Přeskočit na hlavní obsah

Konec ledna

 Leden už se chýlí ke konci, ale venku to teď působí, jako by byl minimálně březen. Sníh je definitivně pryč, svítí sluníčko, a dokonce už se objevily i sněženky. Dny mi utíkají jako blázen, nestíhám ani pořádně sledovat, jestli je úterý, nebo pátek. Minulý týden jsem si udělala radost a koupila jsem si nové brýle, původně jsem to měla naplánované tak, že si nechám ty stejné dioptrie, ale paní v optice mi přeměřila zrak a na levé oko mi o trošku přidala. 

Měla jsem původně obavy, protože když mi před dvěma lety doktorka posledně měřila zrak na nové brýle, tak mi ho změřila špatně a já si musela nechat sklo na vlastní náklady vyměnit. Tak jsem měla strach, že to bude zase špatné a že mi nové brýle nesednou.

V pondělí byly konečně hotové, když jsem si je v optice zkoušela tak jsem cítila na levém oku tlak. Úplně mě to praštilo do očí, jak to bylo najednou o tolik silnější. Na levém oku mám skoro sedm dioptrií, na tom pravém pět, zvedla mi to o maličko, ale bylo to znát. 

Dva dny mě to levé oko hrozně bolelo, dost to táhlo, v pondělí mě navíc dost bolela i hlava, musela jsem brýle i na chvíli sundat, ale dneska už je čtvrtek, a naštěstí si to sedlo. Oči mi neujíždějí, nic mě nebolí, jsem hrozně ráda, že je to v pořádku. Fakt jsem hůř viděla, ale jak si na to mozek zvykl, vůbec jsem to nevnímala. 



Když jsem si vyzvedávala nové brýle, stihla jsem i rychlé cappuccino v kavárně. Přítel je teď doma, takže pohlídal Julinku, ale včera jsem s ní byla ve městě i s kočárkem. Mělo pršet, naštěstí se předpověď nenaplnila, takže nám to pěkně vyšlo. 



Toto lehátko je opravdu fajn, protože se dá polohovat, Julinka tedy není v sedu, je fajn i na ty příkrmy. Julinka si na přesnídávky už zvyká, už je dáváme po menších dávkách dvakrát denně, zatím tedy těch pár lžiček vždycky sní, i když něco vyplivne, poprská všechno, co má v dosahu, ale jo, jde vidět, že si na nové chutě zvyká. 




V úterý jdeme na další kontrolu k doktorovi, na druhé očkování proti meningokokovi, to první Julinka snášela v pohodě, jen byla víc spavá, tak doufám, že i to druhé bude v pořádku. Půl hodiny před očkováním mám dát Paralen čípek, preventivně proti horečce, tak pevně věřím, že zabere i tentokrát a budeme bez teplot. 


A ještě se musím zeptat u doktorky, jak je to s náušnicemi, jestli se dírky nastřelují v ordinaci, nebo musíme jinam, Julinka dostala jedny od babičky, tak bych ráda, aby je nosila. Já v dětství taky náušnice měla, a až pak v dospělosti jsem se rozhodla, že je nosit nechci. Ale to bylo i z toho důvodu, že mi často hnisaly dírky, jen tak nějaké náušnice mi nesedly.

Tak uvidíme. 

Pěkné počasí nejspíš dlouho nevydrží, někde zase psali, že přijde ještě mráz, což je normální, bude přeci únor, a to ještě není ani zdaleka jasní měsíc. Ale už se těším, až se oteplí, a budeme moct chodit na delší procházky, a hlavně nebudu muset Julinku vozit ve fusaku a navlékat do několika vrstev oblečení, protože to je opravdu neštěstí. 

Přeji Vám všem pěkný začátek února, ať se Vám všechno vydaří, děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Chvilku trvá, než si na nové dioptrie zvykneš. Pak už to bude dobré. 🙂
    Hezký večer.

    OdpovědětVymazat
  2. S náušničkami od babičky bude určitě fešanda :) . Taky jsem je nosila od mala a nosím dodnes .

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tl...

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu....