V minulém článku jsem psala o svém neutuchajícím kašli. Nakonec na něj pomohly kapky, které jsem si koupila, musím říct, že jsou hotový zázrak, ani jsem nedoufala, že to bude takto rychlé! Vůbec mi není líto těch dvou stovek, už po třech dnech jsem byla bez kašle, takže Levopront kapky rozhodně můžu doporučit.
A když už jsem se tedy vyléčila, tak jsme v pátek zašly s Julinkou do místního zábavního centra. Hned vedle je knihovna, takže jsem spojila příjemné s užitečným.
Jak je Julinka čím dál větší, tak si už více vyhraje se zařízením herny. Mají tu různé trenažery a cvičiště pro větší děti, tohle je vyloženě pro malé, školkové děti. A tak se Juli tentokrát líbila i prolézačka, kterou se dostane až ke klouzačce - párkrát jsem ji s pomocí sklouzla, to se jí moc líbilo. Bazenék s balonky ji moc nebaví, ten jsme měli doma, a taky si v něm moc nehrála, tohle ji nebere. Sice jsem ji do balonků dala, vzala do ruky tři míčky, které vyhodila ven, a to bylo všechno.
A tyto dřevěné hračky taky zabavily na chvilku. Tentokrát jsme nebyly v herničce samy, byla tu ještě jedna maminka s chlapečkem, mohly mu být tak dva. A ještě než jsem při příchodu stačila Julinku pořádně vysvléct, už utíkala za tím chlapečkem, hrozně se na něj smála, a pak si s ním taky hrála, hlavně u kuchyňky.
Co mě zarazilo, tak maminka, která si s chlapečkem nehrála, za celou dobu, co jsme tam byly, se na něj sotva podívala, i když tam třeba radostně křičel, a odpovědí mu od maminky bylo jen: "Hm, hm." Byla plně zaujata svým telefonem. Já chápu, že si třeba chce od dítěte na chvíli odpočinout, ale přišlo mi to kapku zvláštní.
Ale už mi to říkala minule i paní v knihovně, že jí několikrát říkali kolegové z centra, že tohle je naprosto normální. Někdy prý kouká do toho telefonu celá rodina, včetně dítěte - ony tam jsou kamery, takže je vidět, co tam kdo dělá, dříve se jim tak totiž ztrácely hračky, které si nenechavci odnášeli domů. Nevím, tohle mi hlava nebere, když jsem v hracím centru, přece si hraju s dítětem, ale někdo to má holt jinak. Já si užívám každý okamžik, který můžu s Julinkou strávit, a telefon není nikdy důležitější.
V pátek večer, jak jsme už byly doma, mi přišla Juli taková divná. Nechtěla si moc hrát, zívala, měla abnormální žízeň, a šla si brzy lehnout, už v osm. V noci se vzbudila jednou, kolem třetí, to zase měla žízeň, tak jsem přebalila a spaly jsme dál. A ráno taky hodně pospávala. Měla jsem v plánu jet v devět do města, ale protože Juli tak dlouho spala, nakoupil přítel.
Julinka se vzbudila až kolem deváté, a to mi bylo jasné, že to není dobré. Byla hrozně uplakaná, nechtěla jíst, jenom pořád Bebu a čaj, tak jsem změřila teplotu, a skoro 38! Tak jsem dala čípek, a zase mi usnula. Takhle to bylo celý den, až navečer se jí udělalo líp, ale ráno se to zase opakovalo. Nechtěla jsem se hned plašit, ty léky zabíraly, a bylo mi jasné, že viróza to není.
Julinka se totiž držela za pusu, pořád něco kousala, a tak jsme zjistili, že jí rostou hned dva zuby zároveň.
Tentokrát tedy zase trápení. Dokonce i blinkala, a zase jako prvně, nechtěla vůbec pít, tak jsem ji musela nutit. Celou sobotu, neděli teploty, přes den to šlo, ale večer to zase vyšplhalo dost nahoru. Musím říct že jsem se fakt bála. To je vůbec nejhorší, ta bezmoc, když miminko něco bolí, já se mu snažím pomoct ale vnitřně mě to bolí taky. A hrozně. Nejradši bych všechnu tu bolest vzala na sebe, jenom aby Julince bylo fajn.
Volala jsem pro jistotu i doktorce, ta říkala, že to je opravdu od zubů, a ať radši nejezdíme, protože mají plnou čekárnu nemocných. Jen kdyby to bylo hodně akutní a teploty šly hodně nahoru a nešly srazit. Ale zvládly jsme to, a Julinka už zase řádí a hraje si. Ale raději ven moc teď nechodíme, když je potřeba, nakoupí přítel.
Ale fakt jsem z toho byla vykolejená - veselé a živé miminko, které mi skáče každou chvíli za zády, teď pospávalo a bylo nezvykle klidné a tiché. Jak už jsem zase ráda, že řádí, i když mě to někdy samozřejmě trochu rozčiluje!
Balík s toaletním papírem, to je super hračka!
A hrát si s chlebem a lahví od pití? Proč ne! Julinka už se naučila hezky pít sama, lahev si pěkně drží, ano, někdy trochu vylije, ale trénink dělá mistry, že! Tak jsem ráda, že jí lahev nemusím přidržovat, už jsme zkoušely i trochu z klasického hrnku, ale to zatím moc nejde.
A stihla jsem i nějaké menší nákupy, a udělat si taky trochu radosti, když je venku pořád takové škaredé počasí!
K Paralenu jsem přikoupila ještě sirup. Nurofen je klasika, kterou jsem v dětství mockrát měla i já - ta vůně mě úplně přenesla do dětství, voní pořád stejně! Akorát tedy je neštěstí ta dětská pojistka. Já chápu, že má své opodstatnění, ale posledně jsem měla pocit, že si ukroutím ruku, vzduchem létaly nadávky, a sirup jsem otevřela až po deseti minutách!
Nevím, jestli jsem nešikovná, ale tohle rozhodně žádné dítě otevřít nemůže...
Mýdlo od Oriflame, s vůní citrusů a zimního ovoce. Sice už je únor, ale proč si trochu nepřipomenout Vánoce, že! Mýdlo krásně voní, má tvar ponožky, a hlavně tato mýdla hrozně dlouho vydrží, jsou fajn.
Isana je moje milovaná klasika, bez které si neumím sprchu představit. Coconut Whiper, Kokos, vanilka, bílá čokoláda, ta vůně je opravdu boží, není přeslazená, ale tak akorát. Orange Glimmer aktuálně používám - pomeranč, skořice, a úplně skvělý je sprcháč do vany, místo pěny do koupele. Pořádně napěnit a užít si lázeň - když Julinka v klidu spí, to je paráda!
Přítel miluje marcipán, a tento obzvláště. Takže v Rossmannu mu často kupuji Das Exquisite, marcipánová srdíčka v hořké čokoládě. Já tedy marcipánu neholduji, mám raději klasickou čokoládu.
Sníh se u nás už moc nedrží, teď je z něj spíše břečka, zítra má celý den pršet a být kolem sedmi stupňů, když už tedy nemrzne, tak zase prší, a zase bude zamračeno. Ach jo.
Nakonec poslední fotka z knihobudky, tentokrát jsem si nic nevybrala, většinu titulů jsem četla, ale zase jsem tam odnesla nějaké časopisy.
Tak si jenom přeju, abychom byli zdraví, protože není větší bezmoci než mít doma děťátko, kterému není dobře. Ale než ty zuby všechny vyrostou, to ještě potrvá! Na další kontrolu jdeme až v březnu, to si mám zavolat někdy v půlce měsíce, tak uvidíme.
Děkuji Vám za přečtení a komentáře, užívejte zimní dny, hlavně bez nemocí, Vaše Eliss ♥
















Eliss, hlavně, že to nebylo nic vážného, zuby ale umějí potrápit, to trvá celý život. Nejdříve ty první a pak to pokračuje až do stadia vyndávací - zastamdací . Holky moc zdravím, pá 😀😂
OdpovědětVymazatZoubky budou určitě v pohodě , však Julinka už je velká slečna :-) . Ty maminky taky nechápu . Za mě je úplně ujetý když nějaká jde s kočárem a celou dobu si volá s kamarádkou , která je jinde a taky na procházce s dítětem . Už jsem toho byla několikrát svědkem . To už je opravdu k smíchu . Holt dnešní doba .
OdpovědětVymazat