Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 273 Ticho nemá ozvěnu

 Autor: Zdeněk Hanka

Žánr: Thriller, Krimi, Pro mládež

Mé hodnocení: 50%

Obsah: Čistota ducha začíná čistotou těla. 

Jill Blairová má těsně před maturitou, a řeší docela důležité životní dilema.

Miluje hudbu, hraje na klavír a amatérsky zpívá, a neumí si představit, že by se chtěla v životě živit něčím jiným. Hudba je její život.

Bohužel s ní tento názor tak úplně nesdílejí rodiče. Jsou rádi, že Jill má tak pěkného koníčka, ale nv žádném případě nechtějí ani slyšet to, že by se jejich dcera vydala na hudební dráhu.

Má přeci dobré známky, tak proč by z ní nemohla být doktorka, nebo právnička? Hlavu na to přeci má, a hudební povolání bývají přeci jen dost nejistá, a případná sláva je vrtkavá. Jill má pocit, že jí nikdo nerozumí. Spolužáci, rodiče, dokonce ani školní psycholog, se kterým se bavila o své volbě vysoké školy, protože hudba je přeci umění, a i studium v tomto oboru má svou cenu!

Dívka začne trávit i přes otcův nesouhlas volné chvíle s kapelou mladých chlapců, kteří jsou začínající umělci. Berry, Teddy a Sean, ti k sobě hledali někoho, kdo jim jejich hudební podkres parádně doplní o hru na klávesy. I přes drobné rozkoly to chce Jill s partou vyzkoušet.

A chce svérázným způsobem překvapit rodiče, proto si podá přihlášku na školu, která vypadá přesně podle jejích představ. "Kreativní budoucnost, hudební, výtvarné... Ideální podmínky pro studium... Strava i ubytování jsou pro studenty zajištěny zcela zdarma..."

Není ale trochu zvláštní, že Jill nikde namůže najít název celé školní organizace? Leč letecké obrázky vypadají lákavě - všechno bohatě ozářené sluncem, malá kaplička, ukázka ručně dělaných výrobků ze dřeva...

Jill odešle přiloženou přihlášku, a je příjemně překvapena, když přijde brzká odpověď.

Muž jménem George poděkuje dívce za zájem o studium, a požaduje její údaje ke Skypu. Mohou si o škole a eventuálním přijetí ke studiu pohovořit tam, případně se domluvit na osobním setkání, kde zjistí, zda je Jill opravdu vhodný uchazeč!

Jenže dívka nemá tušení, jakou lavinu událostí zdánlivě nevinnou korespondencí způsobí, a co všechno se octne v sázce...



Hodnocení: Ticho nemá ozvěnu jsem si odnesla domů ze své pondělní návštěvy knihovny. Sama bych si ji asi nevybrala, a nejspíše bych si jí ani nevšimla, ale zrovna knihovnici zastupovala jedna moje dobrá známá, Kája. 

Dala jsem se s Kájou do řeči, poptala se mě na to, co teď zrovna čtu, já se trochu zahanbeně přiznala, že jsem díky práci moc nestíhala, ale na nemocenské se mi podařilo knižní resty dohnat, no a pak mi doporučila právě tuto knihu.

Prý ji zrovna dnes vrátila paní Novotná, a ta si ji pochvalovala, jen prý je to hodně drsné čtení, a jak se tak dívala na seznam knížek, co mám ještě doma, prý je to přesně pro mě! Má se totiž jednat o opravdu dobrý thriller, kde jsou i brutální scény, a paní Novotná knížku málem nedočetla.

Jen musím knížku vrátit do konce týdne, protože je vypůjčená z městské knihovny. Takže mi Kája doporučila, abych Ticho nemá ozvěnu začala číst nejlépe hned, jak přijdu domů.

Fajn. Odložila jsem rozečtenou drsnou severskou krimi a pustila se do čtení. Ale bohužel jsem nedostala drsný thriller, ani průměrnou detektivku, ani young-adult thriller, nýbrž něco, co bych nazvala začínajícím pokusem o vytvoření detektivky ze zajímavého prostředí.

Ze začátku mi přišlo zajímavé, že děj je vyprávěn z pohledu dvou dívek. Jill a Beáty, obě se nacházejí v úplně jiném prostředí, je tu tedy jasně patrný kontrast. Linka Jill mi přišla od začátku poměrně nudná. Stále se omílalo téma nesouhlasu rodičů s dívčinou volbou, otcova snaha snažit se Jill vnutit vzdělání, přičemž se oháněl slovy, že na vše je dnes potřeba papír...

Ne že by to nebyla tak úplně pravda, ale tady se jednalo o dost nešikovné moralizování, a vůbec to nepůsobilo přirozeně. Dialogy mezi postavami často šustily papírem, scházela mi přirozenost. 

Samotný příběh ale nebyl vymyšlen špatně. Velmi oceňuji to, že autor vytáhl závažné téma dnešní společnosti, a to je bezpečí na internetu. Pokud si píšeme s někým, koho neznáme, může to skýtat velké nebezpečí, i když na první pohled se může zdát, že o nic nejde. Já sama jsem byla třeba i ještě v šestnácti letech také při chování na internetu dost lehkomyslná, psala jsem si na Facebooku s lidmi, které jsem v životě neviděla. Dnes bych už nic podobného neudělala.

Knížce ale chyběla propracovanost. Více vypilovat dialogy, vykreslit větší psychologickou stránku, některé situace vymyslet trochu jinak, protože mě tu opravdu bila do očí velká spousta logických chyb. Některé situace mi nedávaly smysl a přišlo mi to halabala naplácané na jednu hromadu.

Velká škoda. Knize dávám padesát procent, ale věřím, že si najde svůj okruh čtenářů. Doporučila bych ji mladším ročníkům, ony drastické scény nejsou nijak brutální, rozhodně zde necákají litry krve.

A co Vy? Máte nějakého kamaráda nebo známého, který Vám dává doporučení na knížky? Čtete rádi knížky od českých autorů? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥



Komentáře

  1. Dnes už neni takovy tlak na to, aby deti, mají linnadani slinns technickou skolu... Ještě muj znsmycz gymplu vystudoval pri muzicirovani horko tezko kybernetiku, rodicove, splnil jsem vase prani, diplom dal do futralu s venoval se mmuzice....Kdyby mu umoznili rovnou studovat muziku, bylo by to jednodušší

    OdpovědětVymazat
  2. To by bylo asi čtení pro jednu moji vnučku.Píšu si,za chvíli budou Vánoce a ona chce hlavně knížky.Já dostávám doporučení a nebo si rovnou knihu půjčím od mé sestry a nebo neteře.To jsou velké čtenářky a knihy si pořád i kupují.Já jinak dávám přednost už knihovně.
    Eli,měj se hezky

    OdpovědětVymazat
  3. Knížky si většinou vybírám sama v knihovně nebo dám na tipy blogerek a paní knihovnice. Občas to samozřejmě nevyjde, ale většinou jsem spokojená. Díky blogům jsem poznala hodně nových spisovatelů, především těch českých. Měj se hezky, přeji pěkný víkend 😊

    OdpovědětVymazat
  4. Já se pídím všude možně, v antikvariátech, v knižních novinkách na internetu, v knihkupectvích, tu a tam si něco půjčím od kamarádů...

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Další špatná zkušenost

 Už více než devět let uplynulo od chvíle, kdy jsem poprvé navštívila psychiatra. Tehdy moje problémy s jídlem nakonec vyústily v poruchu příjmu potravy, konkrétně v anorexii. Dlouho jsem si nebyla schopná připustit, že mám nějaký problém, bylo opravdu těžké se "dokopat" k návštěvě odborníka.  Paní doktorka byla na můj vkus poněkud zvláštní, byla málomluvná, a působila na mě až strnulým dojmem. O problémech se mnou nemluvila, jen kývala, občas něco prohodila, a jediné, s čím jsem odcházela z ordinace obohacená, byly recepty na antidepresiva. Dostala jsem hned dvoje léky, jedny na spaní, a přes den jsem měla brát půlku Citalopramu.  Léky na spaní jsem hned za dva dny vysadila, jelikož mi po nich bylo příšerně. Ale Citalopram mi přišel v pohodě. Neřešil tedy problém toho nechutenství, ale měla jsem dojem, že se cítím líp. Ovšem bylo to jen zdání. Prvním problémem bylo to, že léky způsobovaly nechutenství. Bylo to paradoxně ještě horší, žaludek jsem měla jako na vodě, a za c...

Pár nákupů a radostí

 Tento týden jsem byla několikrát ve městě, když je hezky, jezdíme hodně s Julčou ven. Nejenom na nákupy, ale třeba i u nás na vsi na procházky, chodíme se koukat na zvířátka a tak. Včera jsem měla domluvený sraz s bývalou spolužačkou Andrejkou. Respektive měla tedy přijet ona, kupovala jsem si od ní oblečky pro malou. Domluvené jsme byly už několikrát, ale vždycky do toho něco přišlo, tak mi nakonec napsala, že mi ty věci doveze.  Už jsem si od ní koupila i jídelní židličku, pěnový kobereček a věci do postýlky, takže mám jistotu, že to bude vždycky v pořádku. Měla pro mě velkou tašku oblečení, většina věcí je nenošených, některé úplně nové, šlo vidět, že je to vyprané a v pořádku, a za všechno chtěla sedm stovek. Dobrá cena, mám toho opravdu hodně, a hlavně to jsou letní oblečky, co mi teď Julinka vynosí.  Tak jsme si včera udělaly s Julinkou módní přehlídku. Teď má období, kdy se začíná lehce vztekat, naštěstí to nejsou žádné dlouhé epizody. Ale je fakt, že jsem ji včer...