Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 407 Ta přede mnou

 Autor: J. P. Delaney

Žánr: Thriller, Mysteriózní, Psychologický 

Mé hodnocení: 70%

Obsah: Napište prosím seznam všeho, co považujete ke svému životu za nezbytné. 

Najít v Londýnské prestižní čtvrti skvělé bydlení vyloženě za hubičku není jednoduchý úkol, a pro mnohé nedosažitelný sen. Ale zvláštní dům na Folgate Street nestojí měsíčně i s náklady za energie tolik, ale není zase jednoduché se do něj dostat. Jedná se o mistrovské architektonické dílo - minimalistický design ze světlého kamene - jsou z něj zdi i podlaha, takže se na první pohled zdá, že stěny plavou ve vzduchu. 

A co je zarážející - všude je podivné prázdno. Židle, stůl, pohovka, to vše je velmi elegantní, ale chybí takové maličkosti, jako jsou vypínače, zásuvky, a hřejivé drobnůstky, jako třeba proutěné košíky, poličky, obrázky na zdech, které dělají z domu to místo, kde se cítíme skutečně doma. A pokud se zájemce rozhodne, že chce v domě bydlet, musí krom klasické smlouvy podepsat i speciální smluvní ujednání, podmínky, které jsou... Zvláštní a pro leckoho nesplnitelné. 

První překážkou je už to, že každého zájemce si speciálně prověří majitel nemovitosti, Edward Monkford pomocí dotazníku, který musí každý zájemce vyplnit. Jedná se o velice neobvyklé otázky, které s bydlením nemají vlastně nic moc společného, například: Které přívlastky nejlépe charakterizují váš poslední milostný vztah? 

Krom dotazníku je tu i celá řada podmínek, ke kterým se nájemník podepsáním smlouvy zavazuje. V domě se nesmí kouřit, používat tácky ani prostírání, dát si na pohovku polštářky, dekorativní předměty, dokonce ani nábytek nebo závěsy. Nežádoucí je přítomnost domácích mazlíčků a dětí. Tabu jsou i knihy nebo časopisy.

A také se nesmí povalovat na podlaze nepořádek - oblečení, všechny věci se musí uklízet. Navíc sem pravidelně dochází uklízečka, která všechna pochybení hlásí majiteli. A to není vše, dům obsahuje další moderní vymoženosti. Majitel dostane speciální náramek, pomocí nějž obsluhuje sprchu, fotosenzitivní skla v případě potřeby sama ztmavnou, a pokud má zájem, může vše ovládat i pomocí chytré aplikace v telefonu. 

Dalším zvláštností je ale to, že jednou měsíčně musí nájemník souhlasit s exkurzí studentů architektury, kteří si mohu dům prohlédnout důkladně i bez ohledu na nájemníkovo soukromí. Kdo by chtěl v takovém domě s extravagantními podmínkami vlastně bydlet? 

Emma se snaží vzpamatovat z traumatického přepadení a ve svém starém bytě v činžáku se už necítí bezpečně. Se svým přítelem Simonem hledá byt, který by jí pomohl se cítit zase dobře, a hlavně chráněná, takže třeba veranda nebo i požární schodiště u nového bytu nepřichází v úvahu. Až objeví byt na Folgate Street. Vyplní dotazník, a nečeká, že by mohla mít takové štěstí, ale když dostane o pár týdnů později email s pozvánkou k pohovoru, nemůže uvěřit svému štěstí. 

Edward na první pohled působí velmi okouzlujícím dojmem, Emma okamžitě vycítí jeho kouzlo osobnosti, a ačkoliv se nepředvede při pohovoru úplně v tom nejlepším světle, nakonec má tu čest opravdu podepsat smlouvu. Báječné, konečně má své vysněné místo! 

Jenže se brzy ukáže, že dům je opravdu jiný, a začne si se svými nájemníky pohrávat, a Emma cítí, že se začíná měnit... 

Jane je úplným opakem Emmy. Spíše introvertní, nerada je středem pozornosti, a právě teď se vzpamatovává ze smrti své holčičky Isabelle, která zemřela krátce před termínem porodu. Přitom celé těhotenství probíhalo normálně, lékaři netuší, co se mohlo vlastně stát... V práci už s Jane nepočítají, jelikož už si za ni našli za celou mateřskou dovolenou náhradu, a tak potřebuje úplně nový start. 

A ten spočívá v nové práci, a v novém bydlení, a šťastnou náhodou se dozví o bytě na Folgate Street. Finančně je to pro ni nejideálnější volba, Když se setká s tajemným majitelem a architektem Edwardem, okamžitě si umane, že toho chlapa chce do postele! Jenže co je vlastně Edward zač? A když se Jane setká se Simonem a dozví se víc o nešťastném osudu bývalé nájemnice Emmy, spustí se lavina pochybností. 

Co je vlastně zač ten podivný dům? A je jen další děsivá shoda okolností, že Emma a Jane si jsou vzhledově velmi podobné - ač povahově jsou úplné opaky? Jane se rozhodne dozvědět se víc o Edwardovi, jeho minulost rozhodně není tak jasná, jak by se mohlo na první pohled zdát, a Jane se začíná opravdu strachovat. Jakoby si dům žil svým vlastním životem a snažil se k obrazu svému změnit i své nájemníky... 

A nebo je to celé trochu jinak...? 


Hodnocení: Tento thriller jsem si odnesla z bazárku knih, mohli jste vidět i fotky v jednom z minulých článků. Původně jsem si myslela, že jsem od autora už nějakou knihu četla, ale po návštěvě databazeknih jsem zjistila, že nikoliv.

Anotace na přebalu byla poměrně strohá, zato nechyběly oslavné recenze, dokonce nechyběla ani od dalšího slavného autora krimi, Lee Childa. A tak jsem se plna očekávání pustila do čtení. 

Příběh není řazen do kapitol, ale střídají se tu v pasážích Emma a Jane, přičemž jejich osudy se začínají tak trochu prolínat. Setkávají se se stejnými lidmi, dějí se jim podobné věci, a také jejich osud ovlivňuje nejen dům, ale také další postava z knihy. Dost bizarní je i to, že obě hrdinky si jsou podobné fyzicky, a obě si prožily nějakou ztrátu. 

Pasáže, kde Jane popisuje, jak se jí zhroutil sen o mateřství, jsou opravdu emotivní, a Emma si taky užila své s přepadením a následným traumatem. Trauma je právě to, co obě ženy spojuje, a zdá se, že minimalistický dům jim má pomoci se s jejich ztrátou vyrovnat.

Ovšem lehce za polovinou knihy se ukazuje, že to není úplně všechno tak jasné, jak je čtenáři předkládáno, začnou se vytahovat kostlivci ze skříní, a také vypluje na povrch velké množství lží, což vlastně mění úplně všechno, a já jako čtenář jsem si nebyla už vůbec ničím jistá. 

Musím vyzdvihnout i to, že kniha je velice čtivá. To, jak si jsou Emma a Jane podobné, ale přece jen vlastně jiné, je fascinující, prožívají podobné věci, až z toho tak trochu mrazí, a pořád jsem čekala, co se vlastně stane? Kde je ta velká pointa a vyvrcholení příběhu? Autor totiž až moc poukazuje na jednu osobu, ale tak hrozně moc, vlastně od poloviny knihy to spěje k tomu, že to musí být TA osoba, až je vlastně jasné, že je to úhybný manévr! 

Tohle bylo tak hrozně moc vidět, opravdu jako pěst na oko. Ale jinak jak jsem psala výše, pořád je to přešlapování o tom, co se bude dít, ale přitom je to paradoxně velmi čtivá kniha. Hrozně mi sednul styl psaní, a prostě jsem musela číst, protože to pořád jakoby spělo k velkému odhalení, ano, nakonec tu bylo několik šokujících odhalení, hezky tu bylo vykresleno chorobné lhaní, ono musí být strašné, když se člověk přepne na to, že svým lžím vlastně věří, ale nevím, čekala jsem něco víc.

Konec byl překvapivý, ano, dozvíme se nakonec celou pravdu i to, jakou v tom sehrál roli zvláštní moderní, ač minimalistický dům, ale čekala jsem... Nějaké velké překvapení, ale vlastně se nic takového nestalo. Přitom děj měl spád, nechybělo napětí, ale celé to tak trochu vyšumělo. 

Dávám sedmdesát procent, mé dojmy z knihy jsou rozpačité, nebylo to špatné, ale kdyby byl ten konec trochu dotažený, bylo by mé hodnocení vyšší. Ale rozhodně nejde o nic, co by ve mně zanechalo nějaké extra pocity, průměrný thriller, na který pár dní po přečtení zapomenete. Takže knížka poputuje do knihobudky, a určitě se bude někomu líbit víc!

Ona i hodnocení na databáziknih jsou hodně rozporuplná, většinou tedy mezi pěti hvězdičkami a odpadem, záleží prostě na tom, jak se komu knížka trefí do noty. Mimochodem, podle knihy byl natočen i stejnojmenný seriál, na csfd.cz má dvaašedesát procent, což tedy není úplně zlé. 

A co Vy? Četli jste tuto knihu? Nebo nějakou jinou od tohoto autora? Máte rádi podobné typy knih? Podívali byste se rádi na seriál? Zaujala Vás recenze? Napište mi do komentářů!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný zbytek víkendu, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Četla jsem a líbilo se mi to natolik, že mám doma zatím všechny autorovy knížky. 🙂

    OdpovědětVymazat
  2. Díky za tip, určitě se poptám v knihovně 🙂

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Pár nákupů a radostí

 Tento týden jsem byla několikrát ve městě, když je hezky, jezdíme hodně s Julčou ven. Nejenom na nákupy, ale třeba i u nás na vsi na procházky, chodíme se koukat na zvířátka a tak. Včera jsem měla domluvený sraz s bývalou spolužačkou Andrejkou. Respektive měla tedy přijet ona, kupovala jsem si od ní oblečky pro malou. Domluvené jsme byly už několikrát, ale vždycky do toho něco přišlo, tak mi nakonec napsala, že mi ty věci doveze.  Už jsem si od ní koupila i jídelní židličku, pěnový kobereček a věci do postýlky, takže mám jistotu, že to bude vždycky v pořádku. Měla pro mě velkou tašku oblečení, většina věcí je nenošených, některé úplně nové, šlo vidět, že je to vyprané a v pořádku, a za všechno chtěla sedm stovek. Dobrá cena, mám toho opravdu hodně, a hlavně to jsou letní oblečky, co mi teď Julinka vynosí.  Tak jsme si včera udělaly s Julinkou módní přehlídku. Teď má období, kdy se začíná lehce vztekat, naštěstí to nejsou žádné dlouhé epizody. Ale je fakt, že jsem ji včer...

Procházky a výlety

 Nejen v dnešních extrémně teplých a horkých dnech vyrážíme s přítelem na procházky. Většinou chodíme alespoň na menší procházku či výlet. Máme to štěstí, že bydlíme na vesnici, hned za domem máme pole a les, a je tam opravdu krásně.  Z tohoto důvodu jsem ráda, že bydlím na vesnici, a ne ve městě. Tam bych si asi zvykala už těžko, jsem zvyklá na ten kus přírody kolem a čistý vzduch bez smogů a jiných zplodin. Na procházkách také často fotím, ať už přírodu, nebo momentky s pejskem. A dnes bych Vám chtěla ukázat pár svých fotografických výtvorů. Většina je z loňského roku, ale něco málo i z letoška. První dvě fotky pocházejí z pole, které máme přímo za naší bytovkou. Tam chodíme nejčastěji na procházky se psem, tady jsem si hrála už jako malá a pořád Pro mě to místo má stejnou atmosféru a mám s ním spjato plno hezkých vzpomínek.  Tuto třetí fotku s plošticemi, které hodují na pavoukovi, mám opravdu ráda. Vyfotila jsem to náhodou po cestě do obchodu, když mě cosi upoutalo na...