Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 239 Z pohledu jezevčíka

 Autor: Frauke Scheunemennová

Žánr: Humoristický, Satira, Romantický

Mé hodnocení: 50%

Obsah: Herkules je malý jezevčík, který právě nezažívá nejlepší období svého života.

Přitom ještě brzy ráno byl na panském sídle vážené a bohaté rodiny Escherbachů. Ale najedou je všechno jinak, pejsek si ani nestačil uvědomit co se děje, a skončil za mřížemi v psím útulku, kde je smrad, špína, a navíc dva velice nepřátelští boxeři, se kterými Herkules sdílí svůj nový příbytek.

Ale tato situace naštěstí nemá dlouhého trvání. Herkula totiž zachrání jeho nová panička, Carolin, která voní po létu a jahodách, bydlí ve velkém domě a hned za domem se nachází velký park, kde se pejsek může vydovádět. 

Život psíka je prostě krásný - tedy nebýt hlučného a panovačného Carolinina přítele Thomase, který nemá Herkula vůbec v oblibě a dokonce pejska několikrát ošklivě nakopne. Kromě toho se ani ke Carolin nechová hezky.

Herkules tedy vymyslí spolu se svým zvířecím kamarádem, kocourem Felixem, plán, jak se Thomase jednou provždy zbavit. Plán chytrých zvířecích mozků sice vyjde, ale Thomas se od Carolin odstěhuje, ale ta vůbec není šťastná, jak si Herkules představoval.

Místo toho neustále pláče, poslouchá příšernou hlasitou hudbu a popíjí nevábně vonící tekutinu, nejčastěji přímo z lahve. A když ji jednou odveze sanitka v bezvědomí do nemocnice, jezevčík si uvědomí, že je potřeba vymyslet jiný plán.

Carolin potřebuje nového chlapa!

A právě toho chce Herkules spolu s Felixem hledat. Jenže jak najít toho pravého, když má o ideálním muži úplně jiné představy, než jeho panička?



Hodnocení: Tuto knížku jsem si vypůjčila v knihovně na základě pěkné obálky s povedenou ilustrací jezevčíka, zajímavé anotace a také toho, že je vyprávěna z pohledu psa. Takové Psí poslání je úžasná kniha, a já jako milovník pejsků si o nich vždycky ráda něco hezkého přečtu.

Bohužel v tomto případě moje očekávání tak úplně nevyšlo.

Ze začátku mě četba moc bavila, ale postupem času začal příběh sklouzávat až do absurdit. Ono není asi jednoduché napsat příběh z psího pohledu a náhledu na svět, ale tady to pro mě bylo až moc naivní. Styl vyprávění byl místy zvláštní, nelíbilo se mi užití podivných skladeb vět (to je ale asi spíše chyba překladatele),  ale jako zkušeného čtenáře mě to hodně bilo do očí.

Na druhou stranu musím ocenit pěkné vykreslení povahy jezevčíka, protože v tomto případě se jedná o správného rošťáka. Některé jeho kousky mě docela bavily. Ale zase tu byly i nerealistické psí situace (jezevčík sám zvedne telefon, přivolá tak pomoc, dostane se nepozorovaně do hotelového pokoje,) no a místy to moc neladilo.

Romantická linka funguje docela dobře, ale tak nějak se nepříjemně táhne a na konci jsem už moc nevěděla, co si o tom celém mám myslet. 

Je to škoda, protože ze začátku měl příběh našlápnuto zajímavě, ale pak už mi připadalo, že si autorka nevěděla moc rady a snažila se co nejvíce zaplnit stránky knihy, a to i za cenu toho, že napíše v podstatě nekvalitní brak.

Musím říci že zase o úplný brak se nejedná, z mého pohledu tomu ale hodně chybělo. Ale zase se mi knížka četla celkem rychle, protože jsem u čtení nemusela moc přemýšlet a dokázala jsem vnímat děj i při zapnuté televizi, což mi běžně dělá problém a raději se zavřu s knihou do ložnice, kde mám úplný klid.

Tuto knížku o roztomilém jezevčíkovi bych doporučila jako super oddechovku. Pokud máte za sebou četbu krvavých detektivek a těžce stravitelných válečných románů, tak sáhněte po této knížce, protože se parádně zrelaxujete, ale už druhý den nejspíše nebudete vědět, cože jste to vlastně četli.

A co Vy? Četli jste tuto knížku? Znáte nějakou dobrou psí knížku? Četli jste Psí poslání? Jak se Vám líbilo? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Asi bych po této knize nesáhla, možná by mohla být jen jako povídka o psím životě a scény o nepřirozených dovednostech jezevčika vypuštěny.

    OdpovědětVymazat
  2. Podle anotace by mě kniha nalákala, ale podle tvého hodnocení se obávám, že bych byla zklamaná :/

    OdpovědětVymazat
  3. Máme v knihovně dětskou knížku Já Baryk od Františka Nepila a u toho se zasměje i dospělý...Přeji Ti krásné a pohodové dny.

    OdpovědětVymazat
  4. Do psů se kopat nemá.
    Ale tento styl příběhů já nemusím.

    OdpovědětVymazat
  5. Asi by mě knížka nebavila.Jsem také milovnice psů,ale těch,které si mohu pohladit.
    Eli,díky i tak za seznámení.
    Měj se hezky

    OdpovědětVymazat
  6. Tyhle knížky znám, ale nečetla jsem je, takže děkuji za recenzi. 🙂
    Psí poslání jsem četla a moc se mi kniha líbila - mám doma zatím všechno, co u nás od Camerona vyšlo.

    OdpovědětVymazat
  7. Hihi, tak knihu jsem nečetla, ale znám kamarádku, která je milovník jezevčíků. Skvělý nápad na dárek! :-)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Rok se čtyřkou na konci

 Loňský Silvestr a oslavy nového roku u nás doma proběhly tradičně. Udělala jsem hromadu chlebíčků a jednohubek. Původně jsem myslela, že budeme s přítelem sami, ale nakonec přišla neohlášeně na návštěvu moje máma - ještě že bylo těch chlebíčků tolik! Na stole nechyběly ani tyčinky a brambůrky, prostě klasika. Chvíli jsme poseděli a povídali si o všem možném. Ač neohlášená návštěva, byla jsem moc ráda, že máma přišla. Původně jsme měli v plánu ještě procházku, ale tak nějak se nám po těch chlebíčcích nikam nechtělo. Tak jsem ještě nachystala další občerstvení, dosypala do misek brambůrky, a koukali jsme na televizi.  Vloni jsem také po letech dodržela pověru o praní prádla a nevynášení věcí z bytu - což se tedy týkalo odpadků. Mylně jsem se domnívala, že to platí jak na Silvestra, tak na Nový rok, ale na internetu jsem našla různé výklady. Ale nevadí, tak jsem si vyprala až dneska, a ten koš také nebyl ještě úplně plný. Tradičně si každý první den nového roku vaříme čočku s vajíčkem. N