Přeskočit na hlavní obsah

Půlka ledna

 Letos mi to od začátku roku moc neutíká, ačkoliv už se leden přehupuje do své druhé poloviny. A to je dobře, protože už se mílovými kroky blíží únor, který je krátký, a pak už konečně březen... Ta zima mě fakt nebaví, ale jsem zase ráda, že už nejsou takové tuhé mrazy. Alespoň zatím. Zase je to fajn počasí pro lyžaře, teď jich i u nás je docela dost, potkávám je venku, a taky jezdí autobusem na Červenohorské sedlo, tímto spojem jezdívám pravidelně domů. 

                    





Tuhé mrazy povolily, další sníh je zatím v nedohlednu, a místo toho přišla obleva. Včera ranní zpravodajství avizovalo, že to bude hodně klouzat, dokonce někde padlo i upozornění, že je lepší vůbec nevycházet ven, ale u nás kupodivu žádná hrůza. Vzala jsem si i boty se silnější podrážkou - pro jistotu, ale dobrý, klouzačka se nekonala. 

Ale jak pořád ještě na začátku týdne mrzlo a foukal i dost vítr, raději jsem jezdila do města bez Julinky. Vždycky jen na otočku - něco k obědu, dnes jsem dělala salát, zítra budou řízky, a na víkend mám v plánu špízy. 

Julinka si hrozně oblíbila maso, zbožňuje játra, se zeleninou zatím pořád bojujeme, ale jinak je velký jedlík. Snažím se kupovat zdravější věci, různé bio výrobky vařím doma, nekupuju žádné polotovary, ale co je dneska zdravé, že? 



Postavička u nás na kamenném mostě - mini sněhulák. Letošní zima je opravdu fajn i pro děti, několik partiček už jsem potkala na sáňkách, a těch sněhuláků kolem je více. Je to hezké, už se těším, až budeme příští rok s Julinkou stavět také.


Na houpačku je ještě čas, ale Julince se moc líbila ta vrstva sněhu. 





A k procházkám ve sněhu patří také pády, a zábava je taky brodit se v největším sněhu. Proč taky chodit po cestě, že! I v těch největších mrazech jsme šly alespoň na těch deset minut ven, na chvíli se projít. Julince to totiž chybí, a jak nemá program venku, doma to věčně vypadá jako po výbuchu bomby. 


Milovanou kávičku v kavárně si dám za každého počasí, ale už se nemůžu dočkat, až zase budeme sedět s Julinkou venku na zahrádce a užívat si teplého počasí. 



Kuchyňské náčiní se dá využít mnoha způsoby, že? Jako taková originální pokrývka hlavy, proč ne? A prádelní koš, to je už taková klasika. Tak jsme ho Julince na chvíli půjčili a udělali z něj takový malý bunkr. A Julinka mi pořád ráda pomáhá věšet prádlo - podává mi mokré prádlo takovou rychlostí, že nestíhám věšet. 



A v pondělí jsem měla doma moc hezkou návštěvu. Přijel manžel od sestřenice, a dovezl mi hromadu oblečení pro Julinku. Ellinka bude v březnu slavit už třetí narozeniny, takže dělal pořádek ve skříni, a přivezl mi plno tašek a krabic s oblečením. Všechno bezvadné, vyprané. Nic za to nechtěl, tak jsme se domluvili alespoň na jaro, že ho pozvu za to na kávu. 

Opravdu jsem zjistila, že mám kolem sebe tolik hodných lidí, Julinka má už oblečení minimálně do školky. A všechno taky nevynosí, takže jsem začala oblečení nosit do knihobudky, která je u dětského centra. Nechce se mi to prodávat, když jsem plno věcí dostala, a vyhodit pěkné věci, to je mi líto. Takže to tam donesu, a ať si to nějaká maminka vezme. Udělá mi radost, že to někdo ještě vynosí. 


Každý měsíc Julince koupím nějakou drobnost, novou hračku, a teď mi padnul do oka traktor s vlečkou. Jsou k němu i zvířátka a nějaké rostlinky, a Julince se to hrozně líbí. Aktuálně si tedy nejvíc hraje s balonem a s plyšovým sněhulákem, kterého dostala na Vánoce. 

Ale největší zábava je stejně s pokličkami a hrnci. 



Jelikož mi došel parfém, poohlédla jsem se po nějakém novém. Tentokrát jsem se rozhodla udělat změnu, roky si kupuju od Oriflame, ale mrkla jsem do drogerie. Tam byl velký výběr testerů, a nejvíce mi sednul Mon Paradis. Neroli, vanilka a cedrové dřevo, zajímavá kombinace. Většinou tedy vanilku v parfémech nemusím, nebo tomu tak tedy bylo u Oriflame, ale tato vůně, wow. Úžasná vůně, dlouho vydrží, a teď na zimu skvělá kořeněná vůně. 


A takhle je Julinka nejhodnější, když spí jako andílek. V maminčině posteli se spí stejně nejlíp, teď většinou spává se mnou každou noc. Tedy - usne u mě v posteli, a pak ji opatrně přendám do postýlky, pokud neusnu dřív. Ale když ona je Julinka tak roztomilá...

Tak se máme fajn. Všichni jsme zdraví a já věřím, že se nám ty chřipky a další respirační nemoci vyhnou. Jak už se prodlužují pomalu dny, hned je to veselejší! 

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásné lednové dny, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Sněhová královna Julinka :) . S předstihem přeji mamince všechno nejlepší k svátku :) .

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Tak chřipka...

 ...už bohužel zavítala i do naší domácnosti. Zatím jsem nemocná jenom já, mám teplotu, bolí mě hrozně svaly a nejhorší jsou ty zažívací potíže, dost mě bolí břicho a žaludek. Paráda, tak ležím, už jsem měla Brufen a piju horké čaje. Jenom doufám, že to nechytne Julinka, že moje miminko malé nebude nemocné... Ozvu se až bude líp, Vaše Eliss ♥

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tl...