Knižní recenze 294 Kluk mého srdce

 Autor: Huntley Fitzpatrick

Žánr: Dívčí román, Pro mládež, Romantický

Mé hodnocení: 65%

Obsah: Devatenáctiletá Alice Garrettová teď zrovna nezažívá to nejúžasnější období svého života. Místo toho, aby si užívala radostí mladí, má na krku celou domácnost, včetně péče o pět mladších sourozenců. Alicin táta skončil po vážné nehodě na jednotce intenzivní péče, kde se pomalu dává dohromady a začíná s rehabilitacemi. A protože paní Garrettová tráví většinu času v nemocnici, veškeré starosti zůstaly na Alici, jakožto na nejstarším sourozenci.

A do toho ještě pracuje v nemocnici jako sestřička a doufá, že se jednoho dne dostane na vyšší zdravotní, což je její velký sen. Ale bohužel díky vzniklým okolnostem nereálný. Alice musí řešit i finanční problémy, jelikož tátova léčba je pekelně drahá, rodinné železářství nevydělává tolik co dřív.

Takže to poslední, co teď potřebuje, jsou pletky s nějakým klukem!

Tim Mason je pravý opak Alice. I přesto, že mu je teprve sedmnáct, má toho za sebou více, než kdejaký čtyřicátník. Nedávno podstoupil protialkoholní léčení a stále dochází na terapie, nedodělal si ani střední školu, a stálou práci taky zatím nemá. Poslední kapkou pro něj je, když jej otec vyhodí z domu a dá mu ultimátum, že buď se do konce roku stane lepším člověkem a začne se chovat jako chlap, jinak má utrum od kapesného a příspěvků na pojištění.

Jelikož se Tim kamarádí s Jasem Garrettem - jedním z Aliciných bratrů - dostane od něj nabídku využívat malý dům nad garáží, který zatím nikdo nevyužívá. Tedy, tak trochu si na něj myslela právě Alice, aby měla konečně svůj klid. 

A proto není zrovna štěstím bez sebe, že bude mít právě tohoto problémového kluka přímo nad hlavou. Tim Mason je pro ni něco jako semtex na nožičkách - doslova a do písmene chodící výbušnina.

Jenže jak už to tak bývá, někdy nemůžeme svou volbu příliš ovlivnit, hlavně tedy, když se o slovo přihlásí láska. Jenže Alice je tak trochu ledová královna, nerada své city otvírá ostatním, takže ti dva si k sobě hledají cestu jen velmi pomalu.

Konečně se podaří Timovi dosáhnout svého a Alice svolí se schůzkou v restauraci, když se idylka boří. O slovo se totiž nečekaně přihlásí Timova temná minulost, problém, který nečekaně vypluje na povrch.

Podaří se oběma mladým lidem najít k sobě cestu, i přes fůru problémů, které jim osud staví do cesty? Nebo mají psáno ve hvězdách, že každý půjde svou vlastní cestou?

Román nejen pro mládež o lásce, životě, zklamání, i o rozhodnutí, zda vše zkusit ještě jednou riskovat.

Hodnocení: Ač je mi kategorie knih pro mládež, potažmo dívčí romány, už věkově dost vzdálená, přesto ráda občas zabrousím v knihovně do regálu s knihami pro mladší ročníky. V létě jsem jich pát četla, nejvíce jsem si oblíbila nakladatelství CooBoo. 

Když jsem knihu začínala číst, počítala jsem s tím, že to bude oddechovka. Tu jsem sice dostala, přesto se mi líbilo i začlenění témat, která jsou už dospělácká, přesto mohou potkat úplně každého, bez ohledu na věk.

Příběh je vyprávěn z pohledu Alice a Tima, jejich linky se střídají v jednotlivých kapitolách. Trochu mi trvalo, než jsem se zorientovala v rozvětvené rodině Aliciných sourozenců. A musím říci, že mě hodně zarazila jedna věc. Já vím, že je to literární fikce, ale připadalo mi krapet nereálné, že se devatenáctiletá dívka stará o všechny sourozence, matka v podstatě nefunguje, občas se o děti postará, ale to jen opravdu sporadicky, ale jinak tráví čas u manžela v nemocnici.

Nevím, no, je mi jasné, že v Americe mají výchovu poněkud volnější, ale moc mi to tam nesedělo. A i ten aspekt toho, že rodina nestíhá platit účty, prodělává jim rodinný podnik, a přitom Alice nakupuje plné tašky zmrzlin a podobných nesmyslných sladkostí... Tohle mi přišlo krapet mimo.

Příběh samotný je celkem prostý, až tedy na ten Timův hřích z minulosti, tato linka byla v knize osvěžující, celé to trochu víc zkomplikovala, takže za mě fajn. Při čtení jsem měla pocit, že jsem se zase tak trochu přenesla do svých náctiletých let, a bylo moc fajn si zavzpomínat, jaké byly ty doby krásně bezstarostné!

Hodnotím pětašedesáti procenty. Je to fajn oddechovka pro mladší ročníky (ale i pro ty krapet starší!), přesto nepůjdu s hodnocením výš. Měla jsem při čtení hrozně dobrý pocit, atmosfericky to bylo fajn. Nejedná se o žádné intelektuální počtení, upřímně, po pár dnech už asi ani nebudu vědět, o čem to celé vlastně bylo, ale nevadí.

Doporučuji všem, kteří si chtějí přečíst něco odpočinkového s kapkou romantiky a humoru, protože tohle je opravdu ideální.

A co Vy? Máte rádi podobně laděné knihy? Nebo nesnášíte romantiku? Přečtete si někdy i knihy pro mladší ročníky? Zaujala Vás recenze? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥