Přeskočit na hlavní obsah

Vánoce a jmelí

 Když se řekne jmelí, většina z nás si vybaví Vánoce. Věčně zelený symbol je prostě neodmyslitelně spjat právě s tímto obdobím. Ale musím říct, že já jmelí na svátky doma nemám, a z dětství si pamatuji, že máma ráda kupovala do obarvené, které si pak různě věšela a dávala do váziček - no, nevím, přijde mi to jako strašný kýč. 

Jako dítě si pamatuji, že když jsme někde projížděli autem, ráda jsem koukala z okna na stromy, a tam právě často rostlo v kulovitých trsech jmelí. Hrozně mě to fascinovalo, připomínalo mi to nějaká hnízda, představovala jsem si, že tam žijí nějací tvorové. Tak tomu sice není, přesto je jmelí rozhodně zajímavou rostlinou. 

Řadí se mezi poloparazitické druhy. Což je takové moc hezké slovo - poloviční parazit. Konkrétně u nás se vyskytuje jen jeden jediný druh, a to jmelí bílé. Najdeme jej na území celé republiky, vhodnými hostiteli jsou například borovice, topoly, lípy nebo jabloně. Jmelí se napojí na dřevní část cévních svazků oné hostitelské rostliny, a odčerpává mu vodu s rozpuštěnými minerály. 


Fotosyntézu si ale jmelí obstarává samo - proto ten název poloparazit. Ale pokud na stromě vyroste příliš mnoho jmelí, dojde k zahubení hostitelské rostliny. A svého druhu patří k nejrozšířenějším poloparazitům - čemuž pomáhají i ptáci. 

Například v roce 2020 došlo k doslova invazi jmelí, které šířili ve velkém ptáci, kteří prostě neměli jinou potravu. Plody jsou totiž lepkavé bobule, které mohou pod tlakem vody explodovat a vymrštit semena až do vzdálenosti dvaceti metrů! 

Po celém světě roste více než tisíc druhů jmelí, najdeme jej na všech kontinentech kromě Antarktidy. A i když se může zdát, že jde o pouhého "parazita," není tomu tak. Vědci zjistili, že přímo v trsech jmelí mohou hnízdit sýkorky, střízlíci či sýkorky. A například v USA jsou přímo na jmelí existenčně závislé tři druhy motýlů! 

A to zdaleka není vše. Velkou roli hraje v našich tradicích, a to nejen těch vánočních. Od pradávna symbolizuje štěstí, odvahu, zdraví a také plodnost. Pro Kelty bylo jmelí posvátnou rostlinou - věřili, že má božský původ, protože neroste na zemi. Sbírali jej při slavnostních obřadech, nejčastěji z dubů. Používali jej k léčení nemocí, ale i odhánění zlých duchů. Sběr jmelí byl velkým obřadem - nesmělo se dotknout země. 

Dokonce se vkládalo do kolébky novorozencům - aby dítko netrápily noční můry, nenechavé ruce či obávaná nemoc. Také bylo využíváno jako talisman proti kouzlům - zavěšovali jej nad vchodové dveře, aby udrželi neštěstí venku. 


A to klasické líbání pod jmelím je tradice pocházející z Anglie. Jmelí by mělo být v tomto případě darované a viset nad dveřmi. Polibek pak zajišťuje lásku a plodnost zamilované dvojici po celý rok. 

Ale krom pověr má jmelí také prokázané účinky, a to léčebné. Ale pozor - ve vzácných případech na něj můžeme být alergičtí! Bylinka jako taková snižuje krevní tlak, zpomaluje srdeční pulz, a je mimo jiné rychlým pomocníkem při motání hlavy. Ženám pomáhá při potížích s nepravidelnou menstruací či gynekologických zánětech. 

V některých zemích se již užívá jako doplňkový lék k léčbě rakoviny, či ke snížení nežádoucích účinků chemoterapie. 

Užívá se ve formě tinktury, kterou si s pomocí alkoholu zvládneme vyrobit i sami doma, není to nijak složité. Často se tvrdí, že je jmelí jedovaté - ale není tomu tak. Podle lékařů jsou bobule nebezpečné pouze minimálně, dokonce ani když dítě omylem spolkne pár kuliček, není to důvod k velké panice - mohou nastat třeba bolesti břicha, ale jinak nic hrozného. 

Já tedy nevím o tom, že bych někdy slyšela od někoho, že je jmelí jedovaté? Jasně, je tu pravidlo - nejíst žádné neznámé bobule - ale fakt si to nepamatuji, ani ze školy ne. Ale pokud může způsobit nějaké ty trávicí potíže, rozhodně u citlivějších jedinců může nastat problém. 



A další důležitá věc - nesmí se sbírat načerno. Na základě lesního zákona je jeho sběr zakázán - ačkoliv jde o parazita. Bez patřičného povolení hrozí pokuta až pět tisíc korun. Samozřejmě, sběr není jednoduchý, protože jmelí se často vyskytuje velmi vysoko. Lidé tedy často v honbě za větvičkami riskují zdraví. Někteří "vynálezci" mají ale speciální stupačky s kovovými hroty, které ale devastují kůru stromů. Opravdu zlaté české ručičky... 

Bohužel najít viníky není často moc reálné, pokud nejsou poblíž třeba fotopasti, nebo hajný a jeho pomocníci. Ono tedy vyjde lépe si to jmelí raději koupit, ale někdo to ukradené jmelí chce přeprodávat dál, a to je ten pověstný kolotoč. 

Každopádně, je to pro mě osobně krásná a svého druhu úchvatná cizopasná rostlina. Sice doma její větvičky na svátky nemám, ale to nevadí. Raději na něj budu koukat, jak se krásně rozrůstá ve větvích, ten pohled mi úplně stačí... A ještě zajímavost na závěr - jmelí vůbec nijak nevoní. 

A co Vy? Máte doma na Vánoce jmelí? Kupujete to barevné? Dodržujete tradici polibku pod jmelím s partnerem? Věšíte si jej rádi jako dekoraci, nebo do vázy? Věděli jste, že to je i bylinka s léčivými účinky? Napište mi do komentářů!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, užívejte předvánoční čas, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Když nad tím tak přemýšlím , asi jsem jmelí nikdy na stromě neviděla nebo mě to nedošlo ,že je to ono. Kupujeme doma každý rok , to přírodní , barevné ne . Taková obyčejná bylinka a kolik má využití . Zase jsem o něco chytřejší , díky :-) .

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Tak chřipka...

 ...už bohužel zavítala i do naší domácnosti. Zatím jsem nemocná jenom já, mám teplotu, bolí mě hrozně svaly a nejhorší jsou ty zažívací potíže, dost mě bolí břicho a žaludek. Paráda, tak ležím, už jsem měla Brufen a piju horké čaje. Jenom doufám, že to nechytne Julinka, že moje miminko malé nebude nemocné... Ozvu se až bude líp, Vaše Eliss ♥

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tl...