Knižní recenze 239 Z pohledu jezevčíka

 Autor: Frauke Scheunemennová

Žánr: Humoristický, Satira, Romantický

Mé hodnocení: 50%

Obsah: Herkules je malý jezevčík, který právě nezažívá nejlepší období svého života.

Přitom ještě brzy ráno byl na panském sídle vážené a bohaté rodiny Escherbachů. Ale najedou je všechno jinak, pejsek si ani nestačil uvědomit co se děje, a skončil za mřížemi v psím útulku, kde je smrad, špína, a navíc dva velice nepřátelští boxeři, se kterými Herkules sdílí svůj nový příbytek.

Ale tato situace naštěstí nemá dlouhého trvání. Herkula totiž zachrání jeho nová panička, Carolin, která voní po létu a jahodách, bydlí ve velkém domě a hned za domem se nachází velký park, kde se pejsek může vydovádět. 

Život psíka je prostě krásný - tedy nebýt hlučného a panovačného Carolinina přítele Thomase, který nemá Herkula vůbec v oblibě a dokonce pejska několikrát ošklivě nakopne. Kromě toho se ani ke Carolin nechová hezky.

Herkules tedy vymyslí spolu se svým zvířecím kamarádem, kocourem Felixem, plán, jak se Thomase jednou provždy zbavit. Plán chytrých zvířecích mozků sice vyjde, ale Thomas se od Carolin odstěhuje, ale ta vůbec není šťastná, jak si Herkules představoval.

Místo toho neustále pláče, poslouchá příšernou hlasitou hudbu a popíjí nevábně vonící tekutinu, nejčastěji přímo z lahve. A když ji jednou odveze sanitka v bezvědomí do nemocnice, jezevčík si uvědomí, že je potřeba vymyslet jiný plán.

Carolin potřebuje nového chlapa!

A právě toho chce Herkules spolu s Felixem hledat. Jenže jak najít toho pravého, když má o ideálním muži úplně jiné představy, než jeho panička?

Hodnocení: Tuto knížku jsem si vypůjčila v knihovně na základě pěkné obálky s povedenou ilustrací jezevčíka, zajímavé anotace a také toho, že je vyprávěna z pohledu psa. Takové Psí poslání je úžasná kniha, a já jako milovník pejsků si o nich vždycky ráda něco hezkého přečtu.

Bohužel v tomto případě moje očekávání tak úplně nevyšlo.

Ze začátku mě četba moc bavila, ale postupem času začal příběh sklouzávat až do absurdit. Ono není asi jednoduché napsat příběh z psího pohledu a náhledu na svět, ale tady to pro mě bylo až moc naivní. Styl vyprávění byl místy zvláštní, nelíbilo se mi užití podivných skladeb vět (to je ale asi spíše chyba překladatele),  ale jako zkušeného čtenáře mě to hodně bilo do očí.

Na druhou stranu musím ocenit pěkné vykreslení povahy jezevčíka, protože v tomto případě se jedná o správného rošťáka. Některé jeho kousky mě docela bavily. Ale zase tu byly i nerealistické psí situace (jezevčík sám zvedne telefon, přivolá tak pomoc, dostane se nepozorovaně do hotelového pokoje,) no a místy to moc neladilo.

Romantická linka funguje docela dobře, ale tak nějak se nepříjemně táhne a na konci jsem už moc nevěděla, co si o tom celém mám myslet. 

Je to škoda, protože ze začátku měl příběh našlápnuto zajímavě, ale pak už mi připadalo, že si autorka nevěděla moc rady a snažila se co nejvíce zaplnit stránky knihy, a to i za cenu toho, že napíše v podstatě nekvalitní brak.

Musím říci že zase o úplný brak se nejedná, z mého pohledu tomu ale hodně chybělo. Ale zase se mi knížka četla celkem rychle, protože jsem u čtení nemusela moc přemýšlet a dokázala jsem vnímat děj i při zapnuté televizi, což mi běžně dělá problém a raději se zavřu s knihou do ložnice, kde mám úplný klid.

Tuto knížku o roztomilém jezevčíkovi bych doporučila jako super oddechovku. Pokud máte za sebou četbu krvavých detektivek a těžce stravitelných válečných románů, tak sáhněte po této knížce, protože se parádně zrelaxujete, ale už druhý den nejspíše nebudete vědět, cože jste to vlastně četli.

A co Vy? Četli jste tuto knížku? Znáte nějakou dobrou psí knížku? Četli jste Psí poslání? Jak se Vám líbilo? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥