Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 434 Jako o život

 Autor: Lisa Jackson

Žánr: Román, Detektivní, Thriller, Romantický 

Mé hodnocení: 80%

Obsah: Kate Summersová před půl rokem tragicky přišla o manžela Jima a tříletou dcerku Erin. Z této velké životní rány jí pomohla práce - coby sekretářka pracovala u úspěšné advokátní firmy Tyrell&Clark. Jenže teď je poslední den v práci, a rozhodla se odstěhovat na západní pobřeží - konkrétně do Seattlu, aby začala úplně znovu. Teď už jen dodělat poslední štos papírů, a bude to... 

Navzdory tomu, že zůstala v práci o něco déle, najednou na dveře kanceláře zaklepal šéf. Clark byl úlisný jako úhoř, Kate se už nějakou dobu snažila vyhýbat jeho lehkým narážkám a dotekům, proto se celá naježí, když jej spatří za dveřmi. Ale dnes se přišel rozloučit, a také překvapí Kate poněkud zvláštním dotazem: "Napadlo mě, že bys chtěly být zase matkou. Nabízím ti syna." 

Kate si zprvu myslí, že jde o nějaký hodně hloupý a nepovedený vtípek. Jenže Clark to myslí vážně. Zastupuje právě teď velmi movitého klienta, společensky významného jehož dcera porodila dnes odpoledne nemanželské dítě. A jelikož matka dítěte je podle Clarka psychicky labilní a otec dítěte je ve vězení, novorozený chlapeček k sobě nikoho nemá. Rodina o nej nemá sebemenší zájem, v jejím největším zájmu je toto nemanželské dítě ututlat. 

A proto vše musí proběhnout nelegálně - ne jako klasická adopce. Kate si může chlapce sama pojmenovat, dostane falešný rodný list a další potřebné dokumenty, a návdavkem ještě deset tisíc dolarů, aby měla něco do začátku. V Kate se prve všechno vzpírá, je jí jasné, že tohle je nelegální, ale tak zoufale touží stát se znovu mámou, že na nevšední nabídku kývne. Poslední podmínkou je, že se musí odstěhovat co nejdál - což stejně měla v úmyslu - a nikomu nikdy neříct o tom, co se dnes stane. "Ten chlapec je z tvé krve, rozumíš?" řekne jí Clark na rozloučenou, když o tři hodiny později odchází domů s malým uzlíčkem v náručí. 

O patnáct let později může Kate říct, že pro sebe i Jona - jak chlapce tenkrát pojmenovala - vybudovala hezký domov v malém městečku Hopewell. Vlastní domek se zahradou, a sama pracuje jako učitelka účetnictví na vysoké škole. S penězi zachází šetrně a co může, odloží Jonovi stranou. Do budoucna. Co jí teď ale přidělává starosti je pozdní puberta, kterou chlapec prochází, a také se jí zdá, že se až příliš stahuje do sebe. 

Ovšem co nejvíce Kate děsí, jsou synovy podivné sny a vize. Často se mu zdá o muži - vrahovi - který je mu v patách, sám sebe vidí v temném městě, kde se snaží uličkami utíkat opravdu jako o život. Pak se vzbudí úplně propocený a vyděšený. 

Kate se nemůže zbavit silné úzkosti a obav z toho, že o syna jednou přijde. Tohle všechno je přece příliš krásné... Podezření sílí až k jistotě - ano, někdo sleduje ji i jejího syna, a je ochoten udělat cokoliv, aby jí ho vzal. 

A do toho se ve městě opravdu objeví další cizinec. Pohledný kovboj, třicátník Daegan Rourke. Ten si pronajal McIntyreův ranč, v těsném sousedství Summersových. Jon měl se starým Eli McIntyrem velmi vřelý vztah, byl pro něj něco jako dědeček, a smrt starého pána jej opravdu sebrala. Kate rančer Daegan až magneticky přitahuje, zdá se, že jde o přátelského souseda, který si chce najít nové přátele, a s Jonem se velice brzy spřátelí. 

Jenže pravda je mnohem temnější. Jonova biologická matka pochází z velmi bohatého a mocného rodu Sullivanů a teď, díky nemoci patriarchy rodu, Roberta, se hledá potencionální přímý dědic. A protože díky tragédiím v rozvětvené rodině tu není nikdo vhodný, začne se rodina pídit po Jonovi. Jenže je tu někdo, kdo chce tyto plány překazit. A jakou roli hraje v této události Daegan? 

Co je zač? A je jeho přátelství s Jonem opravdu tak nevinné? Jedno je jisté - někdo bude opravdu muset utíkat jako o život... 


Hodnocení: Ke svému příjemnému překvapení jsem zjistila, že u nás v knihovně je teď velká spousta nových knížek od Lisy Jackson, z nichž valnou většinu jsem ještě nečetla. Mám ráda sérii New Orleans, s charismatickým detektivem Montoyou, ale ráda si přečtu i samostatné romány - do kterých spadá i Jako o život. Líbí se mi autorčin styl vyprávění, její hrdinové jsou příjemně civilní, a detektivní zápletka bývá vždy vybroušena k dokonalosti. 

Jako o život nezačíná jako klasická detektivka, a dá se říct, že krimi zápletka je zde tak trochu v pozadí. Ale to vůbec ničemu nevadí. Kate si zažila v životě spoustu bolesti, přišla o všechny své nejbližší, dětství také neměla vůbec jednoduché, takže nový začátek ve formě "adoptovaného" dítěte je pro ni velký dar. 

Celých patnáct let si užívá poklidný, rodinný život, i když je na syna sama, zvládá to všechno docela s přehledem. Jenže to vše změní Jonova puberta, kdy začne mít ve snech podivné vize, někdo mu v nich usiluje o život, a chlapec cítí, že se nebezpečí opravdu blíží. Tohle začlenění nadpřirozených schopností, které autorka ve svých knihách pravidelně používá, se mi moc líbí. Románům to tak dává určitý punc a nádech tajemna. 

V anotaci nezmiňuji to, proč vlastně Daegan usiluje tolik o Jonovu a Kateinu společnost, ale nechci zde vyzradit detaily, pokud by si někdo chtěl knihu přečíst. Jsou tu dva velké rodinné klany - rodina Sullivanů, bratři Frank a Robert, kteří jsou až nechutně bohatí, a tak si myslí, že peníze jim otevírají brány kamkoliv, a také si mohou cokoliv dovolit. Je tady pěkně ukázána arogance moci, ale také nesmyslné lpění na rodinných tradicích, 

Tak trochu jiná detektivka, protože o Jona někdo usiluje, nicméně čtenář dlouho netuší, kdo je ta osoba, která tahá za nitky. Bavily mě i pásaže z minulosti Daegena, dětství neměl rozhodně lehké, ale vždycky zůstával hrdý, i přes svůj původ, který mu byl v mládí hodně předhazován, a okolnosti ho donutily k tomu, že se z něj stal pouliční rváč a výtečník, přesto jsem si pořád říkala, že to přeci v jádru nemůže být špatný člověk. 

A s Kate je spojuje temné tajemství, které s sebou oba nesou. A samozřejmě mezi oběma začne vznikat silnější pouto, jiskření je tu prakticky od začátku, a to mě moc bavilo. Lisa Jackson má pro tohle prostě cit. A jsou tu i pořádně žhavé erotické scény, sice až k závěru, což trošku zamrzelo. A nakonec dojde i k pořádnému dramatu - dojde k únosu, tím se všechno zvrtne, a opravdu jde o život. Ale tentokrát jsem si netipla správně hlavního padoucha, takže další překvapení. 

Svižná, napínavá a čtivá detektivka, i když musím vytknout to, že mi tu chybělo trochu více temnější atmosféry, kterou autorka ve svých knihách většinou vyladí. Tady má sice Jon strašidelné vize, ale ocenila bych, kdyby šla více do hloubky. Bylo to zase trochu něco jiného, než na co jsem od autorky běžně zvyklá, ale proč vlastně ne? Dávám osmdesát procent i milovníkům netypických detektivek můžu rozhodně doporučit. 

A co Vy? Četli jste nějakou detektivku od Lisy Jackson? Máte rádi její styl psaní? Máte teď nějakou oblíbenou knižní sérii? Napište mi do komentářů!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný prodloužený víkend, Vaše Eliss ♥

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Pár nákupů a radostí

 Tento týden jsem byla několikrát ve městě, když je hezky, jezdíme hodně s Julčou ven. Nejenom na nákupy, ale třeba i u nás na vsi na procházky, chodíme se koukat na zvířátka a tak. Včera jsem měla domluvený sraz s bývalou spolužačkou Andrejkou. Respektive měla tedy přijet ona, kupovala jsem si od ní oblečky pro malou. Domluvené jsme byly už několikrát, ale vždycky do toho něco přišlo, tak mi nakonec napsala, že mi ty věci doveze.  Už jsem si od ní koupila i jídelní židličku, pěnový kobereček a věci do postýlky, takže mám jistotu, že to bude vždycky v pořádku. Měla pro mě velkou tašku oblečení, většina věcí je nenošených, některé úplně nové, šlo vidět, že je to vyprané a v pořádku, a za všechno chtěla sedm stovek. Dobrá cena, mám toho opravdu hodně, a hlavně to jsou letní oblečky, co mi teď Julinka vynosí.  Tak jsme si včera udělaly s Julinkou módní přehlídku. Teď má období, kdy se začíná lehce vztekat, naštěstí to nejsou žádné dlouhé epizody. Ale je fakt, že jsem ji včer...

Procházky a výlety

 Nejen v dnešních extrémně teplých a horkých dnech vyrážíme s přítelem na procházky. Většinou chodíme alespoň na menší procházku či výlet. Máme to štěstí, že bydlíme na vesnici, hned za domem máme pole a les, a je tam opravdu krásně.  Z tohoto důvodu jsem ráda, že bydlím na vesnici, a ne ve městě. Tam bych si asi zvykala už těžko, jsem zvyklá na ten kus přírody kolem a čistý vzduch bez smogů a jiných zplodin. Na procházkách také často fotím, ať už přírodu, nebo momentky s pejskem. A dnes bych Vám chtěla ukázat pár svých fotografických výtvorů. Většina je z loňského roku, ale něco málo i z letoška. První dvě fotky pocházejí z pole, které máme přímo za naší bytovkou. Tam chodíme nejčastěji na procházky se psem, tady jsem si hrála už jako malá a pořád Pro mě to místo má stejnou atmosféru a mám s ním spjato plno hezkých vzpomínek.  Tuto třetí fotku s plošticemi, které hodují na pavoukovi, mám opravdu ráda. Vyfotila jsem to náhodou po cestě do obchodu, když mě cosi upoutalo na...