Přeskočit na hlavní obsah

Pozdrav a poděkování

 Úvodem tohoto článku chci nejprve moc a moc poděkovat za všechny ty pěkné komentáře a přání brzkého uzdravení, nedovedete si představit, jak velkou mi to udělalo radost.

Po telefonátu svojí obvodní doktorce jsem byla poslána na testy, protože bolest hlavy moc nepolevovala a horečka se mi držela pořád na vyšších stupních a nesrazil ji ani Acylpyrin, ani litry čaje. Musím říci, že mě překvapilo, kolik bylo u nás na odběrovém místě v nemocnici lidí, stála se tam fronta jako kdysi na banány. Žádanka byla vystavena pouze elektronicky, ale vše proběhlo bez komplikací, dorazila jsem na domluvený čas a už mě měli v systému.

Samotný test nebyl tak hrozný. Asi je to u každého individuální, někdo je míň a někdo víc citlivější, ale možná jsem měla štěstí na šetrného pána. Odběr z nosu opravdu nebyl tak strašný, ani jsem to skoro nepostřehla. Rozhodně se mi nikdo tou tyčinkou nešťoural až v mozku, jak se nás snaží přesvědčit konspirátoři.

A pak mi přišla esemeska s tím, že jsem pozitivní. Už jsem to tak trochu čekala. Musím ale říci, že mi nebylo tak hrozně, jak bych čekala. Možná jsem si posílila imunitu jezením všech těch vitamínů a doplňků stravy, které pravidelně užívám. Teď už je mi mnohem lépe, nemám už ani teplotu. Samozřejmě stále zůstávám v karanténě, i pejska jsem půjčila mámě, abych nechodila raději vůbec ven, nechci nikoho ohrozit. Už je to pár dní a já myslím, že nejhorší mám za sebou, horečku už nemám, neztratila jsem naštěstí čich ani chuť. 

Ale jsem pořád dost unavená, spím více než obvykle.

Jen ta bolest hlavy se občas připomene, ale už se opravdu cítím líp. A všechno zlé je pro něco dobré, snažím se to brát jako takovou nucenou dovolenou. Pěkně jsem si doma uklidila, umyla jsem zbytek oken a tak nějak vzala všechno z gruntu. Sice už mám z toho, jak jsem pořád doma ponorku, ale opravdu se snažím být zodpovědná a dokud v sobě ten virus mám, i když už mi nic není, raději nechci nic riskovat.

Nemůžu se dočkat, až to bude celé za mnou a budu se moct vrátit do práce. Jsem zvyklá pořád něco dělat a už se tam opravdu těším, na výrobu a balení sýrů. 

A ještě jednou musím moc poděkovat za tu smršť pěkných komentářů, dnes a zítra navštívím všechny kamarády a čtenáře. Udělali jste mi velkou radost a já z celého srdce děkuji. Přeji Vám všem hlavně hodně zdraví, a hlavně o to, abychom k sobě všichni byli navzájem ohleduplní.

Děkuji za přečtení a komentáře, Vaše (skoro)uzdravená Eliss ♥



Komentáře

  1. Eli, hlavně, že už se cítíš lépe, to je dobré znamení. Držím palce a neboj, práce není zajíc, ta neuteče ☺☺☺

    OdpovědětVymazat
  2. Ať se cítíš co nejdříve fit. 😊

    OdpovědětVymazat
  3. Moc jsem na Tebe myslela ❤️ jsem ráda, že to zvládáš dobře a dokážeš i uklízet.
    Jak říkáš, aspoň sis odpočinula, naklidila a teď se těšíš více do práce. Ať jsi brzy úplně fit! :)
    Leník

    OdpovědětVymazat
  4. Moc ráda slyším, že jsi měla lehký průběh a už je ti dobře :-) Teď už jen aby ti z toho zbyly nějaké pořádné protilátky! :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Jsem ráda, že už je ti líp. Taky jsem na tebe myslela. ❤ Věřím, že teď už to bude jen lepší. 🙂

    OdpovědětVymazat
  6. Hlavně, že ti je líp. Hlavně odpočívej at jsi brzy fit, zbytek věci doženeš pak. :)

    OdpovědětVymazat
  7. Eli,tak hlavně,že to máš za sebou a bude ti už lépe a lépe a také budeš mít na tři měsíce protilátky.My si ty tři měsíce užívali,mohli jsme se setkávat s rodinou bez obav.
    Když jsem šla já na testy,zavřela jsem oči a otevřela,až mi sestra řekla hotovo.Vůbec jsem nic necítila.
    Měj se moc hezky

    OdpovědětVymazat
  8. No tak to je super, že je lépe :) Ale moc teda neodpočíváš, když uklízíš a myješ okna :D

    OdpovědětVymazat
  9. Jsem ráda, že se cítíš lépe, přeju co nejrychlejší úplné uzdravení :)
    Jen teda musím dodat, já byla včera na antigenním testu - v jedné dírce pohodička, ale při druhé došlo na ono "šťourání v mozku" až mi vyhrkly slzy.

    OdpovědětVymazat
  10. hlavně že jsi neměla těžký průběh... ať je brzy nejlépe :)

    OdpovědětVymazat
  11. Hlavně, že už je ti lépe a že to nebylo tak strašné :).

    OdpovědětVymazat
  12. Výborné zprávy! Pokud po viru zbydou jen protilátky v těle a uklizený byt, je to ta nejlepší varianta :-).

    OdpovědětVymazat
  13. To je fajn, že už je ti líp. Ale s tím uklízením to nepřeháněj. Tělo se potřebuje zregenerovat. Takže místo hadru a smetáku doporučuji spíš knížku nebo film.

    OdpovědětVymazat
  14. Eliss, moc ti přeji, že máš mírný průběh, ale i tak - opatrně a odpočívat!
    Pa, Helena

    OdpovědětVymazat
  15. Dobře, že už je líp. Jen tak dál a větší kapky!

    OdpovědětVymazat
  16. to je dobře že jsi v pořádku mám v okolí pár lidí, kteří nedopadli moc dobře a byli mladí :( asi zaleží jaký typ člověk chytne a jak jsi na tom se zdravím. děkujem na napsaný članek

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec nouzového stavu?

 Včera proběhlo ve Sněmovně hlasování o pokračování nouzového stavu. Tentokrát ale premiér Andrej Babiš neměl od začátku vůbec jisté, že jeho návrh bude akceptován. Samotné jednání bylo dokonce přerušeno a premiér vyjednával s opozicí na případném kompromisu. K žádné dohodě ale nedošlo, a po zdlouhavých vyjádřeních politiků došlo k dalšímu neprodloužení nouzového stavu. Ten tedy v neděli večer skončí. Teoreticky by se tak měly otevřít obchody a služby. Do školy s velkou pravděpodobností děti nepůjdou, to už odmítl ministr školství. Děti půjdou do školy, až bude možné je několikrát týdně testovat. Nebo by se děti mohly rovnou testovat samy. Otázkou ovšem je, jestli nebudou děti u těchto domácích testů podvádět. V pondělí by se mohly rozjet i vleky. Na Seznamu se už objevila zpráva, že v pondělí všichni otevřou. No na druhou stranu, lidi na ty lyže stejně vyrazí, přes všechny zákazy a nákazy. Nikomu se už totiž nechce sedět doma. Nejsem fanoušek zimních sportů, ale vůbec se nedivím. ...

Procházky a výlety

 Nejen v dnešních extrémně teplých a horkých dnech vyrážíme s přítelem na procházky. Většinou chodíme alespoň na menší procházku či výlet. Máme to štěstí, že bydlíme na vesnici, hned za domem máme pole a les, a je tam opravdu krásně.  Z tohoto důvodu jsem ráda, že bydlím na vesnici, a ne ve městě. Tam bych si asi zvykala už těžko, jsem zvyklá na ten kus přírody kolem a čistý vzduch bez smogů a jiných zplodin. Na procházkách také často fotím, ať už přírodu, nebo momentky s pejskem. A dnes bych Vám chtěla ukázat pár svých fotografických výtvorů. Většina je z loňského roku, ale něco málo i z letoška. První dvě fotky pocházejí z pole, které máme přímo za naší bytovkou. Tam chodíme nejčastěji na procházky se psem, tady jsem si hrála už jako malá a pořád Pro mě to místo má stejnou atmosféru a mám s ním spjato plno hezkých vzpomínek.  Tuto třetí fotku s plošticemi, které hodují na pavoukovi, mám opravdu ráda. Vyfotila jsem to náhodou po cestě do obchodu, když mě cosi upoutalo na...

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...