Přeskočit na hlavní obsah

Letní, nebo zimní čas?

 Přetáčení hodinek buď dopředu nebo dozadu dvakrát do roka je ve společnosti už dlouhé roky hojně diskutovaným tématem. Když jsem byla ještě ve studentských letech, nijak extra mi tyto změny nevadily. Doma se u nás akorát přetočily hodiny, hlavně jsem vždycky myslela na to, aby mi šel správně stolní budíček, který mě budil do školy. A samozřejmě ještě staré modely telefonů se musely také přetáčet ručně, dnes už je to všechno automaticky - čas se správně našteluje na hodinách, na televizi i na telefonu. Což je fajn, odpadá s tím práce, ale přiznám se, že jsem ještě raději kontrolovala na internetu, zda je opravdu správně... 

V noci ze soboty na neděli se čas přesunul z 2:00 na 3:00. Noc se tedy zkrátila o jednu hodinu. A jak jsem jela v neděli do města na nákup, hodiny na nádraží šly špatně, tedy o hodinu méně. Většina z nás nosí buď náramkové hodinky nebo se mrkne kolik je hodin na mobil, ale někoho to asi zmást může. 

A přiznám se, jak jsem starší, už po té třicítce už taky tyto změny času dvakrát do roka snáším čím dál hůře. Popletená je z toho i Julinka. Vstává později než obvykle, ale v noci se jí nechce spát - včera mi ještě v deset hodin skákala za zády na křesle, měla energie na rozdávání, a přiznám se, že mě se taky jaksi nechce spát. Ale budím se teď tak kolem té sedmé, většinou o půl sedmé. Dám si kávu, vyvenčím psa, ale ještě včera jsem pociťovala jistou lehkou nervozitu z toho, že je něco jinak. 

Než se mozek zase naladí na nový, letní čas, bude to chvíli trvat. Celá popletená, navyklá na určitý denní rytmus koukám na hodinky, a já mám ještě čas, nemusím chvátat na autobus. 


Jako největší výhoda letního času se uvádí více světla ve večerních hodinách, a také se dříve rozednívá. Například v červnu se rozednívá již ve 4:50 hodin, a naopak Slunce zapadá až ve 21:08, nebo i později. Já osobně sluníčko a dlouhé letní dny, kdy se dá být dlouho venku, naprosto miluji. A zvláště teď, když jsem na mateřské, tak je fajn, že můžeme být venku s Julinkou déle, posedět na zahradě, případně třeba i něco ugrilujeme na zahradě, až bude léto. 

Jako dalším plusem přechodu na letní čas bývá uváděna úspora energie. Tuto myšlenku zpopularizoval prvně Benjamin Franklin, reálně bylo střídání zavedeno až v roce 1916, ale trvalo více let, než se toto střídání definitivně ustálilo a zavedlo celosvětově. Je to jednoduché - dříve továrny a různé manufaktury vítaly to, že nemusely večer tolik svítit. Ale je diskutabilní, zda již tehdy byla úspora taková, že se to podnikům vyplatilo, či nikoliv? 

Jasně, dříve byla elektrika dražší, vzácnější, takže budiž, ale dnes tohle zase tolik neplatí, a bylo již dokázáno, že pro dnešní dobu se tím již nemůžeme pořádně řídit. Co je fakt, že na jaře a v létě celkově méně svítíme. Ráno to není často potřeba, kdy jdeme do práce za světla, a večer se třeba nedíváme tolik na televizi, případně nesvítíme umělým světlem, když jsme déle venku a toho světla je více. Já to tak třeba mám, televizi pouštím méně, ale já si ji celkově přes rok doma moc nepouštím, takže tak. 

Ale ještě před mateřskou na mě změna času doléhala daleko hůře. V souvislosti s tím, že jsem měla nepravidelnou pracovní dobu, noční, ranní, denní, to byla hotová katastrofa. Jednou jsem vstávala ve dvě ráno, pak třeba až v pět, to bylo pro můj spánkový rytmus a celkově nějaké fungování hotová katastrofa. Takže často - za tmy do práce, za tmy z práce, no tam ta úspora co se týče svícení a televize nějaká byla, protože jsem se najedla, osprchovala a šla spát, nemajíc náladu vůbec na nic. 



A právě tehdy se střídání ze zimního na letní čas a opačně neblaze projevovalo na mé psychice. Problémy se spánkem, únava, celkový neklid, zmatení, to vše v menší či větší míře se mě drželo asi dva týdny, než se můj biorytmus zase srovnal. Ale nebylo to nic příjemného. Asi je to opravdu tak, že jak člověk postupně stárne, zvyká si hůře. 

Odborníci, praktičtí lékaři, ale i psychologové tvrdí: "Změna času není přirozená a může tělu uškodit víc, než si myslíte. Přechod na letní čas bolí naši psychiku víc." V článku se tvrdí, že zimní čas je pro nás více přirozený. "Nastartuje nás to lépe k dennímu životu. Pokud by byl trvale letní čas, bylo by dlouho vidět a sluneční světlo tlumí přirozeně produkci našeho biologického spánkového hormonu." 

Samozřejmě, že změna času není pro lidské tělo přirozená. Je to něco, co je uměle nastaveno, a někteří lidé se s tím rozhodně vypořádávají hůře. Ale pokud by se trvale nastavil zimní, velmi brzy by se rozednívalo. Právě v době letního slunovratu by se v Česku rozednívalo již ve 3:30, a slunce by zapadalo kolem půl osmé večer. Tak ale to zase tak přirozené není, již ve čtyři hodiny ranní slunce, to by byl velmi nezvyklý pohled. 

Takže trvale zimní čas, to není asi úplně nejlepší cesta. Ale zase další problém je s letním časem. Tady by nastal problém v zimě - velmi tmavá zimní rána. Rozednívalo by se až kolem 9:00. Takže by děti chodily do školy až na devět? Slunce by při trvalém letním čase zapadlo až kolem 17:00. Což nezní tak špatně. Ale pořád je tu to tmavé ráno, což si moc dobře nedokážu představit, kdybych jela s Julinkou v osm nakoupit za tmy, připadalo by mi to velmi asi až nepříjemné. A samozřejmě pro děti ve škole, to by asi mělo vliv na jejich psychickou pohodu a schopnost soustředit se na učení.

Odborníci zase varují před trvalým letním časem. Zdravotní rizika jsou problémy se spánkem a usínáním, vyšší míra únavy a depresí, ale také kupodivu větší sklon k obezitě a problémům se srdcem. A problém je i v tom, že by se měly všechny státy EU sjednotit v tom, jaký čas by byl ten trvalý. Což zní téměř jako utopie. Jinak by docházelo ke zmatkům v dopravě, letectví, ale i dalších odvětvích. 

Každý čas má své plusy i mínusy. Ještě před lety jsem preferovala více ten zimní, nyní už beru s povděkem letní čas, hlavně tedy kvůli tomu, že je večer déle světlo, což je bezva na táboráky a různé takové aktivity. Přeci jen, pěkné počasí svádí na to být více venku, hlavně s malým dítětem, které se zabaví, a snáz utahá na vzduchu než doma v zimě. 

Je dobře, že se o tom mluví, bohužel se ale obávám, že k žádné změně hodně dlouho nedojde. Státy se jen tak nedohodnou, a jak jsem si pročítala internetové diskuze, tak názory se velmi různí. Každému sedí prostě něco jiného. Někomu zimní, dalšímu letní. Ale nelze se asi zavděčit všem, že ano. 

Co si o tomto myslíte Vy? Vyhovuje Vám více letní, nebo zimní čas? A nebo se Vás změna času netýká, a nijak to nepociťujete? Měla by se EU ustálit na používání jednoho času, nebo se to prostě nedá kvůli přirozené délce dne a noci? Máte rádi kratší, nebo delší večery? Napište mi do komentářů!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásné jarní dny, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Tak mě je to celkem jedno , nechodím do práce ani do školy , takže to nějak moc nepociťuju a jestli je déle večer vidět nebo ne , taky nějak moc neřeším .

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Další špatná zkušenost

 Už více než devět let uplynulo od chvíle, kdy jsem poprvé navštívila psychiatra. Tehdy moje problémy s jídlem nakonec vyústily v poruchu příjmu potravy, konkrétně v anorexii. Dlouho jsem si nebyla schopná připustit, že mám nějaký problém, bylo opravdu těžké se "dokopat" k návštěvě odborníka.  Paní doktorka byla na můj vkus poněkud zvláštní, byla málomluvná, a působila na mě až strnulým dojmem. O problémech se mnou nemluvila, jen kývala, občas něco prohodila, a jediné, s čím jsem odcházela z ordinace obohacená, byly recepty na antidepresiva. Dostala jsem hned dvoje léky, jedny na spaní, a přes den jsem měla brát půlku Citalopramu.  Léky na spaní jsem hned za dva dny vysadila, jelikož mi po nich bylo příšerně. Ale Citalopram mi přišel v pohodě. Neřešil tedy problém toho nechutenství, ale měla jsem dojem, že se cítím líp. Ovšem bylo to jen zdání. Prvním problémem bylo to, že léky způsobovaly nechutenství. Bylo to paradoxně ještě horší, žaludek jsem měla jako na vodě, a za c...

Pár nákupů a radostí

 Tento týden jsem byla několikrát ve městě, když je hezky, jezdíme hodně s Julčou ven. Nejenom na nákupy, ale třeba i u nás na vsi na procházky, chodíme se koukat na zvířátka a tak. Včera jsem měla domluvený sraz s bývalou spolužačkou Andrejkou. Respektive měla tedy přijet ona, kupovala jsem si od ní oblečky pro malou. Domluvené jsme byly už několikrát, ale vždycky do toho něco přišlo, tak mi nakonec napsala, že mi ty věci doveze.  Už jsem si od ní koupila i jídelní židličku, pěnový kobereček a věci do postýlky, takže mám jistotu, že to bude vždycky v pořádku. Měla pro mě velkou tašku oblečení, většina věcí je nenošených, některé úplně nové, šlo vidět, že je to vyprané a v pořádku, a za všechno chtěla sedm stovek. Dobrá cena, mám toho opravdu hodně, a hlavně to jsou letní oblečky, co mi teď Julinka vynosí.  Tak jsme si včera udělaly s Julinkou módní přehlídku. Teď má období, kdy se začíná lehce vztekat, naštěstí to nejsou žádné dlouhé epizody. Ale je fakt, že jsem ji včer...