Domov je tam, kde jsou psí chlupy!

Každý, kdo má doma pejska, mi dá určitě za pravdu, že tvrzení "pes je nejlepší přítel člověka," je do puntíku pravdivé. Není na světě věrnějšího a upřímnějšího přátelství, než je to psí. Pejsek vás nikdy nezradí kvůli penězům nebo majetkům. Pes neřeší, jak vypadáte, kolik vyděláváte peněz, jaké máte vzdělání.

Pro pejska není důležitějšího člověka než jeho páníček, případně celá rodinná "smečka," na kterou je zvyklý. Podle posledních statistik se odhaduje, že na celém světě se chová více než 470 milionů psů. A rok od roku jejich počet stoupá. V roce 2012 bylo v Česku nejvíce psů na obyvatele ze všech zemí Evropy. Spolu s kočkami.

Ještě než jsem šla do první třídy, rodiče si pořídili nového psa. Předtím jsme měli německou dogu, ale tu si vůbec nepamatuji. Náš druhý rodinný pes byl rasy bernský salašnický, a jmenoval se Ben. Musím říct, že to byl nejhodnější pes, jakého jsem poznala. Jenom ten jeho pohled prozrazoval, jaký je to dobrák. Ale i přesto musím přiznat, že k pejskům jsem měla dlouho neutrální vztah.

Ba co víc, často jsem se jich bála. Když jsem třeba na ulici viděla nějakého toulavého psa, třebas i toho malého, tak jsem z něj měla přímo panický strach. Nikdy mě žádný nekousl, ale pohled na opuštěné, toulavé zvíře, kolem kterého nebyl nikdo v dohledu, byl opravdu nepříjemný.

Můj vztah ke psům se změnil, až když jsem začala bydlet s přítel. Přítel zdědil po rodičích, kteří zemřeli, křížence trpasličího pinče a srnčího ratlíka Žofku. Žofka má velice specifickou povahu, dává si velký pozor na lidi. 

Trvá jí nějaký čas, než si na nového člověka ve svém okolí zvykne a přijme jej za svého kamaráda. Zpočátku to opravdu bylo tak, že jsme se navzájem moc nemusely. Nebyla jsem zvyklá na to, žít se psem pod jednou střechou. A já byla zase pro Žofku cizí osoba, která se jí zničehonic objevila v životě. V té době ještě také dost smutnila po svých prvních pánech, které znala od štěňátka.

Kdykoliv jsem přišla domů, štěkala na mě, zlobně vrčela, a nakonec se klidila z mého dosahu. Nenechala se ode mě ani pohladit, ale kolečko salámu nebo nějaký dobrý pamlsek na úplatu si ode mě vždycky vzala.

Nakonec se to vyřešilo tím, že přítel musel odjet za prací do Prahy, a já zůstala doma na Žofku sama. A zvykly jsme si na sebe. Teprve to, když jsem zůstala se psem sama doma, mi umožnilo ho lépe pochopit a poznat, jaký vlastně je.

Každý majitel, který svého pejska miluje, vám řekne, že ten jeho je nejúžasnější na světě. A Žofka je pro mě také ten nejlepší psí kamarád, jakého jsem si mohla přát. Ano, má složitou povahu, nemá ráda cizí lidi, štěká na malé děti, proto ji mám pro jistotu vždy na vodítku. Už je stará na to, abych se pokoušela měnit její povahu. Není to nezvládnutelný pes, nikdy nikomu neublížila. Štěká, ale nekouše. 

Přidávám pár fotek mojí milované Žofinky. Letos bude mít dvanáct let, je to už tedy psí babička, ale jsem přesvědčená, že pěkných pár let spolu ještě strávíme. Jediné omezení, které ji potkalo, tak už nevyjde schody prvního patra našeho činžáku. 

Takže ji do schodů nosíme. Dvakrát zkusila neuváženě jít do schodů sama, ale uklouzla jí tlapka a skutálela se ze schodů. Od té doby má strach, takže ji nahoru vyneseme. Ale jinak je to strašně živý pejsek. Každé ráno nám do postele nosí svou oblíbenou hračku - v poslední době je to plyšák Huggy. Já vím, že některým lidem to může vadit, ale Žofka s námi spí v posteli. 

Pravidelně ji koupeme psím šamponem, dáváme přípravky proti blechám, a pokud přijdeme z procházky a je zablácená, tak ji vykoupu nebo utřu. Špinavý pejsek do bytu nepatří! 

Žofka mi ale velmi pomáhá i psychicky. Když jsem nemocná, nebo smutná, tak se mnou vydrží ležet celý den. Takový společník do nepohody je opravdu balzám pro duši. A musím říct, že když byla Žofka minulý rok nemocná, měla zánět v zubu, tak jsem z toho byla hotová. Dokonce jsem se málem na veterině rozbrečela, když jsem viděla, jak jí není dobře, chuděra měla napuchlou půlku obličeje. 

Žofku beru jako plnohodnotného životního parťáka. Můžu jí říct cokoliv, a ona mě neodsoudí. Psi sice nerozumí psí řeči, ale já mám pocit, že často rozumí úplně všemu. Hlavně je i velmi bystrá, reaguje na podněty a známá slova. Minule jsem se opravdu nasmála. V týdnu se sprchujeme, ale v neděli se vždycky neložíme do vany. Jako poslední se koupe Žofka.

A přítel si napustil vanu tuším ve středu, protože měl jet pracovně do Brna, takže si chtěl ještě poležet ve vaně. Byla jsem v koupelně s ním, vždycky si spolu povídáme. Dostala jsem žízeň, takže otevřu dveře do koupelny, a za dveřmi Žofka. Seděla tam, a čekala, až se půjde koupat. Se smíchem jsem ji poslala do obýváku s tím, že dnes přeci není neděle, a tak se koupat nebude. Bylo to opravdu milé!

Žofinka je naše zlatíčko, uznávám, že ji možná trochu rozmazlujeme, ale co se dá dělat? Síle psího pohledu se nedá odolat!

Myslím si, že každý pes je odrazem svého majitele. Pes nám naše chování vrátí. "I tak oddané zvíře, jakým je pes, představuje nezřídka problém, byť za to vesměs může jeho majitel." Tato citace jednoho odborníka na psí chování myslím mluví za vše.

A zcela nepochopitelné a neakceptovatelné je pro mě to, jak někdo může pejsky týrat. Fascinovalo mě prohlášení jedné mé spolužačky, podle které je to, že je pes venku přivázaný na řetězu, v pořádku. Já nevím, názory některých lidí nepochopím. Je v pořádku, že má pes boudu, kotec, ano, ale proč řetěz? 

Myslím, že každý pes se dá vychovat, ale chce to čas a péči ze strany majitele. Procházky, výcvik, trénink, to vše je časově náročné. Proto by si měl každý velice pečlivě promyslet, zda si psa vůbec pořídí. Když vidím fotky z útulků, kde pejsci už roky čekají na člověka, kterému budou moci předat svou lásku, je mi fakt do pláče.

Já jsem moc ráda, že Žofku máme. Nechci ani myslet na to, že jednoho dne tu s námi nebude, protože i jen myšlenky na to mi vhání slzy do očí. Ale říkám si, že na nás bude jednou v tom psím nebíčku čekat! Ještě k nadpisu článku - domov je pro mě opravdu místem, kde jsou psí chlupy.

A co Vy? Máte také doma nebo na zahradě pejska? Je pro Vás pejsek nepostradatelným společníkem? Máte nějaké oblíbené psí plemeno? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥