Přeskočit na hlavní obsah

Konec ledna

 Leden už se chýlí ke konci, ale venku to teď působí, jako by byl minimálně březen. Sníh je definitivně pryč, svítí sluníčko, a dokonce už se objevily i sněženky. Dny mi utíkají jako blázen, nestíhám ani pořádně sledovat, jestli je úterý, nebo pátek. Minulý týden jsem si udělala radost a koupila jsem si nové brýle, původně jsem to měla naplánované tak, že si nechám ty stejné dioptrie, ale paní v optice mi přeměřila zrak a na levé oko mi o trošku přidala. 

Měla jsem původně obavy, protože když mi před dvěma lety doktorka posledně měřila zrak na nové brýle, tak mi ho změřila špatně a já si musela nechat sklo na vlastní náklady vyměnit. Tak jsem měla strach, že to bude zase špatné a že mi nové brýle nesednou.

V pondělí byly konečně hotové, když jsem si je v optice zkoušela tak jsem cítila na levém oku tlak. Úplně mě to praštilo do očí, jak to bylo najednou o tolik silnější. Na levém oku mám skoro sedm dioptrií, na tom pravém pět, zvedla mi to o maličko, ale bylo to znát. 

Dva dny mě to levé oko hrozně bolelo, dost to táhlo, v pondělí mě navíc dost bolela i hlava, musela jsem brýle i na chvíli sundat, ale dneska už je čtvrtek, a naštěstí si to sedlo. Oči mi neujíždějí, nic mě nebolí, jsem hrozně ráda, že je to v pořádku. Fakt jsem hůř viděla, ale jak si na to mozek zvykl, vůbec jsem to nevnímala. 



Když jsem si vyzvedávala nové brýle, stihla jsem i rychlé cappuccino v kavárně. Přítel je teď doma, takže pohlídal Julinku, ale včera jsem s ní byla ve městě i s kočárkem. Mělo pršet, naštěstí se předpověď nenaplnila, takže nám to pěkně vyšlo. 



Toto lehátko je opravdu fajn, protože se dá polohovat, Julinka tedy není v sedu, je fajn i na ty příkrmy. Julinka si na přesnídávky už zvyká, už je dáváme po menších dávkách dvakrát denně, zatím tedy těch pár lžiček vždycky sní, i když něco vyplivne, poprská všechno, co má v dosahu, ale jo, jde vidět, že si na nové chutě zvyká. 




V úterý jdeme na další kontrolu k doktorovi, na druhé očkování proti meningokokovi, to první Julinka snášela v pohodě, jen byla víc spavá, tak doufám, že i to druhé bude v pořádku. Půl hodiny před očkováním mám dát Paralen čípek, preventivně proti horečce, tak pevně věřím, že zabere i tentokrát a budeme bez teplot. 


A ještě se musím zeptat u doktorky, jak je to s náušnicemi, jestli se dírky nastřelují v ordinaci, nebo musíme jinam, Julinka dostala jedny od babičky, tak bych ráda, aby je nosila. Já v dětství taky náušnice měla, a až pak v dospělosti jsem se rozhodla, že je nosit nechci. Ale to bylo i z toho důvodu, že mi často hnisaly dírky, jen tak nějaké náušnice mi nesedly.

Tak uvidíme. 

Pěkné počasí nejspíš dlouho nevydrží, někde zase psali, že přijde ještě mráz, což je normální, bude přeci únor, a to ještě není ani zdaleka jasní měsíc. Ale už se těším, až se oteplí, a budeme moct chodit na delší procházky, a hlavně nebudu muset Julinku vozit ve fusaku a navlékat do několika vrstev oblečení, protože to je opravdu neštěstí. 

Přeji Vám všem pěkný začátek února, ať se Vám všechno vydaří, děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Chvilku trvá, než si na nové dioptrie zvykneš. Pak už to bude dobré. 🙂
    Hezký večer.

    OdpovědětVymazat
  2. S náušničkami od babičky bude určitě fešanda :) . Taky jsem je nosila od mala a nosím dodnes .

    OdpovědětVymazat
  3. To je dobře, že si oči zvykly a už nebolí. Já také cítím, že hůř vidím a potřebovala bych dioptrie zvýšit, ale v létě mi pan doktor řekl, že nechce dělat velké rozdíly mezi levým a pravým okem, tak uvidíme... Ať očkování dopadne stejně dobře jako minule :)

    OdpovědětVymazat
  4. pět měsíců? to utíká :) doufám, že očko bude zase v pořádku a malá to zvládne hezky :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Pár nákupů a radostí

 Tento týden jsem byla několikrát ve městě, když je hezky, jezdíme hodně s Julčou ven. Nejenom na nákupy, ale třeba i u nás na vsi na procházky, chodíme se koukat na zvířátka a tak. Včera jsem měla domluvený sraz s bývalou spolužačkou Andrejkou. Respektive měla tedy přijet ona, kupovala jsem si od ní oblečky pro malou. Domluvené jsme byly už několikrát, ale vždycky do toho něco přišlo, tak mi nakonec napsala, že mi ty věci doveze.  Už jsem si od ní koupila i jídelní židličku, pěnový kobereček a věci do postýlky, takže mám jistotu, že to bude vždycky v pořádku. Měla pro mě velkou tašku oblečení, většina věcí je nenošených, některé úplně nové, šlo vidět, že je to vyprané a v pořádku, a za všechno chtěla sedm stovek. Dobrá cena, mám toho opravdu hodně, a hlavně to jsou letní oblečky, co mi teď Julinka vynosí.  Tak jsme si včera udělaly s Julinkou módní přehlídku. Teď má období, kdy se začíná lehce vztekat, naštěstí to nejsou žádné dlouhé epizody. Ale je fakt, že jsem ji včer...

Procházky a výlety

 Nejen v dnešních extrémně teplých a horkých dnech vyrážíme s přítelem na procházky. Většinou chodíme alespoň na menší procházku či výlet. Máme to štěstí, že bydlíme na vesnici, hned za domem máme pole a les, a je tam opravdu krásně.  Z tohoto důvodu jsem ráda, že bydlím na vesnici, a ne ve městě. Tam bych si asi zvykala už těžko, jsem zvyklá na ten kus přírody kolem a čistý vzduch bez smogů a jiných zplodin. Na procházkách také často fotím, ať už přírodu, nebo momentky s pejskem. A dnes bych Vám chtěla ukázat pár svých fotografických výtvorů. Většina je z loňského roku, ale něco málo i z letoška. První dvě fotky pocházejí z pole, které máme přímo za naší bytovkou. Tam chodíme nejčastěji na procházky se psem, tady jsem si hrála už jako malá a pořád Pro mě to místo má stejnou atmosféru a mám s ním spjato plno hezkých vzpomínek.  Tuto třetí fotku s plošticemi, které hodují na pavoukovi, mám opravdu ráda. Vyfotila jsem to náhodou po cestě do obchodu, když mě cosi upoutalo na...