Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 230 Zpupnost

 Autor: Adriana Krnáčová

Žánr: Thriller, Detektivní, Román

Mé hodnocení: 20%

Obsah: Když jsou v pražské Kolbence nalezena dvě ohořelá těla, všichni se domnívají, že půjde o rutinní případ - zcela jistě šlo totiž o bezdomovce, kterých se v oblasti vyskytuje požehnaně. Případu se ujímá Klára Jordánová, která není z takového úkolu zrovna nadšená.

Vyšetřovat smrt dvou bezdomovců, to není žádné terno, spíše práce pro začátečníky, kterým Klára už dávno není.

Jenže brzy se ukáže, že něco na případu pěkně smrdí. Mrtví byli před smrtí, soudě dle četných zlomenin, mučeni, jejich smrt tedy rozhodně není náhodná, a další znaky zjištěné z pitvy ukazují, že to rozhodně nebyli bezdomovci, ale mladí, řádně živení lidé, kteří nesjpíš spadali do nějaké vyšší vrstvy společnosti. Paralelně s tímto případem dojde k podivné autonehodě pražského primátora Aleše Kratochvíla, po které leží ve vážném stavu v nemocnici v kómatu.

Mohla být snad primátorova nehoda pokusem o vraždu? Kratochvíl totiž není mezi svými politickými spolupracovníky zrovna oblíbený už jen proto, že si dal za cíl vymýtit z pražských úřadů korupci a dbá na striktní dodržování pravidel, což se pochopitelně nesetkává s velkou radostí.

Mladý policista Gabriel, pracující v utajení a využívající jako své krytí tvorbu marketingových dotazníků, se dostává na stopu podivné koupě pražských pozemků, ve které jde o mnohem více než o vhodně umístěné parcely. Díky svým kontaktům u vysoce postavených policejních špiček se mu daří rozplétat až mafiánský příběh, ve kterém hrají hlavní roli i nalezená ohořelá těla!

 Postupně čím dál více pronikáme do hlubin politického marasmu, kde jsou úplatky, podvody a zpronevěry na denním pořádku, a jediný primátor, byť zdravotně indisponován, je nejkřišťálovější ze všech, a snaží se všechno zlo a křivdy vymýtit jednou provždy.

Podaří se mu to, nebo se stane obětí mnohem úkladnějšího komplotu, kde je pokus o vraždu jen nevinnou hrou? Na pozadí vyšetřování vraždy se totiž rozjíždí komplot komunálních politiků, kteří jsou těsně propojeni s vlivnými podnikateli, a kde si za tučný obnos můžeme podplatit i státního zástupce!


Hodnocení: Než začnu cokoliv hodnotit, chci se omluvit za asi nepříliš srozumitelně podanou anotaci, kterou jsem psala poněkud v jízlivém duchu. Kniha samotná byla pro mě natolik nepřehledná a... divná, že jsem to lépe popsat nedokázala.

Zpupnost jsem si půjčila u nás v knihovně, kde byla v regálu s novinkami. Zaujala mě obálka, název, a text pod názvem, který hlásal, že jde o thriller z prostředí komunální politiky. V kontextu se jménem autorky, o které jsem mlhavě tušila, že měla něco společného s politikou (ano, paní Krnáčová byla pražskou primátorkou, jaké překvapení, že i hlavní hrdina je primátor a má stejné iniciály jmen)!

Musím říci, že jsem čekala nějaké mafiánské politické praktiky, něco svižného, zajímavého. Ale bohužel, ze čtení jsem otrávená, během čtení jsem podrážděně frkala, chvílemi knihu s klením odkládala a nutila se do čtení. Mám takovou zásadu, že dočtu každou knihu, i když je to sebevětší brak, a toto tedy brak byl.

Předně, nesouvislý děj, vyprávěný snad od prostředka, kriminální zápletka slabá, navíc to celé nesedělo časově, autorka byla místy dějově mimo, postavy ploché a vyjadřující se jako přes kopírák, nebyla v nich žádná hloubka, nic, co by čtenáře upoutalo. Dialogy mezi postavami jsou nudné, některé nemají vůbec žádnou další souvislost s příštím dějem (státní zástupkyně si doma večer pustí seriál Hra o trůny, dá si skleničku vína, a u toho se jen tak mimochodem dozvíme, že si pouště flashku s utajenými dokumenty), nudné rozhovory mezi rodinnými příslušníky, které jsou jenom tlacháním, a celému příběhu scházel punc zajímavosti.

Celé mi to přišlo jako nesouvislý sled příhod, které jsou napatlané na sebe. Autorka asi třicetkrát v knize použila slovní spojení "příjemný hlas," což už mi za chvíli fakt lezlo krkem. Je znát, že Krnáčová žije v Praze, protože čtenáře během nudných dialogů provedla po hromadě pražských restaurací a kaváren, dozvíme se tedy, kde můžeme potkat vlivné lidi, kde je naopak vždycky prázdno, nebo kde si máme dát nejlepší oříškové latté, ale toto bych spíš očekávala od turistického průvodce.

Konec byl takový nijaký, čekala jsem třeba nějaké zevrubnější popisy toho, co se vlastně stalo těm dvěma ohořelým ubožákům, ale nic moc jsem se nedozvěděla, a koneckonců ani motiv jejich vraždy, jen že šlo o nějakou velkou finanční částku, ale více to rozvinuto nebylo. Bída, fakt, ze čtení jsem znechucená, tato knížka je prostě a jednoduše brak. Prosím, nečtěte ji, v zachování zdravého rozumu.

Můžu s čistým svědomím říci, že toto je jedna z nejhorších knih, jaké se mi kdy dostaly do ruky, a kdyby nebyla paní Krnáčová známou politickou osobností, troufnu si říci, že by její kniha nikdy na pulty knihkupectví nešla. Uf, budu se muset začíst do něčeho intelektuálního, protože toto, to byla opravdu síla. To, že je někdo v politice, z něj ještě nedělá dobrého autora politických "thrillerů"...

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný zářijový den, Vaše Eliss ♥

PS: Přikládám ještě rozhovor na DVTV s paní Krnáčovou, a můžete si tak nějak udělat představu o její osobě...



Komentáře

  1. Ani jako politička za moc nestála.

    OdpovědětVymazat
  2. Tahle kniha by pro mě taky nebyla.

    OdpovědětVymazat
  3. No tak to je dobrej brak.. Myslí si, že když je známá, tak bude i automaticky kvalitně psát.

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj Eliss,
    tak vím jistě, že tuto knihu ani zkoušet nebudu...
    Měj se krásně,
    Hanka z ciculka.cz

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Pár nákupů a radostí

 Tento týden jsem byla několikrát ve městě, když je hezky, jezdíme hodně s Julčou ven. Nejenom na nákupy, ale třeba i u nás na vsi na procházky, chodíme se koukat na zvířátka a tak. Včera jsem měla domluvený sraz s bývalou spolužačkou Andrejkou. Respektive měla tedy přijet ona, kupovala jsem si od ní oblečky pro malou. Domluvené jsme byly už několikrát, ale vždycky do toho něco přišlo, tak mi nakonec napsala, že mi ty věci doveze.  Už jsem si od ní koupila i jídelní židličku, pěnový kobereček a věci do postýlky, takže mám jistotu, že to bude vždycky v pořádku. Měla pro mě velkou tašku oblečení, většina věcí je nenošených, některé úplně nové, šlo vidět, že je to vyprané a v pořádku, a za všechno chtěla sedm stovek. Dobrá cena, mám toho opravdu hodně, a hlavně to jsou letní oblečky, co mi teď Julinka vynosí.  Tak jsme si včera udělaly s Julinkou módní přehlídku. Teď má období, kdy se začíná lehce vztekat, naštěstí to nejsou žádné dlouhé epizody. Ale je fakt, že jsem ji včer...

Procházky a výlety

 Nejen v dnešních extrémně teplých a horkých dnech vyrážíme s přítelem na procházky. Většinou chodíme alespoň na menší procházku či výlet. Máme to štěstí, že bydlíme na vesnici, hned za domem máme pole a les, a je tam opravdu krásně.  Z tohoto důvodu jsem ráda, že bydlím na vesnici, a ne ve městě. Tam bych si asi zvykala už těžko, jsem zvyklá na ten kus přírody kolem a čistý vzduch bez smogů a jiných zplodin. Na procházkách také často fotím, ať už přírodu, nebo momentky s pejskem. A dnes bych Vám chtěla ukázat pár svých fotografických výtvorů. Většina je z loňského roku, ale něco málo i z letoška. První dvě fotky pocházejí z pole, které máme přímo za naší bytovkou. Tam chodíme nejčastěji na procházky se psem, tady jsem si hrála už jako malá a pořád Pro mě to místo má stejnou atmosféru a mám s ním spjato plno hezkých vzpomínek.  Tuto třetí fotku s plošticemi, které hodují na pavoukovi, mám opravdu ráda. Vyfotila jsem to náhodou po cestě do obchodu, když mě cosi upoutalo na...