Předevčírem jsem na jednom internetovém portálu tištěného týdeníku narazila na zajímavý článek, který se týká i rezistence antibiotik a řešení, které právě bakteriofágy nabízí. Bakteriofág, tohle slovo mi bylo matně povědomé, a já jsem si při pročítání dalších informací uvědomila, že si jej pamatuji ze základky, V hodině přírodopisu jsme si bakteriofágy stoprocentně kreslili do sešitu, protože si vybavuji, že mi připomínal nějakého příšeráka či něco takového.
Budu zde v článku používat vžitou zkratku fág - jednak je to kratší, a jak jsem zmínila, i ve spoustě článků se pojem vyskytuje pod touto zkratkou. Fágy jsou ve své podstatě viry, specializující se na bakterie. Jedná se o nejpočetnější biologickou entitu na této planetě - je jich tedy mnohem více než bakterií, a vyskytují se všude kolem nás.
A to, že se specializují na bakterie, je velmi důležité. Až v devadesátých letech minulého století si lékaři a vědci začali všímat, že je bakteriální rezistence vůči antibiotikům velkým problémem. A i dnes se najdou bakterie, které děsí i samotné lékaře, protože si s nimi často nevědí rady. Enterobacter vyvolává především infekce dýchacího a močového traktu. A tato bakterie má již přirozenou rezistenci vůči ampicilinu, amoxicilinu a cefalosporinům první generace.
Což je samozřejmě velký problém. Ampicilin se používá nejčastěji na záněty močových cest, ledvin, ale také mozkových blan - často je podáván injekčně. Amoxicilin - často v kombinaci s kyselinou klavulanovou - se předepisuje také poměrně často, taky na záněty močových cest, nebo zubů. Mimochodem, já tyto antibiotika brala jednou jedinkrát v životě, a dostala jsem docela strašidelnou alergickou reakci - vyrážku jsem měla i ve vlasech, svědilo to, strašné. Léky sice stačily zabrat na zánět, ovšem vyskytnul se jiný problém.
Ale ještě před tímto zážitkem se mi stalo zase něco jiného. Brala jsem hned dvoje antibiotika, také na zánět močových cest. Ani jedna nezabrala. Tak mě poslali k nám do nemocnice na interní oddělení, kde po vyšetření zjistili, že na bakterii se vytvořila rezistence. Takže jsem dostala šíleně silná antibiotika, z kterých mě bolel žaludek, ale nakonec až třetí v řadě zabrala.
Medoxin jsem dobírala minulý týden na zánět středního ucha. Jedná se o cefalosporin druhé generace - působí baktericidně - zabíjí bakterie způsobující záněty. Tabletky zabraly, žádné vedlejší účinky jsem neměla. Což je svého druhu štěstí, dnes už opravdu není samozřejmostí, že antibiotikum zabere na zánět lusknutím prstu.
Antibiotická rezistence totiž představuje tikající bombu. Podle odhad expertů může už v roce 2050 umírat víc lidí na infekce než na rakovinu! A to z toho důvodu, že už prostě nezabere žádné dostupné antibiotikum...
A právě fágy mají být svého druhu spásou. Také se jim přezdívá požířači bakterií. V roce 1919 poprvé využil fágy k léčbě úplavice použil mikrobiolog Felix d´Heller. Ale kolegové nabrali Hellerův experiment vůbec vážně, zlom přišel až mnohem později. A může za to i Giorgi Eliava, který našel staré Felixovy poznámky, a pustil se do práce. A získal dojem, že by bakteriofágy mohly být vysvětlením toho, proč některé bakteriální kultury, ponechané v laboratoři po nějakou dobu, prostě zmizí.
Jenže s objevem penicilinu zájem o bakteriofágy značně opadl, a poslední vzestup zaznamenal až v posledních letech. Jde o to, že lékaři zamýšlejí použít oba prostředky. Problémem je ale to, že antibiotika běžně cílí na široké spektrum bakterií, zatímco fágy se specializují na jeden kmen či jediný druh bakterie. Takže je to složitější.
Velkou výhodou je, že bakterie nebývají schopny si vytvořit na fágy rezistenci. Ale pokud se to přeci jen stane, fágy se tomu přizpůsobí, a bakterie odolnost brzy zase ztratí.
Fágovou terapii komplikuje to, že je potřeba identifikovat původce nemoci, a pak najít vhodného fága. Z tohoto důvodu se někdy k léčbě používají fágové koktejly, které působí proti více druhů bakterií najednou.
Ve dvacátém století vzniklo velké množství studií, které se této léčby týkají. Některé zatím zkoumají použití u pokusných zvířat, jiné popisují případy jednotlivých pacientů. Ale v gruzínském městě Tbilisi se specializují na léčbu infekcí způsobených multirezistentními bakteriemi. Přijímají pacienty z celého světa, kteří podstoupili dlouhou a neúspěšnou léčbu nejrůznějšími druhy antibiotik.
A ony případy úspěšného vyléčení jsou opravdu v mnoha případech, které byly již beznadějné. V roce 2020 bylo do studie zařazeno osm pacientů z Německa, kteří měli po operacích srdce závažné infekce, vyvolané různými bakteriemi rezistentními k antibiotikům. Standartní léčba selhávala a pacienti byli ohroženi na životě. Lékaři zkusili použít fágovou terapii, u které používali i antibiotika. U sedmi pacientů z osmi se podařilo vymýtit rezistentní bakterie, a navíc nebyly zaznamenány žádné vedlejší účinky fágové terapie. To je úžasný výsledek!
Je moc fajn, že se o takových věcech více píše, a snad si fágy najedou v blízké budoucnosti více využití i u nás. Chce to ale ještě hodně testů a výzkumů, ačkoliv v některých zemích jsou přípravky s fágy běžně dostupné v lékárnách. Na internetu jsem našla třeba toto:
https://allegro.cz/produkt/bakteriofag-sextaphage-18e510f6-9b89-462c-9e6e-4325cba6f708?offerId=18285860309&utm_feed=712e6653-4749-4512-b084-b6e297fc9e0b&utm_source=google&utm_medium=cpc&utm_campaign=CZ%3EHealth%3E3P_local%3EPLA&ev_adgr=Ad%20group%201&ev_campaign_id=22386469847&gad_source=1&gad_campaignid=22386469847&gbraid=0AAAAApZ4Y9SiVWsGWY9Kt3qc5RHnJgjwB&gclid=Cj0KCQjw9-PNBhDfARIsABHN6-2rETU4FkKPYk5GDs-Xkt5BHHUU-ux47dRy5MFfMTWuKNlO0QkCX00aAi5mEALw_wcB
A u nás obecně lze fágy koupit jakožto přídavky do kosmetických produktů - většinou jde o péči o problematickou pleť - například akné či atopický ekzém. Opravdu zajímavé, vůbec jsem netušila, že jsou bakteriofágy takto prospěšné, a při psaní článku jsem si pořádně rozšířila obzory!
Děkuji Vám za přečtení a komentáře, užívejte první jarní dny, mějte se hezky, Vaše Eliss ♥
Tak v antibiotikách a věcech kolem se moc nevyznám , protože někdy nemám ani jedny za celej rok ,ale ty slova , ze kterých ten název vzniknul pobavil :) .
OdpovědětVymazat