Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 237 Skála

 Autor: Peter May

Žánr: Thriller, Krimi, Mysteriózní 

Mé hodnocení: 60%

Obsah: Skotský ostrov Lewis je sice krásné, ale také drsné odlehlé místo téměř bez stromů, pokryté suchými vřesovišti a bičované prudkými větry. Topí se tam rašelinou a mluví gaelsky. Snad jen strach místních obyvatel z Boha je silnější než starost o živobytí.

Pod zástěrkou víry a ctění Boha však přežívají silné pohanské tradice starodávná touha po krvi a pomstě. 

Na ostrov přijíždí policejní inspektor Fin Macleod, který se má podílet na vyšetřování vraždy, spáchané podle stejného scénáře jako v jeho rodném Edinburghu. Fin prožil na ostrově dětství, ale návrat pro něj není v mnohém snadný. Vrací se do míst, která dobře zná, kde si hrával jako dítě, ale vzpomínky jsou v mnohém hořkosladké. 

Setkává se se starými známými, ale většina ho nevítá s otevřenou náručí. A zvláště jeho pomoc nevítá ani policejní oddělení v čele s inspektorem Smithem, který se na Fina dívá s velkou nedůvěrou. Sám Fin si s sebou na ostrov nese traumatický zážitek, před pár týdny mu totiž při tragické nehodě zemřel malý syn.

Zvláště bolestné je shledání s bývalou láskou Marsaiili a spolužákem Artairem, kteří se již před delší dobou vzali. Vztahy mezi Finem a jeho dvěma přáteli jsou více než napjaté, a postupně v sérii Finových vzpomínek na dětství odhalíme, proč tomu tak je.

Mrtvým mužem je totiž také jeden z Finových spolužáků, přezdívaný Angel. Navzdory své přezdívce byl Angel krutý snad ke všem na ostrově, nenajde se snad ani jediný člověk, který by ho měl rád a zdá se, že chuť zabít ho měl snad každý. Klíč k tajemství by se totiž mohl ukrývat za dveřmi, které jsou dávno zavřené, a otevřít je může mít fatální následky nejen pro Fina, ale i pro jeho blízké.

Některé věci se totiž člověku vybaví až ve chvíli, kdy už může být pozdě. 

Skála je román odehrávající se v kulisách nápadně připomínající temné viktoriánské romány z devatenáctého století. Thriller temný a děsivý jako bouřlivé skotské moře za zimní noci...


Hodnocení: Skálu jsem si půjčila v knihovně minulý měsíc, nicméně kvůli většímu pracovnímu vytížení v poslední době jsem se k ní dostala až nyní (poslední dobou toho mám fakt moc), a musím říci, že moje pocity z knížky jsou rozpolcené.

Čekala jsem temný a napínavý thriller, místo toho se mi dostalo psychologického dramatu o vztazích, kde je i ta detektivní linka docela upozaděna a neklade se na ni takový důraz, jaký jsem čekala. Ze začátku mi trvalo, než jsem si zvykla na trochu jiný styl vyprávění, protože se hodně vracíme do Finovy minulosti, do dob jeho dětství a dospívání, a tohle mě upřímně po chvíli začalo docela štvát.

Ale i tak je kniha poměrně čtivá, ale bohužel někde za půlkou mě přestala bavit. Přišlo mi to už hrozně natahované a měla jsem pocit, že to vlastně nikam nespěje. Atmosféra, která byla ze začátku pracně budovaná, se začínala rozpadat a celé to začínalo přestávat držet pohromadě. Navíc bohužel to bylo plno zbytečných pasáží, které jsem měla chuť přeskákat.

Co mi ale přišlo zajímavé, bylo seznámení se skotskou tradicí - lovení guga, což má být velice chutný pták z rodu terejů, kteří se vyskytují právě na nebezpečné skále An Sgeir. Tato tradice tu byla poměrně rozsáhle popsána, a lov ptáků není rozhodně jednoduchý a je jen pro tvrdé chlapy. Tato část se mi líbila, s chutí jsem se začetla a autor mě na chvíli opravdu dokázal přenést na chladnou a nebezpečnou skálu a zuřivé ptáky, kteří se zoufale snaží uchránit svá mláďata před pochoutky chtivými lidmi.

Jinak ale bohužel, jak jsem už zmínila, celá kniha se mi strašně táhla, a já se už nemohla dočkat, až to dočtu (upřímně, mě pak už ani pořádně nezajímalo, kdo to udělal), a mám z četby opravdu smíšené pocity. Závěrečné odhalení pachatele jsem nečekala, ale bylo to docela zklamání, jelikož mi přišel motiv takový nedotažený a vlastně ani nedávající moc smysl. Škoda, protože kniha měla místy dobře našlápnuto, ale mám z ní tak trochu hořkosladký pocit. 

I přesto jsem se rozhodla dát autorovi ještě šanci a mám doma dvě volná pokračování knihy - Muž z ostrova a Šachové figurky, takže jsem zvědavá, zda se budu bavit více než u Skály. Brak to rozhodně není, ale podle mého názoru knížce něco hodně chybělo.

A co Vy? Četli jste něco od Petera Maye? Máte rádi knihy odehrávající se na odlehlých ostrovech? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Já jsem četla všechny tři knihy s Finem, které zmiňuješ a které se odehrávají se na ostrově Lewis a narozdíl od tebe se mi líbily. Ale souhlasím, že to není ani thiller ani klasická detektivka. Pak jsem četla ještě knihu Ochráním tě, která je taky z prostředí ostrova Lewis, která měla trochu divný konec. A před pár dny jsem dočetla Mayovu další knihu - Ostrov Entry, recenzi mám na blogu, tak můžeš kouknout. Ještě jsem od Maye četla detektivku čínského prostředí Pán ohně, ale ta mne tolik nezaujala.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky jsem přečetl všechny tři. A líbilo se mi to také.
      Jeho styl psaní mi docela sedí.

      Vymazat
  2. Skálu jsem nečetla,ale Muž z otrova jo i Šachové figurky a líbily se mi obě knihy a při další návštěvě knihovny se určitě podívám i po Skále i když tě moc nezaujala.Mně jeho styl psaní vyhovuje.
    Měj hezkou neděli.

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj,
    já jsem taky přečetla celou trilogii a jsem s ní moc spokojená. Dokonce jsem ji kupovala jako dárek pro kamarádku...
    Měj se krásně,
    Hanka z ciculka.cz

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js