, ale někdo to ukradené jmelí chce přeprodávat dál, a to je ten pověstný kolotoč. 

Každopádně, je to pro mě osobně krásná a svého druhu úchvatná cizopasná rostlina. Sice doma její větvičky na svátky nemám, ale to nevadí. Raději na něj budu koukat, jak se krásně rozrůstá ve větvích, ten pohled mi úplně stačí... A ještě zajímavost na závěr - jmelí vůbec nijak nevoní. 

A co Vy? Máte doma na Vánoce jmelí? Kupujete to barevné? Dodržujete tradici polibku pod jmelím s partnerem? Věšíte si jej rádi jako dekoraci, nebo do vázy? Věděli jste, že to je i bylinka s léčivými účinky? Napište mi do komentářů!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, užívejte předvánoční čas, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Když nad tím tak přemýšlím , asi jsem jmelí nikdy na stromě neviděla nebo mě to nedošlo ,že je to ono. Kupujeme doma každý rok , to přírodní , barevné ne . Taková obyčejná bylinka a kolik má využití . Zase jsem o něco chytřejší , díky :-) .

    OdpovědětVymazat
  2. Jmelí mě osobně nijak nebere, ale každý rok ho dostávám, teď zlaté a pověsila jsem ho na lustr. Lena

    OdpovědětVymazat
  3. A například v USA jsou přímo na jmelí existenčně závislé tři druhy motýlů!

    To jsem nevěděl.
    Díky za tuto informaci -. je pro mne důležitá, neboť jsem 2026 vyhlásil rokem MOTÝLA.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Pár nákupů a radostí

 Tento týden jsem byla několikrát ve městě, když je hezky, jezdíme hodně s Julčou ven. Nejenom na nákupy, ale třeba i u nás na vsi na procházky, chodíme se koukat na zvířátka a tak. Včera jsem měla domluvený sraz s bývalou spolužačkou Andrejkou. Respektive měla tedy přijet ona, kupovala jsem si od ní oblečky pro malou. Domluvené jsme byly už několikrát, ale vždycky do toho něco přišlo, tak mi nakonec napsala, že mi ty věci doveze.  Už jsem si od ní koupila i jídelní židličku, pěnový kobereček a věci do postýlky, takže mám jistotu, že to bude vždycky v pořádku. Měla pro mě velkou tašku oblečení, většina věcí je nenošených, některé úplně nové, šlo vidět, že je to vyprané a v pořádku, a za všechno chtěla sedm stovek. Dobrá cena, mám toho opravdu hodně, a hlavně to jsou letní oblečky, co mi teď Julinka vynosí.  Tak jsme si včera udělaly s Julinkou módní přehlídku. Teď má období, kdy se začíná lehce vztekat, naštěstí to nejsou žádné dlouhé epizody. Ale je fakt, že jsem ji včer...

Letní nálada je tu

 Včerejší dusný den skončil večerní bouřkou a deštěm, a tentokrát bylo hromobití jak má být. Ale dneska už je zase teplo, ráno to vypadalo na chladný den, dokonce bylo zamračeno, ale nakonec se krásně vyčasilo.  Hodně teď chodíme ven, což je fajn. Julince se ve sportovním kočárku moc líbí, co už se jí líbí méně, jsou ponožky a punčocháče. Zrovna dneska jsme ve městě ztratili jeden pár, to prostě nelze uhlídat, každou chvíli má ponožku dole a vesele ji žvýká.  A venku v přírodě ji zajímají kytičky, travička, hlína, nejradši by všechno ochutnala a musím hlídat, co si chce dát do pusy. Na polní cestě nám vyrostl tento zajímavý oblouk, asi plašič na ptáky, těžko říct, k čemu to může sloužit? No působilo to na mě až lehce děsivě, takový výtvor uprostřed ničeho.  Julča je pořád moc hodné miminko. Pláče jen někdy před usnutím, a když má velký hlad. Z jídla jí chutná všechno, zkoušela jsem jí dát i vařený, rozmixovaný špenát, do toho trošku rozdrceného bramboru. A někdy jíme...