Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 407 Ta přede mnou

 Autor: J. P. Delaney

Žánr: Thriller, Mysteriózní, Psychologický 

Mé hodnocení: 70%

Obsah: Napište prosím seznam všeho, co považujete ke svému životu za nezbytné. 

Najít v Londýnské prestižní čtvrti skvělé bydlení vyloženě za hubičku není jednoduchý úkol, a pro mnohé nedosažitelný sen. Ale zvláštní dům na Folgate Street nestojí měsíčně i s náklady za energie tolik, ale není zase jednoduché se do něj dostat. Jedná se o mistrovské architektonické dílo - minimalistický design ze světlého kamene - jsou z něj zdi i podlaha, takže se na první pohled zdá, že stěny plavou ve vzduchu. 

A co je zarážející - všude je podivné prázdno. Židle, stůl, pohovka, to vše je velmi elegantní, ale chybí takové maličkosti, jako jsou vypínače, zásuvky, a hřejivé drobnůstky, jako třeba proutěné košíky, poličky, obrázky na zdech, které dělají z domu to místo, kde se cítíme skutečně doma. A pokud se zájemce rozhodne, že chce v domě bydlet, musí krom klasické smlouvy podepsat i speciální smluvní ujednání, podmínky, které jsou... Zvláštní a pro leckoho nesplnitelné. 

První překážkou je už to, že každého zájemce si speciálně prověří majitel nemovitosti, Edward Monkford pomocí dotazníku, který musí každý zájemce vyplnit. Jedná se o velice neobvyklé otázky, které s bydlením nemají vlastně nic moc společného, například: Které přívlastky nejlépe charakterizují váš poslední milostný vztah? 

Krom dotazníku je tu i celá řada podmínek, ke kterým se nájemník podepsáním smlouvy zavazuje. V domě se nesmí kouřit, používat tácky ani prostírání, dát si na pohovku polštářky, dekorativní předměty, dokonce ani nábytek nebo závěsy. Nežádoucí je přítomnost domácích mazlíčků a dětí. Tabu jsou i knihy nebo časopisy.

A také se nesmí povalovat na podlaze nepořádek - oblečení, všechny věci se musí uklízet. Navíc sem pravidelně dochází uklízečka, která všechna pochybení hlásí majiteli. A to není vše, dům obsahuje další moderní vymoženosti. Majitel dostane speciální náramek, pomocí nějž obsluhuje sprchu, fotosenzitivní skla v případě potřeby sama ztmavnou, a pokud má zájem, může vše ovládat i pomocí chytré aplikace v telefonu. 

Dalším zvláštností je ale to, že jednou měsíčně musí nájemník souhlasit s exkurzí studentů architektury, kteří si mohu dům prohlédnout důkladně i bez ohledu na nájemníkovo soukromí. Kdo by chtěl v takovém domě s extravagantními podmínkami vlastně bydlet? 

Emma se snaží vzpamatovat z traumatického přepadení a ve svém starém bytě v činžáku se už necítí bezpečně. Se svým přítelem Simonem hledá byt, který by jí pomohl se cítit zase dobře, a hlavně chráněná, takže třeba veranda nebo i požární schodiště u nového bytu nepřichází v úvahu. Až objeví byt na Folgate Street. Vyplní dotazník, a nečeká, že by mohla mít takové štěstí, ale když dostane o pár týdnů později email s pozvánkou k pohovoru, nemůže uvěřit svému štěstí. 

Edward na první pohled působí velmi okouzlujícím dojmem, Emma okamžitě vycítí jeho kouzlo osobnosti, a ačkoliv se nepředvede při pohovoru úplně v tom nejlepším světle, nakonec má tu čest opravdu podepsat smlouvu. Báječné, konečně má své vysněné místo! 

Jenže se brzy ukáže, že dům je opravdu jiný, a začne si se svými nájemníky pohrávat, a Emma cítí, že se začíná měnit... 

Jane je úplným opakem Emmy. Spíše introvertní, nerada je středem pozornosti, a právě teď se vzpamatovává ze smrti své holčičky Isabelle, která zemřela krátce před termínem porodu. Přitom celé těhotenství probíhalo normálně, lékaři netuší, co se mohlo vlastně stát... V práci už s Jane nepočítají, jelikož už si za ni našli za celou mateřskou dovolenou náhradu, a tak potřebuje úplně nový start. 

A ten spočívá v nové práci, a v novém bydlení, a šťastnou náhodou se dozví o bytě na Folgate Street. Finančně je to pro ni nejideálnější volba, Když se setká s tajemným majitelem a architektem Edwardem, okamžitě si umane, že toho chlapa chce do postele! Jenže co je vlastně Edward zač? A když se Jane setká se Simonem a dozví se víc o nešťastném osudu bývalé nájemnice Emmy, spustí se lavina pochybností. 

Co je vlastně zač ten podivný dům? A je jen další děsivá shoda okolností, že Emma a Jane si jsou vzhledově velmi podobné - ač povahově jsou úplné opaky? Jane se rozhodne dozvědět se víc o Edwardovi, jeho minulost rozhodně není tak jasná, jak by se mohlo na první pohled zdát, a Jane se začíná opravdu strachovat. Jakoby si dům žil svým vlastním životem a snažil se k obrazu svému změnit i své nájemníky... 

A nebo je to celé trochu jinak...? 


Hodnocení: Tento thriller jsem si odnesla z bazárku knih, mohli jste vidět i fotky v jednom z minulých článků. Původně jsem si myslela, že jsem od autora už nějakou knihu četla, ale po návštěvě databazeknih jsem zjistila, že nikoliv.

Anotace na přebalu byla poměrně strohá, zato nechyběly oslavné recenze, dokonce nechyběla ani od dalšího slavného autora krimi, Lee Childa. A tak jsem se plna očekávání pustila do čtení. 

Příběh není řazen do kapitol, ale střídají se tu v pasážích Emma a Jane, přičemž jejich osudy se začínají tak trochu prolínat. Setkávají se se stejnými lidmi, dějí se jim podobné věci, a také jejich osud ovlivňuje nejen dům, ale také další postava z knihy. Dost bizarní je i to, že obě hrdinky si jsou podobné fyzicky, a obě si prožily nějakou ztrátu. 

Pasáže, kde Jane popisuje, jak se jí zhroutil sen o mateřství, jsou opravdu emotivní, a Emma si taky užila své s přepadením a následným traumatem. Trauma je právě to, co obě ženy spojuje, a zdá se, že minimalistický dům jim má pomoci se s jejich ztrátou vyrovnat.

Ovšem lehce za polovinou knihy se ukazuje, že to není úplně všechno tak jasné, jak je čtenáři předkládáno, začnou se vytahovat kostlivci ze skříní, a také vypluje na povrch velké množství lží, což vlastně mění úplně všechno, a já jako čtenář jsem si nebyla už vůbec ničím jistá. 

Musím vyzdvihnout i to, že kniha je velice čtivá. To, jak si jsou Emma a Jane podobné, ale přece jen vlastně jiné, je fascinující, prožívají podobné věci, až z toho tak trochu mrazí, a pořád jsem čekala, co se vlastně stane? Kde je ta velká pointa a vyvrcholení příběhu? Autor totiž až moc poukazuje na jednu osobu, ale tak hrozně moc, vlastně od poloviny knihy to spěje k tomu, že to musí být TA osoba, až je vlastně jasné, že je to úhybný manévr! 

Tohle bylo tak hrozně moc vidět, opravdu jako pěst na oko. Ale jinak jak jsem psala výše, pořád je to přešlapování o tom, co se bude dít, ale přitom je to paradoxně velmi čtivá kniha. Hrozně mi sednul styl psaní, a prostě jsem musela číst, protože to pořád jakoby spělo k velkému odhalení, ano, nakonec tu bylo několik šokujících odhalení, hezky tu bylo vykresleno chorobné lhaní, ono musí být strašné, když se člověk přepne na to, že svým lžím vlastně věří, ale nevím, čekala jsem něco víc.

Konec byl překvapivý, ano, dozvíme se nakonec celou pravdu i to, jakou v tom sehrál roli zvláštní moderní, ač minimalistický dům, ale čekala jsem... Nějaké velké překvapení, ale vlastně se nic takového nestalo. Přitom děj měl spád, nechybělo napětí, ale celé to tak trochu vyšumělo. 

Dávám sedmdesát procent, mé dojmy z knihy jsou rozpačité, nebylo to špatné, ale kdyby byl ten konec trochu dotažený, bylo by mé hodnocení vyšší. Ale rozhodně nejde o nic, co by ve mně zanechalo nějaké extra pocity, průměrný thriller, na který pár dní po přečtení zapomenete. Takže knížka poputuje do knihobudky, a určitě se bude někomu líbit víc!

Ona i hodnocení na databáziknih jsou hodně rozporuplná, většinou tedy mezi pěti hvězdičkami a odpadem, záleží prostě na tom, jak se komu knížka trefí do noty. Mimochodem, podle knihy byl natočen i stejnojmenný seriál, na csfd.cz má dvaašedesát procent, což tedy není úplně zlé. 

A co Vy? Četli jste tuto knihu? Nebo nějakou jinou od tohoto autora? Máte rádi podobné typy knih? Podívali byste se rádi na seriál? Zaujala Vás recenze? Napište mi do komentářů!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný zbytek víkendu, Vaše Eliss ♥

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tl...

Tak chřipka...

 ...už bohužel zavítala i do naší domácnosti. Zatím jsem nemocná jenom já, mám teplotu, bolí mě hrozně svaly a nejhorší jsou ty zažívací potíže, dost mě bolí břicho a žaludek. Paráda, tak ležím, už jsem měla Brufen a piju horké čaje. Jenom doufám, že to nechytne Julinka, že moje miminko malé nebude nemocné... Ozvu se až bude líp, Vaše Eliss ♥